Cvičení 10 Odměňování práce Příklad 1 nDeterminanty pracovního výkonu: Pracovní výkon Výkonnost Snaha o výkon odměna za práci pracovní podmínky tělesná konstituce nadání pracovní místo odborná výchova pracovní doba stáří podnikové klima zkušenosti Příklad 1 nZařaďte následující příklady do determinant pracovního výkonu dle níže uvedeného schématu nNavrhněte možnosti stimulace pracovního výkonu n n1. Automechanik po vyučení pracuje příliš pomalu oproti ostatním zaměstnancům n2. Na oddělení Broušení karosérií dochází k vysoké zmetkovitosti kvůli nadměrnému hluku n3. Obchodník s ekonomickým vzděláním vykazuje podprůměrný objem realizovaných zakázek na oddělení prodeje silnoproudých transformátorů n4. Poštovní doručovatelka placená za počet roznesených zásilek je nespokojena s nízkou mzdou n5. Profesor v důchodovém věku nezvládá práci s univerzitním informačním systémem Řešení n1. Automechanik po vyučení pracuje příliš pomalu oproti ostatním zaměstnancům nProblémem bude pravděpodobně nedostatečné nadání, odborná výchova (ze školy) anebo získaná praxe (na pracovišti). nŘešením může být zvýšení výkonnosti prostřednictvím doplnění vzdělání zaměřeného na konkrétní pracovní náplň na dané pozici. Alternativou může být přidělení zkušenějšího zaměstnance jako vedoucího či mentora, který by zajistil rychlý transfer potřebných zkušeností. n2. Na oddělení Broušení karosérií dochází k vysoké zmetkovitosti kvůli špatné komunikaci nProblémem zde budou nejspíše pracovní podmínky v případě velké hlučnosti. Mohlo by ovšem jít i o objektivnější či subjektivnější komunikační problémy, jako jsou různé jazykové znalosti pracovníků či vzájemná nevraživost. nV případě problémů s hlučností lze zvýšit snahu o výkon a upravit pracovní podmínky například tak, aby bylo co nejvíce podstatných informací předáváno neverbální formou, popřípadě lze doplnit pracovníkům potřebné jazykové znalosti formou kurzů nebo V případě potřeby stimulovat snahu o výkon je vhodné zajistit obměnu zaměstnanců v teamech tak, aby jednotlivé skupiny byly vnitřně kompatibilní. n3. Obchodník s ekonomickým vzděláním vykazuje podprůměrný objem realizovaných zakázek na oddělení prodeje silnoproudých transformátorů nProblémem patrně budou nedostatečné odborné znalosti ekonoma v oblasti elektrotechniky. nVýkonnost obchodníka lze stimulovat odborným vnitropodnikovým nebo externím vzděláváním v potřebné oblasti. Nepřímo lze obchodníkovu snahu o výkon do určité míry podpořit například domluvou podílu na hospodářských výsledcích, kdy lze předpokládat, že se zaměstnanec bude nad rámec svých povinností vzdělávat sám. n4. Poštovní doručovatelka placená za počet roznesených zásilek je nespokojena s nízkou mzdou nDůvodem může být nízká výkonnost daná subjektivními kvalitami doručovatelky anebo spíše nízká snaha o výkon způsobená nevhodně nastavenou mzdovou formou. nV případě, že je doručovatelka hodnocena úkolovou mzdou a nemůže objem zásilek k roznesení sama ovlivnit, bylo by vhodné změnit její odměnu na časovou formu s možným výkonnostním příplatkem. n5. Profesor v důchodovém věku nezvládá práci s univerzitním informačním systémem nPříčinou nízkého výkonu bude pravděpodobně věk a nedostatečné odborné znalosti. nVýkon lze zvýšit je omezeně s ohledem na věk dodatečným vzděláváním v oblasti informačních technologií. Alternativou řešící problém jen z části může být změna pracovní náplně učitele, kdy by administrativu spojenou s informačním systémem dostal do popisu práce například jeho asistent(ka). Příklad 2 nVymezte pro úkolově odměňovaného pracovníka hodinový výdělek. K jeho vymezení užijte zadané veličiny: nMM minimální tarifní mzda = 48 Kč/hod. nÚP úkolová přirážka = 15 % nMV míra výkonnosti = 140 % nSV skutečný výkon = 21 ks/hod. MM A + UP = US : 60 = MF NČ B x SV = ZM = HV NČ C = PS x SV = HV Časová úkolová mzda Peněžní úkolová mzda Řešení nVýpočet pro časovou úkolovou mzdu vypadá následovně: n US = MM + ÚP = 48 + 7,20 = 55,20 Kč / hod. n MF = US / 60 = 55,20 / 60 = 0,92 Kč / min. n NČ = 60 / NV = 60 / (SV / MV) = (60 * MV) / SV n NČ = (60 * 1,4) / 21 = 4 min. / ks. n ZM = NČ * SV = 4 * 21 = 84 min. / hod. n HV = ZM * MF = 84 * 0,92 = 77,28 Kč / hod. n nVýpočet pro peněžní úkolovou mzdu vypadá následovně: n PS = NČ * MF = 4 * 0,92 = 3,68 Kč / ks n HV = PS * SV = 3,68 * 21 = 77,28 Kč / hod. Příklad 3 nPan Běleš (není zaměstnancem podniku) se rozhodl otevřít si od ledna 2014 sportovní a volnočasové centrum s širokým sportovním zázemím, dětským koutkem a dalším nUrčete mzdové náklady za první účetní období (pro jednoduchost kalendářní rok 2014), pokud víte následující informace (všechny částky jsou hodinová hrubá mzda před započtením odvodů na sociální a zdravotní pojištění): nV centru po celou dobu pracovala recepční a dva pracovníci dozoru na cvičištích, z nichž každý odpracoval 160 hodin za měsíc a recepční pobírala 70 Kč na hodinu a dozor 95 Kč na hodinu. nCelý rok pracoval v centru na zkrácený úvazek 120 hodin za měsíc pracovník údržby za 80 Kč na hodinu. nV červnu nastoupila na poloviční úvazek druhá recepční se stejnou hodinovou sazbou jako její kolegyně. nV srpnu nastoupil třetí pracovník dozoru za stejných podmínek jako jeho kolegové. nBěhem roku pracovalo v centru pět zaměstnanců na dohodu o provedení práce. Jeden zaměstnanec dozoru na cvičištích, který odpracoval 200 hodin za 85 Kč na hodinu. 2 cvičitelé, kteří každý odpracovali 300 hodin za 100 Kč na hodinu a 3 cvičitelé, ze kterých každý odparoval 250 hodin za 110 Kč na hodinu. nBěhem roku pracovali pro centrum rovněž dva brigádníci – marketéři. Každý z nich byl hodnocen základní hodinovou sazbou 90 Kč na hodinu, která byla upravena dle individuálního výkonu – počtu skutečně roznesených letáčků. První brigádník odpracoval 300 hodin s výkonností 120%. Druhý brigádník odpracoval jen 150 hodin s výkonností 90%. Řešení nVšechny zaměstnance můžeme s jejich úvazky znázornit následujícím způsobem: Celkové mzdové náklady dle informací uvedených výše byly v roce 2014 ve výši 933 250 Kč. Pro získání celkových osobních nákladů je potom nutné tuto částku upravit o zákonné odvody dle příslušných předpisů.