•1 •PODNIKOVÉ FINANCE •Martina Sponerová Co je dnes na programu §Úvod do podnikových financí a jejich cíle §Finanční řízení §Majetková a finanční struktura podniku §Optimalizace finanční struktury §Strategie financování §Finanční ukazatele §Náklady na cizí, vlastní a celkový kapitál §Hodnocení efektivnosti investic § § § § § § § § § § •2 Úvod §Podnikové finance – zobrazují pohyby peněžních prostředků, podnikového kapitálu a finančních zdrojů. § §Cíl podnikových financí: maximalizace zisku § §V současnosti jsou cíle spíše následující: §Maximalizace tržní hodnoty podniku §Platební schopnost (likvidita) §Rentabilita podniku §Finanční rovnováha § § •3 Podnikové finance zobrazují pohyby peněžních prostředků, podnikového kapitálu a finančních zdrojů, při nichž se podnik dostává do různorodých kvantitativních i kvalitativních peněžních vztahů s ostatními podnikatelskými subjekty, zaměstnanci a státem. Některé pojmy §Podnikový majetek §Podnikový kapitál zní to podobně? §Kapitál v čem je rozdíl? §Peněžní prostředky → ukážeme si na rozvaze §Finanční zdroje 4 • Peněžní prostředky podniku představují vysoce likvidní finanční aktiva podniku: hotovost a vklady na bankovních účtech. Jejich hlavní funkcí je zabezpečit likviditu neboli platební schopnost podniku. Podnikový kapitál představuje souhrn všech peněz vázaných v celkovém majetku podniku k určitému okamžiku. Jeho struktura zachycuje způsob financování podniku („nabytí majetku podniku z finančního hlediska“). Hlavní úlohou podnikového kapitálu je zajišťovat obnovu a přírůstek majetku podniku s co nejnižšími průměrnými náklady na pořízení kapitálu. Tím se vytváří optimální finanční struktura podniku. Finanční zdroje jsou zdroje pro tvorbu peněžních prostředků a podnikového kapitálu. Finanční zdroje jsou souhrnem peněz, které podnik získá během určitého období prodejem svých výrobků, služeb, svého nepeněžního majetku, růstem různých forem vlastního kapitálu, dluhů, příp. formou dotací. Za specifický finanční zdroj je možné považovat i leasing a různé formy záloh od odběratelů. Finanční zdroje jsou východiskem pro hodnocení finanční situace podniku. Při finanční analýze podniku (při hodnocení jeho finanční rovnováhy) se porovnává výše finančních zdrojů, jejich struktura a jejich poměr k finančním potřebám. Podnikový majetek představuje soubor hmotných i nehmotných statků (aktiv), které podnik vlastní za účelem jejich zhodnocování, podnikání a organizace své činnosti. Dělíme ho na dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční) a krátkodobý majetek. Modelová rozvaha podniku •5 AKTIVA PASIVA A. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. DLOUHODOBÝ MAJETEK A. VLASTNÍ KAPITÁL I. Dlouhodobý nehmotný majetek I. Základní kapitál II. Dlouhodobý hmotný majetek II. Ážio a kapitálové fondy III. Dlouhodobý finanční majetek III. Fondy ze zisku IV. Výsledek hospodaření minulých let V. Výsledek hospodaření běžného účetního období VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku C. OBĚŽNÁ AKTIVA B + C CIZÍ ZDROJE I. Zásoby B Rezervy II. Pohledávky C Závazky Dlouhodobé pohledávky I. Dlouhodobé závazky Krátkodobé pohledávky Závazky k úvěrovým institucím III. Krátkodobý finanční majetek Závazky z obchodních vztahů IV. Peněžní prostředky II. Krátkodobé závazky Peněžní prostředky v pokladně Závazky k úvěrovým institucím Peněžní prostředky na účtech Závazky z obchodních vztahů D Časové rozlišení aktiv D Časové rozlišení pasiv AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM Finanční řízení §Viz skripta – je to tam poměrně stručně a srozumitelně vysvětleno J § §Jen pár poznámek k jeho principům §Princip CF (princip peněžních toků) •- náklady a výnosy vs. příjmy a výdaje §Princip NPV + respektování faktoru času §Optimalizace finanční struktury – viz dále § •6 Úkolem finančního řízení podniku je řídit finanční hospodaření podniku. Finanční řízení se zabývá těmito činnostmi: •získáváním finančních zdrojů podniku – vlastního kapitálu upisováním (emisí) akcií, rozdělováním zisku, cizí zdroje formou čerpání bankovních úvěrů, emisí podnikových obligací apod., •řízením finanční struktury podniku – tj. volbou takové struktury zdrojů podniku, které nejlépe vyhovují struktuře podnikového majetku, a současně jsou optimální z hlediska nákladů na finanční zdroje, doby splatnosti a finančního rizika, •řízením aktiv podniku – tj. řízením oběžných i dlouhodobých aktiv tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity podnikání, •investováním finančních zdrojů – do podnikatelských aktivit, dlouhodobého majetku, případně investováním volných finančních prostředků na kapitálových trzích s cílem dosáhnout co nejvyšší výnosnosti, •vedením účetnictví a controllingem – každé řízení potřebuje informace. Účetnictví poskytuje informace o podnikových financích, majetku a je východiskem pro kontrolu procesů v podniku, finanční analýzu a měření výkonnosti podniku. Fungující controlling podporuje dosahování podnikových cílů a umožňuje odhalování slabých míst v činnosti podniku, •finanční analýzou a měřením výkonnosti podniku – úspěšně se mohou rozvíjet jen ty podniky, které flexibilně reagují na změněné podmínky podnikání a které sledují a pravidelně vyhodnocují úroveň podnikové výkonnosti a investují do jejího zvyšování, •finančním plánováním – plánování budoucího vývoje pomáhá odhalit rizika, která souvisejí s vývojem podniku, •rozdělováním zisku – v neposlední řadě je potřeba vytvořený zisk podniku použít k odměňování vlastníků (dividendy, podíly na zisku), k tvorbě fondů ze zisku a k dalšímu rozvoji podniku. Principy finančního řízení podniku Optimalizace finanční struktury – optimální finanční struktura je taková, při které jsou průměrné náklady na kapitál minimální, a tudíž tržní hodnota firmy bude maximální. Princip cash flow neboli princip peněžních toků – při finančním řízení jsou rozhodující konkrétní finanční toky peněžních prostředků (jejich příjmy a výdaje), nikoliv účetně vykazované výnosy a náklady. Finanční zdraví firmy závisí na její platební schopnosti. Podnik, který sice vykazuje zisk, ale nemá pohotové peněžní prostředky na úhradu svých závazků, se okamžitě dostává do problémů. Princip čisté současné hodnoty (Net Present Value) – znamená, že podnik užije své finanční zdroje jenom k takovým investicím, jejichž čistá současná hodnota bude pozitivní. Čistá současná hodnota je rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a diskontovanými kapitálovými výdaji na investici (tudíž respektuje faktor času). Respektování faktoru času – znamená respektovat a brát v potaz časovou hodnotu peněz. Zohledňování rizika podnikání (risk management) – dosahování zisků je spojené vždy s určitou mírou rizika. Pro výrobní podnik to např. znamená, že pokud méně riskantní investice do rozšíření produkce přinese stejný očekávaný zisk jako riskantnější investice do výroby nového produktu, rozhodne se podnik pro méně riskantní investici. Řízení rizika je v současné době při řízení společností nezbytné. Vztah majetkové a finanční struktury podniku §Několik (doporučených) pravidel §Zlaté pravidlo financování •doba, po kterou je kapitál vázán v majetku a doba, po níž je tento kapitál k dispozici, by měly být shodné §Pravidlo vyrovnání rizika •- poměr vlastního a cizího kapitálu (1:1) •- důsledky vyššího zastoupení vlastního (cizího) kapitálu §Pari pravidlo •- vlastní kapitál by měl být nanejvýš roven stálým aktivům, a to jen tehdy, když podnik nevyužívá dlouhodobý cizí kapitál §Růstové pravidlo •- v podniku nemá být tempo růstu investic vyšší než tempo růstu tržeb. •7 Zlaté pravidlo financování První bilanční pravidlo se nazývá Zlaté pravidlo financování a říká velice jednoduchou a na první pohled zřejmou věc – že struktura aktiva a pasiv by měla být časově sladěná. To znamená, že dlouhodobá aktiva (např. budovy, výrobní linky apod.) by měla být kryta dlouhodobými pasivy (tj. základním jměním, nerozděleným ziskem z minulých let a/nebo dlouhodobými cizími zdroji). Totéž platí samozřejmě i pro aktiva a pasiva krátkodobá. Ptáte se proč? Důvod je poměrně jednoduchý, krátkodobé zdroje jsou poměrně drahé a jsou dostupné po omezenou dobu. Jejich klíčovým úkolem je tedy poskytnout firmě krátkodobé užití, ze kterého bude mít větší zisk, než jsou náklady na tyto zdroje. Oproti tomu dlouhodobé zdroje má firma k dispozici na delší dobu (formálně vzato na dobu delší než 1 rok) a díky tomu je může vynaložit na dlouhodobé aktivity – tj. obvykle investice do výroby, budov, výzkumu a vývoje apod. Za dlouhodobými zdroji tedy není třeba hledat rychlou či okamžitou návratnost. Tak by to mělo fungovat v ideálním případě. Pokud pravidlo porušíme, pak se dostáváme do stavu, kdy dlouhodobé investice musíme financovat z krátkodobých zdrojů – tj. snažíme se zachránit firmu tím, že investujeme téměř veškeré dostupné prostředky s tím, že doufáme, že krátkodobé úvěry „nějak“ splatíme ze stávajícího provozu, do kterého se dlouhodobé investice nemusí třeba ani promítnout. Anebo se můžeme dostat do druhého extrému, kdy krátkodobé výdaje pokrýváme dlouhodobými zdroji. To znamená, že de facto „projídáme“ své úspory s dlouhodobé půjčky, což se děje obvykle v případě, kdy nám došli peníze na účtech a nikdo nám nechce krátkodobě půjčit. Oba dva stavy jsou přitom z dlouhodobého pohledu zjevně neudržitelné. Pravidlo vyrovnání rizika Druhé pravidlo je podstatné zejména pro získávání úvěrů a dalších cizích zdrojů, firmu jako takovou až tak ovlivňovat nemusí. Pravidlo přitom hovoří o tom, že vlastního kapitálu by mělo být alespoň stejně jako cizího. To zní z pohledu toho, kdo firmě půjčuje peníze, celkem logicky, zejména pak v ČR. Těžko si lze totiž představit, že majitel do firmy vloží 200 000 korun, a když získá stomilionový úvěr, že bude s penězi nakládat stejně citlivě a rozvážně jako kdyby byly jeho. Více cizího kapitálu zkrátka snímá z majitele část rizika a podnik tak může mít větší sklon k riskování a menší motivaci ke zvyšování výkonů. Pari pravidlo Třetí pravidlo říká, že vlastní kapitál by měl být nanejvýš roven stálým aktivům, a to jen tehdy, když podnik nevyužívá dlouhodobý cizí kapitál. To svým způsobem částečně opakuje zlaté bilanční pravidlo, neboť zamezuje situaci, kdy jsou krátkodobá aktiva financována dlouhodobým majetkem. Je tu však ještě jeden význam, a to ten, že vlastním kapitálem by se nemělo plýtvat. Vlastní kapitál je pro firmu v podstatě ten nejdražší možný. Vlastník firmy totiž nese největší riziko. V případě konkursu je totiž uspokojen až jako poslední v pořadí. Nejprve je uspokojen stát, pak banky, pak věřitelé a teprve co zbude, získá zpět majitel. Vlastní kapitál by tak v té nejhorší situaci měl financovat jen dlouhodobý majetek. V lepší situaci by měl financovat jen část dlouhodobého majetku, přičemž zbytek by měly pokrývat cizí dlouhodobé zdroje. V praxi však řada i zavedených a prosperujících firem kumuluje nerozdělený zisk z minulých let, kterým svůj provoz financují. Majitelé tak zbytečně nesou velké riziko, za které nemusí být vždy odměněni adekvátním výnosem z vloženého kapitálu. Růstové pravidlo Poslední z bilančních pravidel říká, že v podniku nemá být tempo růstu investic vyšší než tempo růstu tržeb. Naprosto logické pravidlo, které český státní rozpočet dlouhodobě ignoruje, má své logické odůvodnění - na nové investice musejí nejprve ty stávající vydělat. Dodržení tohoto pravidla zároveň znamená, že špatné investice, které se nepromítly do nárůstu tržeb, zbrzdí tempo dalších investic, což má přispět ke stabilizaci podniku a případné nápravě vzniklých „škod.“ Dodržování tohoto pravidla zároveň přispěje k tomu, že firma neudělá více špatných investic za sebou. Několik základních faktů (doporučení) §Krátkodobá (oběžná) aktiva financovat krátkodobým kapitálem §Dlouhodobá aktiva financovat dlouhodobým kapitálem (vlastním nebo cizím) §Dlouhodobým kapitálem krýt i část oběžných aktiv, která je v podniku trvale přítomna (tj. čistý pracovní kapitál, viz dále) §Dlouhodobá aktiva typická pro hlavní činnost podniku financovat vlastním kapitálem, zbytek dlouhodobých aktiv financovat cizími zdroji (v případě problémů je lze odprodat a přitom dále pokračovat v činnosti) §Vyšší podíl dlouhodobého kapitálu, než odpovídá dlouhodobým aktivům, snižuje celkovou efektivnost činnosti podniku (dlouhodobý kapitál je dražší) §Nižší podíl dlouhodobého kapitálu (tj. používání krátkodobého kapitálu i na krytí dlouhodobého majetku) je značně riskantní, protože může vyvolat trvalé platební potíže podniku §Oběžný majetek by měl být podstatně vyšší, než krátkodobý cizí kapitál → zajištění chodu podniku i v případě problémů •8 •rychle převoditelná aktiva (oběžný majetek) je možné krýt krátkodobými závazky, •dlouhodobá aktiva (fixní majetek a trvalá část oběžného majetku) je účelné financovat dlouhodobým kapitálem (vlastním i cizím), •vyšší podíl dlouhodobého kapitálu, než odpovídá dlouhodobým aktivům, snižuje celkovou efektivnost činnosti podniku (dlouhodobý kapitál je dražší), •nižší podíl dlouhodobého kapitálu (tj. používání krátkodobého kapitálu i na krytí dlouhodobého majetku) je značně riskantní, protože může vyvolat trvalé platební potíže podniku, •oběžný majetek by měl být podstatně vyšší, než krátkodobý cizí kapitál. Optimalizace finanční struktury podniku §V podstatě existují v podniku pouze 2 způsoby financování: §Vlastním kapitálem §Cizími zdroji §Oba druhy kapitálu firmu něco stojí: §Vlastní kapitál – musí vyplácet dividendy §Cizí zdroje – musí platit úroky (úvěry) nebo vyplácet kupony (dluhopisy) § §Podnik přirozeně usiluje o co nejnižší průměrné náklady na kapitál → hledá takový poměr mezi VK a CZ, kdy budou náklady na kapitál nejnižší § §Financování prostřednictvím VK je nejdražší → tedy je vhodné financovat i prostřednictvím CZ, které jsou levnější §Cizí kapitál je levnější neboť nese menší riziko (akcionáři jsou při likvidaci podniku poslední v pořadí při vyrovnávání nároků na úhradu) § •9 Optimalizace finanční struktury podniku V rámci finanční struktury podniku se posuzuje zejména relace mezi vlastním a cizím kapitálem. K tomu slouží ukazatel zadluženosti, který vyjadřuje podíl celkových dluhů (dlouhodobých i krátkodobých) k celkovému majetku (kapitálu). Ukazatel zadluženosti poskytuje orientaci o míře zajištění pohledávek. Čím vyšší zadluženost existuje, tím větší je riziko věřitelů. Proto je také tento ukazatel využíván k měření finančního rizika. Posuzování relace vlastního a cizího kapitálu je významným faktorem formování finanční struktury podniku. Tato relace je závislá především na nákladech spojených se získáním příslušného druhu kapitálu (používá se také termín cena kapitálu). Cenou za získání cizího kapitálu se rozumí úrok, který musí uživatel zaplatit. Cenou za získání vlastního kapitálu se rozumí výše dividendy, kterou podnik zajišťuje svým akcionářům.). Strategie financování •10 §Čistý pracovní kapitál (Net Working Capital) § §ČPK (NWC) = oběžný majetek – KTD cizí zdroje § §ČPK je definován jako rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji a má významný vliv na platební schopnost podniku. Konstrukce ČPK je založena na rozlišení oběžného a dlouhodobého majetku a dále na rozlišení dlouhodobě a krátkodobě vázaného kapitálu. •11 Základní finanční ukazatele (I) Základní finanční ukazatele (II) §Finanční páka § § §Celková zadluženost § § § §Provozní páka § § § §Kapitálově těžká firma – „vysoké“ hodnoty provozní páky §Kapitálově lehká firma – „nízké“ hodnoty provozní páky § Cizí zdroje Míra zadluženosti = -------------------- Vlastní kapitál Cizí zdroje Celková zadluženost = -------------------- Aktiva celkem Některé další finanční ukazatele (I) §ROE §Return on Equity = rentabilita vlastního kapitálu §ROE = EAT/vlastní kapitál §označuje kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. § §ROA §Return on Assets = rentabilita aktiv §ROA = EBIT/aktiva §označuje produkční sílu a poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na způsob financování. Důležité je tedy to, zda podnik dokáže efektivně využít svoji majetkovou bázi. •13 Příklad §Na základě rozvahy společností spočítejte: §1. NWC §2. Finanční páku §3. Celkovou zadluženost §4. Provozní páku a určete, zda se jedná o společnost kapitálově lehkou a kapitálově těžkou. §5. ROE, ROA §6. Zlaté pravidlo financování §7. Jakou strategii podnik využívá? • § 14 Náklady na cizí a vlastní kapitál •15 Průměrné náklady kapitálu (Weighted Average Cost of Capital – WACC) •16 wacc Příklady •17 1.Obchodní společnost si vypůjčí 2 mil. Kč. Úroková míra je 7,5 %, daňová sazba je 19 %. Vypočítejte náklady cizího kapitálu, které na firmu dopadnou při využití tzv. úrokového daňového štítu. (6 %) 2.Obchodní společnost si vypůjčí 2 mil. Kč, které na konci účetního období vynesou 2,2 mil. Kč. Úroková míra je 12 %, daňová sazba 19%. Vypočítejte náklady cizího kapitálu, které na firmu dopadnou při využití tzv. úrokového daňového štítu. (9,72 %) 3.Obchodní společnost si vypůjčí 1 mil. Kč. Úroková míra je 8,5%, aktuální daňová sazba je 19%. Vypočítejte náklady cizího kapitálu, které na firmu opravdu dopadnou při využití úrokového daňového štítu, a kolik ušetří společnost na daních? (skutečný náklad na úvěr je 6,9%, společnost na daních ušetří 1,6%, tj. 16 000,- Kč) 4. § 1. 1)Náklady cizího kapitálu jsou 6 %, to znamená, že firma ušetří 1,5 % díky tomu, že může uplatnit zaplacené úroky do nákladů, a tím se jí sníží základ daně. V absolutním vyjádření představuje tato úspora 30 000,- Kč. 2)úrok, který musí zaplatit, je 240 000 Kč. Půjčka se jeví nerentabilní, avšak při zohlednění vlivu daňového efektu vychází při sazbě daně 19 % skutečný náklad na úvěr jen 9,72 % (194 400 Kč), neboť 2,28 % ušetří společnost na daních. Příklady 4.Celkový kapitál firmy je 150 mil. Kč. Zadlužení této firmy 50%, úroková míra 8%, aktuální daňová sazba 19%. Tržní cena akcie je 450 Kč, dividenda na akcii činí 52 Kč, počítá se s růstem dividend o 2% ročně. Vypočítejte náklady cizího kapitálu, náklady vlastního kapitálu a WACC tohoto podniku. (náklady cizího kapitálu 6,48% = 4 860 000,- Kč, náklady vlastního kapitálu 13,55% = 10 162 500,- Kč, WACC 10% = 15 000 000,- Kč) 5. 5.Celkový kapitál firmy je 250 mil. Kč. Zadlužení 40%, úroková míra 8%, aktuální daňová sazba 19%, tržní cena akcie 1250,- Kč, dividenda na akcii 130 Kč, počítá se s růstem dividend o 2% ročně. Vypočítejte náklady cizího kapitálu, náklady vlastního kapitálu a WACC tohoto podniku. (Náklady cizího kapitálu 6,48% = 6 480 000 Kč, náklady vlastního kapitálu 12,4% = 18 600 000 Kč, WACC 10,032% = 25 080 000 Kč) •18 Příklady 6.Celkový kapitál firmy je oceněn na 42 mil. Kč, dluh činí 14 mil. Kč, úroková míra je 10 %, daňová sazba je 19 %. Dividenda na akcii v tržní ceně 100 Kč činí 8 Kč, počítá se s růstem dividend 2 % ročně. Vypočítejte WACC a)pro zadané hodnoty (9,3 %) b)při zvýšení dluhu na 50 % celkového kapitálu (9,05 %) c)pro zadluženost 60 %, při níž se zvýší úroková míra i požadovaná míra dividend o 2 % (10,632 %) 1. •19 Na tomto příkladu jsme si demonstrovali výše uvedenou skutečnost, že průměrné náklady kapitálu v souvislosti s využitím cizího kapitálu nejdříve klesají a následně při vyšší zadluženosti stoupají. Růst průměrných nákladů kapitálu od určité úrovně zadlužení je způsoben vyšším rizikem pro akcionáře i věřitele, kteří proto požadují za svůj poskytnutý kapitál vyšší cenu. Příklady 7.Celkový kapitál firmy je 50 mil. Kč. Zadlužení této firmy je 20 mil. Kč, úroková míra 8%, aktuální daňová sazba 19%. Tržní cena akcie je 100 Kč, dividenda na akcii činí 6 Kč, počítá se s růstem dividend o 1,5% ročně. § Vypočítejte WACC § § a) pro zadané hodnoty, (7,1%) § b) při zvýšení dluhu na 50% celkového kapitálu, (6,99%) § c) pro zadluženost 60%, při níž se zvýší úroková míra i růst dividend o 2% (8,66%). •20 Hodnocení efektivnosti investic §Posuzování celkové efektivnosti investičních projektů §Podle faktoru času můžeme dělit na: •Statické metody -Doba návratnosti (Pay Back, PB) -Průměrná výnosnost investice (Average Rate of Return, ARR) • •Dynamické metody (NPV, IRR) -Čistá současná hodnota (Net Present Value, NPV) -Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return, IRR) § 21 Čistá současná hodnota (NPV) § § § § § •22 Příklady - NPV 8.Mějme investiční projekt s nímž je spojen jednorázový výdaj ve výši 19 244 000 Kč. S projektem jsou také v následujících pěti letech spojeny příjmy, konkrétně: §1. rok: 6 032 000 Kč §2. rok: 6 032 000 Kč §3. rok: 6 412 000 Kč §4. rok: 6 412 000 Kč §5. rok 5 576 000 Kč §Diskontní míra je 10 %. § §ÚKOL: §Na základě kritéria NPV rozhodněte zda je investice pro podnik výhodná §a proč. (suma diskontovaných příjmů je rovna 23 128 000 Kč, NPV §potom činí 3 879 000 Kč) •23 Příklady - NPV 9. 10. 10. 10. 10. § •24 •25 Doba návratnosti (Pay Back) Doba návratnosti - příklad 12.Mějme investiční projekt s nímž je spojen jednorázový výdaj ve výši 19 244 000 Kč. S projektem jsou také v následujících pěti letech spojeny příjmy, konkrétně: §1. rok: 6 032 000 Kč §2. rok: 6 032 000 Kč §3. rok: 6 412 000 Kč §4. rok: 6 412 000 Kč §5. rok 5 576 000 Kč §ÚKOL: Vypočítejte dobu návratnosti investičního projektu. § 13. •26 §Na příště si prosím nastudujte kapitolu 8 – Mezinárodní §finance. •27