Kalkulace 3. CVIČENÍ KALKULACE uKALKULACE = Stanovení a zjištění nákladů a ceny na kalkulační jednici. uKALKULAČNÍ JEDNICE = jakýkoliv výkon, který je jednoznačně vymezen množstvím, časem nebo jiným způsobem. uUveďte příklady – každý alespoň 6 různorodých kalkulačních jednic u uProč má smysl vytvářet kalkulační jednici a v čem to organizaci pomůže? Kalkulační systém uVýznam a využití kalkulací je velmi mnohostranné, projevuje se v celé řadě úloh, pro které manažerské účetnictví poskytuje podklady. uKalkulace se využívají zejména: u• při řízení hospodárnosti – umožňují porovnávat skutečné a předem stanovené náklady; u• při tvorbě vnitro organizačních cen – na jejich základě se oceňují druhotné náklady a výnosy středisek; u• při návrhu cen externím odběratelům – je významným podkladem pro posouzení tržní ceny; u• při sestavování plánů a rozpočtů – kalkulace poskytují základní vstupní informace pro jejich sestavení; u• při rozhodování o objemu a struktuře výkonů; u• při rozhodování o způsobu provádění výkonů – podnik může výkony provádět různými způsoby – v rámci vlastní činnosti nebo nákupem od externích dodavatelů; významným kritériem při rozhodování mezi těmito variantami jsou právě náklady; Kalkulační systém uVšechny uvedené způsoby využití kalkulací a s nimi spojené úlohy samozřejmě nemůže plnit jedna kalkulace. Proto existuje celý systém druhů kalkulací a vztahů mezi nimi, které vytváří tzv. kalkulační systém. uJednotlivé prvky kalkulačního systému se od sebe liší nejen obsahem a strukturou, ale také časovým horizontem, ke kterému se vztahují. u Časové členění kalkulací uPředběžné kalkulace (ex ante) uPřed započetím služby, zahájením činnosti uVychází se z technických podkladů, organizačních směrnic, vývoje N za předešlé období… uNormové kalkulace (vycházíme z technických a technicko-hospodářských norem) uK plánová (rok, čtvrtletí,..) = bere v úvahu množství + očekávané změny uK operativní, = bere v úvahu aktuální stav podmínek uK základní = platná na začátku a po celé období, nebere v úvahu změny uPropočtové kalkulace (míra přesnosti mnohem menší, odhadujeme na základě N z minulosti) uStanovení nabídkové ceny (pro externí partnery) uStanovení očekávaných nákladů (pro řízení podniku) uVýsledné kalkulace (ex post) uPo skončení výroby, ukončení činnosti. uVychází se z údajů z účetnictví, zjišťují se skutečné náklady na KJ u u K ČEMU MŮŽE SLOUŽIT SROVNÁNÍ PŘEDBĚŽNÉ A VÝSLEDNÉ KALKULACE? Kalkulační vzorec uStruktura nákladů pro potřeby kalkulace u uNeexistuje celostátně závazný KV uN přímé a N režijní uRozdílný pro hlavní a vedlejší činnost organizace -(Upravuje §28, vyhlášky 504/2002 Sb.) u uHlavní činnost uPoslání organizace vymezené statutem, stanovami, zřizovací listinou atp. uVeškeré činnosti, pro které byla NO zřízena. uJedná se zpravidla o neziskové aktivity uVedlejší činnost u= doplňková, podnikatelská, hospodářská uČinnosti vykonávané za účelem dosažení zisku. uNesmí ohrozit kvalitu a dostupnost hlavní činnosti uRovněž uvedeno v zakládacích listinách. Kalkulační vzorec uVedlejší činnost u1. Přímé (jednicové) náklady u2. Režijní náklady u------------------------------------------- uVlastní náklady výkonu/služby u3. Zisk (je-li) kalkulován u------------------------------------------- uCena (bez DPH) uHlavní činnost u1. Přímé (jednicové) náklady u2. Režijní náklady u------------------------------------------------- uVlastní náklady výkonu/služby uZtráta….(dotace) u------------------------------------------------ uCena (bez DPH) CO nám kalkulační vzorec říká.. uZáklady cenové politiky v nestátním neziskovém sektoru…. uJak se cena tvoří v ziskovém sektoru… uZohlednění zisku/ztráty u uHospodářská činnost – zisk se kalkuluje především proto, aby se pokryla míra rizika, nepodaří-lis e realizovat všechny záměry vycházející z poslání. uHospodářská činnost nemůže být ztrátová (případná ztráta se hradí z rezervního fondu) uNení-li trvale dosahován zisk, musí se tato činnost ukončit. Metody kalkulování uŘeší způsob výpočtu jednotlivých položek v kalkulaci podle toho, jak je výroba organizována, jaké jsou k dispozici podklady. uNejčastější metody používané v praxi uKalkulace prostým dělením uKalkulace dělení s poměrovými čísly uKalkulace přirážková uKalkulace postupná a průběžná Kalkulace prostým dělením uPři stejnorodé výrobě – všechny N se vztahují k jednomu druhu výkonů uPřímé N – podle norem, Nepřímé N – dělí se objemem výroby uPokud jsou jednotlivé výkony různě nákladově náročné, dochází při použití této metody ke značnému zkreslení výsledné kalkulace jednotlivých výkonů. Kalkulace dělení s poměrovými čísly uPři výrobě podobných výrobků, vyráběných stejnou technologií, lišících se rozměrem, tvarem… uSpolečné náklady se rozdělují podle poměrových čísel, která vyjadřují vztah k základnímu výrobku Kalkulace přirážková uPři různorodé výrobě. uSpolečné N – rozvrhujeme podle zdůvodněné rozvrhové základny, která vyjadřuje přímou úměru mezi růstem RN a zvolenou veličinou. uSložité vybrat vhodnou základnu.. uRozvrhová základna může být: uPeněžní (přímé mzdy, přímý materiál,..). Počítáme vždy režijní přirážku v % z této základny uNaturální (strojové hodiny, normohodiny práce dělníků). Režijní sazba v Kč na jednotku rozvrhované základny. Kalkulace přirážková uPřirážka je stanovena buď procentem, které zjistíme jako podíl režijních nákladů na nákladový druh zvolený za rozvrhovou základnu, nebo sazbou, kterou vypočteme jako podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny. Snahou by mělo být vykazovat co nejvíce nákladů ve formě přímých nákladů. u uVýhoda peněžních základen je ve snadném a přesném zjišťování, nevýhodou je jejich nestabilita – podléhají častým změnám. uTento nedostatek nemají naturální základny. Jejich zjišťování je však náročnější. Vybírají se buď na základě zkušeností, nebo pomocí technicko-ekonomických rozborů. u Zásady a význam kalkulací uZásada úměrnosti (rozvrhování společných nákladů úměrně jednotlivým výkonům) uZásada příčinnosti (brát v úvahu pouze náklady vyvolané určitým výkonem) uVýznam: u- stanovení nabídkové ceny, u- stanovení limitu nákladů, u- sledování efektivnosti (rentability) jednotlivých produktů v rámci vyráběného sortimentu, u- význam při sestavování rozpočtů pro nákladová a hospodářská střediska podniku u Vlastní zpracování úkolu uStanovte hodinou cenu pracovníka sociální služby uChceme zjistit, kolik si takový pracovník řekne za hodinu své práce, když za ním někdo přijde. uNejprve stanovíme jeho měsíční přímé a nepřímé náklady (které N uvažujeme a které nikoliv…) uDané náklady rozdělíme podle počtu odpracovaných hodin měsíčně, přičteme samotný výdělek… uPOZOR! Procvičujeme kalkulace nikoli hodnoty lidí v NS – nepracujeme jen pro dobrý pocit uU každé nákladové položky uveďte, jakým typem kalkulace, jakým způsobem to propočítali.. u uZamyslete se nad výpočtem ceny hodiny dalších funkcí/rolí v NNO (fundraiser, projektový manažer,…) uZamyslete se nad výpočtem ceny jednoho produktu NNO (divadelní představení, sportovní utkání,…)