Úvod do problematiky mezinárodního obchodu Ladislava Kuchynková • •Struktura přednášky: • •1. Fenomén globalizace •2. Vývoj MO •3. Faktory rozvoje MO •4. Východiska ČR pro zapojení do MO Základní definice •ZAHRANIČNÍ OBCHOD lze definovat jako „obchod jedné národní ekonomiky se svým okolím (jednou či více jinými národními ekonomikami), případně jako obchod jednoho státu s jinými státy, shodují-li se jejich hranice s hranicemi ekonomik“ •(Štěrbová a kol., 2013) • •MEZINÁRODNÍ OBCHOD lze definovat jako „souhrn zahraničněobchodních aktivit dvou a více národních ekonomik, případně států, shodují-li se jejich hranice s hranicemi ekonomik; je tedy součtem dvou a více zahraničních obchodů“ (Kalínská a kol., 2005) • •GLOBALIZACE…? 1. Globalizace ØFenomén, jenž se ve světě postupně vyvíjí již po několik staletí, v současnosti urychlen rozvojem logistických a komunikačních technologií a díky prohlubující se liberalizaci ve světové politice a ekonomice. Ø ØZavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání komparativních výhod v teritoriích, která nabízejí nejpříhodnější podmínky. Ø ØCelosvětový proces, který činí ekonomické systémy a národní společenství více uniformní, více integrované a více navzájem závislé. Ø 1. Globalizace ØReakce na přesycenost domácích trhů ØAlokování kapitálu tam, kde přinese nejlepší zhodnocení ØProces zvyšující závislost trhů a národních ekonomik, které mají jen málo obranných mechanismů s omezeným účinkem ØProces globalizace nelze zastavit ØVyřazení z procesu globalizace vede k izolaci hospodářské i politické • Ø 1. Globalizace •Existují čtyři hlavní aspekty globalizace: ØMezinárodní obchod ØPohyb investic a kapitálu ØMigrace osob ØŠíření znalostí • •Mezinárodní obchod zahrnuje veškeré komerční •aktivity (prodej, investice, logistiku, dopravu), které •se odehrávají mezi dvěma či více regiony, •národy a zeměmi za jejich politickými •hranicemi. Ø 2. Vývoj MO – fáze 1 • Fáze 1 (započata r. 1492 objevením Ameriky) • - zámořské plavby, pouštní karavany (důvěra bez formalit); • - objev nových teritorií znamenal rozvoj obchodní výměny se zámořskými oblastmi; • - koloniální éra = zdroj levné pracovní síly, zdroj vzácných nerostných surovin, odbyt výrobků; • - týká se pouze několika států, jimž vlastnictví kolonií přinášelo ekonomické výhody; • - typický byl tzv. trojúhelníkový obchod • (Evropa – Afrika – Amerika) Ø Ø 2. Vývoj MO – fáze 2 • Fáze 2 (poč. 19. století v souvislosti s průmysl. revolucí) • - vynálezy a technické novinky v Evropě; • - běžný je obchod spotřeb. zbožím a potravinami; • - rozvoj cestování širokých skupin obyvatelstva; • - objev nových vzdálených zemí (Austrálie, NZ); • - rostoucí propojenost podniků a jejich působení na mezinárodních trzích • • - získané výhody v dopravě, vyjednané redukce obchodních bariér; • - zvýšený tok zboží, kapitálu a především pracovních sil; • - cca 60 mil. lidí migrovalo z Evropy do Severní Ameriky; • - obyvatelé Indie a Číny směřovali na Srí Lanku, do Thajska, Vietnamu aj.; • - objem MO rostl o 4 % ročně • • Následovalo problematické meziválečné období: • - světová hospodářská krize (1929), • - krize koloniální soustavy atd. 2. Vývoj MO – fáze 3 (poválečné období) • I. etapa (po r. 1945) • - od 2. pol. 20. stol. zaznamenán největší rozmach MO; • - rozpad koloniální soustavy; • - růst ekonomické váhy USA (aktivní zahraniční politika); • - Marshallův plán = Plán evropské obnovy 1948-1952 (program hospodářské pomoci USA západoevropským státům v celkové výši 13 mld. USD zabezpečil rychlejší poválečnou rekonstrukci části Evropy); • - GATT = Všeobecná dohoda o clech a obchodu • (vyspělá Evropa, Severní Amerika a Japonsko) • - ekonomický vzestup Japonska General Agreement on Tariffs and Trade (GATT) – Všeobecná dohoda o clech a obchodu ØMnohostranná dohoda obsahující pravidla pro řízení obchodu, jednání o obchodních záležitostech a řešení obchodních sporů mezi členy ØDůvodem vzniku bylo snížení překážek v mezinárodním obchodě, čehož bylo dosaženo množstvím dohod o snížení celních bariér, kvantitativních omezení obchodu a dotací ØPodepsána v r. 1947, v platnost vstoupila v r. 1948, iniciátorem byly USA, Československo patřilo mezi zakládající členy Ø1.1.1995 byla GATT začleněna pod WTO (Světová obchodní organizace) • II. etapa (1951 – 1973) • Ø • - EHS = Evropské hospodářské společenství • - NAFTA (USA, Kanada, Mexiko) • - tzv. hospodářský zázrak (USA, Japonsko, západní Evropa) • - RVHP (izolace východní Evropy od liberalizace MO, • uplatňování zájmů SSSR, od konce 60. let zvýrazněny • nedostatky centrálního plánování) • - Rozporný vývoj rozvojových zemí • - Tři typy ekonomik – TE, CP, RE • III. etapa (1974 - 1989) • • - odstartovala ropným šokem 1973 (z 3 na 12 USD/barel); • - snaha velkých rozvojových zemí o zapojení do MO a kap. investic; • - rostoucí vliv tzv. asijských tygrů (Jižní Korea, Hongkong, Singapur, Tchaj-wan); • - dvojnásobně se zvyšuje podíl služeb na MO; • - tzv. noví globalizátoři = více než 20 zemí (Brazílie, Čína, Indie, Mexiko…), zásadním způsobem roste jejich podíl hotových výrobků na exportu • IV. etapa (1990 až dosud) • - konec socialistického bloku (vč. RVHP) otevírá nové trhy; • - vzdálenost a velikost světa již není limitující; • - neomezený pohyb lidí ve fyzickém i virtuálním prostoru; • - zásadní se jeví výměna informací, využití možností internetu a outsourcingu; • - mezinárodní politika se stává důležitou dimenzí MO (strategické suroviny, bezpečnost…); • - rozšíření EU (z 15 na 27) znamená posílení vyjednávací pozice díky společné obchodní politice; • - postupující globalizace, vliv WTO Růst obchodu se zbožím podle regionů (2017) Vedoucí vývozci a dovozci v MO se zbožím 2016 - 2017 (v mld. USD) Zastoupení zemí v MO zbožím Současný stav MO se službami Vedoucí vývozci a dovozci v MO službami 2016 - 2017 (mld. USD) Zastoupení zemí v MO službami 3. Faktory rozvoje MO • ØLiberalizace a otevírání trhů ØNeustálý technický a technologický pokrok ØMožnost okamžitého přenosu znalostí ØRozvoj nových telekomunikačních technologií ØRelativně stabilní ekonomiko-politický rámec ØVznik regionálních obchodních organizací ØVolnější pohyb osob, zboží a kapitálu ØNástup tzv. konzumní společnosti 3. Faktory rozvoje MO ØGlobální vyhledávání zdrojů ØNové a rozvíjející se trhy ØÚspory z rozsahu produkce ØSklon spotřeby k homogenní poptávce ØSnižující se logistické náklady ØHomogenizace technických standardů ØVládní politika, tarify, daně, cla ØPodpora zahraničních investic • 4. Východiska ČR pro zapojení do MO • Komparativní výhody: • ØTranzitní poloha ØVýskyt minerálních pramenů a zřídel (rozvoj lázeňství) ØRůznorodý přírodní reliéf (rozvoj CR různých forem) ØAtraktivita historických památek (rozvoj CR) ØVysoký stupeň vzdělanosti (kvalifikovaná pracovní síla) ØVyspělost kultury ØStabilní sociální prostředí ØStále nižší úroveň mezd ØVysoká úroveň zprůmyslnění Ø Ø Ø 4. Východiska ČR pro zapojení do MO • Komparativní nevýhody: • ØMalá geografická rozloha (omezená surovinová báze) ØKlimatické podmínky limitující zemědělskou produkci ØMalý počet obyvatel (objem prac. síly, velikost trhu) ØNedostatek domácího kapitálu ØZdlouhavá práce soudů (nízká vymahatelnost práva) ØVysoká míra korupce a minimální protiopatření ØNízká konkurenceschopnost výrobků ØNedostatečná míra adaptability domácích subjektů na změny Ø Zastoupení ČR v obchodních uskupeních EU Literatura •1. Pirožek, P. a kol.: Mezinárodní obchod. Distanční studijní opora (elektronická verze), Masarykova univerzita, 2019. •2. Kalínská, E.; Petříček, V. a kol. Mezinárodní obchod. Praha: Oeconomica, VŠE, 2006. ISBN 80-245-0600-9. •3. Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha: Vyd. Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-191-5. •4. Svatoš M. a kol.: Zahraniční obchod teorie a praxe. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2708-0. •5. WTO Secretariat: World Trade Statistical Review 2018