BPV_ZVFS – osnova cvičení 1 Cvičení č. 11 – Fiskální nerovnováha 1. Fiskální nerovnováha (obecně) • Co je to rozpočtová nerovnováha a jak podle vás vzniká? Pokuste se identifikovat příčiny vzniku této situace. Zkuste popřemýšlet o vašem vlastním rozpočtu, dosahujete přebytků nebo deficitů, proč k tomu dochází? (př.: neumím plánovat, nepromítám rizika, neumím řídit svoje plánované výdaje, plánuji investice, vznikly mimořádné situace, …) • Obecné pojetí: - Saldo vzniklé z nesouladu mezi příjmy a výdaji daného rozpočtu v daném rozpočtovém roce (krátkodobá FN) - Suma/kumulace sald vzniklá z nesouladů mezi příjmy a výdaji rozpočtů ve více rozpočtových letech (dlouhodobá FN) • Technické pojetí: - Existence pohledávek vůči budoucím daňovým příjmům, kdy dochází k přerozdělování dosud nevytvořených zdrojů (Strecková, Malý, 1998) - Otázka refinancování dluhu – splácí ČR svůj dluh? • Krátkodobá FN může být: - Kladná: P > V = přebytek rozpočtu - Záporná: P < V = deficit rozpočtu • Dlouhodobá FN může být: - Kladná: suma sald jednotlivých rozpočtů vytvoří rezervu / zásobu - Záporná: suma sald jednotlivých rozpočtů vytvoří dluh • Je tato situace problémem pro veřejné finance? Je třeba deficit rozpočtu nutně negativní jev? (Př.: krátkodobý jednoroční deficit problém být nemusí, protože třeba vláda investuje a může být vhodnější investovat na úvěr, než z vlastního, záleží však na dané investici; větší problém nastává u dlouhodobé FN, která může značit větší strukturální problémy skryté pod povrchem) • Víte kolik je plánovaný deficit vládního sektoru na rok 2017, resp. 2018? Jaký je váš názor na velikost deficitu v kontextu současné ekonomické situace ČR? • Jaký je rozdíl mezi deficitem vládního sektoru a deficitem státního rozpočtu? • Jaká byla salda rozpočtů států EU? BPV_ZVFS – osnova cvičení 2 Tabulka: Vládní saldo v zemích EU (v % HDP, 2018 a 2019) Zdroj: MFČR (2019a) 2. Identifikace vzniku a charakteru sald veřejných rozpočtů • Myslíte si, že deficitní hospodaření je příčinou pouze aktivního řízení vlády? Existují faktory, které vedle toho, že naplánuje vláda nevyrovnaný rozpočet, mohou zapříčinit, že vznikne fiskální nerovnováha? Zkuste je identifikovat. • Co si myslíte o následujícím grafu, co vypovídá a jakou má souvislost se vznikem fiskální nerovnováhy. Zdroj: vlastní zpracování • Jak ovlivňuje produkční mezera veřejné výdaje a veřejné příjmy? • Negativní krátkodobou FN – deficit – vd – lze rozdělit na dvě složky: - Pasivní (Cyklický) - vdC - Aktivní (Strukturální) - vdS • V čem se uvedené složky liší? Uveďte příklady z obou složek. HDPreálný HDPpotenciální čas HDP VPC VDC BPV_ZVFS – osnova cvičení 3 uvdpd HDP UVD HDP PD HDP UVDPD HDP VD vd    • V následující tabulce z Fiskálního výhledu ČR vidíte rozložení salda vládního sektoru na jednotlivé složky, lze z uvedené tabulky něco vyvodit? Zdroj: MFČR (2019b) Makroekonomická predikce ČR 2019. Diskuze: • Která hypotetická země je na tom z hlediska fiskální nerovnováhy hůře a proč? o vd = vdC + vdS a) -3 = -3 + 0 b) -3 = 0 + (-3) c) -3 = +3 + (-6) 3. Deficit a úroky z (veřejného) dluhu • Vznikne-li dluh, je nutné platit z něj úroky věřiteli. Existencí dluhu tak vzniká nový výdaj, který je s jeho existencí bezpodmínečně spojen. Absolutní i relativní velikost úroků z dluhu se liší případ od případu (viz prezentace SP). UVD1 = r * D0 • Jaké jsou důvody pro toto dělení? • V čem jsou podle vás rizika spojená s úroky z veřejného zadlužení? Diskuze: • Která hypotetická země je na tom z hlediska fiskální nerovnováhy hůře a proč? o vd = pd + uvd a) -3 = -3 + 0 b) -3 = 0 + (-3) c) -3 = +3 + (-6) 4. Seminární práce: Úroky z veřejného dluhu jako faktor veřejného zadlužení • popište vzájemnou vazbu mezi úroky z veřejného dluhu a veřejným zadlužením • diskutujte, v čem se státní zadlužování liší od zadlužování soukromých firem • představte vývoj úroků z veřejného dluhu v ČR, jaký podíl (COFOG) dosahují v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi • popište, jak utvářen úrok z veřejného dluhu a jaké faktory mají vliv na jeho výši (stav veřejných financí, situace na trhu…), včetně návrhu opatření na snížení úrokových nákladů 5. Dluh • Je projevem dlouhodobé fiskální nerovnováhy. • Vztah mezi výší dluhu, úroky z veřejného dluhu a primárním deficitem udávají následující rovnice: BPV_ZVFS – osnova cvičení 4 D1 = D0 + VD1 HDP1 = HDP0 * (1+y) UVD1 = r * D0 • Jak jsou zadluženy země EU? Tabulka: Vládní dluh v zemích EU (v % HDP, 2018 a 2019) Zdroj: MFČR (2019a) 6. Politiky snižování zadluženosti • Dluh může v čase růst či klesat. Cílem politiků by mělo být, aby zůstal dlouhodobě udržitelný a „nevytrhl“ se z kontroly. Kdyby k tomu došlo, co by se dělo? Je to teorie, nebo se to v historii již stalo? Může zbankrotovat stát? • Dluh lze snižovat dvěma způsoby: - Pasivně = ke změně velikosti dluhu dochází nezávisle na opatřeních vlády (alespoň ne přímo) o příznivý poměr tempa ekonomického růstu a úrokových měr (1+r/1+y < 1) o neanticipovaná inflace o zahraniční granty a pomoci - Aktivně = ke změně velikosti dluhu dochází aktivními opatřeními vlády o rozpočtové řešení (zvyšování daní, snižování veřejných výdajů, …) o prodej státního majetku – privatizace o mimořádná daň o monetizace dluhu o politicko-administrativní řešení (odložení splácení dluhu, neuznání dluhu, neplacení úroků) 7. Dluh – vnitřní a vnější • Dluh se dále dělí na: - vnitřní dluh: dlužíme sami sobě = redistribuce (+), zadlužuje budoucí generace (+-), vytlačujeme soukromé investice (-), ale vytváříme bezriziková aktiva (+) 1 10 1 1 HDP VDD HDP D   1 1 0 10 0 110 1 1 )1(*)1(* HDP PD yHDP UVDD yHDP UVDPDD HDP D        BPV_ZVFS – osnova cvičení 5 - vnější dluh: dlužíme občanům jiného státu = transfer (-), dopad na znehodnocení měny a/nebo přebytek obchodní bilance (-), existence rizika změny směnného kurzu (-) - Mají všichni věřitelé stejné cíle? • Komu dluží Česká republika? 8. Mezinárodní implikace zadluženosti • Dluh státu není pouze lokálně uzavřená věc, může mít dopad nejen na občany daného státu, ale také může mít mezinárodní dopady. • Jaké mezinárodní dopady může mít špatný management dluhu, který například hrozí bankrotem státu? (Př.: bankrot Argentiny – věřitelé přišli až o 75 % půjčených prostředků, drastické rozpočtové škrty, limity na vybírání peněz ze soukromých bankovních účtů, nárůst nezaměstnanosti, prvky bartrování a výměnných trhů; hrozba bankrotu se však týkala a týká více zemí – např. v minulosti Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Řecko, v současnosti Španělsko, Portugalsko; u členů EMU možné dopady do eurozóny) • Evropská unie vzhledem k zajištění dlouhodobé udržitelnosti své měnové unie, do které vstupují státy z odlišných měn s odlišnými strukturami ekonomik i systémů veřejných financí, vytvořila pravidla: - Maastrichtská fiskální (konvergenční) kritéria - Pakt stability a růstu • V čem se liší? (Příčiny a důvody vzniku, na koho se vztahují, jaké obsahují kritéria) • Fungují podle vás tato pravidla? • 9. Doporučená literatura a odkazy k prozkoumání European Commision (2019). Stability and Growth Pact [online]. Dostupné z - Stability and Convergence programmes - The preventive arm - The corrective arm (Excessive deficit procedure) MF ČR. (2019a) Fiskální výhled (listopad 2019) [online]. Dostupné z MF ČR (2019b) Makroekonomická predikce (listopad 2018) [online]. Dostupné z . MF ČR (2019c). Dluhová statistika [online]. Dostupné z < https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho- dluhu/dluhova-statistika> - Struktura a vývoj státního dluhu - Výpůjční požadavky a struktura krytí státního dluhu - Náklady státního dluhu PEKOVÁ, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2008. 508 s. ISBN 978-80-7357-358-4 - kapitola 10: Rozpočtový deficit a veřejný dluh (str. 454 - 507) HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-73577-301-0 BPV_ZVFS – osnova cvičení 6 - kapitola 11: Fiskální nerovnováha - problémy a dopady (str. 257 - 281) STRECKOVÁ, Y.,I. MALÝ. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1998. xii, 214 s. ISBN 80- 7226-112-6. - kapitola VII. Rozpočtový deficit a veřejný dluh (str. 91 – 106)