Politika a ekonomika Obsah •Ekonomické systémy •Typy kapitalismů •Politika a třídy • Jak se ekonomie prolíná s politikou? •Ideologie a politická filosofie •Kolektivní jednání •Volební systémy • Ekonomické systémy •Organizační formy produkce, distribuce a směny zboží a služeb •Volný trh – kapitalismus? Ideologie – kapitalismus? •Systém ekonomické organizace vs. doktrína, která jej obhajuje •Hlavní spor – socialismus vs. kapitalismus Kapitalistická ekonomika •Zbožní výroba pro směnu •Produkce v soukromých rukou •Organizace ekonomiky podle tržních zásad •Materiální zájem a maximalizace zisku motivují k podnikavosti a usilovné práci Socialistická ekonomika •Produkce za účelem užití a potřebou lidí •Převládá veřejné vlastnictví prostředků produkce •Ekonomická organizace stojí na plánování •Práce jako výsledek touhy po spolupráci a po všeobecném blahobytu „Třetí cesta“ •Korporativismus (Itálie) •Peronismus (Argentina) •Sociální demokratismus (Švédsko) •New labour (Velká Británie): sociálně-liberální proud. Reakce na ekonomický liberalismus a Novou pravici – Blair, Clinton, rovnost příležitostí, odstraňování nespravedlivých prvků kapitalismu skrze sociální politiku, ne skrze jeho rušení Ekonomické systémy •Neexistují čisté typy •Závislost na kulturních a politických souvislostech •Typy kapitalismus – podnikatelský (anglosaský), sociální (evropský), kolektivní (asijský) • „Varieties of Capitalism“ •Ekonomiky liberálně-tržní (liberal market economies, LME) (e.g., USA, Velká Británie. Kanada, Austrálie, Irsko) •Ekonomiky koordinačně-tržní (coordinated market economies, CME) (e.g. Německo, Japonsko, Švédsko, Rakousko) •Hybridy (středozemní státy) • •5 oblastí, v rámci kterých podniky volí svoje strategie: •1. mzdy a produktivita práce •2. vzdělávání zaměstnanců •3. korporátní řízení •4. vztahy s dalšími podniky •5. vztahy se zaměstnanci při řízení podniku • Anarchokapitalismus Typy socialismu •Snaha o reformování, zlidštění kapitalismu •Socialismus jako morálně vyšší forma ekonomické organizace •Státní socialismus vs. tržní socialismus •Státní socialismus – kolektivizace, plánování – plošné zlepšení sociální situace vs. neefektivnost •Tržní socialismus – samospráva s tržními prvky Řízení kapitalismu •Spory o míru propojení státu a trhu •Keynesiánství vs. monetarismus •Spor o „přirozenost“ ekonomického řádu •Ne-regulace – nestabilita a nezaměstnanost (?) •Ovlivňování poptávky ze strany vlády (nezaměstnanost – zvýšení výdajů/snížení daní) •vs. stagflace (růst nezaměstnanosti i inflace) Řízení kapitalismu •Reakce na keynesiánství – von Hayek a Friedman, pak politiky Thatcherové a Reagana •Příchod Nové pravice a neoliberalismu •Namísto podpory poptávky – podpora produkce •Aktuálně –zohledňování „neekonomických“ proměnných – sociální a lidský kapitál Sociální struktura - třídy •Třída – skupina lidí s podobným společenským nebo ekonomickým postavením •Příjem vs. status (prestiž, společenské postavení) •Nesmiřitelný konflikt vs. harmonie •Deindusrializace, post-fordismus – oslabování třídní dimenze Sociální struktura - třídy •Nerovnost není náhodný rys kapitalismu ale jeho systémová součást, kterou lze pouze státní intervencí, bez reformy kapitalismu je ohrožena demokracie (T. Piketty) Obsah obrázku snímek obrazovky Popis se vygeneroval automaticky. Obsah obrázku text, mapa Popis se vygeneroval automaticky. Česká ekonomická transformace Obsah obrázku text Popis se vygeneroval automaticky. Původní stav •Důsledně centrálně plánovaná ekonomika •Nárůst energetické a materiálové náročnosti •Zastarávající technologie •Narůstání „vnitřního dluhu“ •Vysoká finanční a fiskální disciplína •Nízká míra inflace •Nákladově orientovaná tvorba cen •Jednostranná orientace ZO na „měkké“ trhy RVHP •HDP per capita 1990 – 57% průměru EU • Snahy o reformu před r. 1989 •Podpora Gorbačovovy perestrojky – např. otevírání konkurence ve vedení velkých podniků •Akademická ekonomie – Prognostický ústav – Komárek, Klaus, Ježek, Dlouhý •Vlivy na reformní myšlení: 1)Izolovanost česko/slovenské ekonomiky 2)Optimistické vnímání ekonomické úrovně ČS ekonomiky 3)Dojem o průmyslové mimořádnosti Československa • První polovina 90-tých let •Vláda OF – Komárek vicepremiérem, opatrnost vůči tržním nástrojům, orientace na právní nastavení •1990 – Klaus předsedou OF •Administrativní nastolení komplexního tržního systému •Vláda české pravice •Reformulace principů sociální politiky •Od universalismu k adresnosti •Komplikace s federativní podobou státu •V 1992 to vedlo k rozpadu Československa • Strategie transformace •Dva různé přístupy. •1) Liberální přístup považoval za východisko transformace vytvoření tržních podnětů - základních systémových změn: liberalizace trhů a privatizace •volné tržní ceny, volný vstup na trhy a soukromé vlastnictví´= předpoklad k následnému vývoji tržních institucí – komunistické dědictví je nepodstatné •2) Institucionální přístup - vznik nových tržně konformních institucí, tj. formálních i neformálních pravidel chování včetně sankcí za jejich nedodržování •komplexní a složitá změna vžitých vzorců chování „Léčba šokem“ •Vs. Tzv. gradualismus (komercionalizace státem řízených podniků) •Klaus, Ježek, Dyba, Dlouhý, Tříska •vychází z neoliberalismu, konzervatismu •rychlá liberalizace a privatizace •restriktivní měnová a fiskální politika •V září 1990 byl předložen „Strategie/Scénář ekonomické reformy“ (duben 1990, úplná liberalizace domácích cen, okamžité uvolnění zahraničního obchodu, privatizace kuponovou metodou v několika kolech) „Léčba šokem“ •Kupónovou metodou bylo privatizováno kolem 1800 podniků, standardními metodami asi 14 000 podniků •První vlna kupónové privatizace se uskutečnila v ČSFR v roce 1992, druhá vlna v České republice roku 1994. •V každé vlně si každý dospělý občan mohl zakoupit kupónovou knížku za 35 Kč a k ní známku za 1000 Kč. Kuponová knížka obsahovala 10 kuponů po 100 bodech. Tím se stal DIKem neboli „držitelem investičních kupónů“. •Každá vlna privatizace se skládala z několika navazujících kol, v každém kole mohl DIK pomocí kupónů uplatnit poptávku po vybraných akciích v kursu stanoveném pro příslušné kolo, současně uplatňovaly od druhého kola poptávku i investiční fondy. •Pokud poptávka nepřevyšovala nabídku, akcie byly zájemcům v zaknihované formě připsány na účet ve Středisku cenných papírů a zbytek akcií příslušné společnosti postoupil do dalších kola. Pokud poptávka převyšovala nabídku, zájemcům nebyly akcie příslušné společnosti připsány a postoupily všechny do dalšího kola. Zbytek akcií po posledním kole zůstal Fondu národního majetku. •Do roku 1990 smíšený model •Od roku 1991 liberalizace cen Velká privatizace •transformace na a.s. (např. kupónová privatizace) •přímý prodej předem určenému vlastníkovi •bezúplatný převod obcím •aukce, veřejné soutěže • •1. vlna kupónové privatizace (1992) –Harvardské fondy a další IF, IS (získaly 72 % investičních kupónů) •2. vlna kupónové privatizace (1993) IF (64%) •3. tzv. vlna KP (1995) –odstartovala finanční skupina Motoinvestu –silné IF využily legislativních nedostatků a tlačily na drobné akcionáře, aby prodávali pod tržní cenou • Liberální heterodoxie? •Po liberalizaci ceny některé stále pod kontrolou státu •Systém regulace mezd (tripartita) •3 postupné devalvace české koruny –fixní kurz české koruny – stabilizace ekonomiky (kotva) – až do května 1997 –ochrana vnitřního trhu do roku 1992 (dovozní přirážka max. 20 %, celní kvóty na dovoz jablek, pšenice apod. – nelíbí se okolním státům) – • Privatizační program (1990-1992) •reprivatizace (restituce) •malá privatizace •velká privatizace Druhá polovina 90-tých let •období od 1996 do poloviny • roku 1998 (předčasné volby) •Podezření kolem financování ODS • → tzv. „sarajevský atentát“ •Ekonomická krize a rostoucí sociální rozdíly •Růst sociálního napětí : •Rostoucí vliv demokratické levice •Stává se vítězem předčasných • voleb v roce 1998 •Slábnoucí vliv pravice • Od poloviny 1998 – do počátku roku 2001 •„Opoziční smlouva“ •Kompromisní blok hlavních stran levice a pravice • Velmi kritizovaný počin •(+ +): Stabilizace aktuálních politických poměrů: •Dokončení institucionálních změn v ekonomické a politické oblasti •Obnovení ekonomického růstu • (- -): Ale jiné značné politické důsledky •Zároveň také počátky zvyšování rozpočtových deficitů Poslední léta – od vstupu ČR do EU •Střet mezi industriálním rozvojem a požadavky postindustriálních trendů • Trvalý nedostatek zdrojů: •Vzdělávání (vč. na vědu a výzkum) •Otázka financování VŠ vzdělávání •Otázka platu lékařů/zdravotníků a učitelů •Důchodový systém •Sebepojetí národa - uprchlická krize? Obsah obrázku mapa Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti GINI index Obsah obrázku text, mapa Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Míra inflace Obsah obrázku mapa, text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti HDP Obsah obrázku mapa, text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti HDP per capita Obsah obrázku mapa, text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Index spotřebitelských cen (CPI) Obsah obrázku mapa, text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Míra nezaměstnanosti Obsah obrázku mapa, text Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Vládní dluh k HDP Doporučené zdroje k tématu: •Linek, Lukáš. 2010. Zrazení snu? Struktura a dynamika postojů k politickému režimu a jeho institucím a jejich důsledky. Praha: Slon. •Mansfeldová, Tuček (eds.). 2002. Současná česká společnost. Praha: SOÚ AV ČR. •Potůček, M., Musil, J., Mašková, M. (eds.). 2008. Strategické volby pro českou společnost. Praha: Slon. •Buden, Boris. 2013. Konec postkomunismu. Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti. Praha: Rybka Publishers. • •