◦ ◦Kulturní politika – modely vs. realita ◦Právní formy organizací v kultuře + Diskutovaná transformace příspěvkových organizací ◦Grantové systémy vybraných měst v ČR ◦Brno ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žUmění ¡Scénické ¢hudební ¢taneční ¢dramatické ¡Výtvarné ¡Literární ¡ žKulturní politika – zájem státu v oblasti kultury a umění ž ¡ žVeřejné politiky na úrovni ¡Nadnárodní (EU, Unesco, ICOMOS) ¡Státu (MK ČR) ¡Krajů ¡Obcí žObecně vymezují systém pro veřejnoprávní i soukromé vlastníky ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová ICOMOS - Mezinárodní rada pro památky a sídla (v originále International Council on Monuments and Sites) Paralela ke státní památkové péči: Zákon 20/1987 Sb. O státní památkové péči: -předkupní právo státu, povinnost vlastníka pečovat o památku, -obec s roz. půs. po doporučení NPÚ lhůta a údaj., -obnova a oprava na základě závazného stanoviska obce s roz.půs. -Možnost oprav na náklady vlastníka, možnost vyvlastnění Národní památkový ústav NPÚ - je odbornou a výzkumnou organizací státní památkové péče. Pečuje o kulturní památky (hrady, zámky) a poskytuje metodickou pomoc vlastníkům památek Zákon 71/1994 Sb. O prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty – také se vztahuje i na soukromé vlastníky předmětů kulturní hodnoty MK _ Státní kulturní politika 2009 -14 s výhledem na rok 2015, počítá se s tím, že vznikne nová kulturní politika na roky 2015-2020. V aktuálním výhledu – co se týká umění, tak se cílí na zmapování a analýzu potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transfer mezinárodních zkušeností KRAJE – v oblasti kultury povinnost péče o kulturní památky na jejich území + dotační řízení OBCE – vlastní kulturní politiky – Brno, Program rozvoje kultury od firmy DHV, 2009, rozporuplný materiál, nepředložen k diskusi, ale zajímavý průzkum, co komu v Brně v oblasti kultury ne/chybí Pojetí kultury vztah tvůrců ke kultuře Vnitřní faktory - krátkodobé politické klima politický program a cíle vlády hospodářská situace země - dlouhodobé kulturní úroveň obyvatelstva rozvinutost kulturních zájmů a potřeb síla kulturní tradice dané země model kulturní politiky státu Vnější faktory globální politická situace příslušnost země do určitého kulturního regionu Kolektivní potřeby obyvatelstva •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žSpolečnost neexistuje. Existují jen jedinci. A úkolem jedince je vytvářet bohatství. Když ho vytvoří hodně, může se o jeho část podělit se svými bližními, kteří nebyli dost úspěšní. A to je vše. žSpolečnost existuje a již dávno si vytvořila stát jako nástroj pro řešení zájmů a problémů společnosti. Tato skutečnost je pak dováděna ad absurdum. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žObjevují se od 60.- 70. let 20. století žVždy jde jen o vědomě redukovanou představu zkoumané reality. žMěl abstrahovat od nedůležitých vlastností a naopak by měl zvýraznit vlastnosti, na které je daný výzkum zaměřen. žSoustřeďují se na nalezení vztahů a procesů, které mají být neměnné i přes různá národní a kulturní specifika. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žmodel s jedním centrálním orgánem, který zajišťuje veškerou kulturní politiku (Fr), žmodel, kdy je odpovědnost rozložena mezi více ministerstev (It), žmodel s kvazi-autonomní organizací (VB) , žmanažerský (impresario) model (centrálně plánované ekonomiky). •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žstáty s centralistickým systémem řízení (za jaké je možné považovat Francii či Itálii), žstáty snažící se do kultury příliš nevměšovat (fungující na principu arm’s lenght jako Irsko a Velká Británie), žstáty přisuzující kultuře významnou sociální roli ve svém systému, typicky korporativistické skandinávské země, nebo na federalistické (spolkové) země jako Německo, Rakousko či Švýcarsko s velkou úlohou a pravomocemi regionálních vlád. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žstát Ulehčovatel (facilitator) – od daní ž žstát Patron (patron) – určí kolik, ale kam rozhodují nezávislé umělecké rady ž žstát Architekt (architect) – určí kolik i kam – ministerstva + odbory kultury ž žstát Konstruktér (engineer of the arts) – vše vlastní a rozhoduje (propaganda) •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žV kontextu EU – všechny modely zastaralé žAni jeden model nezachycuje trendy nastoupené v druhé polovině 80. let 20. století, např. decentralizaci a regionalizaci žProti použití této typologie se vyjádřil v 90. letech Nor Per Mangset žNavrhl porovnávat země na příkladu rozdílu v dimenzích jednotlivých kulturních politik. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žje rozhodování o kultuře a umění soustředěno do jednoho orgánu (ministerstvo), nebo je rozděleno mezi několik orgánů (ministerstev). Převažuje centrální nebo decentralizovaná správa? žcentrální orgán rozhoduje sám, nebo využívá nezávislých (expertních) poradních orgánů, pokud ano, jaké mají tyto orgány pravomoci? žpřevažuje financování z veřejných nebo soukromých zdrojů? •Ekonomika kultury Simona Škarabelová ž„Přestože je podrobná analýza kulturních politik a souvisejících administrativních struktur evropských států bez jednotné typologie nemožná, je také nutné podotknout, že se vzory (great European Paradigms) kulturní správy vzájemně velmi přiblížily. Staly se méně různorodými, více uniformní a již dlouho neexistují ve své původní ryzí (modelové) podobě. Jednotlivé typické vlastnosti jednoho modelu byly implementovány do jiného a změny jsou i opačným směrem.“ •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žZáměr státu oblasti kultury ž žStávající dokumenty, které ji v ČR upravují či deklarují: ž ¡Státní kulturní politika na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025) ¡Program implementace Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 ¡ •Ekonomika kultury Simona Škarabelová 1.Podpora kulturní identity, kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu. 2.Rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků, poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění. 3.Uchování kulturního dědictví. 4.Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility. 5.Využití nástrojů eCulture (elektronizace odvětví, př.) pro rozvoj kultury. 6.Efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb, vzniku kulturních statků a uchování kulturního dědictví. ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žPříspěvkové organizace (státu, kraje, měst/obcí) ¡Národní divadlo Praha, Horácké divadlo, Jihlava, Městské divadlo Brno žObecně prospěšné společnosti ¡Klicperovo divadlo(město+ kraj), Dejvické divadlo žSpolečnosti s ručením omezeným ¡Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Most, D. Šumperk žObčanská sdružení žBuranteatr, Divadlo Feste žFyzické osoby s živností žDivadelní společnost Josefa Dvořáka ž ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Akciová společnost – pokus o transformaci Jihočeského divadla České Budějovice se 100% vlastnictvím města, zastupitelstvo města neschválilo •Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žStatut příspěvkové organizace je jedním z posledních socialistických reliktů v širokém spektru ekonomických a právních subjektů současnosti, byť nyní upraven zák. č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů žJako relativně samostatné instituce sloužily příspěvkové organizace před listopadem 1989 k zajištění terciární sféry. žV oblasti divadla byl podle divadelního zákona jejich jediným zřizovatelem stát a neexistovala žádná jiná možnost jak provozovat profesionální divadlo. žPo roce 1990 v širokém procesu transformace a deetatizace přešla až na výjimky (Národní divadlo, Laterna magika, Státní opera, Divadlo za branou II) zřizovatelská funkce ze státu (krajů) na obce. ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Do oblasti divadelního podnikání (a to byla podstatná změna) vstoupil soukromý i neziskový sektor. V některých typech komerčního podnikání (např. v muzikálu s dominancí soukromého sektoru), rovněž však v činohře a dalších žánrech, ale i vstupem nových divadelních aktivit nekomerčního typu (nejdříve provozovaných jako „občanská sdružení“), které je možné (stejně jako příspěvkové organizace) chápat jako veřejně prospěšnou činnost, se vytvořilo konkurenční prostředí. V průběhu devadesátých let tak divadelnímu monopolu, kterým fakticky příspěvkové organizace byly, vznikla konkurence nejen v oblasti trhu a neziskové sféry, ale i konkurence umělecká. Stávající právní a ekonomická forma příspěvkové organizace je vůči této zásadní změně málo flexibilní. Výše popsaným zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se tedy jednoznačně zpřesňuje postavení příspěvkových organizací jako vykonavatelů vůle a rozhodnutí zřizovatele. Příspěvková organizace je sice nadále samostatnou právnickou osobou, ale tuto samostatnost smí projevovat pouze a jedině v rámci parametrů stanovených zřizovatelem ve zřizovací listině. Jde tedy vlastně o samostatnost- nesamostatnost. Klíčovým dokumentem se potom stává zřizovací listina, jejímž přesným formulováním lze do jisté míry upřesnit konkrétní vztah města a její příspěvkové organizace. Nově se na příspěvkové organizace vztahuje také zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a jeho novela č. 55/2012 Sb, Ten stanovuje příspěvkové organizaci města (podobně jako příspěvkovým, organizacím kraje a státu, a jiným právnickým osobám, které byly založeny či zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou a obchodní povahu) realizovat nákupy (dělené tímto zákonem na dodávky, služby a stavební práce) veřejnou zakázkou. Přitom jde o zakázky malého rozsahu, pokud nepřesáhnou výši 1 mil. Kč bez DPH, pokud tuto výši překročí, jde o zakázky podlimitní či nadlimitní, dle výše předpokládané hodnoty. Celý tento systém je spojen nejen se složitou administrativní a časovou zátěží, ale vede často k absurdním situacím – např. k nákupům nekvalitních věcí, když jediným rozhodujícím kritériem pro výběr dodavatele je cena, nebo vhledem k časové náročnosti celého procesu k nerealizování nákupu v požadovaném roce, tudíž k vrácení peněz svému zřizovateli a jejich opětovnému žádání v následujícím roce pro opětovný pokus zrealizovat „nevysoutěžený“ nákup. Příspěvkové organizace dále musí dle zákona 320/2011 Sb., o finanční kontrole provádět finanční kontrolu při hospodaření s veřejnými prostředky. Týká se to zejména operací spojených s vynakládáním veřejných výdajů. Příspěvkové organizace jsou dle zákona povinny provádět 3 kontroly téhož procesu, a to před jeho započetím, v jeho průběhu a po jeho skončení (kontrola předběžná, průběžná a následná). Administrativu a hospodaření příspěvkových organizacím neulehčuje ani fakt, že jsou nově plátci DPH. žprávní subjektivita příspěvkové organizace je (hlavně v oblasti hospodaření s majetkem, v oblasti mzdové a daňové, ale i v oblasti správy a řízení) nastavena diskriminačním způsobem vůči soukromému i neziskovému sektoru – přímý ekonomický i personální vliv zřizovatele. žNegativní dopady má např. v oblasti divadla mechanismus rozpočtu na kalendářní rok. žKonkurenceschopnost a výkonnost nejvíce ohrožují limity v oblasti mzdové politiky. žDemotivující je i rámec pravidel v hospodaření s movitým a nemovitým majetkem. žJako negativní faktor působí i praktická nemožnost vícezdrojového financování. žV celé praxi příspěvkové organizace (od založení přes správu a řízení až po kontrolní mechanismy) je oslaben prvek odborného (z hlediska divadla) kompetentního řízení. (causy jmenování ředitelů, vyhodnocování činností + fakt neexistence „RAD“ (board) ve smyslu odborných grémií). ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová V současnosti (podle poslední právní úpravy) má tato petrifikovaná struktura sloužit „zpravidla k neziskové činnosti, jejíž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu“, přičemž právě deklarovaná „samostatnost“ je více než relativní. V době, kdy divadelní činnost je možné provozovat jako „soukromé podnikání“, právní subjektivita „příspěvkové organizace“ pro zajištění veřejné služby v tomto segmentu kultury značně znesnadňuje dotyčným divadlům konkurenceschopnost, úspěšně se prosadit na kulturním trhu a efektivně uplatňovat své základní poslání a určení – činnost ve veřejném zájmu jako neziskový typ organizace veřejné služby. A to při této argumentaci už vůbec nebereme v potaz systémový problém, totiž že v oblasti veřejných služeb (a jejich financování) by měl být uplatňován princip „rovných příležitostí“. Už v samotném pojmu příspěvková organizace je nelogičnost. Ze strany zřizovatele nejde přece o příspěvek na činnost nezávislé instituci, vždyť příspěvek je podstatnou částí příjmů těchto subjektů, které jsou z tohoto hlediska závislé na zřizovateli z obligatorních 70-80%. Účinností Zákona č. 250/2000 Sb. došlo k určitým posunům v právním postavení příspěvkových organizací obce. Tím, že zákon stanoví v § 27 odst. 6 povinnost těchto příspěvkových organizací zapsat se do obchodního rejstříku, vzniká ve vazbě na §2 obchodního zákoníku situace, kdy se příspěvkové organizace Prahy stávají podnikateli podle obchodního zákoníku. Pro subjekty zapsané v obchodním rejstříku dále obchodní zákoník stanoví povinnost ukládat do rejstříku listin, který je součástí obchodního rejstříku, mimo jiné výroční zprávy, řádné i mimořádné účetní závěrky. Povinnost výroční zprávy a účetní závěrky stanoví i Zákon č.563/1991 Sb. o účetnictví v § 21a). žJasně deklarovaný zájem zřizovatele na činnosti konkrétního subjektu včetně jeho pravidelného financování (výhodné např. u vícesouborových divadel či divadel s více hracími prostory, zvláště pokud jsou v majetku města, nebo u profesionálního divadla repertoárového typu s vlastním souborem). žVytváří stabilní vztahy kulturní činnosti k danému prostoru (ať v majetku města, či v nájemním režimu). žJe zárukou zaměstnanosti a mzdy, i když pod celostátním průměrem. Zaměstnanecký poměr je v tomto typu institucí možné pokládat za definitivu včetně navazujících požitků a garancí (Fond kulturních a sociálních potřeb, kolektivní smlouvy, zdravotní a sociální pojištění atd.). žOrganizace nemá povinnost auditu hospodaření. žPříspěvková organizace je garancí kontinuity práce v dané oblasti kultury (např. muzeum s vlastní tradicí). •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Pokud je možné vytvořit legislativně i ekonomicky garance jiného typu pro takto chápanou kontinuitu, ztratí právní forma příspěvkové organizace pro práci v oblasti kultury nejen svou legitimitu, ale i své poslední oprávnění. Příspěvková forma mohla bezproblémově existovat (pomineme-li ideologický kontext) za podmínek faktického monopolu v dané oblasti kultury. V podmínkách svobody a demokracie se její status quo stává vážnou překážkou rozvoje kulturní praxe a jen část jejích problémů dokáže řešit případný nárůst objemu finančních zdrojů z městského rozpočtu, resp. od zřizovatel. žOPS žSRO žSPOLEK – občanské sdružení žÚSTAV žKulturní holdingy (inspirace SRN, Rakousko) žVEŘEJNÁ KULTURNÍ INSTITUCE – věcný návrh zákona (jde o parlamentu na jaře 2016, předkládá ho Asociace profesionálních divadel) ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žOPS je právnická osoba založená k poskytování obecně prospěšných služeb, tj. takových služeb, které jsou poskytovány za předem stanovených podmínek pro všechny uživatele stejných podmínek žZákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů žOPS lze založit pouze do 31.12. 2013 - brontosauři žPovinnost, ne nutnost základního jmění žvztah zakladatelů k o.p.s. není vztahem vlastnickým! Vklad zakladatele při založení o.p.s. se stává majetkem o.p.s. a zakladatel k němu nemá žádné dispoziční právo. (nevýhoda oproti příspěvkové organizaci - zřizovatel zůstává vlastníkem majetku vloženého do příspěvkové organizace a příspěvkové organizaci pouze svěřuje právo nakládání s tímto majetkem ve vymezeném rozsahu). ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová V zakládací listině o.p.s. může zakladatel omezit dispoziční právo o.p.s. s jeho vkladem stanovením zákazu majetek vložený do o.p.s. při založení zcizit nebo zatížit. žNa rozdíl od příspěvkové organizace není o.p.s. omezována v užití majetku limitovanými příděly do fondu odměn či reprodukce investičního majetku. Dispozice s majetkem je plně v kompetenci o.p.s. V nakládání se ziskem je o.p.s. omezena toliko tím, že je povinna ho po zdanění celý převést do rezervního fondu. žRezervní fond není konstruován tak jako u společností s ručením omezeným, tj. neodvádí se do něj pouze část zisku. Rezervní fond o.p.s. se používá nejprve ke krytí ztráty vykázané v následujícím účetním období. žV praxi to znamená, že o.p.s. nemůže na rozdíl od obchodních společností rozdělovat zisk zakladatelům, ale celý je povinna užít pro vlastní činnost. ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Příklad z tranformace Divadla Semafor – nejdříve transformováno na s.r.o., od roku 2009 na o.p.s. – jakmile se změnila právní forma, vlastník majetku, nemovitosti, kde divadlo hrálo, navýšilo nájem. Divadlo Semafor má správní radu i Fond, nikoli rezervní, dle vlastních vnitřních předpisů. Sem převedlo oceňovací rozdíl z nabytého majetku. Ten vznikl nabytím části podniku na základě smlouvy o prodeji podniku uzavřenou se společnosti Semafor, spol. s.r.o.. žOPS ¡příjmy za poskytované služby, ¡příjmy z doplňkové činnosti, ¡dotace z veřejných zdrojů, ¡sponzorské příspěvky, ¡nadační příspěvky, ¡jiné dary a dědictví ¡ žPO ¡příspěvek zřizovatele ¡příjmy za poskytované služby, ¡příjmy z doplňkové činnosti, ¡sponzorské příspěvky, ¡dotace z dalších veř. zdrojů na projekty ¡ ¡ ¡ ¡ •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žjsou s účinností od 1. 1. 2014 upraveny zákonem č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích žmožnost založit obchodní společnost i k jiným účelům než je podnikání např. k zajištění divadelní činnosti. žZakladatelem s.r.o. může být kterákoliv fyzická nebo právnická osoba. žDo 2018 základní jmění – 200 000 Kč, nově 1 Kč. žLimitovány daňovou úpravou benefitů pro veřejně prospěšné subjekty!!! ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Obě tyto formy jsou s účinností od 1. 1. 2014 upraveny zákonem č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který většinově přebírá úpravu obchodních společností z obchodního zákoníku. Obchodní zákoník je od 1. 1. 2014 zrušen novým občanským zákoníkem. Současně však autoři studie upozorňují na to, že využití obou forem obchodních společností však bude limitováno daňovou úpravou benefitů pro subjekty veřejně prospěšné. Jako veřejně prospěšný poplatník je dle§ 17a daně z příjmů nově definován poplatník, který podle svého zakladatelského dokumentu nebo statutu vykonává jako svou hlavní činnost veřejně prospěšnou činnost. Ústav, který se zakládá k provozování obecně prospěšných činností a nadační fond, jehož účel je z jeho podstaty obecně prospěšný, budou veřejně prospěšným poplatníkem, aniž získají status veřejné prospěšnosti. Podle dosud zveřejněných návrhů, zejména úpravy daně z příjmů, s.r.o. ani a.s. jako obchodní korporace veřejně prospěšným poplatníkem nejsou. To znamená, že s.r.o. a a.s., i když nebyly založeny za účelem podnikání, nebudou veřejně prospěšným poplatníkem, pokud nezískají status veřejné prospěšnosti. žS.r.o. nabývá vlastnictví svým jménem. Při nabytí koupí se stává majitelem nabyté věci bez ohledu na charakter prostředků, které ke koupi použila – prostředky z dotací z veřejných zdrojů, vlastní činnosti, prostředky z grantů a z darů. žSpolečníci se podílejí na majetku s.r.o. v rozsahu svých obchodních podílů.. žObchodní podíl fyzické osoby se dědí, u právnické osoby přechází na právního nástupce. ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Případná transformace příspěvkových organizací na akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným, kde bude město (resp. územně samosprávný celek) jediným nebo majoritním vlastníkem, a bude deklarován neziskový veřejně prospěšný účel těchto obchodních společností, by přinesla tyto změny: posílila by se právní subjektivita organizací hospodařících s veřejným majetkem, tím by organizace byla nucena hospodařit s veřejným majetkem efektivně a hospodárně, přitom by se na tento typ obchodních společností vztahoval jak zákon o veřejných zakázkách, tak zákon o finanční kontrole, na základě zákona 106/1999 Sb, o svobodném přístupu k informacím by tento typ obchodních společností musel veřejnosti poskytnout případné požadované informace. Změny by se neprojevily snad jen v byrokratická zátěži kladené na organizace hospodařící s veřejným majetkem. žOrgány ¡Valná hromada – nejvyšší orgán ¡Jednatel/é – statutární orgán žZdrojem financování s.r.o. jsou zejména příjmy z podnikání. žS.r.o. mohou být příjemci dotací z veřejných zdrojů, nadačních příspěvků a jiných darů a dědictví. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žČlenská základna (stačí 3 členové) žSpolečná činnost ¡vzájemně či ¡veřejně prospěšná žHlavní činnost + vedlejší činnost (vč. podnikání) žPro menší divadelní celky, ne pro kulturní kolosy. žUplatňuje se u divadel, kde se ke společné činnosti sdruží členové sdružení, např. členové souboru. ž ž ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žŽivnostenský zákon nelze vztáhnout na činnost, která není vykonávána za účelem dosažení zisku. žČasto divadelní společnosti spojené s hereckou rodinou, v průběhu času, při úspěchu, se často mění v s.r.o. ž ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žzakládán za účelem provozovat činnosti užitečné pro veřejnost s tím, že výsledky jejich činnosti jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek. žjako vedlejší činnost provozovat podnikatelskou činnost, zisk však může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. žJak založit ústav? ¢zakládací listinou ¢nebo pořízením pro případ smrti žPodrobnosti fungování ústavu může upravit statut, který vydává správní rada a který se zakládá do rejstříku. ž ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Jeho právní konstrukce v řadě aspektů překonává nedostatky právní úpravy obecně prospěšných společností. Ústav je v §402 NOZ definován jako právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Tím, že se jedná o majetkovou právnickou osobu, musí být při jejím založení zakladatelem vložen majetkový vklad. Jeho výše není stanovena, právní řád připouští i vklad v hodnotě 1 Kč. Činnost ústavu tedy není zužována pouze na poskytování služeb, tak jako tomu bylo u obecně prospěšné společnosti. Ve vztahu k divadlům je tato skutečnosti více než pozitivní, protože činnost divadel nelze zúžit na pouhé vztahy poskytovatel – klient, zejména chápeme-li divadlo jako fenomén, který plní i roli edukační, socializační, osvětovou, vč. osvojení si kultury. Divadlo musí mít i možnost realizovat aktivity, které nemají konkrétního klienta, aniž by si (jako tomu bylo v případě obecně prospěšných společností) vymýšlelo konstrukce toho, kdo je klient a za jakých podmínek se mu služba poskytne. žŘeditel (statutární orgán ústavu, s nárokem na odměnu). žSprávní rada (dohlíží na ředitele, rozhoduje o hlavních finančních otázkách atd., nárok na odměnu jen je-li to v zakládací listině) žPro ústav je tedy typické využití nejen osobní, ale také majetkové složky organizace (na rozdíl např. od spolku, který je založený pouze na osobní složce), se v případě ústavu počítá s majetkovými vklady. ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová —Pokud výše čistého obratu ústavu překročí 10 milionů Kč je nutný audit (není-li statutem stanoveno méně). —Neurčí-li zakladatelská listina jinak, vyhotovuje ústav výroční zprávu, kterou zveřejňuje nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období ve sbírce listin příslušného rejstříku. —Nebude-li ústav dlouhodobě naplňovat svůj účel, může ho soud na návrh zrušit. — •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žStává se právní formou v zahraničí známou jako „operating foundation“. žNejedná se o právnickou osobu prvoplánově určenou k poskytování nadačních příspěvků. žJeho základní charakteristikou je realizace účelu, který je užitečný buď z hlediska společenského nebo z hlediska hospodářského. žSvůj účel nadační fond realizuje konkrétními činnostmi nebo poskytováním nadačních příspěvků. žPrávní podstatou nadačního fondu však zůstává, že se jedná o účelové sdružení majetku, kterému je poskytován poměrně vysoký stupeň ochrany •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Teoreticky by obec mohla vytvořit nadační fond, kam by vložila majetek, divadelní budovu a pro tu by hledala dramaturgickou náplň. To by bylo možné vytvořit i formou ústavu….až praxe ukáže, co je vhodnější, a zda vůbec. Základní charakteristikou „nadačního fondu“ je, že se jedná o účelové sdružení majetku realizující účel, užitečný buď z hlediska společenského, nebo z hlediska hospodářského. Na rozdíl od stávající úpravy nadačních fondů, kdy je jejich základní činností poskytování nadačních příspěvků, může nadační fond po 1. 1. 2014 realizovat svůj účel buď konkrétními činnostmi, kterými může být i poskytování služeb, nebo poskytováním nadačních příspěvků popř. kombinací obou. O možnosti využitelnosti nadačního fondu v rámci optimalizace pražské divadelní sítě lze uvažovat v těch případech, kdy by byl divadelní prostor představovaný nemovitým majetkem města – budovou a jejím vnitřním vybavením poskytován na základě výběrového řízení divadelním souborům k realizaci konkrétního projektu na sjednanou dobu (model oddělení budovy od divadelního souboru). žsilná lobby Asociace profesionálních divadel žnávrhem zákona definována jako právnická osoba, jejíž hlavní činností je poskytování veřejných kulturních služeb podle zvláštního předpisu zákona č.203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů a provádění činností, jež jsou neziskové a slouží veřejnému zájmu. žmá odstranit nedostatky dnešních příspěvkových organizací a odpolitizovat je ¡Ale: zřizovatel rozhoduje o změnách zřizovací listiny, o přeměnách i zrušení VPI, jmenuje a odvolává členy správní rady a dozorčí rady a současně jmenuje a odvolává i ředitele, který je statutárním orgánem. Zřizovatel vydává předchozí souhlas k dispozicím s majetkem zřizovatele, který je VPI svěřen (S vlastním majetkem nakládá VPI na zřizovateli nezávisle). Zřizovatel má právo schvalovat rozpočet VPI. žzajistit jejich stabilní financování – jak??? Korporativní financování???? •Ekonomika kultury Simona Škarabelová VPI podle návrhu zákona může vedle této hlavní činnosti za podmínek stanovených tímto zákonem vykonávat i doplňkovou činnost, která nesmí ohrožovat nebo omezovat činnost hlavní. VPI může podle návrhu zákona zřídit stát, kraj nebo obec samostatně nebo společně. VPI vzniká zápisem do rejstříku VPI vedeného rejstříkovým soudem, tedy obdobně jako ústav podle NOZ. Na rozdíl od soukromoprávních subjektů má zřizovatel VPI silnější postavení. Podle návrhu zákona rozhoduje o změnách zřizovací listiny, o přeměnách i zrušení VPI, jmenuje a odvolává členy správní rady a dozorčí rady a současně jmenuje a odvolává i ředitele, který je statutárním orgánem. Zřizovatel vydává předchozí souhlas k dispozicím s majetkem zřizovatele, který je VPI svěřen (S vlastním majetkem nakládá VPI na zřizovateli nezávisle). Výrazným nástrojem zřizovatele k ovlivňování činnosti VPI je jeho právo schvalovat rozpočet VPI. VPI podle návrhu zákona může vedle této hlavní činnosti za podmínek stanovených tímto zákonem vykonávat i doplňkovou činnost, která nesmí ohrožovat nebo omezovat činnost hlavní. VPI může podle návrhu zákona zřídit stát, kraj nebo obec samostatně nebo společně. VPI vzniká zápisem do rejstříku VPI vedeného rejstříkovým soudem, tedy obdobně jako ústav podle NOZ. Na rozdíl od soukromoprávních subjektů má zřizovatel VPI silnější postavení. Podle návrhu zákona rozhoduje o změnách zřizovací listiny, o přeměnách i zrušení VPI, jmenuje a odvolává členy správní rady a dozorčí rady a současně jmenuje a odvolává i ředitele, který je statutárním orgánem. Zřizovatel vydává předchozí souhlas k dispozicím s majetkem zřizovatele, který je VPI svěřen (S vlastním majetkem nakládá VPI na zřizovateli nezávisle). Výrazným nástrojem zřizovatele k ovlivňování činnosti VPI je jeho právo schvalovat rozpočet VPI. Organizační struktura VPI je podle návrhu zákona tvořena ředitelem, správní radou a dozorčí radou. Obdobně jako u právnických osob soukromého práva se u funkcionářů VPI stanoví odpovědnost s péčí řádného hospodáře. žJde vlastně o propojení jednotlivých organizací či kulturních projektů do holdingu žSpolečné všem zapojeným organizacím jsou řídící činnosti - plánování, systém IT, odměňování, controllingu, hlídá se i dramaturgie kvůli překryvům žNezávislá umělecká svoboda, daný rozpočet z centra, s nímž se musí vyjít žČasto postaveny na víceletém korporativním (tj. z více veř. zdrojů) financování žND Praha zvažuje transformaci do holdingu ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žNová právnická osoba nebude právním nástupcem PO. žŘešení transformace PO na soukromoprávní subjekt - změna jejich vlastního chování, která vychází ze základních zásad práva. ¡Pro soukromoprávní subjekt platí právní zásada „Co není zakázáno, je dovoleno“, resp. z hlediska logického přesněji „Všechno, co není zakázáno, ani přikázáno, ani výslovně dovoleno, je dovoleno mlčky.“ ¡PO jako subjekty veřejného práva mohou naopak vykonávat pouze to, co je jim povoleno, vymezeno. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žNa právní formu OPS i SRO ¡dva hlavní problémy : ¢snižování finančního objemu grantů a ¢neexistenci systému poskytování investičních prostředků žPřípad Činoherního studia v Ústí nad Labem ukazuje, že problém není v právní formě J žAle v lidech… ž ¢ ¡ ¡ •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žDPB – jen budova, která patří SMO - st.m. Ostrava žDSPB ¡s.r.o. která naplňuje budovu DPB obsahem/repertoárem ¡jejím hlavním zdrojem financování víceletá neinvestiční dotace z rozpočtu obce, nikoliv zisk. ¡musí každoročně předkládat dramaturgický plán pro konkrétní sezónu ¡provádět každoročně inventarizaci vypůjčeného majetku ¡dodržet magistrátem SMO stanovený minimální počet představení, které musí za rok odehrát ¡ dodržet magistrátem SMO stanovený minimální počet premiér za sezónu ¡Tj. sice transformace, ale vlastně podobně jako PO •Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žJednatel – starosta žŘeditel – umělecké vedení divadla žMajetek města vložen do majetku s.r.o. žPravidelná dotace od města i Olomouckého kraje žUmělecká a ostatní hospodářské činnosti ¡realitní činnost, správu a údržbu nemovitostí, silniční motorovou přepravu osobní, silniční motorovou přepravu nákladní, pronájem a půjčování věcí movitých, specializovaný maloobchod. ¡ •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žPůvodně PO městské části Pha Dejvice žOd roku 2005 OPS, s příslibem podpory MČ, které je jejím zakladatelem, a to ve výši 100 % roku 2003, od roku 2005 4letý grant HMP žI doplňková činnost: ¡Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a obdobných akcí ¡Vydavatelská a nakladatelská činnost ¡Reklamní činnost a marketing ¡Agenturní činnost v oblasti kultury a umění ¡Pronájem nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb ¡Výroba, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově obrazových záznamů ¡ ž •Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Hlavní složku nákladů tvoří náklady na osobní náklady. Nominálně tyto mzdy do roku 2003 mírně rostly, poté z důvodu snižování stavu zaměstnanců začaly klesat. V roce 2006 opět nastal jejich mírný vzestup, avšak nikterak výrazný. Po celé sledované období osciluje podíl osobních nákladů na celkových nákladech kolem hodnoty 60 %. Druhou nejvýraznější položkou nákladů jsou služby, které tvoří 28 – 37 %. Nejvýraznější položkou vedenou na účtu služeb tvoří honoráře a auditorské služby a správa sítě PC. Neplánovaným výdajem, který negativně ovlivnil výši nákladů v roce 2004, byla povinná úhrada sankce za nezaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností dle zákona 474/2001 Sb., v platné změní. Organizace při svém počtu 43 přepočtených osob má povinnost zaměstnat uvedené osoby v počtu 2, což v letech předchozích splňovala. V srpnu 2004 však byla jedné pracovnici invalidita dočasně přerušena, proto se organizace dostala do této situace. V roce 2005 je významným z hlediska nákladů, neboť z níže uvedeného grafu je patrné, že se Dejvické divadlo snaží co možná nejvíce uspořit. Úspory jsou znatelné především z výše nákladů uvedených na účtech Spotřeba energií a v některých analytických účtech služeb – zejména náklady na telefony. Na obou těchto účtech meziročně sice nominální náklady vzrostly, avšak reálně se jejich procentní podíl na celkových nákladech snížil. Nejedná se o žádné zásadní snížení nákladů, avšak při omezenosti zdrojů v kultuře lze považovat každé i minimální uspoření za velmi pozitivní. Nominální hodnoty nákladů v roce 2004: spotřeba energií – 233 tis. Kč, telefony 202 tis. Kč. Rok 2005: spotřeba energií 427 tis. Kč, telefony – 369 tis. Kč. Reálné procentní meziroční snížení nákladů: spotřeba energií - -0,06 %, telefony – 0,06 %. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Po celou dobu existence Dejvického divadla byla (a stále je) pro chod jeho činností zásadní podpora z veřejných rozpočtů, především z rozpočtu jeho zřizovatele – Městské části Praha 6. I přesto, že se nominální hodnoty příspěvků z tohoto rozpočtu snižují, jsou stále zdroje z veřejných zdrojů nejsilnějším pilířem finančního zabezpečení chodu divadla. V průběhu sledovaných pěti let je možno ovšem sledovat rozšiřování spektra těchto příjmů. Toto tvrzení dokládají i následující grafy. V prvním uvedeném grafu je patrné, že celkové příjmy organizace mají nominálně mírně klesající charakter, který je ovšem následován obdobnou vývojovou tendencí i u celkových nákladů. Názorněji je vztah celkových příjmů a celkových nákladů zobrazen grafem „Procentní podíl veřejných příjmů na celkových nákladech organizace“, který dokazuje, že veřejné zdroje, i přesto, že jsou stále nejdůležitějšími finančními prostředky, mírně klesají. V rámci sledovaných pěti let tento podíl klesl o 25 %, což z hlediska nákladů může být nemalý problém. •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Vlastní zdroje tvoří taktéž velmi důležitou součást financování Dejvického divadla. Současně lze říci, že jejich spektrum i významnost jsou rok od roku větší. Zatímco v roce 2002 pokrývaly vlastní příjmy 23 % nákladů, v roce 2007 to bylo již 42 %. Nejvýznamnějším vlastním zdrojem v rámci hlavní činnosti jsou příjmy ze vstupného, které se ve sledovaných letech pohybují v rozmezí od 19 do 26 % z celkových výdajů, avšak jejich podíl se 2004 prudce snižuje. Spektrum svých vlastních příjmů začíná Dejvické divadlo rozšiřovat až od roku 2004. Do této doby byly jedinými významnými finančními zdroji tržby ze vstupného a kurzovné – Rosénka. V roce 2004 byly poprvé zaznamenány příjmy ze zájezdových vystoupení, které se postupem času stávají stále více významnými. Jejich podíl v roce 2007 činil již 13 %. Do vlastních příjmů je nutné také zahrnout příjmy z převodů z fondu odměn a rezervního fondu, ze kterých bylo poprvé čerpáno v roce 2003. Jednalo se o částku 391 tis. Kč. Na významnosti začaly v průběhu let nabírat i granty a dotace od soukromých subjektů, které až do roku 2006 měly jen mizivý charakter. V roce 2006 se stala hlavním partnerem Dejvického divadla společnost ČSOB, která poskytuje divadlu nemalé finanční prostředky, což je patrné i z níže uvedeného grafu. Lze říci, že se Dejvické divadlo snaží naplňovat požadavky vícezdrojového financování a jeho snaha dosahuje úspěchů. žRakouská konzultační společnost ICG-Capability,s.r.o provedla v roce 2017 žAnalýzu transformace PO v Brně žzávěry: ¡ transformace ne pro všechny, pokud ano,tak pro vícesouborová divadla = 1 holding ¡Vyčkávat na VKI (veřejnou kulturní instituci) ¡Ze stávající právní úpravy nejvíce vyhovuje ústav ¡ Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová žPrvní začaly s cílenou transformací žGrantový systém ¡Dvouleté až čtyřleté granty ¡Jednoleté granty ž Hodnotící komise odborníků ¡15 členů komise (14 odborníků + 1 zastupitel) žPosuzované oblasti ¡Dosavadní činnost žadatele/kreditbilita ¡Kvalita předloženého projektu ¡Posouzení rozpočtu projektu/činnosti •Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová •Ekonomika kultury Simona Škarabelová • Ze zdroje Rozklikávací rozpočet obce – k dohledání jen do roku 2013 •V roce 2016 má být nárůst o 80 mil. Kč (zřizovaná +nezřizovaná + investice) žOd října 2013 ¡Jednoleté dotace ¡Tříleté dotace (od roku 2016 4. leté) žNezávislé, odborné hodnotící komise žKonečné slovo – zastupitelstvo •Ekonomika kultury Simona Škarabelová Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Výše dotace nezřizovaným inst. 10, 7 mil 12 mil 18,6 mil 25 mil 28 mil 30 mil