Vývoj životního prostředí České republiky Prof. RNDR. Milan Viturka, CSc. ESF MU Brno Vztah ekonomie a životního prostředí * Model ekonomického optima kvality životního prostředí, kde celková ekologická zátěž spojená s procesem ekonomické reprodukce je agregaci hodnot křivky ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí (rostoucí křivka odráží skutečnost, že vyššímu stupni znehodnocování životního prostředí odpovídají vyšší škody) a hodnot křivky nákladů na zamezení znehodnocování životního prostředí (klesající křivka odráží skutečnost, že kvalitnějšího životního prostředí lze dosáhnout za cenu zvýšených nákladů). •ê • Makroekonomické optimum kvality životního prostředí se nachází v nejnižším bodě součtové křivky tj. na úrovni nejnižších nákladů. • §Parciální odhady ekonomických ztrát indukovaných globálními environmentálními problémy – v případě klimatických změn jsou ztráty odhadované na 5 % světového HDP (viz tzv. Sternova zpáva). •Þ • Ekologická politika se stává jedním z hlavních okruhů činnosti vlád v rozvinutých zemích a stále více nabývá na významu i v méně rozvinutých zemích. • Makroekonomické optimum životního prostředí Proces znečišťování ovzduší upraveno podle http://www.solcomhouse.com/images/Air_pollution_pathways_textbox.gif Proces znečišťování ovzduší http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/png/o1.png Mapa jakosti vody v letech 1991-1992 Mapa jakosti vody v letech 2013-2014 Regionální hodnocení kvality životního prostředí * Faktor environmentální kvality území – orientace na kvalitu ovzduší, generující v našich podmínkách nevyšší zdravotní rizika. * Metodika vychází z analýzy dodržování stanovených imisních limitů následujících látek: * prašné částice/aerosol PM10 (roční průměrný limit koncentrace 40 μg/m3, 24h limit 50 μg/m3; přihlédnuto i ke znečištění částicemi PM2,5, pro které však zatím nebyl stanoven imisní limit). * benzo(a)pyren – BaP (roční cílový limit 0,001 μg/m3 SO2 (24h limit 125 μg/m3) * NO2 (roční limit 40 μg/m3) * benzen (roční limit 5 μg/m3) * arzén (roční cílový limit 0,006 μg/m3) * Cd (roční cílový limit 0,005 μg/m3) •Vzhledem k nepřekračování imisních limitů nebyly zahrnuty Pb, CO, a Ni a z opačného důvodu tj. překračování imisních limitů na téměř celém území troposférický ozón. §Doplňkové kriterium – ekologická stabilita krajiny (hrubá percepce schopností území tlumit negativní vlivy emisí znečišťujících látek). Výsledky hodnocení * Výsledky hodnocení jsou interpretovány v rámci 5ti stupňové klasifikace (205 ORP + Praha): * Vysoce nadprůměrná úroveň (příznivý stav ž. p.) • Regiony u nichž nebylo zjištěno překročení ročních limitních hodnot (tolerance překročení 24h limitu u PM10 v jednom roce), roční limit pro BaP nebyl v posledním roce překročen na více než 5 % území. * Nadprůměrná úroveň (vyhovující stav ž. p.) * Regiony u nichž nebylo zjištěno překročení ročních limitních hodnot (tolerance překročení 24h limitu u PM10 ve dvou letech), roční limit pro BaP nebyl v posledních dvou letech překročen na více než 25 % území. * Průměrná úroveň (mírně narušený až narušený stav ž. p.) • Regiony u nichž bylo zjištěno zřetelné překročení ročních limitních hodnot (příp. překročení 24h limitu u PM10 ve všech letech), roční limit pro BaP byl v posledních dvou letech obvykle překročen na více než 25 % území. * Podprůměrná úroveň (zjevně narušený stav ž. p.) • Regiony s trvalým překračováním ročních limitních hodnot u jedné z látek nebo jejich překračováním u dvou látek, roční limit pro BaP byl v posledních dvou letech překročen na více než 50 % území. * Vysoce podprůměrná úroveň (silně narušený stav ž. p.) • Regiony s překračováním ročních limitních hodnot u dvou látek či v jednotlivých letech u tří látek, roční limit pro BaP byl v posledních dvou letech překročen na více než 50 % území. * Enviro - prezentace Vybrané strategické nástroje řešení environmentálních problémů • Nástroje s významnými prvky prevence: §posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) – nástroj zdůrazňuje omezování negativních vlivů společenského rozvoje na životní prostředí (orientace na ekonomiku) §tvorba ekologických sítí („ekologická infrastruktura“) – nástroj zdůrazňuje ochranu původních či přírodě blízkých ekosystémů (orientace na přírodu). §Pro oba nástroje jsou charakteristické silné vazby na konkrétní lokální resp. regionální podmínky (zprostředkovávané v rámci kompetencí institucí územní správy a samosprávy) a tedy na geografii a v souladu s tím důsledně naplňují ekologickou ideu „myslet globálně, jednat lokálně“. § v Hlavní východiska – EIA: à rozšíření analýzy nákladů a výnosů obecně používané pro hodnocení efektivnosti alokace veřejných prostředků o mimopeněžní kritéria. v Účel à určení a posouzení pravděpodobných změn, ke kterým může dojít u environmentálních veličin v souvislosti s realizací nějakého plánovaného záměru příp. koncepce (včetně podmínek, za kterých je tento záměr akceptovatelný). v Nejvýznamnější metody resp. přístupy: à metoda ad hoc, metoda překládání vrstev, indexová a maticová metoda, síťová metoda, metody počítačové analýzy. v Hlavní výsledek: à integrace ekologie do rozhodovacích procesů v oblasti socioekonomického rozvoje – konkrétním výsledkem je písemný dokument obsahující předpokládané environmentální vlivy a celkové stanovisko k danému záměru včetně navržených opatření (v ČR má dokument doporučující charakter). v Hlavní východiska – ekologické sítě: à přírodovědné pojetí kulturní krajiny jako mozaiky ekosystémů ovlivněných činností člověka v Účel à udržování a podpora přirozeného genofondu krajiny a indukování příznivých vlivů na ekologicky méně stabilní části krajiny, podpora polyfunkčního využívání krajiny a uchovávání významných krajinných prvků. v Nejvýznamnější metody resp. přístupy: à evropská ekologická síť (European Ecological Network – EECONET); v ČR územní systémy ekologické stability (ÚSES; základní funkční prvky = biocentra a biokoridory). Þ à evropská ekologická soustava zvláště chráněných oblastí Natura 2000 (Proposed Sites of Community Importance, Special Protection Areas). v Hlavní výsledek: à stimulace procesu překonávání omezení spojených s tradiční izolovanou ochranou nejcennějších částí krajiny (energie „investovaná“ přírodou přispívá ke snižování reálných nákladů indukovaných znehodnocováním životního prostředí).