1. Úvod

a) Historie obchodu

Vývoj obchodování je jedním z nejvýznamnějších faktorů na cestě lidstva. Lidstvo se vyvíjí mnoho tisíciletí a tento vývoj by nebyl možný, kdyby byli omezeni na geografické hranice. Obchod sehrával a sehrává velmi důležitou roli v tomto procesu již několik milionů let – od pouhé výměny (barter) ke komplikovaným transakcím.

Obchodování je proces i celý systém sdružování lidí za účelem dosažení vzájemného prospěchu. Cílem obchodování je směna – získat to, co je chtěno. Obchodování je tak spojeno s existencí produktu včetně produktu, který slouží jako protihodnota, existencí poptávky a nabídky a umožněním setkání nabídky s poptávkou, t.j. existencí trhu.

Ke směně mezi lidmi pravděpodobně začalo docházet v okamžiku, kdy jeden člověk měl něco, co chtěl i druhý, přičemž první na vlastnictví netrval a byl ochotný předmět vlastnictví směnit za jiný, o který měl zase zájem on. První existující důkazy o směně lze nalézt pouze nepřímo - z doby kamenné naleziště předmětů, které pro dané území byly netypické a většího množství stejných předmětů. Můžeme se jenom domnívat, že kromě putování skupin či kmenů lidí při hledání vhodného místa k obživě a životu docházelo i ke směně mezi lidmi z různých skupin. Peter Watson datuje vznik dálkového obchodu až do období 150 000 let před n. l. (2005, Ideas: a History, from Fire to Freud. London: Weidenfeld & Nicolson). Již v Mezolitu se na území dnešního Turecka obchodovalo s obsidiánem a bitumenem. Velmi aktivní a úspěšní v mezinárodním obchodě byli zejména Sumerové, kteří přišli na území Mezopotámie na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem.  Sumerové obchodovali s mnoha okolními i vzdálenějšími oblastmi, dováželi lazurit z dnešního Afghánistánu, již zmiňovaný obsidián z Anatólie, dováželi cedrové dřevo z území dnešního Libanonu, apod. Pro rozvoj obchodu sehrály významnou roli vynálezy v dopravě. Sumerové pro transport používali lodě i vozy (vynalezli kolo). Mimochodem objevili i hrnčířský kruh, což bylo pro rozvoj hrnčířství jako řemesla (viz dále) mimořádně důležité. Hrnčířské produkty byly po mnoho tisíciletí pro domácnosti stěžejní pro uchovávání produktů i pro vaření a pečení. V Mezopotámii se také můžeme setkat s jedním z prvních platidel - již od 5. tisíciletí př. n. l. se používalo vážené stříbro jako zprostředkovatel směny. Předtím se jako platidlo používal dobytek a některé rostliny. 

Přímé důkazy lze nalézt až mnohem později - po oddělení řemesel od zemědělství a v souvislosti s růstem lidských sídlišť až do velikosti měst ve staré Mezopotámii a starověkém Egyptě, později na asijském a africkém území kolem Středozemního moře, Indii a v Číně zhruba před více než 3 tisíci let před Kristem. V aglomeracích tak vznikají první tržiště, kde jsou obchodovány zemědělské a řemeslné produkty a bohužel také otroci. S růstem počtu lidí dochází k objevování dalších území, jejich osídlování a ke vzniku obchodních cest, po kterých se převážely vzácné suroviny a výrobky ze zemí původu do zemí, ve kterých byla o exotické nebo vzácné produkty poptávka. 

Od druhé poloviny druhého tisíciletí před Kristem již fungovaly Jantarové stezky, spojující území kolem Baltského moře s územím kolem moře Středozemního. Po dalších stezkách, v rámci kterých se uskutečňoval obchod napříč územími i kontinenty, se převážela sůl, zlato, kožešiny, látky. 

Pro rozvoj obchodu byla důležitá i touha dobývat a obsadit nová území. Dobyvatelé nejenom s produkty obchodovali, dováželi je i por svojí potřebu a mnoho z cizokrajných rostlin i zvířat začali pěstovat a chovat na novém území (čímž obohatili sortiment), resp. i vyrábět výrobky vlastní jejich kultuře a ty prodávat původnímu obyvatelstvu. Takto například přišlo na území Čech a Slovenska víno - díky římským legiím.

Rozvoj sídel, zejména měst znamenal koncentraci poptávky a tato skutečnost vedla taktéž k regulaci obchodování. Právo pořádat trh, vybírání poplatků za vstup, skladování a prodej zboží ve městech představovalo velmi důležitý příjem do rozpočtu panovníků nebo jiných vlastníků měst (například církvi) a posléze taktéž do majetku samotných měst. 

Pravděpodobně i dříve, nicméně zcela určitě již  v antickém Řecku a ve starověkém Římě a taktéž v jiných vyspělých společnostech té doby se řemeslníci a obchodníci sdružovali do spolků, které lze pokládat za předchůdce cechů. Nicméně cechy, které známe z pozdější doby se začaly vytvářet až v 10. resp. 11. století n. l. a jejich hlavním úkolem byla ochrana trhu (a dobrého jména obchodníků v případně cechů obchodních). Na území dnešních Čech a Slovenska převažovaly cechy řemeslné, které se staraly také o odbyt výrobků, obchodních cechů bylo velmi málo. (blíže k cechům a ke kupeckému řádu a právám a povinnostem obchodníků a řemeslníků viz Škařupa, P., 2011,  Právní aspekty cechovního zřízení v českých zemích, rigorózní práce, Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Praha).

Ve 13. století n. l. v Evropě oficiálně vzniká tzv. Hanza - spolek měst u Baltského a taktéž Severního moře, který podporoval a organizoval obchod mezi členskými městy včetně ochrany obchodu. Hanza existovala několik staletí a přispěla k bohatství této části Evropy (pro zájemce bližší informace zde: http://viah.wargaming.cz/hanza/)

V roce 1531 vzniká první burza v Antverpách, kde se začínají dojednávat obchody bez přítomnosti zboží. 

Existují důkazy o primitivních obchodech a obchodních centrech v Sialk Hills v Kashanu (6000 př.n.l.),
Catalk Huyuk  na území dnešního Turecka (7 500–5 700 př.n.l.), v Jerichu (2600 př. N. l.) a v Suse
(4 000 př. n.l.).  Pod širým nebem byly veřejné trhy známy ve starověké Babylonii, Asýrii, Fénii a Egyptě
. Tyto trhy obvykle obsadily místo v centru města. Kolem trhu, se postupně usazovali kvalifikovaní
řemeslníci, jako jsou kovořemeslníci a kožedělníci. Tito řemeslníci zřejmě prodávali zboží přímo ze svých
prostor, ale také připravovali zboží k prodeji v tržních dnech.  Velký bazar v Istanbulu je často uváděn
jako nejstarší nepřetržitě fungující trh na světě; jeho stavba začala v 1455. Španělští dobyvatelé psali
zo trzích v Americe. V 15. století byl mexický (aztécký) trh Tlatelolco největší na celém území tehdy
známé Jižní a Severní Ameriky.
 
Ve starověkém Řecku fungovaly trhy v agóře, na otevřeném prostoru, kde bylo v tržních dnech vystavováno
zboží na rohožích nebo dočasných stáních. Ve starém Římě se na fóru konal obchod.  Řím měl dvě fóra;
fórum Romanum a Trajanovo fórum. Ta byla obrovskou rozlohou a zahrnovala několik budov s obchody
na čtyřech úrovních.  Římské fórum bylo patrně nejčasnějším příkladem stálého maloobchodního obchodu.
 
Ve středověké Evropě existovalo relativně málo stálých obchodů; místo toho zákazníci chodívali
do živnostenských dílen, kde nakupovali přímo od řemeslníků. V Londýně ve 13. století existovaly
galanterie a obchodníci s potravinami prodávali „různé drobné zboží, koření a léky“, ale ryby a další
rychle se kazící produkty se prodávaly na trzích, lodích či v přístavech a stále převažoval nákup
od putovních prodejců. Ve 12. století došlo k nárůstu počtu tržních měst a vzniku obchodních sítí,
protože obchodníci hromadili přebytky z menších regionálních, různých denních trhů a znovu je prodávali
ve větších centralizovaných tržních městech.
 
Ve více obydlených městech začalo kolem 13. století vznikat malé množství obchodů. V Chesteru
představovala středověká nákupní pasáž hlavní inovaci, která přitahovala nakupující z mnoha mil daleko.
Tato středověká nákupní pasáž, známá jako „Řádky“, je považována za první svého druhu v Evropě.

b) význam obchodu

Stěžejní význam obchodu spočívá v jeho působení jako spojovatele poptávky a nabídky, resp. jako prostředníka mezi výrobcem a spotřebitelem.

Obchod tak výrazně zpestřuje nabídku a tedy také spotřebu a uspokojování rozmanitých potřeb a zároveň i potřeby, resp.jejich vnímání stimuluje. Pro národní hospodářství plní taktéž významnou roli tvůrce přidané hodnoty a přispívá tak do tvorby HDP (hrubého domácího produktu). Je taktéž významný pro vazby mezi ekonomikami (základ pro spolupráci) a může taktéž podněcovat inovativní chování podniků - výrobců, obchodníků i jednotlivců - spotřebitelů. Konkurence v obchodě může zamezit nekalému jednání obchodníků a k podpoře ochrany spotřebitele. 

2. Zdroje pro téma

a) historie obchodu: 

PRAŽSKÁ, Lenka a Jiří JINDRA. Retail management. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2006. 874 s. ISBN 80-7261-059-7. kap. 1.7 

CIMLER, Petr a Dana ZADRAŽILOVÁ. Retail management. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 307 s. ISBN 9788072611676.  kap. 1.1

b) význam obchodu: 

PRAŽSKÁ, Lenka a Jiří JINDRA. Retail management. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2006. 874 s. ISBN 80-7261-059-7.  kap. 1.1.1

MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 520 s. ISBN 9788024747804.   kap. 1.2.1

CIMLER, Petr a Dana ZADRAŽILOVÁ. Retail management. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. 307 s. ISBN 9788072611676.  kap.  1.3