Důchodové zabezpečení Věkové složení populace dle střední varianty Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty Věková skupina 2005*) 2010 2020 2030 2040 2050 0-14 let 1 501 331 1 400 028 1 408 644 1 274 155 1 197 000 1 173 004 15-64 let 7 293 357 7 286 202 6 786 952 6 520 205 5 964 564 5 309 251 65 a více let 1 456 391 1 596 812 2 088 333 2 308 073 2 633 554 2 956 079 Počet obyvatel 10 251 079 10 283 042 10 283 929 10 102 433 9 795 118 9 438 334 0-14 let 14,6% 13,6% 13,7% 12,6% 12,2% 12,4% 15-64 let 71,2% 70,9% 66,0% 64,5% 60,9% 56,3% 65 a více let 14,2% 15,5% 20,3% 22,9% 26,9% 31,3% Index stáří 97,0% 114,1% 148,3% 181,1% 220,0% 252,0% Index závislosti 20,0% 21,9% 30,8% 35,4% 44,2% 55,7% Index ekonom. zatížení 40,6% 41,1% 51,5% 54,9% 64,2% 77,8% Věkové složení populace dle střední varianty prognózy Zdroj: Burcin, B., Kučera, T. Kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065) Věk 2005*) 2010 2020 2040 2065 Předproduktivní 1 501 331 1 473 660 1 546 687 1 373 459 1 334 250 Produktivní 7 293 357 6 509 642 6 096 372 5 396 314 4 912 633 Poproduktivní 1 456 391 2 321 698 2 761 283 3 461 510 3 468 762 Celkem 10 251 079 10 305 000 10 404 342 10 231 283 9 715 645 Předproduktivní 14,6% 14,3% 14,9% 13,4% 13,7% Produktivní 71,1% 63,2% 58,6% 52,7% 50,6% Poproduktivní 14,2% 22,5% 26,5% 33,8% 35,7% Index stáří 97,0% 157,5% 178,5% 252,0% 260,0% Index závislosti 20,0% 35,7% 45,3% 64,1% 70,6% Index ekonom. zatížení 40,6% 58,3% 70,7% 89,6% 97,8% Proč existují veřejné penzijní systémy?  Shoda: vládní intervence je nutná, bez ní volný trh nebude schopen zajistit finanční ochranu ve stáří  Rozpor: jaký mechanismus pro dosažení zaopatření ve stáří zvolit?  Problematika stárnutí: společenský problém, nejenom individuální problém (sociální riziko) Jak zacházet s problémem stárnutí?  Nicholas Baar – jsou rizika, které společnost nese kolektivně, ne individuálně (také riziko ekonomické recese – kolektivní riziko, v privátním pojištění není ochráněno)  Sdílení rizika (zadlužená země – přenést na jinou generaci) Důvody vládní intervence  Zabránit chudobě mezi těmi, u nichž se nepředpokládá další pracovní aktivita  Mnozí pracující bývají krátkozrací  Ochrana rozvážných členů před parazity  Snížení nejistoty, jestliže je každý jednotlivec povinen vytvářet si vlastní důchodové zaopatření sám Proč je toto téma významné?  Klíčové téma v přestavbě sociálního systému  Hlavní výdajová položka sociálního systému  Stěžejní problém: ufinancovatelnost systému – řešení problému v širších propojených ekonomických souvislostech Problémové okruhy:  Demografický vývoj populace  Úsilí o snížení redistribuce (především mezigenerační)  Sociální spravedlnost (rovné postavení mužů a žen)  Problém spravedlnosti – nerovné postavení generací  Systém založený na privátním nebo sociálním pojištění? Východiska pro posouzení možností financování důchodového zabezpečení  Ekonomické hledisko: únosnost finančního kapitálu, pobídky ke spoření a k práci, rozvinutost finančních institucí, ekonomická výkonnost země, náklady na pracovní sílu  Sociální hledisko: zajištění jistoty a stability příjmu, hledisko rovného zacházení, otázka odchodu do důchodu, problém fertility, riziko nezaměstnanosti, mezigenerační solidarita  Politické hledisko: volební síla důchodců, preference Základní typy penzijních plánů 1. Dávkově definované systémy (DB-defined benefit) – kombinace více faktorů: odpracovaný počet let, výše příjmu jedince určité období a výše tzv. aktuálního parametru (stanoven zákonem) = výše důchodu stanovena poměrně komplikovaným způsobem 2. Příspěvkově definované systémy (DC-defined contribution)- výše budoucí penze závisí na velikosti odvedených příspěvků 3. Hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC) – princip individuálního účtu, připisují se příspěvky a jsou zhodnocovány v čase (tzv. hypotetická míra výnosnosti systému – míra růstu základu, z něhož jsou vypláceny příspěvky) Základní typy konstrukce důchodového systému 1. Bismarckův pojistný systém 2. Beveridgeův (flat-rate) systém 3. Dvousložková konstrukce 4. Pojistný systém se stanoveným minimem Základní možnosti financování důchodového zabezpečení  Ze státního rozpočtu – zdrojem prostředků jsou daně z příjmu  Ze SR – zdrojem prostředků jsou příspěvky na důchodové pojištění  Z fondu odděleného od SR – žádná kapitálová rezerva – systém PAYG  Z fondu, při průběžném financování se vytváří rezerva (dlouhodobě investovatelný kapitál)  Fondový či pojišťovací princip (capital reserve)  Systém povinného spoření  Zaměstnanecké penzijní pojištění Nevýhody průběžného systému  Demografický vývoj  Negativní dopady na trh práce  Opomíjí potenciální možnost mít vyšší domácí úspory  Vytlačování veřejných a soukromých investic  Problematika opačné redistribuce  Netransparentnost a skrytá akumulace dluhu  Vládní selhání  Demotivační působení Výhody průběžného systému  Umožňuje sociální solidaritu mezi občany  Není problém valorizace  Úspory na režijních nákladech  Ekonomická rizika nese stát  Systém umožňuje při zavádění nebo změně okamžité zahájení výplaty dávek Výhody fondového financování  Nepodléhá důsledkům stárnutí populace  Pozitivní dopady na finanční trhy  Vyšší úspory  Zlepšení fungování na trhu práce  Snížení rizika tzv. morálního hazardu  Dodatečný růst HDP Důchodové pojištění • Povinné pro všechny FO výdělečně činné na území ČR • Poskytuje náhradu mzdy v případě invalidity, stáří a úmrtí živitele • Zabezpečované situace: (vyplácené dávky) » Stáří (starobní důchod) » Invalidita (invalidní důchod) » Ovdovění (vdovský, vdovecký důchod) » Osiření (sirotčí důchod) Aktuální diskuse v důchodovém zabezpečení • K 31.12.2015 byla ukončena činnost II. pilíře důchodového zabezpečení (malý počet pojištěnců – přes 80 tis.účastníků) • Potůčkova komise • Změna systému valorizace penzí: platnost od srpna 2016 – valorizace již v roce 2017 • U průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a procentní výměry činil až 1,7% jeho výše – pokud by zvýšení vyplácených důchodů bylo podle valorizačních pravidel nižší – základní výměry se zvyšují tak, aby výše základní výměry činila 9% průměrné mzdy - zvýšení důchodu bude stanovovat vláda svým nařízením • OSVČ hrozí nízké důchody – proč? I. pilíř • Povinný • Základní důchodové pojištění je dávkově definované (DB), průběžně financované (PAYG), univerzální, zajišťuje všechny ekonomicky aktivní občany • Právní úprava jednotná pro všechny pojištěnce • Neexistují speciální odvětvová či profesní schémata (výjimka: silové rezorty – hasiči, vojáci, policisté, celníci) • Odvody: 28% z hrubé mzdy (nebo 25% z hrubé mzdy pro ty, kteří nevstoupili do II. pilíře) II. pilíř • Od 1.1. nově vzniklý pilíř důchodového systému • Účastníci: do konce kalendářního roku, kdy dosáhnou věku 35 let (do 35 let bylo možno vstoupit do 30.6.2013) • Dobrovolný finanční produkt: důchodové spoření • Ukončení účasti: není možné • Dědění naspořených prostředků: ano • Správce peněžních prostředků: soukromá penzijní společnost (šest) • Financování: 3% z hrubé mzdy (namísto 1. pilíře)+ 2% z HM účastníka (navýšený odvod z hrubé mzdy) + zhodnocení (dle vybrané investiční strategie) III. pilíř • Dobrovolný • Funguje od roku 1994: od 1.1.2013 se měnily podmínky sjednání smlouvy • Smlouva o doplňkovém penzijním spoření ( do 30.11. smlouva o penzijním připojištění) • Dědění naspořených prostředků: ano • Správce peněžních prostředků: soukromá penzijní společnost • Financování: vlastní příspěvek účastníka + příspěvek státu + příspěvek zaměstnavatele + daňové odpočty + zhodnocení Novinky v důchodovém zabezpečení S účinností od 1. 1. 2013 byl přijat zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření (III. pilíř) za účelem reformy penzijního připojištění se státním příspěvkem a realizace klíčového bodu - oddělení majetku penzijních fondů (majetek akcionářů fondů) a účastníků penzijního připojištění (účastníci investování). Stejně jako dosavadní penzijní připojištění je podporováno ze strany státu státním příspěvkem a daňovými úlevami. Zavedením doplňkového penzijního spoření došlo k uzavření dosavadního systému penzijního připojištění se státním příspěvkem pro nové účastníky, tj. již nemohou být uzavírány nové smlouvy o penzijním připojištění. Dosavadním účastníkům bylo umožněno rozhodnout se, zda setrvají v tzv. transformovaném fondu, anebo dobrovolně přejdou do nového doplňkového penzijního spoření. Novinky v důchodovém zabezpečení • Zákon č. 427/2011 Sb. byl novelizován zákonem č. 403/2012 Sb. Novelizace s účinností od 1. 1. 2013 umožňuje vyplácet ze III. pilíře tzv. předdůchody, a to nejdříve 5 let před dosažením věku pro nárok na starobní důchod podle zákona č. 155/1995 Sb. Cílem novely je, aby osoby v předdůchodovém věku nemusely žádat o předčasný důchod z I. pilíře a aby byly zabezpečeny příjmem (např. v případě špatného uplatnění na trhu práce). Podmínkou však je, aby měly naspořeno tolik prostředků (příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele, státní podpora a zhodnocení úspor), aby jim mohl být ze III. pilíře vyplácen měsíční důchod ve výši 30 % průměrné mzdy (cca Kč 8 000 měsíčně). Zákonnou podmínkou je, aby dávka byla vyplácena měsíčně bez možnosti zastavení anebo přerušení její výplaty. Za příjemce uvedené dávky je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Vyspělé země penze neprivatizují Penzijní reformy zavádějící důchodové spoření Rumunsko Slovensko Makedonie Dominikánská republika Kostarika Estonsko Chorvatsko Bulharsko Lotyšsko Hong kong Korea Švédsko Polsko Maďarsko - ukončilo 2011 Kazachstán Salvador Mexiko Bolivie Uruguay Kolumbie Argentina Peru Chile 0 5 10 15 20 25 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Proč vyspělé země PAYG neprivatizují?