ZVFS – osnova cvičení 1 Cvičení č. 10 – Veřejné příjmy a daňová teorie II 1. Přímé daně Jedná se o takové daně, které zdaněný subjekt (poplatník) hradí na úkor svého příjmu, svého majetku, a dopadají na něj přímo (viz „Daňový přesun a dopad“ ve cvičení Veřejné příjmy a daňová teorie I). Svojí podstatou mezi přímé daně patří i platby, které se daněmi přímo nenazývají. Graf: Struktura daňových příjmů dle metodiky OECD (2015) Zdroj: OECD (2017) Poznámka: Přímé daně tvoří třídy 1000+2000+3000+4000. 2. Daně z příjmů Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) - poplatníky této daně jsou fyzické osoby - výnosově silná, „univerzální“ daňový základ - dříve progresivní sazba (12, 19, 25, 32 %) - od roku 2008 sazba činí 15 % ze základu daně (základem daně je tzv. „superhrubá mzda“, tedy hrubá mzda zvýšená o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel ze mzdy svého zaměstnance. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Austria Belgium Canada Chile Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Iceland Ireland Israel Italy Korea Latvia Luxembourg Netherlands New Zealand Norw ay Portugal Slovak Slovenia Spain Sw eden Sw itzerland Turkey United Kingdom United States 1000 Taxes on income, profits and capital gains 2000 Social security contributions (SSC) 3000 Taxes on payroll and w orkforce 4000 Taxes on property 5000 Taxes on goods and services 6000 Taxes other than 1000, 2000, 3000, 4000 and 5000 ZVFS – osnova cvičení 2 - od 2013 je uplatňována „solidární daň“ 7 % pro příjmy vyšší, než je strop pro platby na sociální pojištění (4 násobek průměrné mzdy – pro rok 2018 1 438 992 Kč ročně). Daň se platí z částky nad uvedený násobek průměrné mzdy. - patří sem příjmy ze závislé činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy - zdanění nepodléhají příjmy vyňaté ze zdanění, příjmy osvobozené (např. stipendia, starobní důchody) - složitost daňového systému (odečitatelné položky, slevy na dani,..) - charakter daně podle sazeb: o lineární (proporcionální): vypočtená daň roste s růstem základu ve stejném poměru (% základu daně, jež se nemění s velikostí daňového základu) o progresivní: základ daně se rozdělí na jednotlivá pásma („rozparceluje“) podle hranic pásem určených zákonem, která se vynásobí různými sazbami (čím vyšší pásmo, tím vyšší příslušná mezní sazba) - Od roku 2014 je její součástí daň darovací (součást dílčího základu daně) a daň dědická (v praxi jsou ale zděděné příjmy osvobozeny od daně) Daň z příjmů právnických osob (DPPO) - poplatníky jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami - výnosově silná - zdaňujeme „daňový zisk“ firem - otázka přesunu daně na spotřebitele - výnos daně je citlivý na ekonomický cyklus - vývoj sazby DPPO (výběr z posledních 20 let): Období Výše sazby 2010-2015 19% 2007 24% 2004 28% 2000 31% 1993 45% 1990 55% Zdroj: § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 3. Pojištění (má charakter přímé daně?) Pojistné na zdravotní pojištění - opakování z cvičení Financování zdravotnictví - jedná se o příjem zdravotních pojišťoven - je z něho financováno poskytování zdravotní péče všem občanům - celou výši pojistného odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně zaměstnance, pojistné podléhá přerozdělení ZVFS – osnova cvičení 3 Pojistné na sociální pojištění - poplatníky jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění - největší výnos (i ve srovnání s ostatními zeměmi OECD) - spravuje jej Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) - u zaměstnance uplatněn „bismarkův koncept sdílení nákladů na financování sociálního pojištění“ mezi zaměstnance a zaměstnavatele - problém s OSVČ – odlišně stanoven vyměřovací základ než u zaměstnanců, existuje minimální vyměřovací základ (nižší průměrný vyměřovací základ) - pojistné se skládá ze tří částí: o pojistné na důchodové pojištění o pojistné na nemocenské pojištění (rozdíl: nemocenské pojištění X zdravotní pojištění) o příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Typ pojištění Zaměstnanec Zaměstnavatel Celkem OSVČ Zdravotní pojištění 4,5 % 9,0 % 13,5 % 13,5 % Sociální pojištění 6,5% 24,8 % 31,3 % 29,2 % - nemocenské pojištění 0,0 % 2,1 % 2,3 % dobrovolné* - důchodové pojištění 6,5 % 21,5% 28,0 % 28 % - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0,0 % 1,2 % 1,2 % 1,2 % Celkem 11,0 % 33,8 % 44,8 % 42,7 % *OSVČ jsou dobrovolně účastny nemocenského pojištění, které je 2,3 % z vyměřovacího základu Zdroj: ČSSZ (2019) - u OSVČ je výsledná sazba buď 44,8 % (s nemocenským pojištěním) nebo 42,7% (bez nemocenského pojištění) – OSVČ se mohou rozhodnout (ne)účastnit se nemocenského pojištění - z důvodu zrušení tzv. karenční doby (doba, za kterou se osobě v zaměstnaneckém poměru neposkytuje náhrady mzdy nebo platu – v ČR to byly první 3 dny pracovní neschopnosti), byla snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele o 0,2 % jako kompenzace - do jaké daňové kvóty jsou příjmy ze SZP zahrnovány? - jak fungují stropy na sociální pojištění? 4. Majetkové daně - nízký výnos - základem daně buď hodnota, nebo jiný ukazatel (např. výměra) Daň z nemovitých věcí (do roku 2014 daň z nemovitostí) - je tvořena ze dvou dílčích daní – daň ze staveb a daň z pozemků (obě mají jiný způsob zdanění) Daň z nabytí nemovitých věcí (do roku 2014 daň z převodu nemovitostí) - týká se převodu nemovitého majetku z jedné osoby na druhou - základem daně „nabývací hodnota“ (nejčastěji sjednaná nebo znalcem zjištěná cena nemovitosti) ZVFS – osnova cvičení 4 - sazba 4% Daň silniční - týká se všech motorových vozidel používaných pro účely podnikání - rozdíl oproti dálničnímu poplatku - sazba se počítá z obsahu motoru a objemu válců, ale i hmotnosti vozidla a počtu náprav u nákladních aut Tabulka: Výhled příjmů sektoru vládních institucí Zdroj: MF ČR (2019) Diskuze: - Máte určené daně i sazby a státní rozpočet je v deficitu (např.: recese, strukturální změny...), které daně byste upravovali, jakým způsobem a proč? - Co si myslíte o daňových rájích a globální daňové konkurenci? 5. Nominální x efektivní daňová sazba (příklad) Je rozdíl mezi tím, jaká je nominální sazba daně a jaká nakonec je ta efektivní. Rozdíl je uveden na elementárním příkladu níže pro imaginární občany A a B, kteří plní svou daňovou povinnost. Příklad: Hrubý příjem občana A = 10 000 Kč, B hrubý příjem občana B = 100 000 Kč ZVFS – osnova cvičení 5 Sazba daně = 10 %, nezdanitelné minimum = 5 000 Kč; Občan A: upravený základ daně = 5 000 x 10 % = 500 Kč (daň) efektivní sazba (500/10 000) = 5 % Občan B: upravený základ daně = 95 000 x 10 % = 9 500 Kč (daň) efektivní sazba (9 500/100 000) = 9,5% Jaký má význam rozlišení sazby daně na tyto dva aspekty? 6. Referát: Místní poplatky v ČR (případová studie vybraných obcí) - Popište systém místních poplatků v ČR - Identifikujte jejich sazby a vliv z hlediska celkového rozpočtu konkrétních obcí - Na základě studia rozpočtu, případně provedených rozhovorů se pokuste identifikovat, zda v rozpočtu existuje provázanost mezi výnosem z těchto poplatků a výdaji obecního rozpočtu (neboli je možné určit, zda konkrétní daň či poplatek jde na konkrétní službu?) 7. Daňová spravedlnost - souvislost s daňovým přesunem a dopadem (viz minulé cvičení) - jedna z nejvýznamnějších otázek řešících optimální podobu daní - Co je podle vás daňová spravedlnost, jak by měly vypadat spravedlivé daně, jsou dnešní daně spravedlivě rozděleny mezi poplatníky a proč? - existence dvou přístupů o Princip prospěchu / užitku a. vychází z hlavního účelu vybírání daní, kterým je zabezpečení financování veřejných výdajů b. jedinci (plátci daně) by měli být zdaněni úměrně prospěchu / užitku, který mají ze veřejných výdajů, potažmo veřejně poskytovaných statků o Princip schopnosti daňové úhrady c. Zjišťujeme, kolik zaplatí každý daňový poplatník podle jeho „schopnosti daňové úhrady“ (příjem, spotřeba, majetek) d. existují zde dvě dimenze spravedlnosti: i. horizontální - lidé se stejnou platební kapacitou platí stejně ii. vertikální - lidé s větší kapacitou platí na daních více - Je možné výše uvedené principy zavést do daňové praxe? - Odpovídá některému z principů český daňový systém (nebo jeho část)? 8. Doporučená literatura a odkazy k prozkoumání ČSSZ (2019) Sazba pojistného [online]. Dostupné z: < https://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni- zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm> ZVFS – osnova cvičení 6 MF ČR (2019) Fiskální výhled ČR – listopad 2019 [online]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny- sektor/makroekonomika/fiskalni-vyhled/2019/fiskalni-vyhled-cr-listopad-2019-36587 OECD (2017). Revenue Statistics [online]. Dostupné z: PEKOVÁ, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2008. 508 s. ISBN 978-80-7357-358-4 o kapitola 7: Úvod do daňové teorie, str. 377-403 STRECKOVÁ, Y.,I. MALÝ. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1998. xii, 214 s. ISBN 80-7226-112-6. HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-73577- 301-0 o Veřejné příjmy - charakteristika, druhy a členění, str. 118 – 135