BPV_ZVFS - osnova cvičení podzim 2019 1 Cvičení č. 6 – Financování zdravotnictví 1. Jaké zájmové skupiny máme ve zdravotnictví • Odpovězte na otázku, proč by měl stát zasahovat do sektoru zdraví  zdraví jako soukromý statek; zvláštní druh statku se zásahy veřejného sektoru; otázka spravedlivého (?) přístupu všech občanů státu • Jak lze definovat podobu zdravotnictví v rámci státu a způsob jeho financování  interakce mezi zájmovými skupinami • Jaké zájmové skupiny byste v sektoru zdravotnictví nalezli, jaký je jejich zájem? o Občané – pacienti  kvalita X dostupnost X cena zdravotní péče o Politické skupiny ▪ „vládní“  „obyvatelstvo spokojené s vládní politikou ve zdravotnictví“, případně „spokojení politici s plným kontem“ ▪ „opoziční“  „poukázat na skutečné nebo virtuální problémy vládní politiky“, případně „spokojení politici s plným kontem“ o Zdravotní pojišťovny  maximalizovat tržní podíl, vliv, resp. v dlouhém období zisk o Zaměstnaný zdravotnický personál ▪ Lékaři (LOK)  zvýšení platu, zlepšení pracovních podmínek ▪ Sestry  podobně jako lékaři; nejspíš menší vyjednávací síla o Soukromí lékaři a vlastníci zdravotnických zařízení  zisk (stálé a průhledné ekonomické prostředí pro efektivní výkon své aktivity) o Dodavatelé zdravotnického materiálu  zisk (stálé a průhledné ekonomické prostředí pro efektivní výkon své aktivity) • Mají se rozhodování o podobě zdravotnictví účastnit skupiny, jejichž zájmem je dosahovat zisk? 2. Základní přehled finančních toků v českém zdravotnictví v roce 2015 (v mld. Kč) Zdroj: ČSÚ (2017) BPV_ZVFS - osnova cvičení podzim 2019 2 Výdaje na zdravotní péči v České republice podle zdrojů financování (2010, 2013 - 2017) Zdroj: ČSÚ (2019), Zdravotnické účty ČR 2010-2017 Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP v zemích EU a vybraných státech světa v roce 2016 (v %) Zdroj: ČSÚ (2019) • jaká je výše výdajů do zdravotnictví v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi, kolik z toho tvoří soukromé výdaje a co z toho vyplývá pro český zdravotnický systém, pro státní rozpočet? BPV_ZVFS - osnova cvičení podzim 2019 3 o podíl soukromých výdajů velmi pomalu roste, ale jejich podíl na celkových výdajích ve zdravotnictví je stále poměrně malý (viz následující graf) o občané mají pocit, že je to „vlastně zadarmo“ (fiskální iluze) – poptávka není omezena cenou, což může vést k nadspotřebě; nadspotřeba může být indukována i ze strany poskytovatelů zdravotní péče („vždyť to neplatíte“) a dále je ovlivněna existencí již diskutovaného jevu - asymetrické informace (tržní selhání) • jaká je kvalita zdravotní péče v ČR? Dá se nějak prokázat, změřit? Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdrojů financování v roce 2015 v zemích OECD (v %) Zdroj: ČSÚ (2019) 3. Referát – Poplatky ve zdravotnictví • Jaké byly cíle zavedení poplatků ve zdravotnictví? Byly tyto cíle naplněny? • Jaké jsou přínosy a jaká rizika poplatků ve zdravotnictví? • Ponechali či zrušili byste poplatky, kdybyste byli v roli ministra. • Pokuste se identifikovat/změřit (navrhněte) dopady poplatků na veřejné finance a na spotřebitele • Identifikujte aktuální změny v této oblasti • Poplatky jako předmět politického populismu Výdaje domácností v Česku na regulační poplatky, 2008-2016 (v mil. Kč) BPV_ZVFS - osnova cvičení podzim 2019 4 Zdroj: ČSÚ (2019) 4. Příjmy a náklady pojišťoven (2019) • Pojištěnci platí zdravotní pojistné 13,5 % z vyměřovacího základu • Vyměřovacím základem je: a. Zaměstnanec – hrubá mzda resp. úhrn hrubých mezd (průměrná mzda dle ČSÚ za 2/2019 34 105Kč) b. OSVČ - 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. (minimální částka 50 % „průměrné mzdy“ – „průměrná mzda pro OSVČ“ dle vyhlášky pro rok 2019 je 32 699Kč) c. Stát – 1 018 Kč (za státní pojištěnce) d. OBZP: minimální mzda (pro rok 2019: 13 350 Kč) • Průměrná, min/max. roční platba o Zaměstnanec (+zaměstnavatel) 34 105* 0,135 * 12 = 55 250 Kč (měsíčně 4 604 Kč) min: 13 350* 0,135 * 12 = 21 636 Kč (měsíčně 1 803 Kč) max: bez omezení o OSVČ min: 32 699* 0,5 * 0,135 * 12 = 26 486 Kč (měsíčně 2 207 Kč) max: bez omezení o Stát: 7 540*0,135*12 = 12 214 Kč (měsíčně 1 018 Kč) o OBZP: 13 350*0,135*12 = 21 636 Kč (měsíčně 1 803 Kč) • Pojistné je příjmem zdravotních pojišťoven, důležité postavení VZP – přerozděluje pojistné • je nastaveno 18 věkových skupin (0-5, 5-10, ..., 80-85, 85+), podle nákladových indexů (podíl průměrných nákladů na pojištěnce v dané skupině podle věku a pohlaví a průměrných nákladů na standardizovaného pojištěnce – žena mezi 15-20 lety) se zjišťuje, kolik na pojišťovnu připadá standardizovaných pojištěnců, ti se sečtou a tím se vydělí fond zdravotního pojištění. Každá pojišťovna pak dostane platby podle toho, kolik má standardizovaných pojištěnců • navíc je zohledněn počet pojištěnců s nákladnou léčbou (viz zprávy o nejnákladnějším pacientovi) BPV_ZVFS - osnova cvičení podzim 2019 5 • pokud by neexistovalo přerozdělení – cream skimming (?)  viz následující graf Průměrné náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na jednoho pojištěnce dle věku a pohlaví v roce 2016 v Kč Zdroj: ČSÚ (2019) 5. CS: Má veřejné zdravotní pojištění hradit ošetření zubního kazu? • Diskutujte a rozhodněte se, jestli by v.z.p. mělo dále hradit ošetření zubního kazu nebo bychom si tento úkon měli hradit ze své peněženky 1) Na zubní kaz se obvykle neumírá 2) Ošetření není drahé (vzhledem k jeho četnosti) 3) Dá se ovlivnit, jak často budu ošetřovaný (starost o zuby, preventivní prohlídky, alkohol, kouření) 4) Současná platba z v.z.p. stejně nestačí pokrýt náklady 1) Někteří lidé mají predispozice k tvorbě zubního kazu 2) Náklady na zanedbanou léčbu mohou být potenciálně vysoké (záněty, otrava krve) 3) Sociální důvody – co když na to někdo nemá? 4) Platím si pojištění? Proč bych měl tedy připlácet? 6. Otázky k (nejenom závěrečnému) zamyšlení • můžeme uvažovat o dvou pohledech na zdraví a na zdravotnické služby o zdraví je soukromý statek, každý se o svoje zdraví musí starat sám – tento směr preferuje pouze soukromé výdaje na zdravotnictví o zdraví je zvláštní druh statku, péče o něj je z velké části záležitostí veřejného sektoru – preference veřejných výdajů na zdravotnictví o v realitě mix obou přístupů BPV_ZVFS - osnova cvičení podzim 2019 6 • postupně se zvyšuje tlak na zvyšování podílu soukromých výdajů (zamyslete se, proč tomu tak je?) • má stát nutit svoje obyvatelstvo, aby se staralo o své zdraví? Jaké nástroje k tomu může využít, popř. lze najít nějaké další? • jak přistupovat k lidem, kteří se o své zdraví nestarají (kouření, alkohol, obezita apod.) – mají více přispívat na své zdraví, lze je za to nějak „trestat“? 7. Povinná literatura k nastudování ČSÚ (2019). Výsledky zdravotnických účtů ČR - 2010-2017. [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-zdravotnickych-uctu-cr-7luhzp32ax 8. Doporučená literatura a odkazy k prozkoumání OECD (2019) OECD Health Data [online]. Dostupné z: ÚZIS (2019) Ekonomické informace ve zdravotnictví 2000 - 2013. [online]. Dostupné z: VZP (2019a) Ročenky VZP [online]. Dostupné z VZP (2019b) Výroční zprávy VZP [online]. Dostupné z