Přednáška
Politické ideologie
3. 10. 2018
„Nikdo nevidí svět takový, jaký je.“
Heywood 2004:61
Struktura přednášky
• Co je idoelogie?
• Které jsou hlavní západní politické ideologie?
• Jakými tématy, principy se hlavní ideologie vyznačují?
Jejich rozdílné a společné prvky
• Jaké konkurující si hodnoty každá z ideologií
zdůrazňuje?
• Jak měřit ideologické postoje?
Historický původ pojmu ideologie
• A. D. de Tracy (konec 18. stol.) – „všeobecná věda o
idejích“ (určena pro systematickou analýzu myšlenek)
• Opovržlivý význam pojmu ideologie vzešel od
Napoleona.
Co je ideologie?
• 1. Kritické (marxistické) pojetí: ideologie = myšlení
odtržené od reality; falešné vědomí (pomáhající
udržet vykořisťovatelský systém) - za komunismu už
nebude potřeba.
Marxismus/socialismus později paradoxně jedna
z nejpropracovanějších ideologií.
• 2. Neutrální (nehodnotící) pojetí:
ideologie = systematická politická doktrína
předkládající komplexní teorii člověka a společnosti.
Nezkoumá pravdivost/nepravdivost idejí.
Nejvýznamnější představitel: Karl Mannheim
Definice ideologie
Komplexní a relativně konzistentní soubor
názorů, morálních postojů i logických úvah
vyjadřující zásadní životní postoje i cíle určité
sociální skupiny.
„Vysvětluje a zdůvodňuje cíle a prostředky organizovaných
sociálních akcí, bez ohledu na to, zda se tyto snaží zachovat,
změnit, svrhnout či přebudovat společenský řád“ (Seliger,
M. - polit. filosof).
Politické ideologie
• Napomáhají vysvětlovat politické události
a jevy.
• Poskytují kritéria a žebříčky hodnot – určují, co
je dobré a zlé.
• Orientují své stoupence tak, že jim poskytují
vědomí identity a náležitosti k vlastní skupině.
• Nabízejí základní rysy politického programu
a cíle politické akce.
Hlavní západní ideologie
Běžné zařazení polit. idejí
komunismus
socialismsus
liberalismus
konzervatismus
fašismus
anarchismus ?
1. Osa pravice-levice
Řazení ideologií
2. „Podkova“: podle sbližování
nedemokratických doktrín
Komunismus
Socialismus
Liberalismus
Konzervatismus
Fašismus
3. Dvourozměrné schéma ideologií
demokratický
režim
(princip svobody)
autoritativní
režim
(princip autority)
levice pravice
liberální
levice
komunistická
levice
liberální
pravice
konzervativní
pravice
Liberalismus
• Zakladatel J. Locke (17. st.) – přirozená práva; dělba moci
• A. Smith – volný obchod, neviditelná ruka trhu
- skotské osvícenství
• J.S. Mill – přechod mezi klasickým a moderním liberalismem
Moderní liberalismus - idea plnohodnotného rozvoje jednotlivce
• Představitelé současné liberální filosofie: J. Rawls, R. Dworkin,
(tzv. neoliberalismus) ad.
Principy: individualismus, svoboda, rozum,
tolerance, konsenzus, konstitucionalismus,
sekularizace politiky
Liberalismus - štěpení
• Klasický x moderní liberalismus
M.L.: Ovlivnění romantismem, reakce na vzestup
socialistických myšlenek
- Negativní x pozitivní svoboda
- Napětí rovnost x svoboda (rovnostářský lib. vs.
libertarianismus)
Neoliberalismus 20. st. (tedy ekonomický liberalismus) je
především obhajobou tržních principů oproti praxi
socialistických společností - nejznámější představitelé:
Friedrich A. Hayek, Milton Friedman, v olblasti polit. filosofie
R. Nozick.
• Otázka univerzálních hodnot (lidská práva)
Konzervatismus
• Zakladatelem konzervatismu je Edmund BURKE
(18. st.). Další představitelé klasického
konzervatismu: M. Oakeshott, R. Scruton aj.
• Představitelé neokonzervatismu: Daniel Bell,
Seymour M. Lipset, Samuel Huntington aj.
Principy: Tradice a historie, pragmatismus,
nedokonalost člověka, meze racionality,
organicismus, hierarchie, autorita, majetek.
Reakce na průmyslovou revoluci
a demokratickou revoluci
Konzervatismus
• Paternalistický k. – posun blíže k levici;
pragmatické úvahy – „střední cesta“,
povinnost postarat se o ty, kterým se nedaří
• Autoritativní k. – podpora fašismu a nacismu
• Nová pravice – neoliberalismus a
neokonzervatismus; reakce na 60./70. léta,
ekonomickou krizi a úpadek tradičních hodnot
- M. Thatcher, R. Reagan
• Rozdíl mezi americkým a kontinentálním
konzervatismem (!).
Socialismus
• Vzniká jako reakce na průmyslovou revoluci.
• Počátky představuje utopický socialismus vznikající na
přelomu 18. a 19. st. (Saint-Simon, Ch. Fourier,
R. Owen aj) .
• Hlavní představitelé: Karl Marx, Friedrich Engels.
• Pod hlavičku socialismu v politické vědě zařazujeme
nesmírně široké rozpětí politických směrů.
Principy: kolektivismus/pospolitost, spolupráce,
společenské třídy, rovnost, společné
vlastnictví, odcizení, vykořisťování, historický
materialismus, revoluce (komunismus)
Socialismus - štěpení
• Revoluční x evoluční (reformistický)
(1) Revoluční/Komunismus: teoreticky rozpracoval V.I.
Lenin
- Avantgardní strana => mobilizace dělnictva,
internacionalismus, v praxi vedlo k diktatuře
Stalinismus – model ortodoxního komunismu (v praxi
totalitní režim, kolektivizace, centrální plánování)
Západní marxismus – vzdání se myšlenky násilné
revoluce
Marxismus jako sociální filosofie

komunismus 20.st.
Socialismus - štěpení
• Revoluční x evoluční (reformistický)
(2) Evoluční/Sociální demokracie
vyvinula se v západní Evropě – „humanizace
kapitalismu“
humanistická tradice; morální kritika kapitalismu;
sblížení s moderním liberalismem, vyváženost
trhu a státu
- směr keynesiánství, vzestup státu blahobytu
(welfare state)
- Labour Party, FRA Socialistická strana
- Třetí cesta (A. Giddens) – reakce na globalizaci,
ekologické otázky, pád socialismu v praxi, krizi
welfare state
Charakteristiky politické linie Třetí cesty
• nová politika (jdoucí přímo k lidem- renovace demokracie)
• nové vztahy (spojující stát s trhy a obč. společností)
• příspěvkovou politiku (sociální investice, především do
školství a infrastruktury)
• reformu zaopatřovacího státu (nalezení nové rovnováhy,
modernizace veřejných služeb)
• nový vztah k životnímu prostředí
• angažovanost ve světě
Přeloženo z Foreign Affairs, roč. 78, č.5.
Převzato z Cabada, Kubát, 2002
Jak měřit polit. orientaci na
levo-pravé ose?
a) Metoda přímého měření (či přímé deklarace)
Jde o sebeumístění respondenta na 5-ti, 7 či 9 bodové škále:
b) Metoda nepřímého měření relevantních hodnot a postojů
LEVICE PRAVICE
Jde o spolehlivější metodu, jelikož snižuje riziko osobní
interpretace pojmů levice, pravice.
(Viz mezinárodně používané baterie výroků)
1 2 3 4 5 6 7
Sebezařazení na ose levice-pravice
(dotazníkové šetření 2012, N=200)
Pramen: Hrbáčková, J., 2013, diplomová práce
„To, co společnost vyprodukuje, musí být rozděleno
tak, aby nevznikly příliš velké rozdíly mezi bohatými
a chudými“
(dotazníkové šetření 2012, N=222)
Pramen: Hrbáčková, J., 2013, diplomová práce
V jakých tématech se liší levicové vs.
pravicové postoje?
a) Socioekonomická témata – míra zásahů státu do sociálněekonomických
procesů, princip spravedlnosti, rozsah státního
a soukromého vlastnictví.
Konkrétněji: daně, míra přerozdělování, zdravotní pojištění,
minimální mzda, rozsah sociálního zabezpečení, role vlády,
vztah státu a podnikatelů/živnostníků ad.
b) Morálně-hodnotová témata – legalizace homosexuálních
sňatků, drog, politika rovných práv, cenzura ad.
c) Důvěra/nedůvěra směrem k mezinárodním institucím.
Hlavní ideologické směry
„Velká trojka“:
• Liberalismus
• Konzervatismus
• Socialismus
Ostatní:
• Anarchismus
• Feminismus
• Nacionalismus
• Environmentalismus
• Fašismus a nacismus
• Náboženský
fundamentalismus
Anarchismus
• Víra ve spontánní samoorganizaci společnosti
• Odpor vůči donucovací autoritě (státu) kvůli
narušení individuální autonomie
• Nikdy se nepodařilo získat moc
Principy: negace autority, dobrá přirozenost lidí
a schopnost používat rozum, decentralizace,
samospráva
Feminismus
• 1. vlna – kampaň za volební právo žen (18.-20.
století); jazyk přirozených práv (Locke)
M. Wollstonecraft, H. Taylor, J.S. Mill
• 2. vlna – od 60. let 20. století; širší a komplexnější
analýzy společnosti (odmítnutí „titulu“ PhT. – putting
husband through)
- Politika privátního
- Patriarchát - sexismus
- Pohlaví a rod (gender) => stereotypizace rolí
B. Friedan, S. de Beauvoir, G. Greer, J. Mitchell, S.
Brownmiller
Environmentalismus
• Pojem zavedl biolog E. Haeckel (1858)
• Od 50./60. let 20. století
• R. Carson – Silent Spring (1962)
• P. R. Ehrlich – Population Bomb (1968)
• Zpráva Římského klubu – The Limits to Growth
(1972)
• Příroda není pouze ekonomický zdroj; hledání
nové rovnováhy.
Environmentalismus – teoretické a
politické pozice
• Teoretické pozice:
(1) Kritika vypjatého antropocentrismu × ochrana přírody má
stále význam zejména z hlediska člověka
(2) Morální extenzionismus – organismy schopné trpět resp.
vnímat: P. Singer a utilitární kalkul
(3) Zdráhavý holismus – vylučuje neživou přírodu
(4) Holistický ekocentrismus /hlubinná ekologie: J. Lovelock a
„hypotéza Gaia“; A. Naess
• Politické pozice:
od eko-kapitalismu přes reformistický environmentalismus a ekosocialismus
po anarchoenvironmentalismus
Literatura
Povinná:
• Heywood, A. 2004. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia.
Kapitola 3. Politické ideologie (str. 61-86).
• Cabada, L., M. Kubát. 2002. Úvod do studia politické vědy.
Praha: Eurolex Bohemia. (Kapitola 6).
Doporučená:
• Heywood, A.: Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing,
1994.
• ALTHUSSER, Louis. 1970. For Marx. New York: Vintage Books.
• LACLAU, Ernesto. MOUFFE, Chantal. 2001. Hegemony and
Socialist Strategy. London: Verso.
• MANNHEIM, K. Ideologie a utopie. Bratislava: Archa, 1991.
• ŽIŽEK, Slavoj. 2008. The Sublime Object of Ideology. London:
Verso.
Popularizační literatura: