Právo a internet
Organizační záležitosti
David Sehnálek
Katedra mezinárodního a evropského práva
Kancelář č. 238 PrF MU
David.sehnalek@gmail.com
Konzultační hodiny: čtvrtek 18.00 – 19.00
• Právní úprava cookies
• Právní zvláštnosti elektronického obchodu
• Případ Google Spain SL a Google Inc. v. Agencia Española de Protección de
Datos (AEPD) a Mario Costeja González věc C-131/12 Právo být zapomenut
• Ochrana soukromí a osobních údajů na Internetu
• Licenční smlouvy v prostředí internetu
• Možnosti a limity elektronizace veřejné správy
• Reakce práva na kyberkriminalitu
• Ochrana autorských práv na Internetu
• Elektronický podpis a jeho právní úprava
• Právní aspekty kryptografie, ochrana dat
• Alternativní (on-line) způsoby řešení sporů
• Právní problémy cloudových řešení
Cíl přednášky
1. Pochopit fungování práva
2. Uvědomit si dopady práva na fungování
internetu s rozlišením vztahů
soukromoprávních a veřejnoprávních
Kde hledat právní předpisy a prameny?
• ASPI aktualizovaná databáze právních
předpisů - tuzemské i zahraniční právní
předpisy
• www.eurlex.eu – Právo a judikatura EU
Obecný úvod
Co je to „internet“?
• Různé definice a pojetí
– Technická: soubor propojených počítačových sítí,
používajících zejména TCP/IP protokoly
– Právní (USA) “the combination of computer facilities
and electromagnetic transmission media, and related
equipment and software, comprising the
interconnected worldwide network of computer
networks that employ the Transmission Control
Protocol/Internet Protocol or any successor protocol
to transmit the information” - US Communications Act
– Ve skutečnosti je to v ale v praxi naprosto jedno
Internet z právního hlediska
• Dvě složky:
– Hmotná (fyzicky existuje)
– Nehmotná (informace)
• Plus složka osobní
• Tzn. Je tvořen věcmi a osobami
Specifika internetu
• Virtuální prostor – informace může být získána
odkudkoliv
• Chybí jednoduchá a plně spolehlivá možnost
geografické identifikace
• Nezná hranice
• Chybí centrální autorita
• Je automatizovaný
• Je „demokratický“
• „Kvantita“ často není problém
• Je „věčný“
• Důsledek? - Klasické právní přístupy selhávají a nestačí
World Wide Web
• Worldwide accessibility
• Worldwide potential damage
• Worldwide jurisdiction
• Virtualizace
– proces, kdy zůstává zachována podstata nějakého
(prakticky libovolného) fenoménu, přičemž
dochází k zásadní změně jeho formálních znaků
• Abstrakce
– Správná identifikace virtuálního protějšku reality
• Přenos
– řešení „tradičního“ do virtuálního světa
• Modifikace
Tradiční svět
Právo a jeho charakteristiky
• Právo není jedno, může mít podobu MPV, PEU a VP
• VP a PEU jsou v dosahu omezeny jurisdikcí – personální a
teritoriální
• Schopnost státu prosazovat své právo dělá stát státem – viz
Somálsko a jiné zhroucené státy
• Každý občan má povinnost dodržovat právo svého státu
• Cizímu právu podléháme jen výjimečně
• Cizinci na našem území našemu právu nepodléhají jen
výjimečně
• Extrateritoriální uplatňování práva vůči cizincům je nežádoucí
a nechtěné
• Svět je globalizovaný – mnohdy je proto postihován účinek
chování (právo hospodářské soutěže) – nepovažuje se za
extrateritorialitu
Důsledky pro nás
• Obecně – jsme občany ČR a z tohoto vztahu nám
vznikají práva a povinnosti.
• Stát (ČR) chrání a garantuje naše práva - právo na život,
právo na ochranu vlastnictví
• Jsme povinni dodržovat povinnosti, které nám právní
normy ukládají – povinnost platit daně, povinnost
dodržovat předepsanou rychlost na silnicích
• Známe vlastní předpisy – všechny! (Ignorantia iuris non
excusat)
-> jsme povinni dodržovat české právní předpisy, většinou
tak samozřejmě (tj. podvědomě) činíme
Internet a tradiční právo
• Internet nezná hranice – při tradičním pojetí
teritoriálně působícího práva nastává problém
– Co regulovat a co postihovat?
– Koho regulovat a koho postihovat?
– Jak pravidla vynucovat?
• Řešení –změna práva, technické změny,
rezignace na vlastní politiku…?
• Royal Court of Justice, UK, [2008] EWHC 687
(QB)
Veřejné vs soukromé právo
• K čemu slouží veřejné právo? Co právo
soukromé?
• Uveďte příklady
• Kde tedy lze předpokládat ochotu státu
„rezignovat“ na vlastní regulaci?
Zajímá nás cizí právo? I.
• V některých případech podléháme právu
jiného státu když vycestujeme z ČR
• – dopravní předpisy, podnikání, zákazy a
příkazy (zahalení v některých muslimských
zemích)
Zajímá nás cizí právo? II.
• V některých případech podléháme právu
jiného státu i když nevycestujeme z ČR
• Na základě zvláštní právní normy se na náš
právní vztah aplikuje jiné než české právo….
• Sami si můžeme v některých případech zvolit,
že právní vztah chceme podřídit jinému než
českému právu – tzv. volba práva, prorogace
soudů, rozhodčí řízení
• vědomost takové volby!
Problém s internetem?
• Překračujeme hranice mezi státy -> nutnost
aplikace cizího práva
• Tedy nemusím cestovat a přesto se snadno
mohu dostat do styku s cizím právem
Úvod do problematiky
• Koupili jste si někdy nějakou věc v zahraničí?
• Jezdíte na dovolenou do ciziny? Stala se Vám
tam nějaká nehoda?
• Nakupujete online? (amazon…)
• Sdílíte osobní informace na sociálních sítích?
Právo
• Vnitrostátní
– Prameny?
• Mezinárodní
– Prameny?
• Unijní?
– Prameny
Mezinárodní právo soukromé
• Mezinárodní právo soukromé se zabývá vztahy
• občanskoprávními
• obchodněprávními
• pracovněprávními
• rodinněprávními
– S mezinárodním prvkem
• Vznikající vztahy přesahují svým významem
hranice určitého státu
• V některém prvku mají vztah k zahraničí a tím
se dostávají do vztahu k jinému státu
Mezinárodní právo soukromé
Co je to „mezinárodní“ prvek?
• Subjekty nebo některý ze subjektů daného
vztahu má vztah k cizímu státu, nebo
• objekt právního vztahu je v cizině
(nemovitost), nebo
• určité právní skutečnosti, které zakládají vznik,
změnu nebo zánik právního vztahu, nastaly v
cizině (nákup zboží v zahraničí – vznik
vlastnického práva)
Mezinárodní prvek
• Obyvatel Prahy si objedná od podnikatele ze
Znojma přes jeho e-shop 5 lahví vína…
• Přes e-bay si pan Drevokocúr objedná 5
triček…
• Pan Vevera z Brna jede v březnu lyžovat do
Alp, kde srazí italskou lyžařku…
• Na studijním pobytu ve Francii se slečna Divá
zamilovala do polského studenta, vzala si jej a
měla s ním 5 dětí.
Mezinárodní právo soukromé
• Řeší „kolize“ mezi právními řády
• Při řešení příkladu s mezinárodním prvkem
nás vždy zajímají 3 otázky
1. Jaké bude právo rozhodné?
2. Kde se budeme případně soudit?
3. Co dělat se soudním rozhodnutím, které bude
v mém případě vydáno?
• Vraťme se k příkladům…
Mezinárodní právo soukromé
• MPS tyto kolize řeší pomocí zvláštních, tzv. kolizních
norem (viz dále) a hraničních určovatelů (příklady)
• Tyto kolizní normy byly vytvářeny v době „offline“
• Jsou založeny na zásadě teritoriality – lokalizace na
konkrétní území nějakého státu
• Dnes – je (zdánlivý) problém s jejich aplikací v online
prostředí
Mezinárodní právo soukromé a
internet
• Proč je nutné se bavit o mezinárodním právu
soukromém v souvislosti s internetem a
kyberprostorem?
• Internet, kyberprostor je „nový“ fenomén, který sám
o sobě není regulován, neexistuje jednotný „zákoník
internetu“, který by upravoval vztahy na něm
vznikající
• Internet je „mezinárodní“ hřiště, na kterém
neexistují hranice jako mezi státy a jejich právními
řády
World Wide Web
• Worldwide accessibility
• Worldwide potential damage
• Worldwide jurisdiction
28
Mezinárodní právo soukromé a
internet
• Na internetu se uzavírají kupní smlouvy, nakupuje
zboží, zprostředkovává a vystavuje množství
informací.
• Jak se bránit, podvedou-li mne při nákupu, pomluví-li
mne na veřejně přístupném blogu?
• Jak zjistím právo rozhodné, sudiště?
-> nelze použít jen jedno univerzální právo, je nutné
postupovat pomocí norem MPS (nic lepšího prozatím
neexistuje…)
Charakteristiky internetu z pohledu
práva
1. Neexistence hranic – „nabourání“ dosavadního po
staletí fungujícího systému práva, mezinárodního
práva, suverenity států… (výjimky Čína, Saudská
Arábie)
2. Povaha komunikace – šíření informací k
neomezenému počtu uživatelů – výhoda i nebezpečí
3. Technická „jednoduchost“ šíření informace
4. Anonymita
Charakteristiky internetu z pohledu
práva
4. Je složité určit fyzickou polohu jednotlivých osob,
které ho používají – nemusí být vazba www stránek na
konkrétní osobu, stát – obtížnost použití HU státní
příslušnosti, místa vzniku škodné události… Jedna z
mála použitelných vazeb – IP adresa?
5. Neexistuje 1 centrální „vláda“ nebo instituce, která
by pohyb na internetu upravovala
Internet Corporation for Assigned Names and
Numbers (ICANN) – přidělování doménových jmen a IP
adres, Kalifornie
Internet a právo
• Delokalizace vztahů na internetu – je nutná regulace?
• Internet – země nikoho a zároveň všech?
• Dosud neexistuje jednotné kyberprávo, kolizní normy
kyberprostoru.
• Přístupy jednotlivých států se liší, liší se ostatně jejich právo
obecně
• Posun od otázky „zda vůbec vztahy na internetu regulovat“ k
otázce „jak na to a do jaké míry“…
• Regulace je nutná, jedná se o interakci mezi lidmi a lidé nejsou
dokonalí… - rozmach používání internetu, množství lidí a
vznikajících vztahů
Internet a MPS
1. Jednoduchý vznik mezinárodního prvku – uzavírání
smluv na dálku
- Vznik „přeshraničních“ sporů, nepoměr mezi
náklady na uzavření smlouvy a nákladů na následné
soudní řízení při porušení
2. Nedostatek informací – o smluvním partnerovi,
místě uzavření smlouvy -> významné pro určení
pravomocného soudu a rozhodného práva
3. Problémy s uznáním a výkonem soudních
rozhodnutí
Mezinárodní právo soukromé
• Příklad cizího prvku ve vztazích na internetu
Někdo vystaví pomlouvačné informace o vaší
osobě na svém blogu. Tyto informace si
mohou přečíst lidé na celém světě.
Na e-bay si koupíte knihu. Namísto objednané
knihy vám pošlou jinou knihu. Žádáte vrácení
kupní ceny nebo výměnu zboží.
Mechanismy řešení sporů
• Právní
1. Vnitrostátní
2. Mezinárodní
3. Unijní (právo EU)
• Neprávní
– Samoregulace (ADR)
Mezinárodní právo soukromé -
prameny
1. Normy vnitrostátního původu
- zákon č. 91/2012 Sb. - Zákon o mezinárodním
právu soukromém (dále jen ZMPS)
- Dílčí ustanovení týkající se MPS v obchodním
zákoníku, zákonu práce, zákonu o rodině apod.
2. Normy mezinárodního původu
- Mezinárodní smlouvy dvoustranné
- Mezinárodní smlouvy mnohostranné
Mezinárodní právo soukromé -
prameny
3. Normy unijního původu
- Primární právo
- Sekundární právo – nařízení a směrnice
 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012
ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu
soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
(Brusel I bis)
 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008
o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)
 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007
o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy
(Řím II)
Další prameny soukromého práva
• Směrnicové právo – spotřebitelské smlouvy,
pojistné smlouvy, ochrana vysílaných
pracovníků, ochrana spotřebitele při uzavírání
spotřebitelských smluv
Mezinárodní právo soukromé -
metody
MSP pracuje se 2 základními metodami
1. Kolizní metoda (kolizní normy)
2. Metoda přímá (přímé normy)
Mezinárodní právo soukromé -
metody
• Kolizní metoda
• Kolizní norma - provádí výběr práva
- Určuje, který dotčený právní řád se použije
pro soukromoprávní vztah s mezinárodním
prvkem
- Neobsahuje věcnou úpravu, nestanoví práva a
povinnosti
Mezinárodní právo soukromé -
metody
Kolizní norma se skládá z
- Rozsahu – rozsah vztahů, na který kolizní
norma dopadá
- Navázání – pomocí hraničního určovatele
propojuje vztah s právním řádem
Mezinárodní právo soukromé -
metody
Hraniční určovatel je skutečnost, kterou využívá
kolizní norma k provázání právního vztahu s
právem určitého státu
Druhy:
- lex patriae – právo státní příslušnosti
- Lex rei sitae – právo místa pobytu
- Lex electa – právo zvolené stranami
- Lex loci delicti – právo místa deliktního
(protiprávního) jednání
- Lex loci solutionis – právo místa uzavření smlouvy
Kolizní normy
Příklad kolizní normy
• Pan A z Brna jede v březnu lyžovat do Val di
Fiemme, Itálie. Na sjezdovce jej srazí
neopatrný rakouský lyžař.
• Nařízení o právu rozhodném pro mimosmluvní
závazkové vztahy – čl. 4 – „právo rozhodné pro
mimosmluvní závazkové vztahy se určí podle
práva místa, kde došlo nebo může dojít ke
škodné události.“
Kolizní normy
• Pan B si na webových stránkách
www.amazon.com objedná elektronickou
čtečku.
• Nařízení Řím I – článek 4 odst. 1 – „právo
rozhodné pro kupní smlouvu se řídí právem
sídla prodávajícího“
Kolizní normy
• Pan C jede v červenci na pracovní brigádu do
Anglie. Bude pracovat jako metař v Londýně
pro polského podnikatele, který si založil
úklidovou službu.
• „právo rozhodné pro individuální pracovní
smlouvy se řídí právem místa země, kde
zaměstnanec obvykle vykonává svoji práci“
Mezinárodní právo soukromé -
metody
Kolizní normy nalezneme v:
- ZMPS
- Nařízení Řím I – uzavírání smluv
Mezinárodní právo soukromé -
metody
• Pokud jde o smlouvy – právo EU (nařízení Řím I) preferuje
následující:
– Zvolené právo (lex electa)
– Právo státu nejužšího spojení
– Pozor. – v případě spotřebitele může být výsledek modifikován
(pasivní vs aktivní spotřebitel)!
• Pokud jde o pomluvu (mimosluvní škodu)– právo EU
(nařízení Řím II) preferuje následující:
– právo země, kde škoda vznikla (lex loci damni infecti), bez ohledu
na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku
škody
– Vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně
úžeji spojen s jinou zemí, použije se právo této jiné země.
Facebook
• Veškeré žaloby, soudní nařízení nebo spory vůči nám
vzešlé z tohoto prohlášení nebo používání Facebooku
budete vznášet výhradně u okresního soudu
Spojených států pro okres Northern District of
California nebo státního soudu kraje San Mateo.
Souhlasíte s tím, že pro účely vedení veškerých
takovýchto sporů se podřídíte jurisdikci daných
soudů. Toto prohlášení a vaše případné žaloby na nás
se řídí zákony státu Kalifornie, USA, bez ohledu na
kolizi právních ustanovení.
Gmail
• Soudy v některých zemích se nebudou u některých typů sporů řídit
právním řádem státu Kalifornie. Jestliže se vaše trvalé bydliště nachází v
některé z těchto zemí, pak v případech, kdy je uplatňování právního řádu
státu Kalifornie právně vyloučeno, může být u těchto sporů uplatňován
právní řád vaší země. V opačném případě souhlasíte, že veškeré spory,
které z těchto podmínek vyplývají nebo se jich či služeb týkají, budou
podléhat právnímu řádu státu Kalifornie (USA) s výjimkou právních
předpisů Kalifornie upravujících volbu rozhodného práva. Obdobně platí,
že pokud vám právní řád vaší země v případě sporů, které z těchto
podmínek vyplývají nebo se jich týkají, neumožní souhlasit s jurisdikcí
nebo místní příslušností soudů v okrese Santa Clara v Kalifornii (USA), pak
je možné uplatnit místní jurisdikci nebo příslušnost soudů. V opačném
případě budou všechny soudní spory ohledně nároků, které vyplynou z
těchto podmínek nebo v souvislosti s nimi či se službami, vedeny výhradně
u federálních nebo státních soudů v okrese Santa Clara v Kalifornii ve
Spojených státech amerických. Společnost Google i vy souhlasíte s osobní
jurisdikcí/příslušností těchto soudů.
AirBnB (1)
• 21.1 If you reside in the United States, these Terms will be interpreted in
accordance with the laws of the State of California and the United States of
America, without regard to conflict-of-law provisions. Judicial proceedings (other
than small claims actions) that are excluded from the Arbitration Agreement in
Section 19 must be brought in state or federal court in San Francisco, California,
unless we both agree to some other location. You and we both consent to venue
and personal jurisdiction in San Francisco, California.
• 21.2 If you reside in China these Terms will be interpreted in accordance with the
laws of China (“China Laws”). Any dispute arising from or in connection with this
Agreement shall be submitted to the China International Economic and Trade
Arbitration Commission (CIETAC) for arbitration in Beijing which shall be conducted
in accordance with CIETAC’s arbitration rules in effect at the time of applying for
arbitration, provided that this section shall not be construed to limit any rights
which Airbnb may have to apply to any court of competent jurisdiction for an
order requiring you to perform or be prohibited from performing certain acts and
other provisional relief permitted under China Laws or any other laws that may
apply to you. The arbitration proceedings shall be conducted in English. The
arbitral award rendered is final and binding upon both parties.
AirBnB (2)
• 21.3 If you reside outside of the United States and China, these
Terms will be interpreted in accordance with Irish law. The
application of the United Nations Convention on Contracts for the
International Sale of Goods (CISG) is excluded. The choice of law
does not impact your rights as a consumer according to the
consumer protection regulations of your country of residence. If
you are acting as a consumer, you agree to submit to the nonexclusive
jurisdiction of the Irish courts. Judicial proceedings that
you are able to bring against us arising from or in connection with
these Terms may only be brought in a court located in Ireland or a
court with jurisdiction in your place of residence. If Airbnb wishes
to enforce any of its rights against you as a consumer, we may do so
only in the courts of the jurisdiction in which you are a resident. If
you are acting as a business, you agree to submit to the exclusive
jurisdiction of the Irish courts.
Smlouvy na internetu
Spotřebitelské smlouvy
- Zvýšená ochrana spotřebitele - spotřebitel
– článek 6 odst. 1 písm a) Nařízení Řím I – „smlouva
uzavřená spotřebitelem se řídí právem země, kde má
spotřebitel své bydliště, pokud se jakýmkoliv způsobem
taková činnost na zemi nebo několik zemí včetně této
země zaměřuje“
- zaměření? – viz násl. slide
- Zahraniční www stránky x stránky v českém jazyce (ale
se sídlem v zahraničí)
- Avšak – i zde je možnost volby!
Smlouvy na internetu (non EU)
Hraniční určovatel lex loci solutionis = Místo plnění
závazku
- typický HU stanovící působnost smluvního práva
- Není problém v případě, kdy internet slouží jen
jako komunikační prostředek k uzavření smlouvy
nebo dojde-li k plnění mimo internet
- Sporné v případě, kdy předmětem plnění je
služba spočívající v poskytnutí informace –
klasické řešení v podobě místa, kde se strana v
okamžiku plnění (poskytování informace) nachází
– v případě internetu velmi těžce zjistitelné…
Smlouvy na internetu
- Problém může vzniknout např. u umístění
bannerové reklamy – plnění nastává všude,
kde se banner zobrazuje nebo kde na něj
můžeme kliknout
- Specifický problém u spotřebitelských smluv –
zde postupně nahrazován HU státní
příslušnosti / nebo se stanoví tzv.
materializovaná volba práva
Internet a MPS
• Možné řešení – geoidentifikace – vytvoření
„hranic“ internetu?
- Identifikace skutečné geografické polohy
uživatele internetu
- Omezení přístupu na web určitému okruhu
uživatelů
- Vytvoření několika druhů obsahu stránek v
souladu s právem země, kde se zobrazují
Mezinárodní právo soukromé -
metody
• Metoda přímá upravuje přímo svými normami
práva a povinnosti účastníků právního vztahu
• Příklad přímé normy – Úmluva OSN o
smlouvách o mezinárodní kupní smlouvu –
„obchodní zákoník pro mezinárodní smlouvu“
• (pozn. v rámci EU bylo chystáno nové nařízení
pro kupní smlouvu, které mělo být pojato jako
29. režim)
Mezinárodní právo soukromé
procesní
• kde se budeme případně soudit a co dělat se
soudním rozhodnutím?
• Klíčové pojmy - Pravomoc a příslušnost
Jurisdikce – jurisdiction - pravomoc
• Pravomoc
souhrn oprávnění určitého státního orgánu jednat
a rozhodovat v určitých, zákonem stanovených
záležitostech
vymezení okruhu věcí (rozsah záležitostí), které
soudy projednávají a rozhodují
• Mezinárodní pravomoc – pravomoc soudů
daného státu ve vztahu k orgánům jiného státu
(vztah s mezinárodním prvkem – může můj soud
tuto věc řešit?)
Vymezení pojmů - jurisdikce
Příslušnost – určení toho článku ze soustavy soudů,
který má danou věc projednat a rozhodnout
Soud kterého stupně je oprávněn v určité věci
provést řízení
1. Věcná příslušnost – určuje, které soud má
projednat a rozhodnout určité druhy právních věcí
2. Místní příslušnost – určuje, který soud v rámci
stejného článku soustavy soudů má projednat a
rozhodnout konkrétní věc
Internet a právo - jurisdikce
Důsledky určení pravomocného soudu:
- Místo řízení
- Použité procesní a hmotné právo
- Náklady
- Domácí prostředí
- Uznání a výkon rozhodnutí
Internet a právo - jurisdikce
Určení pravomocného soudu:
1. Na základě norem mezinárodního práva
procesního (Nařízení Brusel I)
2. Tzv. prorogace – v určitých typech právních
vztahů (občanské a obchodní spory) je možné
zvolit si určitý soud k rozhodování ve sporu
3. Možnost podřízení sporu rozhodčímu řízení
(problém zejména u spotřebitelských úvěrů a
pracovních smluv)
Internet a MPS - jurisdikce
Problémy s určením hraničního určovatele
Nejednoznačnost – není jasné, který právní
řád určují
1. Nevhodnost HU pro kyberprostor – vede k
velkému množství nebo žádnému státu
Častý hraniční určovatel – místo plnění smlouvy
Internet a MPS - jurisdikce
Časté problémy
1. Pomluva či tvrzení na internetu
2. Nekalosoutěžní jednání na internetu
3. Uzavírání (spotřebitelské) smlouvy na
internetu
Pomluva na internetu
• Příklady hraničních určovatelů (Evropa)
• Lex loci delicti – zásah do soukromého práva
(např. P vlastnické, P ochrany osobnosti)
– dle čl. 7 odst. 3 Nařízení Brusel I ve věcech
týkajících se deliktní odpovědnosti „je nutné
žalovat u soudu místa, kde došlo nebo může dojít
ke škodné události“
Pomluva na internetu
 -> při vzniku škodné události na internetu – jak
propojit internetovou lokaci s jurisdikcí
určitého státu?
 Na území kterého státu došlo ke škodné
události nebo se projevily její škodné
následky?
 V případě pomluvy – jedná se o místo bydliště
„pomlouvače“ nebo místo, kde se nachází
server, na kterém informaci nalezneme?
Pomluva na internetu (non EU)
 Judikát Gutnick v. Dow Jones
 Zveřejnění informací o žalobci na
internetovém časopise žalovaného
 Žalobce (Gutnick) nežaloval v USA, ale v
Austrálii, kde měla vzniknout škoda
Pomluva na internetu (non EU)
Argumentace soudu: „za místo, kde se uskutečnila
pomluva, je třeba považovat místo, kde došlo k újmě na
cti poškozeného. (…) Informace šířené prostřednictvím
WWW mají formu způsobilou naplnit skutkovou podstatu
pomluvy teprve tehdy, jsou-li přesunuty do počítače
osoby, která k nim přistupuje prostřednictvím svého
WWW prohlížeče. Místem, kde dochází k újmě na cti je
tedy právě to místo, kde uživatel stahuje informace
z příslušného WWW serveru.“
Ale soudy USA odmítly uznat a vykonat rozhodnutí na
základě svobody projevu…
Pomluva na internetu (EU)
• Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci eDate
Advertising
• Místo, kde došlo nebo může dojít ke škodné
události = místo, kde se nachází „centrum
zájmů“ poškozeného
Smlouvy na internetu - jurisdikce
• Rozumné je pamatovat na možnost sporu již
ve smlouvě – prorogace
• Pokud chybí, nastoupí pravidla obsažená v
MPSaP
• Řešení tedy může být v každém státě různé
• V EU – nařízení Brusel Ibis.
– Stát bydliště žalovaného (čl. 4)
– V místě splnění závazku (čl. 7/1)
– V místě bydliště spotřebitele (čl. 18)
Zaměřování na spotřebitele
• Pammer v. Karl Schlütter GmbH & Co. KG C-
585/08 and Hotel Alpenhof v. Mr. Heller C-
144/09
• …postačí pro to, aby byly činnosti ‚zaměřeny‘
(na členský stát, ve kterém má spotřebitel své
bydliště)…, aby webová stránka
zprostředkovatele mohla být konzultována na
internetu?“
Uznání a výkon cizích rozhodnutí
- Spor – soudní řízení – vydání rozhodnutí – nabytí právní
moci – vykonatelnost (v př. cizích rozhodnutí uznání a
výkon)
- Nedílná součást MPS
- Podmínka existence MPS, pohybu soudních rozhodnutí
- Bez možnosti výkonu soudního rozhodnutí nemají výše
uvedené úvahy smysl
- Soudní rozhodnutí stanoví určité povinnosti, pokud
strana povinná dobrovolně neplní, je strana oprávněná
žádat výkon rozhodnutí u soudu (např. zaplacení částky,
vrácení věci…)
Jurisdikce na internetu -
pokračování
• Trestní jurisdikce
• Správní jurisdikce
• Finanční jurisdikce
Tereza Kyselovská 72
Trestní jurisdikce
• Ochrana základních hodnot a zájmů státu a
společnosti
• Princip neoddělitelnosti jurisdikce a rozhodného
práva - trestní soud, je-li příslušný k rozhodnutí ve
věci, rozhoduje vždy podle práva svého státu
• Zde tedy neřešíme otázku „podle jakého práva“, ale
zda vůbec…
Tereza Kyselovská 73
Trestní jurisdikce
• Prameny
• Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
• Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád)
• Dvoustranné smlouvy o právní pomoci uzavřené mezi
ČR a druhými státy – právní pomoc, pravomoc a
příslušnost soudů, uznání rozhodnutí
Tereza Kyselovská 74
Trestní jurisdikce
• Pravomoc a příslušnost orgánů činných v
trestním řízení
• Obvykle koncipována velmi široce
• Lze stíhat trestné činy, které
– Byly přímo spáchány na území příslušného státu
– Jejichž následky se na území tohoto státu projevily
– Které mají jen nepřímou souvislost s tímto územím
– Lze stíhat TČ, jejichž pachatel se nachází mimo
zemí ČR
Tereza Kyselovská 75
Trestní jurisdikce
• Mezinárodní internetové trestní činy – TČ lze
stíhat na území více států
• Například TČ se odehraje na území jednoho státu,
jeho účinky nastanou na území jiného státu
(hackerský útok na server fyzicky umístěný v
jiném státě…)
• Problémy – neefektivní mezinárodní spolupráce,
složité vyšetřování, provádění důkazů, svědectví -
čas
• Rozdílná legislativa, složité procesní postupy
• (pro ilustraci - Pitr, Kožený)
Tereza Kyselovská 76
Trestní jurisdikce
• Pozitivní konflikt působnosti trestního práva –
spory mezi státy o to, které orgány jsou
příslušné ve věci rozhodovat
• 1927 „…trestné činy, jejichž pachatel se v době
jejich spáchání vyskytoval na území jiného
státu, je třeba považovat za spáchané tam, kde
se vyskytl jeden z jejich základních elementů,
konkrétně jejich účinek.“
Tereza Kyselovská 77
Trestní jurisdikce
• Mezinárodní internetová kriminalita – koncepce
efektivní přítomnosti pachatele na území státu (x
fyzická přítomnost)
• -> pachatel se na území státu v době páchání TČ
nenacházel ani zde nedošlo přímo k jeho spáchání,
ale projevil se zde efekt/účinek jednání
• Případ – provozování hazardu – Antigua vs. New York
Tereza Kyselovská 78
Trestní jurisdikce
• Praxe – řízení se vede u OČTŘ státu, kde se pachatel
aktivně zdržuje nebo se nachází jeho komunikační
infrastruktura
• Důvod – problémy se včasným zajištěním důkazů,
svědků, kteří se nacházejí na území cizího státu
Tereza Kyselovská 79
Trestní jurisdikce
Judikatura
• England and Wales Court of Appeal (Criminal
Division) Decisions, R. v Sheppard, Whittle,
extrateritorialita trestního práva
• „The court had jurisdiction to try the
appellants for their conduct because a
substantial measure of the activities
constituting the crime took place in England“.
Tereza Kyselovská 80
Trestní jurisdikce
Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě
• 23.11.2001 Budapešť
• Definice jednotlivých skutkových podstat TČ
– nedovolené získání přístupu k systému
– nedovolené narušování komunikace
– poškozování dat
– narušování běhu informačních systémů
– zneužití technických prostředků k výše uvedeným činům (včetně jejich držení)
– padělání za užití počítače
– počítačový podvod
– výroba, distribuce, získávání a držení dětské pornografie na datových nosičích
– porušování autorských práv a práv souvisejících
– pomáhání nebo návod k uvedeným činům
– https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/185/signatures
– https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/rms/0900001680081561
Tereza Kyselovská 81
Trestní jurisdikce
• Možnost státu učinit výhradu
• Členské státy se v Úmluvě zavázaly provést
taková legislativní opatření, která jejich
orgánům umožní tyto trestné činy vyšetřovat a
zajišťovat k tomu odpovídající důkazy
Tereza Kyselovská 82
Trestní jurisdikce
• Závazek států
1. Zavést do národní trestní legislativy příslušné
skutkové podstaty trestných činů
2. uzákonit odpovídající procesní pravomoci orgánů
činných v trestním řízení
-> odpadnutí problému existence tzv. bezpečných
přístavů pro pachatele internetové trestné činnosti
Tereza Kyselovská 83
Trestní jurisdikce
• Problémy Úmluvy
– Neřeší pozitivní konflikt působnosti více orgánů více států
– Nevyřešené ústavněprávní problémy vydávání vlastních
občanů k trestnímu stíhání do zahraničí, místní působnosti
trestního práva procesního
– závazek stíhat určitý trestný čin tehdy, pokud je spáchán na
území některé ze stran úmluvy nebo na území mimo
územní výsost – zásada teritoriality – nevhodné pro
kyberkriminalitu
– Prozatím omezený počet smluvních států (ale ČR –
1.12.2013 a USA)
Tereza Kyselovská 84
Trestní jurisdikce
• Přínos Úmluvy
– zavedení mechanismů, které z procesního hlediska
usnadňují vyšetřování trestných činů a shromažďování
důkazů
– zavedení institutu kontaktních center s nepřetržitým
provozem
Tereza Kyselovská 85
Trestní jurisdikce
Dokumenty na úrovni EU
• Framework Decision on Attacks against Information
Systems 2005/222/JHA
• Směrnice 2013/40 ze dne 12. srpna 2013 o útocích na
informační systémy.
• Framework Decision on combat Child Pornography on
Internet 2004/68/JHA
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU
ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu
zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti
dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové
rozhodnutí Rady 2004/68/SVV
Tereza Kyselovská 86
Trestní jurisdikce
Evropský zatýkací rozkaz
• Rámcové rozhodnutí Rady EU č. 2002/584/JHA o
evropském zatýkacím rozkazu a postupech
předávání mezi členskými státy
• implementováno zákonem č. 539/2004 Sb.
• účel – zefektivnit a urychlit stíhání pachatelů TČ
spáchaných na území EU
• Prolomení zásady oboustranné trestnosti (čin, pro
nějž je pachatel vydáván musí být trestný jak ve
státě vydání požadujícím, tak ve státě
vydávajícím)
Tereza Kyselovská 87
Trestní jurisdikce
• Prolomení zásady nevydávání vlastních
občanů k trestnímu stíhání do jiných států
• Stíhání jednání:
– protiprávní jednání proti počítači.
– protiprávní jednání za použití počítače
Tereza Kyselovská 88
Správní jurisdikce
• Správní/administrativní jurisdikce
• Správní právo hmotné, procesní, správní soudnictví
• Je dána u kteréhokoliv ze států, který má na daný právní
vztah vazbu
– Teritoriální (umístění serveru)
– Personální (autor webové stránky)
• Správní (státní) právo
• Rozvoj přeshraničních online právních vztahů –
neumí na tyto nové vztahy s mezinárodním
prvkem reagovat
• Krize efektivity a legitimity (Polčák)
Tereza Kyselovská 89
Správní jurisdikce
– Není exkluzívní – možnost existence jurisdikce více
států nad jedním právním vztahem
• Problém s uznáváním a výkonem rozhodnutí –
veřejné právo
Tereza Kyselovská 90
Správní jurisdikce
• Problémové okruhy (finanční právo)
– Kriterium místa zdanitelného plnění
– Domicil subjektů internetových transakcí
– Přesouvání umístění osob – možnost vyhnout se
zdanění…
Tereza Kyselovská 91
Správní jurisdikce
• Spory o správní jurisdikci nad sázkovými
kancelářemi
• Problematika místa plnění (lex loci solutionis) –
aktuálně loterijní právo
• Otázka místa plnění v případě kursové sázky
internetové sázkové kanceláře usazené pod
jurisdikcí cizího státu – jurisdikce místa domicilu
kanceláře nebo místa pobytu sázejícího
• Princip svobody pohybu služeb x národní správní
legislativy (EU)
Tereza Kyselovská 92
Správní jurisdikce
• Snahy států o řešení
– Zákaz soudní cestou – typicky Francie, spor s Maltou
ohledně online dostihových sázek, nedávné rozhodnutí k
blokování jedné z gibraltarských služeb (problém s
uznáváním takových rozhodnutí)
– Zákaz poskytování těchto služeb na internetu –
Maďarsko (rozpor s právem EU)
Tereza Kyselovská 93
Správní jurisdikce
• Rozhodnutí ESD C-203/08
• stát může na svém území nediskriminačně zakázat
poskytování služeb internetového sázení –
„vnitrostátní právní úprava, která má za cíl
potlačovat závislost na hazardních hrách, jakož i boj
proti podvodům“
• v praxi ale nezakazuje občanům členských
států, aby prostřednictvím internetu
"vycestovali" do jiného členského státu a
umístili tam své sázky
Tereza Kyselovská 94
Finanční jurisdikce
• Finanční právo
• Pravomoc/příslušnost finančních orgánů, soudů
1. Daňová jurisdikce
2. Celní jurisdikce
3. Dohledová a dozorová jurisdikce
Tereza Kyselovská 95
Finanční jurisdikce
Daňová jurisdikce
• Prodej, nákup, export, import zboží, služeb
• Zda dané zboží, služba bude zdaněna, ve kterém
státě a v jaké výši
Tereza Kyselovská 96
Finanční jurisdikce
• Druhy daní
• Přímé daně – stanovovány v závislosti na výši
důchodu nebo majetku
– Daň z příjmu FO
– Daň z příjmu PO
– Daň z majetku, dědická, darovací…
• Nepřímé daně – uvalené na statky nebo služby
– DPH
– Spotřební daň
Tereza Kyselovská 97
Finanční jurisdikce
• Často dochází k souběhu jurisdikcí více států = dvojí
zdanění
• Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
– Metoda započtení (započte se daň zaplacená v jiném
státě namísto části daně, která má být zaplacena v tomto
státě)
– Metoda vynětí (započte se základ daně vyměřený nebo
podaný v daňovém přiznání v jiném státě místo části
základu daně, který má být vyměřen nebo podán v
daňovém přiznání v tomto státě)
Tereza Kyselovská 98
Finanční jurisdikce
Celní jurisdikce
• U zboží
• Dělení cel
– dovozní clo – na dovážené zboží, dnes v rámci obchodu se
státy mimo EU
– vývozní clo – na vyvážené zboží, v EU se nepoužívá
– průvozní clo - na zboží v tranzitním režimu - odstraněno v
roce 1921 Barcelonskou úmluvou
Tereza Kyselovská 99
Finanční jurisdikce
• Evropská unie
• V obchodu mezi členskými státy EU jsou cla zakázána
úplně
• 1968 – společná celní politika, Společný celní sazebník
• 1993 – jednotný vnitřní trh, 1994 Celní zákoník
• EU – jednotné celní území, odstranění všech cel mezi
členskými státy
• Společná celní politika vůči nečlenským státům
• Celní unie s jinými státy, mnohostranné a dvoustranné
mezinárodní smlouvy
Tereza Kyselovská 100
Finanční jurisdikce
Dozorová a dohledová jurisdikce
• Mezinárodní spolupráce
• Dohled nad finančním trhem, platebním stykem,
bankovnictví – ČNB
• MF – internetové hry, loterie, sázky
Tereza Kyselovská 101
Dílčí aspekty problematiky IT a
práva
Otázka formy?
• Dlouhou dobu řešena otázka písemnosti
• Dnes spolehlivě upraveno:
– § 40 OZ, § 562 NOZ
– (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky
umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
– (2) Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se
systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej
druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
• Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
• Směrnice č. 2000/31/ES, o elektronickém obchodu
• Směrnice č. 1999/93/ES, o zásadách Společenství pro elektronické podpisy
• nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro
elektronické transakce na vnitřním evropském trhu.
• Soudní řízení - § 42 OSŘ:
– Podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné
datové sítě nebo telefaxem. K tomu nález ÚS: ze dne 24. 4. 2006, IV. ÚS 319/05
– (2) Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do
3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud
nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
– V případě podání v elektronické podobě podepsaného uznávaným elektronickým podpisem nebo podání v elektronické
podobě podle zvláštního právního předpisu58a) se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle
odstavce 2.
Elektronický podpis (nařízení eIDAS)
• Směrnice č. 1999/93/ES, o zásadách Společenství pro elektronické podpisy
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014
o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na
vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES
• Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
• Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální
technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci
podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické
identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (Text s
významem pro EHP
• EP = údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky
spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve
vztahu k datové zprávě,
– data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi
logicky spojena a která podepisují- cí osoba používá k podepsání
• certifikátem elektronické potvrzení, které spojuje data pro ověřování platnosti
elektronických podpisů s určitou fyzickou osobou a potvrzuje alespoň jméno nebo
pseudonym této osoby kvalifikovaným certifikátem certifikát, který byl vydán kvalifikovaným
poskytovatelem certifikačních služeb,
• Elektronická pečeť - data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v
elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu;
Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních
služeb a jejich kvalifikovaných služeb
• Klíčovým pojmem – přenos důvěry
• http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-
kvalifikovanych-poskytovatelu-certifikacnich-
sluzeb-a-jejich-kvalifikovanych-sluzeb.aspx
Email jako důkaz?
• § 125 OSŘ:
– Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž
lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků,
znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů,
fyzických a právnických osob, notářské nebo
exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech
účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu
předepsán, určí jej soud.  tedy i e-mail
• Problém? Identifikace, obsah, doručení
Datové schránky
• Prostředek komunikace stát – občan
• (lze i pro občan – občan)
• Z. č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokumentů
Doručení
• Dojítím do sféry adresáta
• Problém prokázat:
– E-mail – je doručenka? A je doručenka pravá?
– Datová schránka – potvrzení doručenkou (údaje
jsou garantovány)
– Alternativně - z chování druhé strany, návazné emailové
komunikace
• K doručování viz usnesení Nejvyššího soudu
ČR sp. zn. 21 Cdo 3489/2012, ze dne 6. 11.
2013
usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn.
21 Cdo 3489/2012, ze dne 6. 11. 2013
• I. Ustanovení § 45 OSŘ stanoví nejen možné způsoby doručování, ale také (závazným způsobem)
pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. V případě, že je možné adresátu doručovat
prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud nesmí nařídit doručení
prostřednictvím doručujícího orgánu.
Každému, kdo má zpřístupněnou datovou schránku, soud doručuje rozhodnutí, předvolání a další
listiny do datové schránky, aniž by adresát o takové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat
identifikátor své datové schránky. Soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a
zpřístupněnou datovou schránku. Ten, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, má
právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v
elektronické podobě do datové schránky. Tímto způsobem se nedoručuje jen tehdy, byly-li listiny
doručeny při jednání nebo při jiném úkonu soudu nebo nedošlo-li k řádnému doručení listiny do
datové schránky.
II. Soudu prvního stupně je proto třeba vytknout, že nerespektoval zákonem stanovené závazné
pořadí pro doručování listin vyplývající z ustanovení § 45 OSŘ a § 17 zákona č. 300/2008 Sb. S
názorem dovolatelky, že toto procesní pochybení mohlo mít vliv na účinnost doručení
předmětných rozhodnutí, však v projednávané věci nelze souhlasit.
Předně, z platné právní úpravy neúčinnost takového doručení nevyplývá. Vzhledem k tomu, že
dovolatelka sama nezpochybňuje, že předmětná rozhodnutí jí byla (prostřednictvím jejího
zástupce) doručena, resp. že si je její zástupce osobně převzal v provozovně provozovatele
poštovních služeb, a že tedy měla možnost se s nimi seznámit a zvolit další procesní postup, byla
materiální funkce doručení, tj. možnost seznámení se s obsahem listiny v souzené věci naplněna.
Odpovědnost poskytovatele služby za
obsah přenášených informací
• Směrnice 2000/31/ES o určitých aspektech služeb
informační společnosti, zejména elektronického
obchodního styku v rámci vnitřního trhu.
• Z. č. 480/2004 Sb. o některých službách informační
společnosti
• služba informační společnosti = jakákoliv služba
poskytovaná elektronickými prostředky na individuální
žádost uživatele podanou elektronickými prostředky,
poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta
elektronickými prostředky, pokud je odeslána
prostřednictvím sítě elektronických komunikací a
vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro
ukládání dat,
Odpovědnost poskytovatele služby
za obsah přenášených informací II.
1. Pouhý přenos informací
1. přenos informací sami iniciuje
2. zvolí uživatele přenášené informace, nebo
3. zvolí nebo změní obsah přenášené informace
2. služby spočívající v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem –
tzv. caching
1. a) změní obsah informace,
2. b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci,
3. c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v
příslušném odvětví,
4. d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s
cílem získat údaje o užívání informace, nebo
5. e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění
přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k
ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci
3. Služby spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem
1. a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah
ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
2. b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o
protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k
odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Nevyžádaná reklama
• Směrnice 2000/31/ES o určitých aspektech služeb informační společnosti,
zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu
• zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
• obchodní sdělení = všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení
k návštěvě internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře
zboží či služeb nebo image podniku osoby, která je podnikatelem nebo
vykonává regulovanou činnost”. ZIS dále stanoví, že pravidla v něm
obsažená se vztahují pouze na ta sdělení, která jsou šířena elektronickými
prostředky, jimiž ZIS v § 2 písm. c) rozumí zejména “síť elektronických
komunikací, elektronická komunikační zařízení, koncová zařízení,
automatické volací a komunikační systémy, telekomunikační a
elektronickou poštu”.
• není možné někomu zaslat elektronické obchodní sdělení jen proto, že
jeho e-mail je někde zveřejněn. Vždy je třeba mít jeho předchozí souhlas!
• Nákup databáze získané z veřejných zdrojů tedy není v pořádku!
Ochrana osobních údajů
• Směrnice 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů
• 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
• osobní údaj = jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného
subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže
lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla,
kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou,
fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,
• citlivý údaj = osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo
etnickém původu, politických postojích, členství v odborových
organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný
čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj
subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje
přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů,
• Oznamovací povinnost
Cookies
• Budoucnost:
– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně
údajů) – příprava nové legislativy, která na problematiku patrně bude reagovat
• Nyní:
– otázka – jsou osobními údaji?
– Směrnice 2002/58/ES směrnice o soukromí a elektronických komunikacích čl. 5/3: Členské
státy zajistí, aby uchovávání informací nebo získávání přístupu k již uchovávaným informacím
bylo v koncovém zařízení účastníka nebo uživatele povoleno pouze pod podmínkou, že dotčený
účastník či uživatel poskytl svůj souhlas poté, co mu byly poskytnuty jasné a úplné informace
v souladu se směrnicí 95/46/ES, mimo jiné o účelu zpracování. To nebrání technickému
ukládání nebo takovému přístupu, jehož jediným účelem je provedení přenosu sdělení
prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo je-li to nezbytně nutné k tomu, aby mohl
poskytovatel služeb informační společnosti poskytovat služby, které si účastník nebo uživatel
výslovně vyžádal. (opt-in)
– Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích § 89/3: Každý, kdo hodlá používat nebo
používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům
uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, je povinen tyto účastníky nebo
uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen
nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout. Tato povinnost neplatí pro technické
ukládání nebo přístup výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě
elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby poskytování služby informační
společnosti, která je výslovně vyžádána účastníkem nebo uživatelem. (Opt-out)
Důvěrnost přenášené informace
• Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích - § 89
• (1) Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující
veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit
technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a
lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné
komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení
nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou
uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví jinak.
To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro přenos
zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.
• (2) Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo přenáší
mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím veřejně
dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace
přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání
sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému účastníkovi
nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.
Autorské právo
• Chráněno dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v
jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo
dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je
zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a
dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a
dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo
kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo
architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
• Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je
autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo
uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou
systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či
jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti
počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo
vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první,
jsou chráněny jako dílo fotografické.
• O nakládání s dílem a jeh šíření rozhoduje autor, nebo osoba, která má licenci. Licenci
lze získat na základě dohody s autorem nebo ze zákona 
• § 30 odst. 1 Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu
fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského
nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
K počítačovým programům …
• Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového
programu, jestliže
• a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to
nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při
zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového
programu,
• b) jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li
to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s
jeho určením, není-li dohodnuto jinak,
• c) zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,
• d) zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového
programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek
počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu
do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
• e) rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu
nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to
samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo
překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního
propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy,
jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové
osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části
počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.
Trestněprávní aspekty
• § 270 - Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským
a práv k databázi
• Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k
autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově
obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo
databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem
činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
• Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo
propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,
– vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného
podnikání,
– získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo
způsobí-li tím jinému značnou škodu, nebo
– dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.
• (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
– a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch
velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo
– b) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.
• Viz III.ÚS 1768/13 ze dne 10. 9. 2013 (sdílení odkazů)
sdílení
• Směrnice (EU) 2016/680 — ochrana fyzických
osob v souvislosti se zpracováním osobních
údajů policií a orgány činnými v trestním řízení
a volný pohyb těchto údajů