01a111aarchitectura Počátek lidských dějin je v okamžiku, kdy člověk mezi sebe a přírodu postavil svět obrazů, vzorů, svět významů a morálku. Počátek dějin klade Kant do okamžiku, kdy člověk byl schopen zadržet své žádosti, tedy nevyslyšet hlas své přirozenosti, nejdenat pudově, ale na základě vlastní vůle svobodně. Kultura je vázána na hodnoty, na to, co je posvátné, nadčasové a zahrnuje také zákazy určité=ho činu. (Mucha, Symboly v jednání. "Avšak z rolníků se rodí ti nejsilnější mužové a nejzdatnější vojáci; dosahuje se tam nejspravedlivějšího a nejstálejšího výtěžku, který je nejméně vystaven závisti druhých (to je jak od Aristotela - odpor k obchodu); a ti, kdo se zabývají touto činností, mají více než kdo jiný daleko ke špatným myšlenkám. (Cato starší De Agri Cultura.) zušlechťování polí (cultura agri) – dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a zisku , který tato soustředěná činost o polní hospodářství může přinést. Vyžaduje jak rozumné promyšlené zacházení s půdou, tak i praktickou dovednost. Duše člověka je úhor, obdělávaný kulturou. Základem toho, k čemu má být člověk zušlechtěn, je určitý ideální obraz, vzor. Obraz může být humanistický nebo náboženský. Pěstování dobrých vlastností požaduje ale také disciplínu a jasnou představu o postupech, jakými lze prosadit vzory chování v komunitě či společnosti. Kultura •Cato starší – zušlechťování polí (cultura agri) – dovednost zaměřená k maximálnímu užitku a zisku •Cicero - v přeneseném smyslu se pojem zušlechťování uplatnil i při úvahách o člověku a pěstování jeho dobrých vlastností. – •I. Kant – O domnělém počátku lidských dějin • - Kultura je výrazem podřízení se určitému kultu, vzoru, ideál. Úsilí směřuje k jiným cílům, než jsou cíle spjaté s požadavky okamžiku. • DSC_0159 DSC_0159 Ctnosti •„Množství a nevzdělanci se ne bezdůvodně domnívají, …, že dobro a blaženost jest v rozkoši.” ... Toto množství „se tudíž jeví docela otrockým, poněvadž volí život dobytčat.“ • Aristoteles, Etika Nikomachova • •Kardinální ctností –Spravedlnost (Iustitita) –Síla, odvaha (Fortitudo) –Prozíravost (Prudentia) –Umírněnost (Temperantia) •Teologické ctnosti –Víra (Fides) –Naděje (Spes) –Láska (Caritas) • • 02 DSC_0159 Antonín Pilgram, 1510-11 DSC_0159 • 02 Antonín Pilgram, 1510-11 • 02 DSC_0159 Radnice San Gimignano - Tři ze čtyř kardinálních ctností - Síla - fortitudo, Spravedlnost - iustitita, Prozíravost, moudrost - prudentia. Zbývá mírnost, zdrženlivost - temperantia - na toho, kdo branou prochází. • DSC_0557 • https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/716bNFGb0RL._SL1018_.jpg Antonín Pilgram, 1510-11 • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ee/Giovanni_de_min%2C_ercole_al_bivio%2C_1812%2C_0 1.jpg Antonín Pilgram, 1510-11 • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/Giovanni_de_min%2C_ercole_al_bivio%2C_1812%2C_0 2.jpg Antonín Pilgram, 1510-11 • C:\Users\fsvoboda\Desktop\ctnosti a neřesti krátké1\034_Judith.jpg Antonín Pilgram, 1510-11 • C:\Users\fsvoboda\Desktop\ctnosti a neřesti krátké1\034_susanna konec 17. stol..jpg Kronos, Zeus - likvidace generací Kronos zabil otce, aby se to neopakovalo, spolkl všechny své děti, kromě Dia, kterého jeho matka tajně porodila v jekyni na Krétě a Kronovi podstrčila kámen v plenkách. Zeus se pak stal Kronovým číšníkem, podal mu dávislo smíchané s vínem, Kronos vyvrhl jeho sourozence a čaem ho pak společnými silami svrhli do Tartaru (mohutná propast s železnými zdmi a bránami, vzniklá z prvopočátečního chaosu Afrodita - bohyně lásky, se rodí z z kastrace otce. Dnešní doba není vychovávána mýty k tomu, že z velkéh zločinu může vzejít velké dobro. Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů, jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys. Úranus své potomky nenáviděl a své další potomky Hekatoncheiry dokonce svrhl do Tartaru. Za to jejich matka Gaia své děti vyzývala, aby otce vlády zbavili, ale jediný Kronos jí vyhověl. Gaia ho vyzbrojila srpem z pazourku a Kronos tímto srpem ve spánku svého otce zbavil mužnosti, prohlásil se za vládce světa a své sourozence přiměl, aby mu sloužili. Z krve, která kapala ze zmrzačeného Úrana na zem se po spojení s Gaiou zrodili obři Giganti a (podle některých autorů) bohyně pomsty Erínye. Posledním Úranovým potomkem byla podle Hésioda bohyně lásky Afrodíté, zrozená z pěny oplodněné do moře hozeným Uranovým mužstvím. V jiné verzi tohoto mýtu nesvrhl Kronos Úrana, ale velikého hada Ofióna. Následně pak osvobodil svět z otroctví a jistý čas mu spravedlivě vládl. Po svržení Úrana se Kronos stal vládcem veškerenstva. Znovu uvěznil Hekatoncheiry a nechal je hlídat žalářnicí jménem Kampé. Manželkou mu byla jeho sestra Rheia. Jeho dětmi byly Hestiá, Démétér, Héra, Hádés, Poseidón, které všechny spolknul z obavy, aby se historie neopakovala a jeho vlastní děti ho v budoucnosti nezbavily vlády. Nejmladší Zeus Kronově hrozbě unikl díky Rheině lsti. Před Diovým narozením odešla na ostrov Krétu, tajně porodila v hluboké jeskyni hory Dikté a Kronovi místo novorozence dala kámen zabalený v plenách. Totéž se podle některých pověstí stalo i s Poseidónem, kdy však Kronovi místo dítěte bylo podstrčeno hříbě. Většinou se však uvádí, že Poseidón byl spolknut podobně jako jeho sourozenci. Dia se ujaly nymfy Adrásteia a Ídaia, krmily ho medem a mlékem božské kozy Amaltheie. Na stráži stáli Kúréti, horští démoni. Ti měli za úkol působit údery svých mečů do štítů při pláči malého Dia takový hluk, aby ho Kronos nemohl zaslechnout. Podle jiné pověsti ho nymfa Adamanthea uložila do zlaté kolébky, kterou pak zavěsila na strom, aby ho Kronos nemohl nalézt ani na nebi, ani na zemi, ani na moři. Jiná verze pověsti tvrdí, že Zeus byl vychováván svou babičkou Gaiou. Když Zeus dospěl, pomstil se otci. Na radu Titánky Métis a s pomocí bohyně Rhei se stal Kronovým číšníkem. Pak podle Métidiny rady smíchal medový nápoj s dávidlem a to mu podal. Pak už Kronos zvrátil všechny Diovy bratry a sestry, sourozenci se spojili a dali se do boje. Zeus osvobodil Hekatoncheiry, získal na svou stranu Kyklópy i některé Titány a po desetiletém lítém boji Krona přemohl a svrhl ho do Tartaru. Tak skončila Kronova vláda. Některé verze uvádějí, že se Kronos před pádem do Tartaru zachránil a žil pod jménem Saturnus v Itálii. Začala vláda nejvyššího boha Dia, která vytrvala až do konce světa řeckých mýtů. • • 46_2 Ekonom se ptá: •Jak financovat kulturu? • •Jak rozdělovat prostředky z veřejných rozpočtů? • DSC_0159 Adam Smith - dělba práce ničí duševní a společenské schopnosti, z člověka opakujícího stále stejné pohyby se stává hlupec a nevědomec. Aby se rozvinuly u lidí všechny schopnosti a dovednosti, které mají, je nutná péče ze strany vlády. .. str. 693 říká se, že osoby zajímající se o umění jsou lepšími členy společnosti, ale je obtížné to dokázat. Proto bývá o kultuře mluveno jako o součásti programu vzdělávání, protože pozitivní dopady vzdělání lze doložit Kdyby stát pomáhal všem, kteří by se snažili bavit a rozptylovat lidi malbami, básněmi, hudbou a tancem, divadelními představeními a výstavami, rozehnal by v lidu zádumčivost a zachmuřenost, která v lidu živí pověru a fanatismus. (byl v kalvinistické Anglii) Ekonomické dopady umění - 3 typy spotřební hodnota - hodnota přijatá uživateli i neuživateli - výdaje na lístek + související náklady cestovní,atd. I ti, kteří nikdy nenavštívili žádný kulturní podnik, mohou vyjádřit svoji ochotu platit za možnost stát se budoucím konzumentem. Druhým typem ekonomického dopadu je dlouhodobý růst produktivity a ekonomického rozvoje spojený s kulturními aktivy - kulturní velmoci jsou i velmocemi ekonomickými -příp. vzdělávací hodnota - obtížné ověřit krátkodobé dopady na ekonomickou aktivitu - spjené s s čistým přílivem utrácejících do oblastijako přímý důsledek kulturních aktivit - typicky festivaly,památky, ... Ve výzkumech se vě+tšinou měří krátkodobé efekty utrácení, multiplikátory - spojené se jmény z 30. let Leontief a Keynes Problém, že multiplikátory ve svých závěrech neberou ohled na alternativy - říkají, že divadlo má multiplikační efekty, (to je pravda), které by bez něj nebyly (to už pravda není, lidé by své peníze utratili jinak, s jiným, avšak existujícím multiplikačním efektem. Nedokonalá konkurence – ta ruší jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů i producentů a následně i mechanismus efektivního rozmísťování zdrojů. Výrobci se řídí jiným souborem relativních cen než spotřebitelé; Existence veřejných statků – takových statků nebo služeb, které mají dvě specifické vlastnosti: nerivalitní spotřebu a nevyloučitelnost ze spotřeby. To způsobuje neochotu investovat do produkce těchto statků i problém zvaný „černé pasažérství“; Existenci externalit – neboli efektu přelévání, tj. taková situace, kdy činnost jednoho ekonomického subjektu způsobuje nezamýšlené náklady (přínosy) jiným subjektům, aniž by byl jejich původce zpoplatněn; Nedokonalé informace – takovou situaci, kdy má jedna strana trhu úplnější informace než strana druhá. Informovanější strana je tedy zvýhodněna. (Soukupová: Mikroekonomie, 2002) Protiargumenty - externí efekty jsou malé a jsou stejné jako ve zbytku ekonomiky. veřejné zabezpečení snižuje možnost svobodné volby a vede k uniformitě v produkci a spotřebě kulturních statků, vzniká nebezpečí ztráty odpovědnosti za sebe sama (morální hazard), vzniká nebezpečí neefektivnosti z důvodu neoprávněného zařazení do veřejného sektoru, nebo může docházet k alokační či produkční neefektivnosti v oblasti kultury, často dochází k efektu „přetížení“, neboť velká část kulturních statků má charakter smíšených veřejných statků a jejich poskytování je vázáno na kapacitu kulturních zařízení, vzniká i eventualita nadspotřeby a ztráty z této nadspotřeby, neboť v důsledku přerušení vazby mezi „placením“ a spotřebou veřejných statků se spotřebitel nemusí chovat racionálně. Netržní poptávka - lidé mohou oceňovat pouhou možnost, že mohou navštívít kulturní zařízení, byť do něj zatím nenašli cestu - je to spjato s národní identitou (památník národního písemnictví) prestiží a sociální soudržností. Hampl, já Nezamýšlené distribuční aspekty poptávky - vládní podpora dosahuje opačného účinku, bež bylo zamýšleno. Hlavními příjemci kulturních služeb jsou vysokopříjmové skupiny, které se tak stávají i hlavními příjemci vládní podpory (typicky opera, která je navštěvována vysokopříjmovými skupinami, nebo studenty, kteří budou mít vysoké příjmy) Kulturní politiku měl Karel Veliký, papežský Řím, velké evropské monarchie i koloniální ŘÍše (i když ty hlavně odvezli co mohli do svých muzeí - z Řecka, Egpyta, Persie,...). Neapolský král byl ochoten podporovat operu, pokud do ní nebude muset chodit. Zájem společnosti může vést k poskytování tohoto statku či jeho nucené spotřebě - povinná školní docházka, pásy v autě) Applied welfare economics - str. 20 Aby dostali příležitost objevit přitažlivost kulturních aktivit i ti méně zámožní. Veřejná podpora - Ano či Ne? •Rovnost šancí •Pozitivní externality •Kultura jako veřejný statek •Podpora nových forem umění •Kultura jako symbol prestiže a investice do budoucna •Statky pod ochranou •Nízká produktivita umění • X •Tržní řešení •Přerozdělení od chudých k bohatým •Deformace trhu •Odměna za neúspěch DSC_0159 Co říct liberálovi o subvencích pro kulturu + poznámka o duševním zaostávání při dělbě práce (od Smithe) „největší zvýšení produktivní síly práce a větší díl dovednosti, zručnosti a důvtipu, s nimiž je všude práce řízena a vykonávána, jsou zřejmě důsledky dělby práce .“ Pokud může být dělba práce zavedena, způsobuje podle Smithe úměrné zvýšení produktivní síly práce; zručnost dělníka se zvyšuje díky tomu, že se soustředí na jeden úkon. Avšak, „jak postupuje dělba práce, omezuje se zaměstnání … valné většiny národa, postupně na několik velmi jednoduchých úkonů … . Člověk, který po celý svůj život nedělá nic jiného, než že provádí několik velmi jednoduchých pracovních úkonů, …, nepotřebuje si namáhat rozum nebo cvičit vynalézavost vymýšlením způsobů, jak odstraňovat překážky, které se mu [díky dělbě práce] nikdy nevyskytnou. Proto docela přirozeně takovému cvičení umu odvyká a stává se z něho zpravidla takový hlupák a nevědomec, jak je to jen u lidského tvora možné. Jeho duševní otupělost mu nedovoluje nejen nacházet potěšení v umném rozhovoru, ale ani pojmout jakýkoliv ušlechtilý, vznešený či jemný cit, a proto ani utvořit si správný úsudek o mnohých, a to i obvyklých povinnostech v soukromém životě. Vyšší a širší zájmy své země nedovede pochopit vůbec.“ DSC_0039 •Kdyby stát napomáhal všem, kteří by se pro svůj vlastní zájem ... snažili bavit a rozptylovat lidi malbami, básněmi, hudbou a tancem, všemi možnými divadelními představeními a výstavami, snadno by u většiny lidí rozehnal onu zádumčivost a zachmuřenost, která téměř vždy živí v lidu pověru a fanatismus. • Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, str. 706 zdroj https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/dokumenty/Situacni-zprava-ke-Strategickemu-ramci -udrzitelneho-rozvoje-CR-2016.pdf Španělsko 0,78% HDP, Francie 0,85% HDP Německo a Velká Británie 0,4 - 0,6% Itálie 0,4% zdroj http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Government_expenditure_on_recreation,_c ulture_and_religion DSC_0039 •Dává ČR na kulturu tolik, co jiné státy? Procento veřejných výdajů na kulturu (% HDP, 2013) zdroj https://www.vlada.cz/assets/ppov/udrzitelny-rozvoj/dokumenty/Situacni-zprava-ke-Strategickemu-ramci -udrzitelneho-rozvoje-CR-2016.pdf Španělsko 0,78% HDP, Francie 0,85% HDP Německo a Velká Británie 0,4 - 0,6% Itálie 0,4% zdroj http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Government_expenditure_on_recreation,_c ulture_and_religion DSC_0039 • Procento veřejných výdajů na kulturu (% HDP, 2013) DSC_0039 • Natvrdo zahrnuli restituce. DSC_0039 Vývoj finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury z veřejných rozpočtů •Proč se říká „Mám hlad jak herec?“ Přečíst A. Smithe - str 95-6 Racionálně se však nejedná o výhodné povolání - těžká příprava, malá úspěšnost na cestě k vrcholu, riskantní kariéra, krátkodobé kontrakty. Umělci obtížně hledají podporu na trzích, proto byl odříve obvyklý patronát urizených, který dnes převzal stát. (zčásti Ne USA, UK) Podle výzkumu z USA získá průměrný omělec s podobnou úrovní vzdělání a podobnou osobní charakteristikou jen o 10% menší příjem, než by obdržel v neumělecké profesi , celoživotní příjmy jsou nižší jen o 2,9% Throsby porvedl výzkum, v němž zjistil, že pokud má umělec alternativu věnovat se placené činnosti umělecké a neumělecké, pak s rostoucím příjmem v neumělecké činnosti věnuje více času činnosti umělecké. U umělců existuje něco, co se nazývá preference práce. Zatímco u běžných smrtelníků je křivka nabídky práce zahnutá, protože s rostoucím příjmem lidé začnou preferovat volný čas a méně pracují, u umělců to neplatí. Čím zajiíštěněnjší jsou, tím více se věnují umění. Běžně mají druhé zaměstnání, kterým si vydělávají na živobytí, a na prostřdky k tomu, aby se mohli věnovat tvůrčí činnosti. Pokud umělci dostávají podporu, přestanou se věnovat světskému zaměstnání a více se věnují umění. (Odměnou nejen peníze, ale i status, uznání - příjmy umělců jsou nižší než u jiných profesí, neboť vyměňují peníze za nepeněžní odměny.) (Smith str. 96) Chudoba umělců až ve dvacátém století a až v jeho 2. pol. Subvence neznamenají nárůst příjmů umělce, ale konec bokovkám a místo na trhu přebírá někdo jiný. Autor píše, že v okamžiku, kdy dostal grant, šli bokovky stranou, přestal dělat portréty a věnoval se tvorbě. Místo na trhu obsadil nově příchozí a počet výkonných umělců se tak zvětšil. Mikrohistorka dokázaná makro statistikou. V Nizozemí byly v průběhu 20. století dvě velké změny v počtu umělců. První se odehrála po roce 1949, kdy bylo stanoveno, že profesionální umělec, který nedosahuje určitého minimálního příjmu, může prodat svá díla místním úřadům výměnou za doplnění svého příjmu. Pokud díla splnila svá určitá, spíše nízká kvalitativní kritéria, úřady byly povinny vykoupit tento předmět. Mezi roky 1949 -83,. kdy systém fungoval, vzrostl počet umělců a také počet studentů uměleckých škol. Postupné rušení systému, který se stal příliš nákladý, v letech 1983-7 bylo sledováno poklesem studentů v uměleckých školách a v následujících letech se řada umělců začala věnovat jiné činnosti.Od roku 99 nový systém podpory, který opět přilákal více umělců, než se čekalo. Pro všechny umělce s nízkým příjmem je stanovena speciální dávka, pokud jsou schopni si získat nějaké peníze prodejem svých děl. Po prvním roce fungování se ukázalo, že i toto schéma přitahuje více umělců, než se čekalo a počet umělců tak zase začal narůstat. Vláda věří, že chudoba mezi umělci je špatná a musí být napravena. Moderní welfare stát se chce starat o každého, o každou skupinu obyvatelstva. Ekonomové hovoří o kompenzované a nekompenzované chudobě - pokud dobře informovaný umělec směňuje možný příjem za jiné odměny, jako soukromé uznání, věhlas či status, pak je finanční chudoba kompenzovaná. Vzhledem k možnostem jiných příjmů, umělci nejsou tedy nijak postihováni za svou činnost. Nekompenzovaná chudoba - kdyby umělci byli méně informováni než jiní profesionálové o šancích získat nepeněžní odměny, pak by chudoba byla skutečná. (Kdyby neexistovaly). Odpočet daně při nákupu umění je jako podpora umění vhodnější než podpora umělců, neboť nezvyšuje počty. Subvence jsou kontraproduktivní - zvedají počet umělců a tak zvedají i počet chudých umělců. Jedinou cestopu je odrazovat mládež od umění a rušit subvence - jak radil už Adam smith DSC_0039 •Specifika na straně nabídky práce •Jak umělci maximalizují užitek? –Hledají optimální kombinaci peněžních a nepeněžních odměn – •Umělci mají preferenci tvorby • •Subvencování umělců vede ke zvýšení počtu umělců – viz holandská zkušenost •Přebytek nabídky práce způsobují umělecké školy • •Jak se určí cena kulturního statku či služby? Unikáty - obchod s nimi je řízen poptávkou, která je funkcí příjmu, spadá pod trhy luxusního zboží (luxusní zboží - relikt merkantelismu v ekonomii) Opakovatelné statky - výroba ve velkém - nadvládu amerických filmů můžeme vysvětlit také výropbou ve velkém, - velká nabídka i velká poptávka - velká země díky velkému trhu může snížit náklady nebo snížit ceny a získat tak konkurenční výhodu a větší tržní podíl na zahraničních trzích. Podobně v Bolywoodu. Tržní podíl pro domácí filmy - USA 92%, Německo 14%, UK 17% Francie 32% Kapitola MOtion Naopak zde hraje roli okázalá spotřeba Veblenův pojem Primární trh zahrnuje výrobky nově vyrobené a prvně obchodované. Existuje přímá vazba na výrobní náklady (tak to učí mikroekonomie a my, pokud nejsme stoupenci rakouské monistické teorie, to přijímáme.)a sekundární trh Poptávka po rohlících je jasně daná, u uměleckých děl a produkce to tak jasné není - nelze považovat za substituty DSC_0039 Tvorba cen • •Rozdíl tvorby cen na primárních a sekundárních trzích • •Rozdíl tvorby cen u unikátů a opakovatelných kulturních statků • Aukce jsou velmi důležité - v USA přes aukce se prodávají státní dluhopisy, emisní povolenky, majetek draýžený kvůli nezaplacení daně z majetku (resp. nemovitosti). U nás - aukce elektřiny, elektronické aukce pro veřejnou správu, veřejné zakázky formou obálkové aukce. Dražit láhev, říct, že se musí prodat. 4 skupiny, každá jiný typ aukce. Jak Smithovy pokusy vypadaly? Ekonomická teorie například říká, že tržní cena a množství jsou určeny průnikem poptávkové a nabídkové křivky. Problém je v tom, že nabídkovou ani poptávkovou křivku nikdo nikdy neviděl. Jediné, co lze pozorovat, je skutečná cena a skutečné množství. Vernon Smith proto se svými studenty uspořádal hru: každému nejprve určil jeho roli na trhu (zda bude poptávat nebo nabízet), nabízejícím potom určil minimální cenu, za kterou smějí prodat, poptávajícím zase maximální. Studenti pak měli navzájem sjednávat obchody - kvůli motivaci jim Smith rozdával skutečné dolary. A světe div se, výsledky pokusů odpovídaly teoretickým představám o ceně a množství. Čím častěji se hra opakovala, tím byly výsledky blíže. Smith tím experimentálně prokázal, že teorie konkurenčních trhů odpovídá poměrně dobře realitě, takže není třeba vymýšlet nová paradigmata. Jiný pokus se týkal vlivu institucionálního uspořádání. Pokud například bylo možné stanovit pouze jednu nabídkovou a poptávkovou cenu (tj. nebylo možné vyjednávat), pak odchylky od teoretických předpovědí byly mnohem větší. Od zkoumání institucionálních pravidel už byl jen krůček k testování institucí. Zajímavý experiment se týkal aukcí. Oč šlo? Existují čtyři základní typy aukcí: anglická (stále se zvyšuje cena a vítězí nejvyšší poslední nabídka), holandská (cena se snižuje a vítězí nejvyšší první nabídka), "sealed-bid first-price" čili jednostupňová obálková metoda (vítězí nejvyšší nabídka, platí se nejvyšší cena) a "sealed-bid second-price" (opět obálková metoda, ale vítěz zaplatí jen sumu, již nabídl ten, který skončil hned za ním). Teorie tvrdila, že v případě rizikově neutrálních účastníků (tj. nejsou ani přehnaně bázliví, ani přehnaně riskující) jsou všechny aukce srovnatelné, pokud jde o výnos i vítěze. Z hlediska prodávajícího je proto prý jedno, jaký způsob zvolí. Smith však zjistil něco jiného: a to právě proto, že v realitě nikdy nemají účastníci stejnou rizikovou averzi. Nejvyšší výnos měla anglická a tzv. sealed-bid second-price, o něco méně vynesla sealed-bid first-price a vůbec nejméně aukce holandská. Ve své ekonomické laboratoři na arizonské univerzitě v Tusconu zkoumal Vernon Smith poskytování veřejných statků, modely privatizace, kapitálové trhy, deregulace i instituce, které ještě v praxi nevznikly nebo je bylo obtížné měřit. Jednoduše řečeno, ze svých studentů se snažil vypreparovat pověstného homo oeconomicus. A uspěl. DSC_0039 Aukce •Aukce je tržní instituce s jasným souborem pravidel, která určují alokaci zdrojů a cen na základě nabídnuté ceny od účastníků trhu. (McAfee, R.P. – McMillan. Auctions and Bidding) •Typy aukcí –Anglická aukce – otevřená aukce se zvyšující se cenou –Holandská aukce – otevřená aukce se snižující se cenou (sealed first-price auction) –Obálková aukce – aukce se zapečetěnými nabídkami –Vickereyho aukce –aukce se zapečetěnými nabídkami, vítězný dražitel s nejvyšším podáním neplatí nejvyšší nabídku, ale pouze druhou nejvyšší nabídku DSC_0039 Složení prodejní ceny na aukčním trhu • Popolatek za účast v dražbě platí kupec díla • (obvykle 10%-20% ceny dosažené • vydražením) • • Poplatek za zprostředkování prodeje platí • prodejce (liší se podle předmětu dražby, 5% - • 14%) • • • • •Zdroj: Hasoňová, S. Aukční trh s uměním. •V roce 2017 se v českých aukcích uměleckých předmětů prodalo 10 000 předmětů za celkem 1,4 mld. Kč – ať si zkusí seřadit pozitivní a negativní korelacivlastností a cen – viz DP Wimmerová žijící autor - levnější o 35% signatura - dražší o 25% barva 70% Akt - levnější o 15% Olej na plátně - 32,7% dražší Pastel 46,4% levnější Velikost- delší hrana větší jak 100 cm - o 43,7% vyšších cen než za střední obraz 50-100 cm DSC_0039 Korelace aukčních cen •Vyšší cena •Nižší cena •Žijící autor •Signatura •Monochromatické dílo •Akt •Olej na plátně •Pastel •Velikost Dobový vkus - dnes letí impresionisté a postimpresionisté. Umění není dobrá investice, jak zjistili i finanční instituce, je zde nízká návratnost, nízká likvidita, nedělitelnost, nezaměnitelnost a vysoké rizikol Akcie se obchodují často, umělecká dílo jednou za několik desetiletí. U uměl. díla chybí dlouhodobá rovnovážná cena. Náklady držby jsou vysoké - pojištění, aukční poplatky, restaurování. Nepřináší žádné dividendy, jen psychologický přínos. Na druhou stranu, vlastník má na dané dílo monopol Aukční trh ČR - 2014 - obrat 900 milionů Kč V galeriích jsou ceny nižší než v aukcích. Ceny na aukcích se ve stejných kategoriích liší - nejdraž je v New Yorku, pak je Londýn, pak je Paříž. U trhu s uměním nelze hovořit o zákonu jedné ceny, ceny v aukci jsou velmi závislé na množství a kvalitě účastníků akce. Sothebies a Christies organizují své prodeje ve stejném čase a ve stejném městě, aby přilákali více kvalitních sběratelů. Každý prodej je unikátní v čase a prostoru. Uměnělecká díla sbíraly elity společnosti již od babylonských dob, z nichž máme doklady o existenci aukcí, a tradice sběratelství byla i ve starověkém Římě. Ve středověku a renesanci přímá vazba objednatel - umělec, po roce 1700 populační expoloze a rozvoj vzdělanosti vedla k rozšíření trhu s uměním, začal se rozvíjet mezinárodní obchod s uměním, změnily se způsoby výroby (už od 17. stol výroba na sklad) Změny v průběhu času Quatrocento - ceny smluvena pevně předem, závislách na nákladech výroby, specifika určena (ultramarín, pravé zlato, počet lidí, atd. Ve Francii v období akademií od poloviny 17. stol. do konce 19. stol.) záležela cena na volbě námětu - nejdražší historické malby, neboť předpokládala poučenost autora a schopnost čerpat ze života), následovaly portréty,zátiší a nejlevnější byly krajiny. Od konce 19. stol. se klíčovou pro tvorbu ceny stala signatura, resp. hodnota díla záležela na originalitě myšlenky umělce a signatura tuto originalitu garantovala kresba je levnější než kvaš, který je levnější než olej nebo akrylové barvy, práce na papíře je levnější než práce na plátně či na dřevě. Moderní umělci - když to na ně přišlo, vzali i pytel nebo prostřeradlo - je obtížnější restaurovat nové autory než staré. Prostěradlo používal např. Edward Munch DSC_0039 Ceny uměleckých děl určují: •Fyzikální vlastnosti – velikost, užitý materiál, technika, •Datum vytvoření •Autor • •Cenu mohou ovlivnit: - jména dřívějších vlastníků, zmínky v odborné literatuře, dobový vkus, místo prodeje • Jan Grossaert zv. Mabusse, vlastník Metropolitní kapitula u sv. Víta, zapůjčeno do Národní Galerie. Známe z Gombricha. DSC_0039 • http://artmeup.org/data/img/artwork/g/gossart/03stluke/1luke1.jpg DSC_0039 •Aukční dům Dorotheum, 6.3.2010 •Svatá Kateřina Alexandrijská dřevo řezané, zbytky původní polychromie, západní Čechy, konec 15. století, výška 107 cm, doplněná koruna a podstavec Prohlášeno kulturní památkou •Vyvolávací cena 240.000,- Kč •Odhadní cena 400.000,- Kč •Vydraženo za 300.000,- Kč • • •Je umění dobrá investice? 271 DSC_0039 • DSC_0039 • • Problémem indikátorů je, že začnou ovlivňovat chování instituce - např. lístky zdarma či za sníženou cenu. Kritérium vyprodanosti hlediště. Problémem také změna situace - když se rozkopala Husova - loni v červenci navštívilo Pražákův palác a UMPr.muzeum 6000 návštěvníků, letos 4500 Srovnávat lze jen srovnatelné Kritéria efektivnosti v oblasti kultury •Hledání výkonnostních ukazatelů –Nutné jako kritérium rozdělování peněz z veřejných rozpočtů –Nutné kvůli vzájemnému srovnávání – •Ukazatele absolutní x relativní –Počet zaměstnanců, počet diváků, počet představení, … –Náklady na jednoho návštěvníka, poměr veřejného příspěvku k vlastním příjmům organizace, … – • DSC_0159 Každé kritérium hodnocení výkonnosti je na straně institucí doprovázeno snahou "změnit čísla" - Moravský Krumlov, divadla - lístky zdarma, slevněné. DSC_0159 • Příklad z programu Státní podpory profesionálních divadel •Počet vlastních představení celkem •Procento návštěvnosti •Procento soběstačnosti (Vlastní výnosy + další zdroje/ neinvestiční náklady) •Podíl veřejných rozpočtů na průměrné hodnotě vstupenky v korunách celkem • •Jaké ukazatele byste zvolili pro hodnocení galerií? • DSC_0159 Počet návštěvníků na jedno představení klesá - z 282 diváků na představení v roce 1997 na 208 diváků na představení v roce 2016. • • • • • • • • • • • DSC_0159 • • V roce 2007 70%, 2012 71%, 2016 70,5 DSC_0159 Ceny vstupenek 2007-12-16 • • •