ÚVOD DO KOORDINOVANÝCH POLITIK 16. 10. 2018 Markéta Chaloupková Dokázali byste na základě svých dosavadních znalostí identifikovat 10 oblastí spolupráce mezi členskými zeměmi EU? OTÁZKA 1 - KÓD u558541 u uNápověda: Může ČR v současné době zcela autonomně rozhodovat například o omezení dovozu čínských textilních výrobků? uA co třeba ministerstvo kultury? Pocítili jste po vstupu ČR do EU nějaké výrazné změny v oblasti jeho působení a rozhodování? Zásada subsidiarity a politická vůle Zásada subsidiarity uPopis oblastí společného zájmu a konkrétních forem spolupráce je nedílnou součástí tzv. primární legislativy EU - tedy ve znění Lisabonské smlouvy. uKritériem pro řešení politik na národní či nadnárodní úrovni je zásada subsidiarity a politická vůle členských států. uZásadu subsidiarity do práva EU oficiálně zavedla Maastrichtská smlouva. uLisabonská smlouva upravuje princip subsidiarity tak, že k němu přidává výslovnou zmínku o regionálním a místním rozměru a zdůrazňuje úlohu vnitrostátních parlamentů v procesu kontroly dodržování pravidel zásady subsidiarity. uZásada subsidiarity se vztahuje pouze na oblasti, na kterých se podílí jak EU, tak členské státy. Přesnou hranici rozdělení pravomocí určit nelze. uVymezení výlučných pravomocí EU ve Smlouvách není zakotveno ve formě výčtu konkrétních oblastí, ale prostřednictví popisu činnosti EU v jednotlivých oblastech. uČlenské státy zásadu subsidiarity uplatňují při každém přenesení rozhodovacích pravomocí z národní na nadnárodní úroveň a rozhodují se o objemu přenesených pravomocí v konkrétní oblasti. Politická vůle uVelkou roli hraje politická ochota na národní úrovni dělit se o rozhodovací pravomoci s institucemi EU a dalšími členskými státy. uNapříklad v oblasti zahraniční, obranné a bezpečností politiky převládají národní zájmy a preference nad celoevropským prospěchem. uTyto politiky jsou natolik citlivé z pohledu hájení národního zájmu, že jejich zařazení do výlučných nebo sdílených politik není v nejbližší době reálné, ačkoliv by to dávalo z pohledu principu subsidiarity smysl. Dělba pravomocí mezi EU a členské státy – typy politik Výlučné politiky udefinovány v článku 2 Smlouvy o fungování EU definovány: u u„Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii výlučnou pravomoc, může pouze Unie vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie.“ Sdílené politiky udefinovány v třetím odstavci článku 2 Smlouvy o fungování EU definovány: u u„Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat.“ Doplňkové – koordinační politiky udefinovány ve třetím a pátém odstavci článku 2 Smlouvy o fungování EU: u u„Členské státy koordinují své hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v této smlouvě, k jejímuž stanovení má pravomoc Unie. V některých oblastech a za podmínek stanovených Smlouvami má Unie pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států, aniž by přitom v těchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc. Právně závazné akty Unie přijaté na základě ustanovení Smluv, která se týkají těchto oblastí, nesmějí harmonizovat právní předpisy členských států.“ Doplňkové – koordinační politiky Dle Lisabonské smlouvy provádí EU koordinaci a doplňkové činnosti, jimiž podporuje provádění politik v oblastech: uOchrana a zlepšování lidského zdraví uPrůmysl uKultura uCestovní ruch u uVšeobecné vzdělávání uOdborné vzdělávání uCivilní ochrana uSprávní spolupráce uMládež a sport u Dá se očekávat, že z iniciativy EU dojde ke sjednocení národních vzdělávacích systémů a vytvoření společného evropského vzdělávacího systému? uNe, vzdělávací politika má status doplňkové – koordinované politiky. u uV primární legislativě je celá oblast vzdělávání vymezena články 165 a 166 SFEU. u Příklad doplňkové - koordinované politiky: všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport uKoordinace EU v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání se týká jen velmi úzce vymezených aktivit. uUnie pouze přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy. uVe smlouvě je zdůvodněno, že Unie plně respektuje odpovědnost členských států za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost. u V této oblasti je tak plně respektována zásada subsidiarity. Program Erasmus+ uPodporuje modernizaci evropských systémů vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží. uCílem je zlepšit dovednosti účastníků, jejich vyhlídky na získání zaměstnání a zvýšit mobilitu pracovní síly mezi členskými zeměmi EU. uSedmiletý program (2014-2020) má rozpočet ve výši 14,7 miliard eur, což v porovnání s výdaji za předchozí období představuje nárůst o 40 %. u u uVlastní zkušenost s tímto programem? Dokumenty EU v oblasti vzdělávání uPříkladem může být Bílá kniha o mládeži nebo Zpráva o celoživotním vzdělávání, jež byly přijaty Evropskou komisí v listopadu 2001. uKlíčovým dokumentem stanovujícím priority a cíle pro období 2007-2013 bylo Doporučení Evropského parlamentu a Rady EU (2006/962/ES) o klíčových schopnostech pro celoživotní učení a navazující program Vzdělávání a odborná příprava 2020. u Celoživotní vzdělávání uCeloživotní vzdělávání je chápáno jako investice do lidských zdrojů, podpora získávání nově se objevujících znalostí v průběhu života (např. počítačová gramotnost), podpora inovačních procesů a nových pružných forem vzdělávání. uCílem je poskytnout přístup ke vzdělávání všem občanům bez ohledu na věk. u Systém by měl přispět k vytvoření evropské komunity založené na znalostech. Příklady toho, co EU podporuje v oblasti kultury: uProjekty mezioborové spolupráce mezi kulturními a kreativními organizacemi v rámci EU i mimo ní uSítě, které kulturním a kreativním odvětvím pomáhají v nadnárodní činnosti a posilují jejich konkurenceschopnost uPřeklady a propagaci literárních děl v členských zemích EU uPlatformy pro kulturní subjekty, které podporují začínající umělce uBudování kapacit a odborné vzdělávání profesionálů z oblasti audiovize uEvropská hlavní města kultury a značku Evropské kulturní dědictví uEvropské ceny za literaturu, architekturu, filmovou tvorbu. u SHRNUTÍ u www.socrative.com u Room name: MFTAP