MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ SYSTÉM
 Základní definice - mezinárodní měnový systém ✤ Mezinárodní měnový systém – je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí a oblastí. ✤ jak jsou organizovány vztahy mezi měnami ✤ propojenost ekonomik v rámci mezinárodního obchodu a pohybu kapitálu ✤ vzniká od 19. století Mezinárodní finanční systém ✤ jak jsou organizované vztahy mezi jednotlivými měnami a národními měnovými systémy ✤ souhrn peněžních, platebních, měnových, úvěrových, kapitálových vztahů ✤ pevné vs. flexibilní kurzy ✤ právě vznik finančního systému vedl ke vzniku měnového systému Jaké funkce by měl plnit mezinárodní měnový systém? ✤ (1) měnové kurzy ✤ (2) mezinárodní platby a transfery ✤ (3) mezinárodní pohyb kapitálu ✤ (4) mezinárodní měnové rezervy a globální likviditu Mincovní unie ✤ Latinská mincovní unie: Francie, Belgie, Itálie, Švýcarsko 1865 - udržení měnového bimetalismu (zlato a stříbro) ✤ Skandinávská mincovní unie - usilovala o přechod ke zlatému standardu Stříbrný a zlatý standard ✤ postupná institucionalizace měnových systémů ✤ vznik prvních mezinárodních organizací ✤ internacionalizace, růst obchodu ✤ první vlna globalizace ✤ zafixování obsahu měny ke drahému kovu Zlatý standard ✤ Standard zlaté mince – měnový systém, pro který byla charakteristická volná ražba zlatých mincí, směnitelnost ostatních druhů peněz (zejména bankovek) za zlato a volný dovoz a vývoz zlata. ✤ Stabilnost, základem je měna krytá zlatem ✤ Výhody standardu zlaté mince: - přirozená regulace množství peněz v oběhu - tendence k vyrovnanosti platebních bilancí Meziválečné období ✤ volné kurzy, chaos ve vztazích ✤ snaha o obnovení zlatého standardu ✤ standard zlatého slitku ✤ standard zlaté devizy ✤ krize 30. léta Bretton-woodský systém Bretton-woodský měnový systém ✤ Bretton-woodský měnový systém byl mezinárodním měnovým systémem založeným na pevných devizových kurzech. ✤ Členské země Mezinárodního měnového fondu vyjadřovaly parity svých měn ve zlatě nebo v amerických dolarech. Změna parity (ústředního kurzu) o více než 10 % musela být konzultována s MMF. Devizové kurzy členských národních měn se pohybovaly v úzkých oscilačních pásmech +- 1 % od základní parity. Bretton-wood ✤ základ uspořádání mezinárodních vztahů po druhé světové válce ✤ nejen měnový systém, ale také nově vznikající systém mezinárodních měnových institucí a celková institucionalizace mezinárodní ekonomiky ✤ od 1944 až do 70. let Bretton-wood ✤ plán obnovy a poválečného uspořádání mezinárodních vztahů ✤ pokračující institucionalizace světové ekonomiky ✤ instituce: IMF a WB ✤ systém: fixní adaptabilní kurzy a směnitelnost dolaru za zlato ✤ neudržitelné - rozpad Bretton-woodský systém ✤ mezinárodní měnový systém založený na pevných devizových kurzech ✤ zabraňuje výkyvům v měnách, stabilita, příznivé podmínky pro MO a pohyb kapitálu ✤ dolar směnitelný za zlato, všechny další měny vyjádřeny pevnou vazbou na dolar - změna parity o více než 10 % byla nutná konzultovat Bretton-wood - role a pozice dolaru ✤ americký dolar nejsilnější národní měnou, výsadní postavení díky ekonomické, vojenské a politické pozici USA ve světě ✤ závazek americké vlády volně směňovat dolary za zlato vládám a oficiálním měnovým institucím ✤ zlatý obsah dolaru (35 dolarů za 1 trojskou unci zlata) Bretton-wood - další měny ✤ členské země MMF se zavázaly, že budou udržovat kurz domácí měny v dané paritě k dolaru ✤ dané oscilační pásmo, 10 % změny nutno konzultovat ✤ stabilizace měnových kurzů k dolaru i k ostatním měnám Bretton-wood problémy ✤ nutná stálá cena zlata ✤ nutné stálé postavení dolaru ✤ nutnost kontrolovat množství dolaru ve světě ✤ návaznost na postavení USA Bretton-wood problémy ✤ 50./60.léta tlaky na znehodnocení kurzu dolaru ✤ vnitřní ekonomické problémy USA, strukturální krize v 70.letech ✤ hospodářský růst v jiných zemích (Německo, Japonsko) ✤ americká vláda chtěla devalvovat, ale ostatní členové MMF nesouhlasili ✤ tlaky na změnu cen zlata ✤ vznik zvláštního fondu (zlatý pool) - intervence pro udržení ceny zlata na světovém trhu Problém: přizpůsobovací mechanismus ✤ UK: expanzivní politika vedla k obchodním deficitům a k úsporné politice ✤ Německo: obchodní přebytek vedl k inflaci a následné úsporné politice ✤ USA: deficitní PB a odliv USD ze země, roste množství dolarů ve světě, ale USA nemají dostatek zlata, aby tohle bylo kryto Problém: likvidita ✤ aneb množství zlata v ekonomice ✤ klesala produkce zlata, ale rostl světový obchod ✤ mezinárodní likviditu tak zajišťoval dolar, ale ten už vlastně nebyl krytý zlatem ✤ vznik SDR 1967 Problém: důvěra ✤ aneb jak moc je dolar krytý zlatem? ✤ dvě ceny zlata, spekulativní trh zlata, snaha ovlivnit cenu zlata London Gold Pool Problém: USA ✤ výrazný poválečný růstu USA ✤ posilování amerického dolaru ✤ rozšíření dolaru ve světě jako světové měny ✤ silná americká ekonomiky je vlastně problém Bretton-wood konec ✤ opuštění zlatého poolu 1968 - ukázalo na příliš nízkou cenu zlata - růst ✤ kurz dolaru vůči ostatním měnám byl nadhodnocený ✤ vznik dvojího trhu zlata ✤ 1971 konec směnitelnosti dolaru za zlato ✤ systém volně pohyblivých devizových kurzů Bretton-wood důvody konce ✤ zlatý standard se změnil v podstatě na dolarový standard ✤ rovné postavení měn se změnilo na převahu USD ✤ pomalý a zpožděný růst zásoby peněz přinesl inflaci ✤ 15. 8. 1971 prezident Nixon oznámil ukončení směnitelnosti za zlato ✤ ještě dříve jiné země opustily fixní kurzy (Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko) a další následovaly Mezinárodní měnový systém - proměny ✤ chaos: mince, soukromé bankovnictví ✤ decentralizace: zlatý, stříbrný, bronzový standard ✤ snaha o sjednocení: zlatý standard ✤ centralizace: Bretton-Wood ✤ decentralizace: floating ✤ pokračující decentralizace a chaos: kryptoměny ✤ https://www.youtube.com/watch?v=8tNIqvSufJA Jak by měl vypadat současný mezinárodní měnový systém? ✤ potřebujeme centrálně řízený měnový systém? ✤ = měnový systém je veřejný statek ✤ redukce světových disbalancí ✤ záchranná síť ✤ internacionalizace měn MMF Mezinárodní měnové a finanční instituce ✤ Mezinárodní měnový fond (IMF/MMF) - založen 1944 - sídlo ve Washingtonu, D.C. - cílem je podporovat spolupráci v měnových otázkách, rozvoj mezinárodního obchodu, růst hospodářství a zaměstnanosti, zavádění volné směnitelnosti měn, vyrovnávání platebních bilancí, vytvářet nové prostředky mezinárodní likvidity (jednotky SDR), pomáhat při řešení zadluženosti rozvojových zemí a při řešení finančních krizí. Cíle MMF ✤ podpořit mezinárodní měnovou kooperaci ✤ zajistit rozvoj a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu ✤ podpořit stabilní konvertibilitu měn ✤ pomoci s ustavením multilaterálního systému plateb ✤ poskytnout prostředky pro řešení nerovnováh platebních bilancí členských zemí Mezinárodní měnový fond ✤ SDR ✤ pomoc zemím, které se dostanou do problémů s kurzem ✤ pomoc při řešení zadluženosti ✤ řešení finančních krizí ✤ poradenská a informační činnosti MMF problémy - otázky ✤ legitimity ✤ efektivity ✤ podmínečnosti ✤ finanční kapacity ✤ udržitelnosti MMF v současnosti ✤ členů: 189, sídlo: Washington, D.C. ✤ výkonná rada: 24 ředitelů z jedné země, nebo ze skupiny ✤ zaměstnanci: 2,700 z 148 zemí ✤ celkové kvóty: US 675 mld. (9/13/16), další prostředky na požádání: US 668 mld. ✤ největší půjčky (8/31/16): Portugalsko, Řecko, Ukrajina, Pákistán ✤ největší preventivní půjčky (9/8/16): Mexico, Polsko, Kolumbia, Maroko ✤ konzultace: 130 konzultací 2013, 132 v 2014, 124 v 2015 Hlavní 3 oblasti působnosti ✤ (1) dohled (surveillance) – monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; MMF dále poskytuje poradenství v oblasti měnové politiky ✤ (2) finanční asistence (financial assistance) – půjčování členským zemím s problémy v rámci platební bilance (nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů) ✤ (3) technická asistence (technical assistance) – poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí MMF (jedná se o různá expertní školení). SB Mezinárodní měnové a finanční instituce ✤ Skupina Světové banky ✤ Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD ✤ Mezinárodní sdružení pro rozvoj IDA ✤ Mezinárodní finanční korporace IFC ✤ Agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk MIGA ✤ Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ICSID Skupina Světové banky ✤ Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) ✤ Mezinárodní sdružení (asociace) pro rozvoj (IDA) ✤ Mezinárodní finanční korporace (IFC) ✤ Agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk (MIGA) ✤ Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) Skupina Světové banky ✤ Skupina Světové banky si stanovila dva hlavní cíle do roku 2030 ✤ ukončit extrémní chudobu = snížení podílu lidí, kteří žijí za méně než 1,9 USD na méně než 3 % ✤ podpořit společnou prosperitu na celém světě zvýšením životní úrovně 40 % nejchudší části obyvatel v každé zemi Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD - založena 1944 - sídlo ve Washingtonu, D.C. - cílem Banky je především přispívat k hospodářskému rozvoji ekonomicky slabších zemí podporou produktivních investic. - financování poválečné obnovy - přispívat k rozvoji ekonomicky slabších zemí - dlouhodobé strukturální programy Mezinárodní sdružení pro rozvoj IDA ✤ poskytuje úvěry chudým zemím ✤ HDP na obyvatele dle USD ročně ✤ úvěry jsou bezúročné a dlouhodobé ✤ projekty do školství, zemědělství, rozvoj venkova, zdravotnictví Mezinárodní finanční korporace IFC ✤ podpora rozvoje soukromého sektoru v rozvojových zemích ✤ právně i finančně nezávislá ✤ cizí zdroje, získává i úvěry od IBRD ✤ půjčky pro soukromé subjekty v rozvojových zemích bez vládních záruk Mezinárodní agentura pro poskytování mnohostranných investičních záruk MIGA ✤ když komerční pojišťovna odmítne pojistit ✤ v rámci přílivu soukromého kapitálu do rozvojových zemí Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ICSID ✤ řešení investičních sporů mezi vládami a soukromými zahraničními investory ✤ dohoda, arbitráž BIS Mezinárodní měnové a finanční instituce ✤ Banka pro mezinárodní platby (BIS) - založena 1930 - sídlo v Basileji - cílem Banky je především podpora měnové a finanční spolupráce centrálních bank – v oblasti měnové politiky, bankovní regulace a dohledu, řízení devizových rezerv, ekonomickém a měnovém výzkumu. EU a euro Formování Hospodářské a měnové unie ✤ 1957 – založení EHS ✤ 1969 – Wernerův plán ✤ 1972 – systém měnového hada ✤ 1979 – Evropský měnový systém ✤ 1988 – Delorsova zpráva ✤ 1991 – Maastrichtská dohoda ✤ 1.1.1999 – vznik EMU Formování Hospodářské a měnové unie Evropský měnový systém ✤ Cílem EMS bylo obnovit stabilní kurzové vztahy mezi měnami členských zemí ES. ✤ EMS se opíral o: - Evropskou měnovou jednotku ECU - Evropský kurzový mechanismus - Úvěrový mechanismus Formování Hospodářské a měnové unie Maastrichtská kritéria konvergence ✤ Deficit státního rozpočtu ✤ Výše státního dluhu ✤ Míra inflace ✤ Výše úrokových sazeb ✤ Účast v Evropském kurzovém mechanismu ✤ Nezávislost centrální banky Ekonomické zhodnocení měnové unie - přínosy ✤ Eliminace kurzového rizika ✤ Zvýšení transparentnosti cen a trhu (tím i funkčnosti vnitřního trhu) ✤ Zjednodušení a zrychlení platebního styku ✤ Snížení transakčních nákladů ✤ Odpadnutí nepřímých nákladů spojených s kurzovými změnami (zjednodušení účetnictví, bankovních převodů…) ✤ Snížení devizových rezerv ✤ EURO se stalo významnou obchodní, investiční a rezervní měnou Ekonomické zhodnocení měnové unie - náklady ✤ Ztráta devizového kurzu jako nástroje hospodářské politiky ✤ Redukce úlohy centrální banky (ztráta autonomie v oblasti měnové a kurzové politiky) Současné problémy eura ✤ nedostatečná makroekonomická synchronizace ✤ nízké úrokové sazby - stoupající zadlužení ✤ nedostatečný makroekonomický dohled - posílení evropské ekonomické governance