MPR_EUIP Evropská unie - instituce a právo
EU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
•20. 11. 2018

Mezinárodní vztahy a organizace
uVe spolupráci států mezi sebou hrají důležitou roli mezinárodní vztahy, které vytváření
mezinárodní organizace.
uMezinárodní vztahy = souhrnný název pro komplex politických, diplomatických, právních,
hospodářských, vojenských, kulturních a dalších vztahů mezi státy a skupinami států (Žaloudek,
1999).
uIntegrace = formy a procesy spojení, slučování, případně srůstem původně izolovaných nebo
samostatných jednotek do jediného a vnitřně jednotného systému, na jehož základě se vytváří
jednotný celek (Pavlík, 2000).
uMezinárodní organizace lze pokládat za formu mnohostranné mezinárodní spolupráce, určené na
základě mezinárodní dohody, která zahrnuje relativně stálý rozsah členství, existencí stálých
orgánů s definovanými kompetencemi obsahující statut organizace (Antoszowski – Herbut, 1999).
u

Příklad klasifikace mezinárodních organizací na základě členství – vládní a mimovládní
uVládní
uČleny jsou suverénní státy a byly vytvořené na základě rozhodnutí vlád zakládající smlouvou.
uObvykle se skládají ze shromáždění zástupců (kongres, valné shromáždění), voleného orgánu na
určitou dobu s omezeným počtem členů (výbor, rada) a sekretariátu řízeného tajemníkem (ředitelem).
uMají charakter trvalý (bez časového omezení, např. OSN) nebo dočasný (zřizují se na základě plnění
určitého úkolu a po splnění zanikají, např. IRO – Mezinárodní organizace pro uprchlíky).
u
uNevládní organizace
uNevznikly na základě mezinárodní smlouvy, členy nejsou suverénní státy, ale fyzické či právnické
osoby nebo instituce a sdružení s veřejným nebo soukromým charakterem.
uPříkladem nevládní organizace může být Mezinárodní Červený kříž.

Vybrané mezinárodní organizace
uOrganizace spojených národů (OSN)
uSvětová zdravotnická organizace (WHO)
uOrganizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Organizace spojených národů (OSN)
u„OSN nebyla založena proto, aby dovedla lidstvo do nebe, ale aby ho zachránila před peklem.“
u(Dag Hammarskjöld, 2. generální tajemník OSN, 1953–1961)
u
uDen OSN 2017
uVideo: 10 věcí o OSN, které možná nevíte
u
Vlajka OSN
Logo OSN

Historie OSN
uNázev Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt, poprvé byl použit za II. sv.
v. v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942.
uV roce 1899 se v Haagu konala první mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat
nástroje k mírovému řešení krizí, k prevenci válek a kodifikaci pravidel boje.
uPředchůdkyní OSN byla Společnost národů – organizace ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské
smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.
uSpolečnost národů ukončila činnost poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové
války.
uV roce 1945 se v San Francisku sešli zástupci 50 zemí na Konferenci Spojených národů o
mezinárodním uspořádání a vypracovali Chartu OSN.
uChartu podepsalo 26. června 1945 celkem 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a
svůj podpis připojilo později, je ale považováno za jednu z 51 zakládajících členských zemí OSN.
uOSN oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským
svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. (Každoročně se proto 24.
říjen slaví jako Den Spojených národů).
uV současné době tvoří OSN 193 členských států; zatím posledním státem, který rozšířil řady OSN,
byl v roce 2011 Jižní Súdán.

Charta OSN
u= ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a
stanoví orgány a postupy fungování OSN
u
uKodifikuje základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po
zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.
uPředmluva Charty OSN, tzv. preambule, vyjadřuje ideály a společné cíle všech států, jejichž vlády
se spojily, aby vytvořily OSN.
uZnění předmluvy zde a znění Charty OSN zde.
uZnění Charty lze pozměnit hlasováním Valného shromáždění, pokud se pro vysloví dvoutřetinová
většina členů a změnu ratifikují dvě třetiny členských států OSN, včetně pěti stálých členů Rady
bezpečnosti.

Jak získá nový stát nebo vláda uznání u OSN?
u1. Stát podá prostřednictvím generálního tajemníka přihlášku a dopis s formálním prohlášením, že
přijímá závazky podle Charty OSN.
u2. Rada bezpečnosti dostane přihlášku k projednání. Doporučení státu k přijetí musí být schváleno
devíti hlasy z 15. Proti však nesmí být žádný ze stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká
Británie).
u3. Pokud Rada bezpečnosti přijetí doporučí, předloží rozhodnutí Valnému shromáždění. Tam je pak
zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů.
u4. Členství vstupuje v platnost dnem přijetí příslušné rezoluce.
u

Cíle Spojených národů definované v Chartě
uUdržovat mezinárodní mír a bezpečnost;
urozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na
sebeurčení národů;
uspolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek
a podpoře základních lidských práv a svobod;
ubýt centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

Zásady OSN
uVšechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné;
uzavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty;
uzavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru,
bezpečnosti a spravedlnosti;
uvystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům;
uzavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty
přistoupí;
užádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou
výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

Členství v OSN
uČlenství v OSN je přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z
Charty a odhodlaným a schopným tyto povinnosti plnit.
uNové členské státy přijímá Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti.
uCharta stanovuje podmínky pro pozastavení členství nebo vyloučení států z důvodu porušení zásad
Charty. K takovému kroku ale dosud nedošlo.
u
Jaké jsou podle Charty OSN oficiální jazyky OSN?
angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština

Kdo OSN financuje?
uVšichni členové, tedy 193 států. Žádný jiný zdroj příjmů OSN nemá.
uHospodaří se dvěma rozpočty:
uřádný – pokrývá činnost centrály v New Yorku a detašovaných pracovišť ve světě;
urozpočet na mírové operace – financuje  mise v konfliktních oblastech světa.
uPříspěvky do obou rozpočtů OSN jsou povinné. Členské státy přispívají podle dohodnuté stupnice. Ta
vychází ze schopnosti země přispívat, z výše národního důchodu a z počtu obyvatel.
uBěžný rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dva roky. V letech 2012–2013 to bylo 5,152
miliardy amerických dolarů. (Pro srovnání, podobnou částku utratí například Američané každoročně za
květiny.)
uSchválený rozpočet na mírové operace činil pro rok 2012 – 2013 7,33 miliardy dolarů. To je
přibližně 0,5 % globálních výdajů na zbrojení. Udržování míru je mnohem levnější než války. Jedná
se rozhodně o dobře vynaložené peníze.

Organizační struktura
uCharta ustavuje šest základních orgánů OSN:
uValné shromáždění
uRada bezpečnosti
uEkonomická a sociální rada
uPoručenská rada
uMezinárodní soudní dvůr
uSekretariát OSN
u
uCelé společenství OSN je však daleko širší, zahrnuje 15 agentur a řadu programů a jiných orgánů.
uGrafické schéma systému OSN.

u



Valné shromáždění
uHlavním jednacím orgánem OSN.
uSložení: zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas.
uK přijetí rozhodnutí o důležitých záležitostech, např. o otázkách míru a bezpečnosti, přijetí
nových členů, rozpočtu atd., je nutná dvoutřetinová většina hlasů.
uPři rozhodování o ostatních otázkách rozhoduje prostá většina.
uFunkce a pravomoci:
uProjednává a vydává doporučení týkající se široké škály témat, s výjimkou těch, která přísluší
Radě bezpečnosti;
uzabývá se problematikou ozbrojených konfliktů a odzbrojení; usiluje o zlepšování situace dětí,
mladých lidí, žen a dalších zranitelných skupin;
udebatuje o otázkách udržitelného rozvoje a lidských práv;
urozhoduje o výši příspěvků členských států do rozpočtu OSN a o jejich využití.
u  Výbory VS:
uPrvní výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost.
uDruhý výbor – Hospodářský a finanční výbor.
uTřetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor.
uČtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace.
uPátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor.
uŠestý výbor – Právní výbor.
u
u

Rada bezpečnosti
u15členů, z toho 5 stálých (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Zbývajících deset volí
Valné shromáždění na dvouleté období. Jejich výběr vychází z principu rovnoměrného geografického
zastoupení.
uZasedá nepravidelně, schůze jsou svolávány dle potřeby, i ve velmi krátkých lhůtách.
uČlenové se střídají v předsednictví po měsíci (týká se to stálých i nestálých členů).
uK přijetí rezoluce musí 9 členů hlasovat pro. Pokud ale i jediný z pěti stálých členů hlasuje
proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako „právo veta“ (více viz následující
slide).
uFunkce:
uProjednává situace, které by mohly vést ke vzniku mezinárodních konfliktů;
unavrhuje metody a podmínky smíru;
udoporučuje opatření proti hrozbám nebo aktu agrese;
udoporučuje Valnému shromáždění kandidáta na post generálního tajemníka OSN.
u

Právo veta
u    Na konci 2. světové války měly Čína, Francie, Rusko (tehdejší SSSR), Spojené státy a Velká
Británie rozhodující vliv na založení Organizace spojených národů. Navrhovatelé Charty OSN se
domnívali, že i v budoucnu budou hrát důležitou úlohu při udržování míru a bezpečnosti ve světě.
Proto dostala tzv. velká pětka zvláštní hlasovací pravomoc, známou jako „právo veta“.
u

Ekonomická a sociální rada
uFórum určené k projednávání otázek obchodu, dopravy, hospodářského rozvoje a sociálních otázek.
uMá 54 členů (států) volených na tříleté období.
uPři hlasování rozhoduje prostá většina.
uECOSOC každoročně pořádá několik krátkých zasedání, na něž zve i zástupce občanské společnosti.
Kromě toho se každý rok schází v červenci na velkém čtyřtýdenním zasedání, které se koná střídavě v
New Yorku a Ženevě.
uFunkce:
uProjednává mezinárodní ekonomické a sociální otázky;
uprosazuje lepší životní úroveň, plnou zaměstnanost a ekonomický a sociální rozvoj;
upodporuje řešení mezinárodních ekonomických, sociálních a zdravotnických otázek, zasazuje se o
posilování mezinárodní spolupráce v kultuře a vzdělávání.
u
u

Poručenská rada
uV roce 1945 bylo na světě jedenáct území – převážně v Africe a Tichomoří – pod mezinárodním
dohledem. Hlavním úkolem poručenského systému OSN byla podpora rozvoje svěřeneckých území a jejich
postupný přechod k samosprávě nebo samostatnosti.
uPoručenská rada je složena ze stálých členů Rady bezpečnosti.
uKaždý člen má jeden hlas a při hlasování rozhoduje prostá většina.
uPoslední svěřenecké území, stát Palau (do té doby pod správou Spojených států), získalo v roce
1994 autonomii.
uPoručenská rada poté pozastavila svou činnost. Sejde se jen v případě potřeby.

Mezinárodní soudní dvůr
uByl založen v roce 1946 jako jeden z hlavních orgánů OSN.
uSe svými kauzami před něj mohou předstoupit pouze státy, nikoliv jednotlivci.
uPokud stát souhlasí s tím, aby se soud zabýval případem, který se ho týká, musí se následně
podrobit jeho rozhodnutí. S žádostí o právní posouzení situací se na soud mohou obrátit i jiné
orgány či organizace systému OSN.
uSoud dosud rozhodl celkem 155 sporů mezi státy (1947–2013). Patří mezi ně například spory o
hranice území, kauzy diplomatických vztahů, nevměšování se do vnitřních záležitostí země nebo braní
rukojmí.
uSoud sídlí v Paláci míru v Haagu (Nizozemsko).
uMá 15 soudců, které volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti. Každý soudce musí být z jiné země.
uNa přijetí rozhodnutí se musí shodnout 9 soudců.
uVšechny rozsudky jsou konečné a neodvolatelné. Pokud se některý ze států, kterých se kauza týká,
nepodrobí rozsudku, může protistrana s kauzou předstoupit před Radu bezpečnosti.
uSídlem Mezinárodního soudního dvora je Palác míru v nizozemském Haagu.
u

Sekretariát OSN
uÚkoly, které plní, jsou stejně rozmanité, jako témata, jimž se OSN věnuje – správa mírových
operací, urovnávání mezinárodních sporů, mapování sociálních a ekonomických trendů apod.
uSekretariát zodpovídá za poskytování služeb ostatním orgánům OSN.
uSídlo OSN slouží čtyřem hlavním skupinám:
udelegacím států (každoročně více než pět tisíc účastníků Valného shromáždění);
uzaměstnancům (v newyorském sídle OSN jich pracuje 5,5 tisíce);
unávštěvníkům z řad veřejnosti (ročně až jeden milion);
ua novinářům (se stálou akreditací pracuje v sídle OSN asi dva tisíce novinářů, dalších pět tisíc
přijíždí z celého světa během důležitých zasedání).
uFunkce:
uZpracovává podkladové informace pro zástupce vlád;
urealizuje rozhodnutí členských států OSN;
uorganizuje mezinárodní konference;
uposkytuje překladatelské a tlumočnické služby do oficiálních jazyků OSN.
uŠéfem administrativy OSN je generální tajemník.
u
u

Generální tajemník OSN António Guterres
uNoční pohled na budovu Sekretariátu OSN v New Yorku
u

Organizace, agentury a programy systému OSN






OSN v České republice
uOrganizace spojených národů otevřela svou první kancelář v České republice (resp. Československu)
v roce 1947.
uInformační centrum OSN (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě.
uSpolečně s UNIC působí v současné době v Česku kancelář agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR),
Světové zdravotnické organizace (WHO) a Český výbor pro UNICEF.
uZpravodaj OSN v ČR.
uInformační centrum OSN v Praze (UNIC)
uOSN má celosvětovou síť informačních center v 61 zemích všech kontinentů. Jejich úkolem je
informování o činnosti všech organizací systému OSN. Web osn.cz, profily na Facebooku a Twitteru,
kanál na YouTube, knihovna s tisíci publikacemi a časopisy OSN, rešeršní služby, semináře a
tematické diskuse, tiskové konference, vzdělávací programy, výstavy, publikace, informační kampaně
... to je současné iCentrum OSN v Praze, zastupující kancelář Sekretariátu OSN v České republice.
u

uÚřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v České republice (UNHCR)
uOtevřen byl v roce 1992 v souvislosti s přistoupením České republiky k Úmluvě o právním postavení
uprchlíků. Hlavním cílem je podpora vybudování komplexního, udržitelného a samostatného azylového
systému, který státu umožní posoudit žádosti o mezinárodní ochranu v souladu s uznávanými standardy
a mezinárodním právem. Činí tak prostřednictvím vlastních programů v oblasti právního poradenství a
osvětových aktivit i podporou programů nevládních organizací.
uKancelář Světové zdravotnické organizace v České republice (WHO)
uZřízena byla v roce 1991. Hlavní činností je koordinace aktivit a projektů WHO v ČR, informování o
iniciativách, dokumentech a akcích WHO, podpora spolupráce a účasti českých odborníků na činnosti
organizace. Podílí se i na ovlivňování tvorby zdravotní politiky na národní i regionální úrovni v
kontextu doporučení a strategií uplatňovaných v rámci politiky Světové zdravotnické organizace.
uČeský výbor pro UNICEF
uDětský fond OSN pomáhá ve více než 150 zemích světa dětem přežít a zlepšovat jejich životní
podmínky zajišťováním zdravotní péče, výživy, pitné vody a hygieny, vzdělání a ochrany před riziky
HIV/ AIDS, násilím a jakýmkoliv zneužíváním. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde
je situace dětí nejtíživější – do nejchudších zemí a do oblastí zasažených přírodní nebo válečnou
katastrofou. Ve vyspělých zemích, jako je Česká republika, působí UNICEF prostřednictvím národních
výborů, jejichž úlohou je podporovat naplňování práv dětí a získávat fnanční prostředky pro
programy pomoci. Práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolných příspěvků a z prodeje
blahopřání a dárkového zboží.
u
u
u

Světová zdravotnická organizace (WHO)
uByla založena v roce 1946.
uČeská republika se stala členem v roce 1993 jako jeden z nástupnických států Československa, které
bylo zakládajícím členem.
uHlavními směry činnosti WHO je formulace zdravotní politiky a konzultační činnost dle potřeb
členských států, odborná pomoc při vypracování národních zdravotnických strategií, sledování
indikátorů zdravotního stavu populace a ukazatelů hodnotících zdravotnické systémy jednotlivých
států, rozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí a řízení zdravotní péče.
uHlavní oblasti aktivit WHO:
uPodpora zdraví
uPodpora zdravotní bezpečnosti
uUpevňování zdravotnických systémů
uVyužití poznatků z výzkumu při formulování strategií
uPosilování spolupráce
uZlepšení implementace rozhodnutí
uWHO sídlí v Ženevě  a má 194 členských států, které jsou rozděleny do šesti regionů a řízeny
regionálními úřadovnami. Sídlo Regionální úřadovny WHO pro Evropu se nachází v Kodani.
u

Orgány WHO
uNejvyšším orgánem je Světové zdravotnické shromáždění, které se každoročně koná v květnu v Ženevě
za přítomnosti ministrů zdravotnictví všech členských států. Úkolem WHA je schválit program a
rozpočet WHO a projednat důležité otázky zdravotní politiky. Vlastní jednání WHA probíhá formou
plenárního zasedání a ve dvou technických výborech.
uDvakrát ročně také zasedá Výkonná rada WHO složená z odborníků členských států WHO. EB má 34
členů, kteří jsou voleni na tříleté období. Výkonná rada má za úkol napomáhat práci WHA a
implementovat jeho rozhodnutí a strategie.

WHO a ČR
uKancelář WHO v České republice je zastoupením WHO na národní úrovni a zajišťuje především
vzájemnou informovanost poskytováním údajů týkajících se situace ve zdravotnictví.
uJejím důležitým úkolem je distribuce informací a materiálů WHO partnerům v České republice.
uKancelář WHO ovlivňuje také tvorbu zdravotní politiky na národní i regionální úrovni.
uÚkolem Kanceláře je přizpůsobovat zaměření odborné pomoci WHO požadavkům, potřebám a možnostem
zdravotnictví v České republice a přispět tím k jeho zlepšování.
uČR se podílí na fungování Kanceláře WHO v ČR poskytováním sídla kanceláře (v budově MZV v Rytířské
ulici v Praze).
uDvouletá smlouva o spolupráci je praktickou formou naplňování spolupráce mezi Regionálním úřadem
WHO pro Evropu a Českou republikou. Smlouva stanovuje prioritní oblasti, očekávané výsledky a
podmínky spolupráce mezi ministerstvem zdravotnictví a WHO na příslušné dvouleté období. WHO na
jejím základě poskytuje ČR přímou odbornou pomoc ve vybraných oblastech.
uPriority České republiky ve WHO:
uPodpora zdraví během života (Zdraví 2020, Zdraví ve všech politikách, Zdravé stárnutí, Primární
péče)
uNepřenosná onemocnění (Prevence a kontrola, Výživa)
uDohled a bezpečnost (Připravenost na pandemická a epidemická onemocnění)
uUniverzální zdravotní pokrytí
uManagement (e-Health)
u

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
uOECD je mezinárodní vládní organizací se sídlem v Paříži.
uJe nástupkyní Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě, která měla za úkol poválečnou
hospodářskou obnovu. OECD vznikla 30.září 1961, kdy vešel v platnost její zakládající dokument
"Konvence o OECD". uKonvence uvádí jako hlavní cíle OECD koordinaci politik za účelem dlouhodobého
ekonomického rozvoje členských i nečlenských zemí. uOECD sdružuje ekonomicky nejvýznamnější země
světa (produkující více než dvě třetiny zboží a služeb světa), takže hraje výraznou úlohu při
rozvoji mezinárodních ekonomických vztahů a mezinárodního obchodu. uOECD má aktuálně 34 členských
zemí. Česká republika vstoupila do OECD 21. prosince 1995 jako její 26. člen.

Cílem OECD je podporovat taková opatření, jejichž smyslem je:
udosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně
členských zemí při udržení finanční stability, a tak přispívat k rozvoji světového hospodářství;
upřispívat ke zdravému hospodářskému rozvoji v členských i nečlenských zemích;
upřispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s
mezinárodními závazky.

Orgány OECD
uNejvyšším orgánem je Rada OECD, která sestává z velvyslanců všech 34 členských zemí a zástupce
Evropské komise a její zasedání řídí generální tajemník OECD.
uRada na úrovni velvyslanců se schází cca 2x měsíčně, aby řešila operativní a strategické otázky
řízení organizace. Dále se jednou ročně koná zasedání Rady OECD na ministerské úrovni, kde ministři
z členských zemí diskutují koncepční otázky a udávají dlouhodobý směr pro OECD. Více info zde.
uČinnost OECD v oblasti zdraví je řízena Zdravotnickým výborem spadajícím v organizační struktuře
pod Zdravotnickou divizi Ředitelství pro zaměstnanost, práci a sociální věci.

DOPORUČENÁ LITERATURA
uIŠTOK, I. Politická geografia a geopolitika, Prešov: Prešovská univerzita v Prešově, 2004, ISBN
80-8068-313-1. 392 s. a BAAR, V., RUMPEL, P., Šindler, P. Politická geografie. Ostrava: Ostravská
univerzita, 1996. ISBN 80-7042-737-X, 94 s.
u
u
u