BPV_ZVFS – osnova cvičení 1 Cvičení č. 12 – Fiskální federalismus 1. Historický vývoj - V minulosti převažoval centralizovaný model veřejné správy, i když vyskytovaly se příklady s určitými prvky fiskálního federalismu (např.: Švýcarsko, Švédsko) - od 60. let 20. stol. se rozšiřovaly decentralizační tendence => preference principu subsidiarity (EU) - současně dochází k diverzifikaci VEFI do složek fondového financování a k přeexponování trendu = fragmentace a decentralizace VEFI 2. Co je to fiskální federalismus (FF) - průkopníky tohoto přístupu byli R. A. Musgrave a W. E. Oates, kteří tuto problematiku rozpracovali prostřednictvím různých teorií (volba nohou, decentralizační teorém...) - opakování z minulých cvičení - jaké máme různé rozpočty v rámci veřejných financí? - FF je ve své podstatě vícestupňové uspořádání rozpočtové soustavy příslušné země Obrázek: Soustava veřejných rozpočtů v ČR Zdroj: Šelešovský, J.; Jahoda, R. Veřejné finance v ČR a EU, 2005, str. 16. - Jaké jiné jednotky a celky z hlediska rozpočtů existují? Diskutujte jejich význam. (dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti) - FF přispívá k realizaci všech funkcí VEFI a daní, podstata FF vychází z alokační funkce - Přemýšlejte, proč tomu tak je? Proč není například vhodnější jednoúrovňová soustava více rozpočtů? Nebo třeba jeden centrální rozpočet? Diskutuje problémy, výhody i nevýhody. - vedle otázky konkrétní podoby struktury systému (vertikální, horizontální) řeší FF také další následující otázky: • transfery mezi veřejnými rozpočty a vazby mezi rozpočty navzájem BPV_ZVFS – osnova cvičení 2 • rozdělení pravomocí v získávání daňových příjmů a daňovém určení vybraných výnosů. Identifikujte příjmy, které: o plynou přímo do centrálního rozpočtu a zůstávají v něm o plynou přímo do centrálního rozpočtu a jsou rozdělovány i jiným rozpočtům o plynou výhradně do obecních rozpočtů - problematika FF je velice komplexní a složitou otázkou a není zaměřena pouze na způsob rozdělení vybraných daní - v této oblasti se tak mimo jiné řeší následující konkrétní otázky: • kolik a jak velikých oblastí má být (v jednotlivých úrovních a i napříč těmito úrovněmi) • co má která úroveň zajišťovat (rozdělení kompetencí) • nakolik má centrum vyrovnávat rozdíly mezi lokálními celky na nižší úrovni? • mohou ÚSC hospodařit deficitně? (míra autonomie lokálních jednotek) • stupeň fiskální centralizace státu, jaký model je v ČR? (výhody/nevýhody) Plně centralizovaný Kombinovaný Plně decentralizovaný CENTRALIZACE DECENTRALIZACE větší operativnost (+) vlastní iniciativa při zajišťování zdrojů (+) vyrovnávání nežádoucích rozdílů (+) motivace (+) úspory z rozsahu (+) spravedlnost (+) nezájem na vlastním hospodaření (-) polarizace regionů (-) korupce, „silné lokty“ (-) obtížná koordinace (-) správní náklady (-) 3. Přenesená x vlastní působnost a financování - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích rozlišuje dvojí působnost obcí: Samostatná působnost - vymezuje prostor, v němž obec uskutečňuje Ústavou podložené právo na samosprávu - jedná se například o: • schvalování programu rozvoje obce, územního plánu obce, zřizování příspěvkových organizací, vydávání obecně závazných vyhlášek, zřizování obecní policie atd. • různé aktivity v oblastech bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje atd. Přenesená působnost - sem náleží úkoly, které obec plní ve jménu státu, který je obcím svěřil, protože jsou nejblíže občanům a mohou se tak podílet na některých úkolech státní správy ve svém správním obvodu - jedná se například o: • výkon státní správy na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy a silničního hospodářství, všeobecné vnitřní správy, energetiky, kultury atd. - je pro obce diferencovaná, což koresponduje se správními kapacitami jejich úřadu a objemem finančních prostředků plynoucích do rozpočtu obce. - některé úřady v přenesené působnosti přesahují území „své“ obce, pokud vykonávají státní správu i pro jiné obce (obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem). - dlouhodobá kritika obcí proti výši financování státem přenesené působnosti na ně BPV_ZVFS – osnova cvičení 3 Tabulka: Katalog činností vykonávaných obcemi v jednotlivých kategoriích (2016) úroveň přenesené působnosti počet obcí Obce se základní působností 6 254 Obce s matričním úřadem 1 230 Obce se stavebním úřadem 618 Obce s pracovištěm vidimace a legalizace 4 047 Obce s pracovištěm Czech POINT 5 742 Obce s pověřeným obecním úřadem 388 Obce s rozšířenou působností 205 Zdroj: MV ČR (2016). Diskuse - popřemýšlejte a diskutujte různé příklady působností (kraje, obce, přenesená, vlastní), činnosti a oblasti jako například: vyřízení pasu, integrovaný dopravní systém, policie, hasiči, finanční úřady Příspěvek na úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy - jedná se o úhradu pouze části nákladů spojených s výkonem státní správy - výdaji myslíme zejména mzdové a provozní výdaje vázané na zaměstnance vykonávající státní správu - obce jsou také v souvislosti s výkonem státní správy příjemci správních poplatků a příjmů ze sankčních plateb - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů říká: „z rozpočtu obce se hradí výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem“. - k úhradě výdajů na výkon státní správy je třeba použít i další příjmy rozpočtu obce 4. Hospodaření obcí a krajů - příjmy obcí a krajů: • daňové • nedaňové • dotace (neúčelové, účelové, investiční, neinvestiční) • kapitálové Tabulka: Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů za rok 2018 (v mil. Kč) Zdroj: MF ČR (2019). BPV_ZVFS – osnova cvičení 4 - rozpočty obcí spadají do konsolidovaných VEFI - dluh obcí je součástí vládního dluhu - stát ale a priori nepřebírá dluhy obcí ani krajů (pokud se nezaváže smlouvou) x předpokládá se, že obec nezkrachuje, že stát vypomůže půjčkou, úvěrem apod. (zbankrotovala v ČR již nějaká obec, případně proč?) - problém, jak brát obec - podobně jako stát nebo jako soukromý subjekt? (identifikujte rozdíly) Tabulka: Zadluženost obcí ČR v letech 2004 – 2018 (v mld. Kč) Zdroj: MF ČR (2019). Tabulka: Zadluženost krajů ČR v letech 2004 – 2018 (v mld. Kč) Zdroj: MF ČR (2018). - Centrální kontrola hospodaření obcí (funkce centrálního dozoru): o regulace zadluženosti ÚSC pomocí ukazatele dluhové služby (2004 - 2008) o monitoring hospodaření obcí (od 2008) - SIMU - Co je to Evropská charta místní samosprávy? Projděte si tento dokument při samostudiu. 5. Témata seminárních prací: Téma 14: Význam rozpočtového určení daní pro rozpočty obcí - Popište současný systém RUD pro obce a jeho navrhované změny - Identifikujte jeho význam, negativa a pozitiva z hlediska obcí - Diskutujte blíž změnu, která v RUD nastala od 2013 a jaký byl její dopad na obce ČR - Pokuste se na konkrétní obci poukázat dopad změny v systému RUD - Diskutujte aktuální návrhy Téma 15: Monitoring hospodaření obcí (případová studie konkrétní zadlužené obce) - Popište vývoj a současný systému monitoringu hospodaření obcí ze strany státu - Vysvětlete ukazatel dluhové služby a identifikujte důvody jeho zrušení a přechodu na ukazatele SIMU (soustava informačních a monitorujících ukazatelů) - Pokuste se na konkrétní zadlužené obci ukázat vývoj ukazatelů SIMU i vývoj ukazatele dluhové služby - Navrhněte kroky vedoucí ke snížení zadluženosti této obce BPV_ZVFS – osnova cvičení 5 Diskuse o RUD - jaká je podle vás stávající úprava RUD a proč? (argumenty) - jaké parametry byste zvolili pro inovaci či změnu RUD a proč? 6. Princip subsidiarity - rozhodnutí v rámci systému více úrovní veřejné správy jsou přijímána co nejblíže k občanovi, tj. problém je řešen na té úrovni, na níž může být uspokojivě vyřešen (tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu nebo na úrovni EU) - které problémy či oblasti by se podle vás měly řešit na úrovni municipalit (v jejich autonomii) a které naopak na úrovni státu, resp. vlády a ministerstev a proč? 7. Doporučená literatura a odkazy k prozkoumání MF ČR (2012). Soustava informativních a monitorujících ukazatelů - SIMU (2008) [online]. Dostupné z: MV ČR (2016). Katalog činností vykonávaných obcemi v jednotlivých kategoriích [online]. Dostupné z: PSP ČR (1998). Evropská charta místní samosprávy (Europe charter of local self-government) [online]. Dostupné z: MF ČR (2019). Státní závěrečný účet územních rozpočtů 2017 [online]. Dostupné z: . HAMERNÍKOVÁ, B.; MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80- 73577-301-0 MUSGRAVE, R.A., MUSGRAVEOVÁ, P.B. Veřejné finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 581 s. ISBN 80-856-037-64 PEKOVÁ, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2008. 508 s. ISBN 978-80-7357-358-4 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 280 s. ISBN 978-80- 247-2097-5 STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1998. xii, 214 s. ISBN 80-7226-112-6. STRECKOVÁ, Y. Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 197 s. ISBN 80-210-307-47 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Usnesení vlády ČR č. 695/2010 - o změně usnesení vlády o monitoringu hospodaření obcí Usnesení vlády ČR č. 1395/2008 - o monitoringu hospodaření obcí