Základy veřejných financí a veřejné správy – osnova cvičení 1 Cvičení č. 7 – Veřejná volba 1. KDO rozhoduje ve veřejném sektoru? • Jak se rozhoduje v soukromém sektoru? Kolik bude pekař vyrábět rohlíků a kolik jich budete kupovat? o Soukromý sektor – hlavním rozhodovacím faktorem je maximalizace užitku, u výrobce v podobě maximalizace zisku, u spotřebitele v podobě maximalizace vztahu cena/“výkon“, jejich zájmy se střetávají na trhu a dochází ke shodě = cena + množství • Jak se rozhoduje ve veřejném sektoru? Má být z veřejného zdravotního pojištění hrazeno ošetření zubního kazu? Jak se bude občan „starat“ o své zuby? (viz seminář zdravotnictví) o Veřejný sektor – chybí vnitřní stimuly k maximalizaci efektivnosti poskytování statků a služeb; spotřebitelé – občané nejsou motivováni k optimální spotřebě, protože faktor ceny buď chybí, nebo je zastřený (zdravotnictví), občan si často neuvědomuje, že ho to už něco stálo – v podobě daní, pojistného, poplatků apod. • Kdo rozhoduje ve veřejném sektoru? o v dobách, kdy většina státu byly monarchie a hlavou takového zřízení byl panovník, rozhodoval jenom on o tom, co a jak se bude dělat ▪ rozhodování jednoduché - rozhodoval jedinec o vývoj společnosti → rozhodovací pravomoc přechází na „lid“ → obyvatelé rozhodují o rozsahu a struktuře veřejného sektoru, a to formou voleb, kterými ukazují své preference o to s sebou nese vysoké transakční náklady (představte si např. diskuze o podobě školství, zdravotnictví, o výši dálničního poplatku, o výši dávek apod.) → proto má většina zemí formu zastupitelských demokracií, kdy si obyvatelstvo volí svoje zástupce (politické strany) na základě jejich programu, který je jim nejblíže → zástupci pak prosazují svůj program a tím prosazují i cíle svých voličů o v demokratických státech funguje ve větší či menší míře i přímá forma demokracie ▪ přímá demokracie má hlavně formu referend. Jaké jsou výhody a úskalí tohoto systému? o ani ve veřejném sektoru o všem vždy nerozhodují volení zástupci nebo jimi ustanovená „vláda“ → kdo rozhoduje ve zdravotních pojišťovnách, ve státních (národních, „veřejných“) podnicích, školách (různý stupeň)? • Jaké jsou možnosti volby zástupců? Jaké mají tyto možnosti výhody a nevýhody? o volební systém je konkrétní způsob určování obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny na základě hlasů voličů. Obsahuje jednak samotný způsob jak volič volí a pak způsob přidělování volených funkcí kandidátům na základě voliči přidělených hlasů o rozlišujeme většinové a poměrné systémy, které se dále ještě dělí podle přepočtu hlasů o většinový systém (např. VB) – vítěz získává všechny mandáty v rámci volebního obvodu → takový systém je jednoduchý, eliminuje extremistické strany, napomáhá k vytvoření většinové, akceschopné a stabilní vlády i stabilní a jasně viditelné opozice, program stran je umírněný a neideologický. Na druhé straně většinový systém deformuje volební výsledky (neodpovídá mínění všech voličů ve volbách). Problém manipulace s volebními obvody. Základy veřejných financí a veřejné správy – osnova cvičení 2 o poměrné systémy – nedeformuje názory občanů vyslovených ve volbách, více odpovídá názorové struktuře voličů, zajišťuje zastoupení menšin, propadá méně hlasů. Ovšem jak ukazuje např. i praxe v ČR takový systém, kromě složitosti, je náchylný k nutnosti sestavování koaličních vlád se všemi negativy, které z toho plynou → řešením může být „bonus pro vítěze“ (zvýhodnění úspěšných stran); vytváření menšinových vlád s tolerováním od opozice • nedostatky volebního systému pokřivují rozhodování ve VS a znesnadňují naplňování politického programu (rozuměj cílů obyvatel) → frustrace obyvatel • diskuse: o četnost voleb versus akceschopnost vlád o dobrovolná versus povinná volební účast 2. Referát: Veřejná volba v podání sira Humphreyho Applebyho • Jaký je význam veřejné volby v ekonomii veřejného sektoru, jakým způsobem rozumíte pojmu „veřejná volba“ • Stručně ukažte případy, kdy byly v ČR zásady veřejné volby porušeny • Jak se na veřejnou volbu a politickou soutěž v prosazování názorů dívá sir HA? • Vyberte 2-3 jeho „kousky“ a rozeberte, kde podle vás nastal problém • zkuste se zamyslet nad možnostmi, jak efektivně řešit tuto problematiku • využijte jako zdroj seriál „Yes Minister“ a „Yes, Prime Minister“ a uveďte příklady na situacích z něj 3. CO bude vlastně poskytováno veřejným sektorem? • Představte si, že jste zvolení politici, kteří voličům slíbili (a ti vás proto volili), že zlepšíte možnosti sportovního vyžití v Brně • Jaké máte možnosti k naplnění tohoto cíle? Vyjmenujte, co byste v Brně udělali (cyklostezka, bazén, lední hala, podpora sportovních sdružení, …) • Co budete financovat, pokud „rozpočet města na tento volební cyklus na položku sport“ je 800 jednotek a pokud náklady a užitky jednotlivých variant jsou uvedeny v následující tabulce Akce Charakter akce náklady užitek U/N Komentář A Budování cyklostezek 500 600 1,2 Super! Všichni jezdí. Široký konsensus. B Výstavba wellness centra 290 290 1 Jde o sport? Kdo bude využívat? C Výstavba lední haly 200 180 0,9 Rozvoj zimních sportů. Kometa jede! Co léto? D Rekonstrukce fotbalového hřiště Lužánky (1. Liga) 280 350 1,25 Velká podpora v zastupitelstvu (muži). Podpoří to sport? E Podpora mládežnických sportovních sdružení 240 300 1,25 Rodiče vítají, zbytku společnosti je to jedno nebo jsou proti. Základy veřejných financí a veřejné správy – osnova cvičení 3 • za každou realizovanou akci navíc získáváte bonus užitku 100 jednotek • Pokud jste finančně omezení a nemůžete všechny programy realizovat, na základě jakých kritérií rozhodnete? o A+D → užitek 1150 + úspora 20 jednotek o C+D+E → užitek 1130 + úspora 80 jednotek o B+C+D → užitek 1120 + úspora 30 jednotek o B+C+E → užitek 1070 + úspora 70 jednotek • Jste v realitě schopni určit užitek jednotlivých variant? Co vám brání? • Diskutujte možné výhody a nevýhody zvolených variant. Nebylo by lepší podpořit kulturu? • Pro hodnocení projektů ve veřejné sféře se používají metody ekonomické analýzy. Mezi nejznámější patří CMA (cost minimasing analysis) - metoda minimalizace nákladů a metoda CBA (cost-benefit analysis)- metoda užitku a nákladů • CMA - vyhrává projekt(y) s nejnižšími náklady o Jaké jsou nevýhody tohoto hodnocení? (nereflektuje vždy kvalitu, nelze porovnávat odlišné projekty – např. vybudování cyklostezky a bazénu) o Má tedy smysl ho někdy využít? (ano, tam kde jsou projekty srovnatelné a splnění předem definované úrovně zaručuje úspěch), např. porovnávám-li dva odlišné návrhy cyklostezky po stejné trase • CBA - porovnává náklady a užitek (všech subjektů). Za účelem porovnatelnosti převádí všechny náklady a užitky na peněžní jednotky (Je-li poměr užitek/náklady jedna, je projekt ekonomicky výhodný. Porovnáváme-li více projektů, vybereme ten, jehož poměr užitek vs. náklady je nejvyšší) o Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto hodnocení? (Lze jím porovnávat i odlišné projekty, ale je obtížné převádět nehmotné užitky a náklady na peněžní jednotkyjak převést na peněžní jednotky škody na životním prostředí? Jak ocenit ztráty na životech v důsledku povodní?) • Dále existují: o CUA (cost-utility analysis) - analýza nákladů a užitku o CEA (cost-effectiveness analysis) - analýza efektivnosti nákladů • Rozšíření: metody CBA a CMA (zejména CBA) většinou zahrnují problematiku diskontování ( nutnost porovnat veškeré náklady a užitky k jednomu okamžiku) → může výběr „vhodné“ diskontní sazby ovlivnit volbu projektu? • CS: Představte si, že máte za úkol vypracovat CBA analýzu vybudování cyklostezky. Co vše byste zahrnuli mezi náklady a výnosy? o Náklady: vybudování a údržba, výkup pozemků… o Výnosy ▪ Úspora cestovního času (práce) ▪ Zlepšení zdravotního stavu (s využitím kvantifikace nákladů nemocí – costs of illness); ▪ Změny v počtu a závažnosti nehod (náklady nehod); Základy veřejných financí a veřejné správy – osnova cvičení 4 ▪ Změny znečištění v důsledku nižší úrovně motorové dopravy (externí náklady emisí s využitím metodiky ExternE); ▪ Změny ve vnímání pocitu nebezpečí na dopravních komunikacích. • Kdo vytváří podklady pro politické rozhodnutí? o Primárně úředníci orgánu, který má rozhodnout o Veřejné a soukromé firmy (poradenské firmy, výzkumné organizace) o Poradní komise (Bezděkova komise, Potůčkova komise, Pačesova komise, komise RVVI) o Podklady pro rozhodnutí vytváří expert - klesá vliv politika, roste vliv „úředníka“ o ale „nezávislost komise“ je iluzorní, často pracuje se zadáním výsledku (Jistě pane ministře – díl „The Greasy Pole“); politik navíc nemusí k závěrům poradního orgánu přihlížet o např. kapitola 6.4 disertační práce Dany Habrové 4. JAK vybereme konkrétní způsob nákupu statku/investice ve veřejném sektoru? • Víme, kdo rozhoduje; zvolili jsme, co chceme financovat (viz příklad); jak ale vybereme nejvhodnější formu realizace? (kdo bude stavět cyklostezky, v jaké kvalitě a jaké ceně?) • Veřejné nákupy představují významnou složku národního hospodářství České republiky. Institut veřejných zakázek je používán v situaci, kdy stát potřebuje zajistit produkci určitého statku či služby a tuto produkci zadá soukromému subjektu. Stát by měl tuto možnost, tedy zajištění potřebných statků a služeb přes soukromý sektor, využít pouze v případě, kdy cena veřejné zakázky bude nižší než náklady na přímé zabezpečení daného statku veřejným sektorem • PROČ bychom měli trvat na transparentním zadávání veřejných zakázek? o zvýšení efektivnosti alokovaných zdrojů prostřednictvím vyšší konkurence; naopak netransparentní zadávání VZ může vést k tomu, že zakázka nebude zadána firmě, která by daný statek zajistila s nejnižšími náklady → růst konkurence ve VZ povede ke snížení nákladů (a zvýšení kvality) produkovaných statků o omezení možnosti subjektivního a úmyslně zmanipulovaného rozhodování úředníků zadavatele (korupce) o posílení důvěryhodnosti fungování státu (signál pro soukromé subjekty, že „se hraje podle pravidel“) → vyšší legitimita vlády → růst investic, vyšší ochota platit daně, snížení „soukromých výdajů“ v oblastech, kde „vláda funguje“ o vypracování kvalitnějších nabídek, které tak budou více odpovídat potřebám vlády, resp. občanů, pro které budou statky či služby produkovány o snížení soukromých transakčních nákladů nabízejících subjektů, resp. subjektů poptávajících relevantní zakázku (kdyby to nebylo veřejné, musely by firmy například najmout někoho, kdo by to sledoval a zjišťoval důležité informace atd., když je to veřejné, stačí jen sledovat úřední desku nebo jiný informační kanál) • JAK efektivně zajistit zadání veřejných zakázek? Základy veřejných financí a veřejné správy – osnova cvičení 5 • veřejná obchodní soutěž (do tendru se může přihlásit jakýkoliv uchazeč, který splňuje předem definované požadavky) o výhody: vysoká míra transparentnosti, vyšší konkurence o nevýhody: vysoké administrativní náklady se zajištěním (VZ malého rozsahu; průtahy – neúspěšný subjekt se odvolává); pokud je kritériem pouze cena, vzniká určité riziko spojené s kvalitou provedení nebo s dodáním statku a služby (např.: na obcích se stává, že se do VZ přihlašují subjekty, které pravidelně dávají ceny velmi nízko a pak když vyhrají VZ, tak jim to trvá, někdy to ani nedodělají, někdy ani nezačnou a od VZ odstoupí, a nebo žádají dodatečné „vícepráce“ → obci vznikají další náklady → v případě VZ malého rozsahu možnost omezené soutěže, kdy obec osloví „známé“ dodavatele, se kterými již má kladné zkušenosti) o tento typ zakázky je vhodný zejména pro dodávky, jejichž cena je tak vysoká, že potenciální úspory plynoucí ze zvolení veřejné obchodní soutěže převáží hodnotu nákladů na její administrování • omezená soutěž (zadavatel vyzve několik firem, aby podaly své nabídky, a do soutěže se tak nemůže přihlásit každý zájemce) o výhody: nižší administrativní náklady spojené s VZ, procesní zrychlení (většinou z bezpečnostních důvodů) o nevýhody: potenciální prostor pro manipulaci a korupci; nemusí být dosažena nejnižší cena • Jak to funguje v praxi? Zakázky malého rozsahu na zboží a služby (do 2 mil. Kč bez DPH) a stavební práce (do 6 mil. Kč bez DPH) 5. Doporučená literatura a odkazy k prozkoumání Habrová, D. (2006) Ekonomika kuřáctví v ČR. Disertační práce [online]. Dostupné z: Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Novinky.cz (2013) Firmy z daňových rájů vyhrály veřejné zakázky za 153 miliard Kč [online]. Dostupné z: E15.cz (2012) Česku chybí podle Oživení úřad, který by reguloval veřejné nákupy [online]. Dostupné z: