Kolektivní političtí aktéři - politické strany, zájmové skupiny a sociální hnutí •Politické strany •Zájmové skupiny •Sociální hnutí • •… + srovnání • •Struktura přednášky Politické strany: definice •Dobrovolné, trvalé a otevřené útvary •Jejich členové sdílejí a prosazují společné principy či zájmy •Usilují o politickou moc (buď pro ni samotnou či s ohledem na obecné dobro) •Této moci se snaží dosáhnout prostřednictvím voleb (na rozdíl od zájmových skupin či hnutí) Politické strany: definice •Slovo politická strana odvozeno od slova „pars“¨, tj. část nebo díl. • •Minimalistická definice G. Sartoriho: • "politická skupina, jež se účastní voleb, jež je schopna jejich prostřednictvím prosadit své kandidáty do veřejných úřadů" • •Další kritéria (La Palombara - Weiner, Chmaj - Sokol - Zmigrodski, Novák): •trvalost organizační struktury •existence místních územních struktur a centrálního vedení •ideologická orientace či prezentace určitého programu nebo základního politického cíle •snaha získat společenskou podporu Ústava ČR o politických stranách: •„Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“ • •Ústava České republiky •Hlava 1, Článek 5 Legislativa •424/1991 Sb. - Zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích -několikrát novelizován -Vznik: petice, stanovy, registrace, orgány, hospodaření… -http://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/ -233 aktivních politických stran a hnutí Vývojové typy stran •Klíčové procesy: růst významu parlamentu a rozšiřování volebního práva • •Elitní strana (do pol. 19. století) •Masová strana (druhá pol. 19 století) •Catch-all strana (od 60. let 20. století) •Strana kartelu (od 80. let 20. století) • Vývojové typy stran •Catch-all-party (všelidová strana) -O. Kirchheimer pro popis typu stran, který se po 2. světové válce v Evropě -odráží také vnitřní proměnu původně masových stran. •Znaky: -omezení ideologické náplně -zvýšení úlohy stranického vedení -snížení významu individuálního členství -menší důraz na úzké dílčí zájmy -zajištění přístupu k různorodým skupinovým zájmům • •Strana kartelu •- R. Katz a P. Mair – vzájemné prolínání se polit. stran a státního aparátu na úkor dosahování specifických programových cílů • Schéma základního společenského štěpení Konzervativci <¾> Liberálové (aristokracie) (buržoazie) 19. století: (vlastníci) Buržoazní strany <¾> (proletariát, pracující) 20. století: Socialistické strany Historicko-konfliktní přístup k vysvětlení původu stran •Nejznámější představitelé: americký politolog S. M. Lipset a norský politolog S. Rokkan. •Dílo Party Systems and Voter Alignments (Stranické systémy a uskupení voličů), publikované roku 1967. •Při analýze stranických systémů považují za rozhodující historicky podmíněné konfliktní linie (cleavages) – dodnes všeobecně uznávaná teorie •Jde o produkty vztahů v sociální struktuře a kulturní sféře společnosti 4 základní štěpné linie (cleavages) 1)rozpor mezi centrem a periferií (centralisté vs. autonomisté), např. u nás strana Moravané 2)napětí mezi státem a církví, např. křesťanské strany 3)napětí mezi městem a venkovem (venkovské zájmy vs. průmyslové zájmy), např. agrární strany 4)třídní štěpení společnosti (vlastníci vs. pracující), př. hlavní západní ideologické strany 5) • •+ další současná štěpná linie: •5) materialismus vs. post-materialismus, např. Strana zelených Funkce stran •reprezentace - funkce může být ohrožena v momentě přechodu na stranu kartelu •formování a doplňování politických elit •formulování cílů – s nástupem „catch-all“ se funkce částečně vytrácí •artikulace a agregace zájmů – strany představují mechanismus, skrze který společenské skupiny prosazují své zájmy •politická socializace a mobilizace – strany působí jako katalyzátor společenských konfliktů, které současně integrují, budují loajalitu k dodržování pravidel •organizace vlády Volby do PS PČR 2017 Zájmové skupiny •Trvalá sdružení jednotlivců sdílejících nějaký zájem a jednajících společně s cílem ovlivnit veřejnou politiku •Typy: profesní komory, politické strany, odbory a řemeslnicko-stavovské organizace, nestátní neziskové organizace • •Ústava ČR, Hlava čtvrtá, Článek 27 •(1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. •(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. •(3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. •(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.“ Profesní komory v ČR 1.Česká advokátní komora: http://www.cak.cz •2. Česká komora architektů: http://www.cka.cz •3. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě: http://www.ckait.cz •4. Exekutorská komora: http://www.exekutorskakomora.cz •5. Komora auditorů ČR: http://www.kacr.cz •6. Komora daňových poradců ČR: http://www.kdpcr.cz •7. Komora patentových zástupců: http://www.patzastupci.cz •8. Komora veterinárních lékařů •9. Notářská komora ČR: http://www.nkcr.cz •10. Česká lékárnická komora: http://www.lekarnici.cz •11. Česká lékařská komora: http://www.lkcr.cz •12. Česká stomatologická komora: http://www.dent.cz • Sociální hnutí •M. Diani: •1. Sítě neformální interakce •2. Se sdílenou solidaritou/kolektivní identitou •3. Vstupující do kolektivního konfliktního jednání vůči jasně vymezeným oponentům •4. Které se z velké části odehrává mimo institucionalizovanou sféru sociálního života • •Ch. Tilly: 1.Trvalé kampaně proti autoritám 2.Konkrétní formy jednání a sdružování (repertoár) 3.Veřejná sebeprezentace Stará a nová sociální hnutí •Rozlišující znaky: • • hodnotová a ideová výbava, • organizační struktura a formy, • taktika a oblast (cíle) působení, • sociální základna • •Odbory? „Zelené“ neziskovky? Lidsko-právní organizace? Sociální hnutí v ČR •Starý participační aktivismus •Nový transakční aktivismus •Nový radikální aktivismus • •ČMKOS, Greenpeace, Socialistická solidarita… Sociální hnutí v ČR Srovnání – nutné podmínky Zájmové skupiny Politické strany Sociální hnutí Formální organizovanost x x - Sdílený zájem x x - Usilování o moc ve volbách - x - Dobrovolné členství - x x Sdílená kolektivní identita - - x Konfliktní vztah k politickým elitám - - x Doporučená literatura •Císař, Ondřej. 2008. Politický aktivismus v ČR. Brno: CDK. •Fiala, Petr. Strmiska, Maxmilián. 1998: Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal. •Hloušek, Vít. Kopeček, Lubomír. 2010. Politické strany: původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada. •Klíma, Michal. 2003. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. •Novák, Miroslav.1997. Systémy politických stran. Praha: Slon. •Weber, Max. 1997. Autorita, etika a společnost. Praha: Mladá fronta. •Weber, Max. 1998. Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh.