Teorie státu a byrokracie 1. blok Stát a moc nWeber: Stát je takové lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe (a to s úspěchem) monopol legitimního fyzického násilí nJellinek: státní území, obyvatelstvo, a státní moc nMoc nWeber: možnost prosadit svou vlastní vůli uvnitř nějakého sociálního vztahu i navzdory odporu nMoc je omezením svobody jednotlivce za účelem reprodukce skupiny (společnosti). Veřejná moc nVeřejnou mocí rozumíme řídící systém skupiny lidí (společnosti) relativně nezávislým (suverénním) na mocenských systémech jiných skupin. nDruhem veřejné moci, veřejnou mocí ve společnosti organizované ve formě státu, je státní moc. n Selhání nTrhu nExistence veřejných statků nExternality nNedokonalá konkurence nInformační asymetrie nStátu nSelhání totalitních systémů nSelhání přímé demokracie nSelhání typická pro výkon správy nSelhání vlastní decentralizovaným soustavám nSelhání reprezentativní demokracie n Selhání přímé demokracie §úskalí referenda – problém s formulací otázky v referendu, aby byla současně srozumitelná, nenávodná a zároveň plně vystihovala podstatu problému; §nevýrazná většina vítězí nad vyhraněnou menšinou – většina může mít opačný názor k problému, který se jí nedotýká než vyhraněná menšina, které se věc přímo dotýká. Selhání reprezentativní demokracie 1/2 §volební paradox – podmínky kdy volební systém vzhledem k preferencím voličů selhává (výběrem volebního systému lze výrazně ovlivnit celkové výsledky politických stran i pořadí kandidátů); §„balíčky“ preferencí – existuje několik, pro voliče významných, politických agend a může vyhrát i kandidát, který nezískal většinovou podporu ani v jedné agendě, pokud se mu podaří uspokojit jednotlivé skupiny voličů v těch agendách, které je nejvíce tíží; §odcizení zvolených reprezentantů zájmům voličů – kontrola zvolených zástupců ze strany voličů je obtížná, někdy nemožná; n Selhání reprezentativní demokracie 2/2 §vliv organizovaných zájmů (lobby) - silné skupiny jsou schopny si prosadit lepší podmínky na náklady celé společnosti; §omezený časový horizont - většina politických rozhodnutí se děje pouze v horizontu jednoho volebního období, proto existuje riziko, že krátkodobý prospěch je upřednostněn i s vědomím dlouhodobé ztráty; §vliv masmédií – hromadné sdělovací prostředky mají silnou moc ovlivnit různé skupiny obyvatel a tím i ovlivnit preference jednotlivých stran. n Teorie byrokracie nVážně ji musíme mít? nIdeál… Weber nKritika….Niskanen nKritika…Niskanena Teorie byrokracie podle Niskanena nZkoumání byrokracie nKonstrukční otázky (jak definovat úřad, co byrokrat maximalizuje..) nBehaviorální (co se s chováním stane,když…) nNormativní (co lze doporučit…) nZájmy byrokrata nPlat nNepeněžní požitky úřadu nReputace, status, moc nRozsah kompetencí a možnost delegace praktických činností jinam n Zjištění nSnaha maximalizovat rozpočet nPodle ranné Niskanenovy teorie tato snaha vede za určitých podmínek až k dvojnásobném výstupu než jaký by byl optimální Kritika Niskanena nByrokrat chce kariérně uspět, proto může v krátkodobém horizontu i usilovat o snížení rozpočtu nMigue, Belanger – koncept diskrečního rozpočtu (tj. rozdíl celkovým rozpočtem a rozpočtem nutným k zajištěním funkcí, které sponzor požaduje) nRozpočet je spíše vyjádřením zájmu úřadu a je základem vztahu mezi sponzorující institucí a úřadem n Nepovinné zpestření nPotůček – Nejen trh nPotůček – Veřejná politika kpt. 4 nHampl, M.: Teorie byrokracie v pojetí Williama A. Niskanena. Politická ekonomie, VŠE Praha 1/2001. nHolländer - Základy všeobecné státovědy