Náklady 2. cvičení, MAUD 1. RELEVANTNOST NÁKLADŮ •Náklad: peněžní vyjádření účelového vydání hospodářských prostředků a práce •Výnos: peněžní ekvivalent prodaných výkonů •Náklady představují v peněžní formě uskutečněné měření vynaložení ekonomických zdrojů v určité aktivitě uskutečněné účelně (vynakládání nákladů a vytvoření výkonů je cílevědomě řízeno a musí být uskutečňováno racionálně a hospodárně) a účelově (náklady jsou spojeny s určitým výkonem - příčinný vztah). •MÚ poskytuje různorodé informace pro různé účely. •Každé rozhodnutí se uskutečňuje v různých podmínkách, má jiné rozsah, význam a cíl → informace musí být relevantní (vhodné) pro danou konkrétní situaci •Relevantní N a V vyjadřují podmínky, které budou platné v době realizace daného rozhodnutí (např. použití techniky, zdroje financování, náklady provozu, prodejní ceny apod.) •Jednotlivé aktivity by měly do organizaci přinést změnu → každá varianta řešení by se měla lišit od současného stavu (jinak nemá smysl) → pro rozhodování mají význam jen informace o N a V, které představují změnu (irelevantními N a V je zbytečné se zabývat). • Zvláštnosti irelevantních nákladů •Takové náklady, které se při různých variantních řešeních změn nemění •Irelevantní náklady mohou být ve své podstatě: •Objektivně ovlivnitelné (mohly by být změněny) •Objektivně neovlivnitelné (nové řešení je nemůže změnit), např. fixní náklady, umrtvené náklady (odpisy stávajících zařízení a budov) •Odložitelné náklady – mohou vznikat až v pozdějších obdobích •Musíme porovnávat nejen okamžité náklady, ale také předpokládané budoucí náklady, které by příslušné rozhodnutí mohlo přinést, jinak je kvalita rozhodování znehodnocena. 2. VZTAH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ K ŘÍZENÍ ORGANIZACE •N a V přiřazované danému rozhodnutí – vztahují se k určité rozhodovací situaci, i když nemusí být v rámci daného rozhodnutí vyjádřeny přímo (nevztahují se k oblasti, která je měněna): •Reálné N a V: vznikají v různých oblastech, kterých se rozhodnutí týká •Oportunitní náklady: náklady, které vznikají jako nevyužitý efekt z jiných možných rozhodnutí (ušlý efekt z nejlepší varianty, kterou jsme obětovali pro variantu, kterou jsme vybrali). Mají fiktivní charakter, jsou pomůckou pro rozhodování •Efekt vybrané varianty musí uhradit jak náklady reálné, tak náklady oportunitní, tj. ušlý efekt z nevybrané nejlepší varianty. ČLENĚNÍ NÁKLADŮ •Klasifikace podle různých hledisek – možné uspořádat do určitých logických celků, které mají určitou vypovídací schopnost a význam. •Nejčastější je členění podle: •Druhu vynaložených ekonomických zdrojů – druhové členění •Účelu jejich vynaložení – účelové členění •Závislosti na změnách rozsahu neboli objemu výroby 3. DRUHOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ •N představující spotřebu hmotných statků (spotřeba materiálu, energie) •N na spotřebu prací a služeb externích subjektů – služby (opravy a udržování dodavatelským způsobem, ekonomické, právní služby aj.) •N vyjadřující vynaloženou živou práci (mzdy zaměstnanců, soc. a zdr. pojistné atp.) •A další…. •N odpovídající opotřebení předmětů dlouhodobé spotřeby •N vázané na konkrétní peněžní úhrady (úroky,..) Druhové členění nákladů •Ne všechny náklady lze rozlišit podle druhu. •Druhově rozlišit lze •Externí N – vstupují zvenčí, nevznikají uvnitř výrobního procesu/organizace • spotřeba nakupovaných prostředků – materiál, energie,.. •Spotřeba nakupovaných výkonů – služby zajišťované dodavatelsky •Mzdové náklady aj. •(Interní N – spotřeba polotovarů, spotřeba výkonů jiných středisek, režijní náklady,..) •Prvotní N – objevují se v dané aktivitě poprvé. N, které vznikají v organizaci se projevují podruhé, jsou to náklady vyvolané. Pokud by byly začleněny do druhového členění, byly by vykázány podruhé. Prvotní náklady jsou v podstatě externí. •Jednoduché N – jsou vyjádřeny jen jednou položkou (např. spotřeba materiálu) X komplexní N • K čemu je druhové členění dobré? •Má význam pro uživatele účetních informací (externí i manažery). Náklady takto členěné podávají informace o celkové výši peněžních prostředků vynaložených na danou aktivitu, a to v logickém členění •Pomáhá ve sledování přiměřenosti vydaných prostředků na jednotlivé nákladové druhy •Podává informace o hospodárnosti a účinnosti vynaložených ekonomických zdrojů •Je východiskem vytváření správných proporcí mezi potřebou určitých položek a výší zdrojů na jejich pořízení •Zajišťuje soulad mezi různými aktivitami organizace •Umožňuje sumarizovat informace za různé vzájemně nesouměřitelné celky 4. ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ •Členění vyjadřující přímý vztah nákladů k účelu jejich vynaložení – co má být výsledkem procesu, v němž se náklady spotřebují •Je cílem aktivity – výroba výrobků, prodej zboží, poskytnutí služby, oprava ..? •Každý N má při svém vzniku vymezenou účelovost…..jinak je nesmyslný. •Z hlediska účelovosti lze sledovat •Členění nákladů ve vztahu k výkonům •N technologické a na obsluhu a řízení •N přímé a nepřímé •N jednicové a režijní •Členění nákladů ve vztahu k útvarům •N podle místa vzniku •N podle místa odpovědnosti •Každý vynaložený náklad má svůj účel, tzn. je vynaložen k tomu, aby byl vytvořen určitý výkon (výrobek, služba), který je pak jeho nositelem. K tomu, abychom určitým výkonům přiřadili náklady, slouží účelové členění nákladů. Náklady technologické a náklady na obsluhu a řízení •Technologické N •Náklady výroby, jako je spotřeba materiálu, mzdy pracovníků dané aktivity = jeden technologický celek •Jejich rozšiřování přímo souvisí s rozšiřováním aktivity, se zavedením nového výrobku •N na obsluhu a řízení •Mohou to být N společné pro několik technologických celků, •N na skladování, N na opravy a udržování, mzdové N řídících pracovníků •Při zavedení nového výrobku či zrušení, omezení výroby zůstávají stejné, či se mění jen částečně •Jsou důsledkem stále se rozvíjející specializace • Náklady přímé a nepřímé •V ekonomice posuzujeme „přímost a nepřímost“ podle toho, jakým způsobem jsou náklady přiřazovány k jednotlivým aktivitám a výkonům •Přímé N – lze jednoznačně a spolehlivě vyčíslit současně s příslušným výkonem •Nepřímé N – nelze přímo přiřadit určitému výkonu, ale přiřazují se pomocí nepřímých postupů, tj. matematickými výpočty •Jsou vynakládány neoddělitelně na více aktivit Náklady jednicové a režijní •Kopíruje předchozí členění N, avšak z jiného pohledu, a to ve vztahu k jednotlivým výkonům •Jednicové N – vykazují se v samostatných konkrétních položkách ve vztahu ke stanové jednici výkonu (př. N na spotřebu materiálu, N na mzdy..), lze je jednoznačně přiřadit k výkonu. Jsou to zásadně N přímé •Režijní N – vyjadřovány v komplexních položkách (nikoliv samostatně), (př. zásobovací, výrobní, správní, odbytová režie) •Mají společný charakter, na jednotky výkonu se rozdělují (říkáme rozvrhují) pomocí nepřímých metod – nepřiřazují se přímo jako třeba materiál na jednotku výkonu (5m plechu na výrobek), ale poměrem ke spotřebované jednotce nákladů N ve vztahu k výkonům - SHRNUTÍ •N ve vztahu k výkonům posuzujeme ze tří hledisek -Věcný obsah (N technologické nebo N na obsluhu a řízení) -Metody vyčíslení a přiřazení jednotce výkonu (N přímé a nepřímé) -Informačního charakteru (N jednicové a režijní) •Mezi hledisky existují úzké vazby, lze vyvodit určitá pravidla: -N jednicové jsou vždy N přímými -N přímé jsou charakteristickým znakem většiny technologických N -N režijní jsou vždy nepřímé -Nepřímými N jsou obvykle N na obsluhu a řízení 5. NÁKLADY VE VZTAHU KE ZMĚNÁM OBJEMU VÝROBY •N, které se v souvislosti se změnami objemu výkonu ve své absolutní hodnotě mění, jsou na změnách objemu závislé, proměnlivé – variabilní N (proporcionální, nadproporcionální, podproporcionální) •Lze je ekonomicky dělit a vkládat do procesu v takové výši, která odpovídá danému objemu výkonů (spotřeba materiálu, úkolová mzda zaměstnance, spotřebovaná služba,..) •N, které se v souvislosti se změnami objemu výkonu ve své absolutní hodnotě nemění, jsou na změnách objemu nezávislé – fixní N •Nelze ekonomicky dělit, vkládat do procesu je lze pouze pomocí matematicko-ekonomických výpočtů, tj. nepřímo (odpisy výrobních zařízení, časová mzda zaměstnance,..) •V závislosti na změnách objemu výroby jsou nejužívanější kategorie: •Celkové N •Průměrné N – slouží k měření hospodárnosti (pokles průměrných N zvyšuje hospodárnost) •Přírůstkové N – vyjadřují přírůstek celkových N vyvolaný změnou objemu výkonu Vývoj variabilních nákladů BOD ZVRATU •Situace, kdy se výnosy vyrovnají nákladům - kdy začneme vydělávat, tj. když celkové příjmy začnou převyšovat celkové náklady (fixní + variabilní) •Tento bod bývá důležitým milníkem z pohledu dlouhodobějšího udržitelného fungování organizace. Pokud jej nedosáhne, buď začne dotovat provoz úvěry či půjčkami (vlastními či cizími) nebo dřív či později zanikne. Bod zvratu a jeho projekce ukazuje ekonomickou životaschopnost vašich projektů či fungování organizace. • Bod zvratu je východiskem pro celou řadu rozhodování •stanovení objemu výroby zajištujícího potřebnou výši zisku (a to i nulového) •stanoveni limitu fixních nákladů tj. jaké výše mohou dosáhnout fixní náklady, aby podnik nebyl ještě ztrátový, popřípadě aby zisk neklesl pod požadovanou hranici. •stanovení limitu variabilních nákladů tj. jaké výše mohou dosáhnout variabilní náklady, aby podnik nebyl ještě ztrátový, popřípadě aby zisk neklesl pod požadovanou hranici, •stanovení minimální výše ceny, tj. jaká je nejnižší úroveň ceny, aby podnik nebyl ještě ztrátový, popřípadě aby zisk neklesl pod požadovanou hranici, •výběr technologické varianty z hlediska celkových dosahovaných nákladů příslušných variant •stanovení stupně provozní páky (citlivosti zisku na změny objemu produkce). • Shrnutí: Explicitní X implicitní náklady •Vedle přímých, resp. explicitních, nákladů bychom tak při ekonomickém rozhodování měli brát v potaz i ty ostatní, v tomto případě implicitní náklady(náklady obětované příležitosti – ztráta užitku z nejlepší nerealizovatelné varianty). Následně tedy kalkulujeme se dvěma typy zisků - účetním a ekonomickým. Zatímco účetní zisk se vypočítá jako celkové příjmy - explicitní náklady, ekonomický zisk jako celkové příjmy - explicitní náklady - implicitní náklady. • •Jednoduchý příklad: Jste ředitel prestižní kulturní organizace a máte cestovat z Prahy do Budapešti. Zvažujete následující možnosti - cestovat vlakem či letadlem. Jízdenka vlakem vyjde na 700 Kč a bude trvat 7 hodin, letenka pak stojí 3 000 Kč a let trvá 1,5 hodiny. Jaká varianta je pro Vás účetně a ekonomicky nejlepší? A co když si jako ředitel významné organizace budete cenit 1 hodinu Vašeho času na 500 Kč? • Kvantifikace efektů •Při rozhodování se používají kvantitativní faktory (vliv lze vyjádřit v číselných hodnotách). •Celkový efekt ale ovlivňují i faktory kvalitativní (např. zlepšení dobrého jména organizace, postavení na trhu, spokojenost zaměstnanců, důvěra veřejnosti, zhoršení pracovního prostředí, ekologické důsledky aj.) •Pokud s nimi nebude uvažováno, může nesprávné hodnocení vést k nesprávnému rozhodnutí. •Každé rozhodnutí musí být nejen kvantifikováno, ale musí být zváženy všechny ostatní doprovodné efekty, které nelze přímo kvantifikovat, bez nichž se ale rozhodnutí nedá realizovat. Finanční X ekonomické X hodnotové pojetí nákladů •Finanční: obsah nákladů a jejich kvantifikace jsou podřízeny pravidlům platným pro FÚ. N se vymezují jako primární vynaložení peněz na uskutečnění určitých aktivit. Za N jsou považovány pouze ty ekonomické zdroje, které jsou podloženy reálným výdejem peněz. •Hodnotové: cílem je vyjádřit podmínky průběhu příslušných aktivit, které existují v reálném čase jejich uskutečňování. Zahrnují se i faktory, které nemají odpovídající ekvivalent výdaje peněžních prostředků, ale svými důsledky ovlivňují ekonomickou realitu dané aktivity – dodatkové náklady (kalkulační úroky, kalkulační nájemné,..) •Ekonomické: v ekonomické teorii je řešena otázka optimální alokace ekonomických zdrojů, a to podle kritéria maximálního ekonomického užitku. Náklady ekonomických zdrojů se nevymezují výší prostředků, které byly vynaloženy na jejich pořízení, ale možnou užitečností při jejich využití. Tyto podmínky naplňuje kategorie tzv. oportunitních nákladů. • • Úkol na ukázku •Autobazar ALFA, s.r.o. se zabývá nákupem aut za účelem jejich následného prodeje. Zásoba nakoupených 150 aut má hodnotu 30,- mil. Kč a je plně kryta vlastním kapitálem. Cizí zdroje nejsou používány. Autobazar vlastní pozemek ve středu krajského města o výměře 6.000,- m2, který zakoupil před 15 lety za 1,- mil. Kč. Roční hospodářský výsledek před zdaněním činil 2,5 mil. Kč. Je tento hospodářský výsledek z ekonomického pohledu (z pohledu manažerského účetnictví) dostatečný? • Možné řešení Text v tis. Kč Hospodářský výsledek dle finančního účetnictví 2 500 Kalkulační úroky z vlastního kapitálu vypočtené z úroku ze státních dluhopisů ve výši 5% z 30 mil. Kč -1 500 Kalkulační nájemné z vlastních pozemků vypočtené z tržního nájemného ve výši 300,- Kč/m2/rok a z plochy ve výši 6 000 m2 -1 800 Hospodářský výsledek dle manažerského účetnictví 800 Zadání POT: kalkulace jednoho člena domácnosti a rodinný rozpočet 1)Zpracujte rodinný rozpočet typové rodiny. Typová rodina má minimálně 3 členy (jste jedním ze členů rodiny). V rámci zpracování uvažujte všechny náklady a výnosy na měsíc, která rodina má/může mít. Rozpočet zpracujte tabulkově: výnosy – náklady. Tabulku doplňte podrobným slovním komentářem. 2)Zpracujte osobní kalkulaci jednoho člena rodiny v členění na přímé a nepřímé náklady na jeden měsíc. 3)Slovně okomentujte, jak se následující situace, které v rodině nastanou, promítnou do rodinného rozpočtu. •Člen rodiny s nejvyšším příjmem se stal nezaměstnaným. •Jednomu členovi rodiny se zvýšil příjem o 10. tis. Kč „čistého“. 4) •V rámci zpracování uvažujte postupy a znalosti získané v předmětu MPV_MAUD. Zpracovaný POT odevzdejte vytištěný na cvičení dle časové harmonogramu (tj. 11 týden semestru a 12 týden semestru). •