Prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku Ministerstvo kultury může za kulturní památku prohlásit především věci, stavby nebo soubory věcí, které jsou významnými doklady historického vývoje, způsobu života a životního prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jde o projevy tvůrčích schopností a práce člověka, které vykazují hodnoty historické, umělecké, vědecké, technické či revoluční. Dále může Ministerstvo kultury prohlásit za kulturní památky věci, stavby nebo jejich soubory, které mají přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem. Soubory věcí je možné prohlásit za kulturní památky, i když některé věci nebo stavby v nich nejsou kulturními památkami. 1. KDO JE OPRÁVNĚN VE VĚCI JEDNAT a) každá fyzická nebo právnická osoba může podat podnět k prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku, který Ministerstvo kultury vyhodnotí a případně zahájí řízení o prohlášení, b) prohlášení archeologického nálezu za kulturní památku je rovněž vedeno z moci úřední. Podnět k jeho vedení podává výlučně Akademie věd České republiky. 2. Jaké jsou základní podmínky Odůvodněný předpoklad, že věc nebo stavba má hodnoty uvedené v § 2 odst. 1 zákona o státní památkové péči. 3. JAKÝM ZPŮSOBEM ZAHÁJIT ŘEŠENÍ TÉTO SITUACE Písemným podáním. 4. ZÁKLADNÍ obsah a přílohy podání A. podání musí obsahovat a) název a označení věci nebo stavby, v případě souboru věcí označení každé jednotlivé věci nebo stavby v tomto souboru, b) umístění věci; jde-li o nemovitost (i stavbu) - kraj, okres, obec a katastrální území, čtvrť nebo část obce, ulice, číslo popisné, popř. číslo evidenční nebo orientační, parcelní číslo pozemku(ů); jde-li o věc movitou, přesné určení místa, kde se věc nachází, c) označení vlastníka nebo spoluvlastníků, případně uživatelů věci nebo stavby (u právnické osoby název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; u fyzické osoby jméno, příjmení, a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování), d) popis věci nebo stavby (věcí v souboru), její současný stav a využití, e) odůvodnění podání na prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku včetně uvedení hodnot věci nebo stavby. B. Přílohy podání a) aktuální fotodokumentace; jde-li o nemovitost, pokud možno exteriéru i interiéru; jde-li o soubor, fotografie každé jednotlivé věci nebo stavby z tohoto souboru, b) u nemovitostí lze doporučit zákres do kopie katastrální mapy. 5. NA JAKÝ ÚŘAD SE OBRÁTIT Ministerstvo kultury. 6. Jaké jsou správní a jiné poplatky Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny. 7. Jaké jsou lhůty pro vyřízení Lhůty jsou stanoveny ve správním řádu v § 71. 8. Kteří jsou další účastníci postupu vlastník, resp. všichni spoluvlastníci věci nebo stavby jsou účastníky řízení. 9. Podle kterého právního předpisu se postupuje Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění 10. JAKÉ JSOU SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, publikovaná pod č. 73/2000 Sb.m.s. Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2000 Sb.m.s. Evropská úmluva o krajině, publikovaná pod. č. 13/2005 Sb.m.s. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění 11. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují Písemný rozklad, který se podává u Ministerstva kultury; o rozkladu rozhoduje ministr kultury na základě návrhu rozkladové komise. 12. JAKÉ SANKCE MOHOU BÝT UPLATNĚNY V PŘÍPADĚ NEDODRŽENÍ PŘEDEPSANÝCH POVINNOSTÍ Pokutu až do výše 2 000 000 Kč je možné uložit vlastníkovi věci, jestliže od doby doručení vyrozumění o podání podnětu na prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku nebo o tom, že Ministerstvo kultury hodlá věc prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do rozhodnutí Ministerstva kultury nechrání tuto věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením, a nebo nesplní-li oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5 památkového zákona tj. vlastníci věcí nebo staveb, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou povinni oznámit Ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o nich a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče jejich prohlídku, popřípadě pořízení jejich vědecké dokumentace. 13. NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY VEŘEJNOSTI NA TOTO TÉMA A ODPOVĚDI NA NĚ ¶ Kdo může být iniciátorem prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku? Každá fyzická nebo právnická osoba může podat podnět k prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku. Prohlášení archeologického nálezu za kulturní památku iniciuje výlučně Akademie věd České republiky. ¶ Jak řízení o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku probíhá? Řízení o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku zahajuje Ministerstvo kultury zásadně z moci úřední. Podání, kterým se toto řízení iniciuje, může učinit kdokoliv. I když toto podání – písemnost adresovaná správnímu orgánu – bývá označeno jako „návrh“, není návrhem na zahájení řízení (žádostí), nýbrž pouze podnětem, na jehož základě může Ministerstvo kultury – po jeho vyhodnocení – zahájit řízení o prohlášení. V řízení o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku se procesně postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a dále podle § 3 zákona o státní památkové péči. V řízení o prohlášení si Ministerstvo kultury opatřuje zejména vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a Národního památkového ústavu, který je odbornou organizací státní památkové péče. Cílem řízení je zjištění, zda věc nebo stavba vykazuje znaky kulturní památky, které jsou stanoveny v § 2 zákona o státní památkové péči. ¶ Je možné prohlásit věc nebo stavbu za kulturní památku bez vědomí jejího vlastníka? Ne, toto je zcela vyloučeno. Vlastníkovi Ministerstvo kultury vždy oznamuje zahájení řízení a dává mu samozřejmě možnost se v řízení vyjadřovat, navrhovat důkazy a seznamovat se se shromážděnými podklady. ¶ Lze za kulturní památku samostatně prohlásit pouze stavbu, která je dle občanského práva součástí pozemku? Ano, lze. Na rozdíl od občanského práva zákon o státní památkové péči umožňuje nakládat se stavbou jako s věcí nemovitou. Stavba prohlášená za kulturní památku bude podle § 2 odst. 2 zákona o státní památkové péči nemovitou kulturní památkou. 14. Příslušné informace můžete získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě Příručku „Kulturní památky a péče o ně“ je možné otevřít na webových stánkách Ministerstva kultury http://www.mkcr.cz, složka "Kulturní dědictví/Památková péče/Občan a nakládání s památkovým fondem". 15. Související situace a) Rozhodnutí, že stavba následně vzniklá na kulturní památce není kulturní památkou. 16. Za správnost návodu odpovídá útvar Odbor památkové péče 17. Za správnost návodu odpovídá pan/paní Mgr. Petra Ulbrichová 18. Návod je zpracován podle právního stavu ke dni 1. 1. 2014 19. KDY BYL NÁVOD NAPOSLEDY AKTUALIZOVÁN NEBO BYLA OVĚŘENA JEHO SPRÁVNOST 31. 10. 2013