Finanční trhy Tendence vývoje finančního systému G.Oškrdalová: Finanční trhy 2 Trendy na světových finančních trzích 1. Restrukturalizace finančních institucí 2. Sekuritizace 3. Vznik finančních inovací 4. Internacionalizace a globalizace finančních trhů 5. Institucionalizace investorů 6. Intelektualizace operací 7. Integrace finančních trhů 8. Reforma burzovních systémů 9. Deregulace 10. Pokles zprostředkování (desintermediace) G.Oškrdalová: Finanční trhy 3 1. Restrukturalizace finančních institucí (I)  Konsolidace (fúze, akvizice) - snižování počtu finančních institucí operujících na finančních trzích a zvyšování jejich průměrné velikosti - možné důvody: - úspory z rozsahu umožňují pokles jednotkových nákladů při vzestupu objemu realizovaných obchodů X praxe (?); - „pouze silné finanční instituce mají šanci přežít velmi silný konkurenční boj“, - politika „too big to fail“, - snaha o dosažení monopolního zisku (díky nedostatečné antimonopolní politice), - … G.Oškrdalová: Finanční trhy 4 1. Restrukturalizace finančních institucí (II)  Vytváření finančních supermarketů - široká paleta finančních produktů – vkladové, úvěrové, zprostředkovatelské, pojišťovací… - důvody: - diverzifikace rizika do širšího okruhu finančního podnikání, - dosažení úspor ze sortimentu při nabízení různých finančních produktů (může být levnější prodávat např. cestovní pojištění spolu s platební kartou než je nabízet odděleně) - dosažení synergického efektu při spojení různých finančních institucí (bank, pojišťoven…) -> zvýšení konkurence na finančních trzích (do finančního průmyslu pronikají i nefinanční firmy) G.Oškrdalová: Finanční trhy 5 1. Restrukturalizace finančních institucí (III)  Silná marketingová orientace možné přístupy marketingové koncepce: - reklama a prodejní propagace - přátelské chování zaměstnanců - inovační aktivita (finanční produkty dle potřeb klientů a jejich životního cyklu, ale snadno napodobitelné!) - umisťování (snaha odlišit se od konkurence) - „moderní marketing – analýza a testování tržní poptávky, vytváření finančních produktů podle zjištěných výsledků, jejich oceňování, strategické plánování a kontrola G.Oškrdalová: Finanční trhy 6 1. Restrukturalizace finančních institucí (IV)  Tlak na úsporu nákladů - kontrola absolutní výše nákladů - podrobné analýzy - zvýšení operační efektivnosti - zlepšení alokace zdrojů - vytváření partnerských strategických aliancí - zvýšení pružnosti cenové politiky G.Oškrdalová: Finanční trhy 7 2. Sekuritizace (I)  Relativní zvyšování objemu alokovaných prostředků prostřednictvím cenných papírů  Relativní snižování významu alokace finančních prostředků prostřednictvím tradičních úvěrových smluv  Primární sekuritizace – firmy jsou schopné si obstarat finanční zdroje přímo na trzích cenných papírů, stávají se nezávislé na bankovních úvěrech  Sekundární sekuritizace – komerční banky v důsledku bankovní regulace – pravidla kapitálové přiměřenosti – přírůstek úvěrů musí být doprovázen nárůstem vlastního kapitálu (vlastní kapitál je dražší než cizí…) G.Oškrdalová: Finanční trhy 8 2. Sekuritizace (II)  Sekuritizace úvěrů – postup: - banka poskytuje úvěry - úvěry o stejných charakteristikách shromáždí do „balíku“ (např. hypotéky, půjčky na nákup automobilů, půjčky na studium…) - „balík“ prodá nebankovní instituci, na kterou se nevztahuje bankovní regulace (banka ale zpravidla spravuje úvěry až do splacení) - nebankovní subjekt vystaví na budoucí příjmy z „balíku“ úvěrů „postupované cenné papíry“, které převezmou k umístění na finančním trhu investiční banky - investiční banky prodají „postupované cenné papíry“ investorům G.Oškrdalová: Finanční trhy 9 2. Sekuritizace (III)  Cíl: přeměnit neobchodovatelné aktivum (bankovní úvěr) na aktivum obchodovatelné (dluhopis).  Probíhá od 70. let 20. stol. ve snaze obejít kapitálovou přiměřenost, získat prostor pro další aktivní obchody, zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu a snížit úvěrové a úrokové riziko. G.Oškrdalová: Finanční trhy 10 2. Sekuritizace (IV)  Pozitivní důsledky: - snížení nákladů na získávání kapitálu - zvýšení likvidity aktiva - snížení rizika (?!) - zvýšení rentability vlastního kapitálu banky  Negativní rysy: - vysoké transakční náklady spojené s vytvořením a prodejem „balíku“ úvěrů a následně s emisí postupovaných cenných papírů G.Oškrdalová: Finanční trhy 11 3. Vznik finančních inovací  Značný rozmach od 80. let 20. stol.  Vznik z důvodů: - zvýšení rizika - deregulace finančních trhů - zvýšená konkurence - obcházení bankovní regulace - rozvoj techniky a technologií  Základní druhy finančních inovací: finanční deriváty a automatizace finančních operací (platební karty, elektronické peněženky, e-banking…) G.Oškrdalová: Finanční trhy 12 4. Internacionalizace a globalizace finančních trhů (I)  Dlouhodobý proces srůstání jednotlivých národních trhů v globální finanční trh  Propojení možné díky deregulaci národních finančních trhů a moderním telekomunikačním technologiím  Možnosti: - 24. hodinové obchodování s národními akciemi, - propojení obchodů mezi jednotlivými národními burzami, - globální trhy vytvořené bankami a finančními institucemi - globální elektronické obchodní sítě  Finanční instituce nerozlišují mezi domácím a zahraničním trhem – důvody pro mezinárodní expanzi – snaha o dodatečný zisk, „doprovod“ vlastních klientů na zahraniční trhy a možnost diverzifikace portfolia na více trzích. G.Oškrdalová: Finanční trhy 13 4. Internacionalizace a globalizace finančních trhů (II)  Úzké propojení mezi světovými trhy přináší nárůst rizika pramenící z faktu, že při příliš úzkém propojení trhů dochází k rychlému a snadnému šíření nervozity, poruch či krizových situací a projevů z jednoho trhu na druhý !!!  Zvyšuje se korelace – omezení možnosti diverzifikace systematického rizika… G.Oškrdalová: Finanční trhy 14 5. Institucionalizace investorů  Dominantní postavení na finančních trzích získávají postupně institucionální investoři (penzijní fondy, investiční fondy, pojišťovny, velké firmy…), kteří spravují rozhodující část finančního majetku a realizují převážnou většinu obchodů. G.Oškrdalová: Finanční trhy 15 6. Intelektualizace  Rozhodujícím faktorem úspěchu na finančních trzích není množství kapitálu nebo práce, ale vědomosti, informace a znalosti.  Dominantní postavení mají kvalifikovaní odborníci využívající při své aktivitě specializovaných znalostí (knowledge workers), které používají při strategickém plánování, vytváření finančních produktů, provádění finančních analýz a realizaci investiční strategie.  „Obslužní pracovníci“ (service workers) realizují pouze technické provedení finančních a investičních obchodů. G.Oškrdalová: Finanční trhy 16 7. Integrace finančních trhů  Umožněna rozvojem telekomunikační technologie  Projevuje se cenovým propojením jednotlivých segmentů finančních trhů (případné cenové rozdíly jsou velmi rychle využity arbitražéry pro zisk).  Integrace: - primární a sekundární trhy - promptní trh a termínovaný trh (trh finančních derivátů) - akciový trh a trh dluhopisů * Zavedení EUR přispělo k výrazné integraci evropských finančních trhů – hlubší cenová integrace, výrazný pokles transakčních nákladů při mezinárodním investování. G.Oškrdalová: Finanční trhy 17 8. Reforma burzovních systémů  Klasické obchodování na parketu metodou „veřejného křiku“ X elektronický typ burz  Umožněna technickou a technologickou revolucí v oblasti výpočetní a telekomunikační techniky.  Obchodníci a burzovní zprostředkovatelé se již osobně nestýkají, obchody uzavírány automaticky prostřednictvím počítačových systémů.  I obchodování na parketu významně podpořeno výpočetní technikou. G.Oškrdalová: Finanční trhy 18 9. Deregulace  Opouštění přísných, striktních administrativních metod a nástrojů regulace a jejich nahrazování tržními, liberálními metodami a nástroji.  Regulatorní orgány výrazně omezují své zásahy do fungování trhu, uvolňování regulatorních bariér pro pohyb kapitálu, finančních a nefinančních institucí. G.Oškrdalová: Finanční trhy 19 10. Pokles zprostředkování (desintermediace)  Stále větší objem volných finančních prostředků se přelévá mezi přebytkovými a deficitními subjekty bez účasti bankovního zprostředkovatele.  Např. bankovní úvěrování nahrazováno půjčkami od nebankovních institucí  zvyšuje se konkurence na finančních trzích G.Oškrdalová: Finanční trhy 20 Další trendy na světových finančních trzích 11. Centralizace regionálních burz 12. Vzájemná spolupráce národních burz a vytváření burzovních aliancí 13. Vznik nových finančních center a zvyšování jejich významu 14. Diference finančně přebytkových a deficitních subjektů 15. Rizikovost obchodů ve světovém měřítku … G.Oškrdalová: Finanční trhy 21 Literatura  DSO: Fuchs, D.: Finanční trhy. Brno : ESF MU, 2004. ISBN 80-210- 3526-9. str. 25 – 34.  Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích. Praha : ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-297-6. str. 40 – 44.  Veselá, J.: Investování na kapitálových trzích. 2., rozšířené a aktualizované vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80- 7357-647-9. str. 53 - 57.  Musílek, P.: Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha : ETC Publishing, 1999. ISBN 80-86006-78-6. str. 42 – 69.