Rozhodování I Ing. Bc. Alena Šafrová Drášilová, Ph.D. O čem je rozhodování?  video Obsah bloku  typy rozhodování  principy rozhodování  rozhodovací fáze  základní pojmy hodnotícího procesu  rozhodovací podmínky  rozhodování v podmínkách jistoty  cost-benefit analýza Typy rozhodování rozhodování naplňování zájmu realizace stupeň determinace osobní vlastního rozhodovatelem velmi nízký politické jiných lidí jinými lidmi nízký až střední velitelské nízký až vysoký správní vysoký manažerské nízký až střední  individuální × kolektivní  stupeň determinace = míra standardizovanosti rozhodovacího procesu z hlediska postupu, termínů, kontroly atd. Principy rozhodování  organizační stránka – kdo? o čem?  kvalifikační předpoklady  role rozhodovatele (rozhodovatelů)  zájmová orientace  informační zabezpečení  procesní stránka – jak?  cíle  varianty  kritéria  stavy okolí Organizační stránka rozhodování  rozhodovatel by měl rozhodovat o tom  k čemu má vhodnější hodnotovou orientaci  k čemu má kvalifikační předpoklady  o čem má nejlepší informace  čím níž, tím líp Vrcholový management Střední management Management první linie Strategické rozhodování Operativní rozhodování Procesní stránka rozhodování  strukturovanost rozhodovacího procesu  fáze rozhodovacího procesu  definování  analyzování rozšiřování  generování  klasifikace  hodnocení zužování  rozhodnutí Strukturovanost  dobře strukturované (opakované, přehledné, rutinní, nezatížené vysokým rizikem, vyhodnotitelné matematickými nástroji)  špatně strukturované (složité, nepřehledné, unikátní, kreativní, často intuitivní, vysoce rizikové Fáze rozhodovacího procesu zužovánírozšiřování generování definování analyzování klasifikace hodnocení rozhodnutí čas Definování  spočívá ve stanovení cíle, jehož je třeba rozhodnutím dosáhnout  cíl = žádoucí stav, který má nastat  cíle ve vztazích  hierarchických – dosažení vyššího cíle je podmíněno dosažením cíle nižšího  rovnocenných – cíle jsou na stejné hierarchické úrovni  komplementární  konkurující  neutrální  charakter cílů SMART (Specifický, Měřitelný, Akceptovatelný, Realizovatelný, Termínovaný) Analyzování  stanovení rozsahu potřebných informací a jejich sběr, analýza a interpretace  limity  příliš mnoho informací  čas nutný ke sběru  analytické kapacity  finanční zdroje  časové rozlišení – informace o současném stavu vs. informace o budoucnosti Generování  hledání všech možných cest (variant chování), které povedou ke splnění cíle  systematicko-analytické metody (např. morfologická analýza, metoda analogie)  metody stimulující intuici (např. Brainstorming, Brainwriting, Think Tank) Klasifikace  vytřídění relevantních variant (redukce jejich počtu), jejich utřídění do skupin obsahujících podobné varianty a rozpracování  kritéria vytřídění  rozpočtová, kapacitní a časová omezení  duplicity, nesmyslné návrhy  právní předpisy, morální hodnoty, přírodní zákony  metody  metoda ďáblova advokáta  antibrainstorming Metoda párového porovnávání  slouží k užšímu výběru variant pro následné hodnocení srovnáním vždy dvou mezi sebou V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9 V10 V11 ∑ pořadí V1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 0 5 4.–6. V2 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 2 11. V3 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 3 9.–10. V4 1 1 0 0 1 1 1 0 0 0 5 4.–6. V5 0 0 0 1 0 1 1 0 0 1 4 7.–8. V6 0 0 1 0 1 1 1 0 0 0 4 7.–8. V7 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 3 9.–10. V8 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 5 4.–6. V9 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 1. V10 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 8 2. V11 1 1 1 1 0 1 1 0 0 0 6 3. celkem 55 Hodnocení + rozhodnutí  posuzování jednotlivých variant podle stanovených kritérií a výběr optimální varianty  hodnocení se liší podle vlastností rozhodovací úlohy a podle rozhodovacích podmínek Základní pojmy hodnotícího procesu  cíl (C) – žádoucí stav, jehož je třeba dosáhnout  varianta (V) – jedna z cest k dosažení cíle  kritérium (K) – měřítko míry dosažení cíle  váha kritéria (v) – důležitost jednoho kritéria ve vztahu k ostatním (0–1)  hodnota kritéria (x)  užitek (u) – efekt z dosažení cíle  faktor (f) – veličina, která má vliv na míru dosažení cíle v dané variantě  scénář (S) – množina faktorů  pravděpodobnost scénáře (p) Kritéria počet preferencí j-tého kritéria počet kritérií normovaná váha j-tého kritéria  počet  jedno – jednokriteriální rozhodování  více – vícekriteriální rozhodování  typ  nákladová × výnosová  selektivní × neselektivní  stanovení vah kritérií  expertní názor  integrace názorů více expertů  párové srovnávání Rozhodovací podmínky  rozhodování za podmínek jistoty  scénář je pouze jeden a pravděpodobnost jeho výskytu je 100 % (p=1)  rozhodování za podmínek rizika  scénářů je více, ale pravděpodobnost jejich výskytu je známa, tzn. každému scénáři je přiřazena pravděpodobnost 0–1 a součet těchto pravděpodobností je 1 (pk=1)  rozhodování za podmínek nejistoty  scénářů je více a jejich pravděpodobnost není známa Výchozí matice veličin K1 K2 K3 … Kj … Kn V1 x11 x12 x13 … x1j … x1n V2 x21 x22 x23 … x2j … x2n … … … … … … … … Vi xi1 xi2 xi3 … xij … xin … … … … … … … … Vm xm1 xm2 xm3 … xmj … xmn máme n kritérií máme m variant hodnota 2. kritéria v i-té variantě hodnota j-tého kritéria ve 2. variantě Základní zadání  Pan Novák se rozhodl koupit nové auto a je pro něj rozhodující pouze nejnižší cena.  Předpokládejme, že pana Nováka v tuto chvíli nezajímají žádné jiné parametry, nebo vybral pouze ty modely automobilů, které zcela odpovídají jeho požadavkům a jsou pro všechny vybrané varianty stejné.  Pan Novák se rozhoduje mezi čtyřmi modely, které jsou pro něj variantami ve smyslu rozhodování – V1, V2, V3 a V4.  Cena prvního modelu je 260 000,- Kč, cena druhého 268 000,- Kč, cena třetího 276 000,- Kč a cena čtvrtého je 284 000,- Kč.  Ceny jsou jasně dané a nebudou se za žádných okolností měnit. Jednokriteriální rozhodování za jistoty Cena (K1) vi 1,0 (v1) V1 260 000,V2 268 000,V3 276 000,V4 284 000,- Vícekriteriální rozhodování za jistoty  Předpokládejme nyní, že pan Novák změnil své požadavky. Protože se oženil a založil rodinu, zajímá jej nejen cena vozu, ale i počet dveří, kvůli pohodlnému usazení dětských sedaček. V každém případě chce, aby měl vůz zadní pár dveří a kufr, tj. celkem 5 dveří. Pana Nováka dále zajímá spotřeba pohonných hmot (pro zjednodušení uvažujme jeden typ) – čím méně, tím lépe. Důležitá je také záruka vozu (tentokrát je však úměra obrácená – čím delší záruka, tím lépe) a výše povinného ručení.  Všechna zmíněná kritéria jsou pro pana Nováka stejně důležitá, pouze u počtu dveří se jedná o kritérium, které musí být za všech okolností splněno a není možné jej vyvážit úžasnými vlastnostmi v jiné oblasti. Vícekriteriální rozhodování za jistoty Kj Cena (K1) Spotřeba (K2) v l/100 km Záruka (K3) v letech Povinné ručení (K4) v Kč/rok Počet dveří (K5) v ks vi 0,25 (v1) 0,25 (v2) 0,25 (v3) 0,25 (v4) ---- V1 260 000,- 7,3 6 4 000,- 5 V2 268 000,- 5,2 5 4 600,- 5 V3 276 000,- 6,5 5,5 3 800,- 5 V4 284 000,- 6,8 5 3 900,- 3  výchozí matice obsahuje základní jednotky (roky, koruny, body, expertní hodnocení, škály,…)  potřebujeme jednotné hodnocení jednotlivých kritérií – hodnoty dílčích užitků  přímé expertní stanovení (škálou, např. 0–10, expert hodnotí (ne)linearitu kritérií)  metoda lineárních dílčích užitků Výchozí × rozhodovací matice normovaná hodnota dílčího užitku i-té varianty dle j-tého kritéria nejlepší dosažená hodnota j-tého kritéria nejhorší dosažená hodnota j-tého kritéria hodnota j-tého kritéria v i-té variantě Normovaný dílčí užitek K1 K2 K3 … Kj … Kn V1 V2  … Vi xij … Vm        =1    = 0 Rozhodovací matice K1 K2 K3 … Kj … Kn celkový užitek v1 v2 v3 … vj … vn V1 u11 u12 u13 … u1j … u1n U1 V2 u21 u22 u23 … u2j … u2n U2 … … … … … … … … … Vi ui1 ui2 ui3 … uij … uin Ui … … … … … … … … … Vm um1 um2 um3 … umj … umn Um součet vah kritérií = 1 𝑈𝑖 = ෍ 𝑗=1 𝑛 𝑣𝑗 × 𝑢𝑖𝑗 𝑼 𝟏 = 𝑣1 × 𝑢11 + 𝑣2 × 𝑢12 + … + 𝑣𝑗 × 𝑢1𝑗 + … + (𝑣𝑛 × 𝑢1𝑛) Vícekriteriální rozhodování za jistoty Kj Cena (K1) Spotřeba (K2) v l/100 km Záruka (K3) v letech Povinné ručení (K4) v Kč/rok Počet dveří (K5) v ks vi 0,25 (v1) 0,25 (v2) 0,25 (v3) 0,25 (v4) ---- V1 260 000,- 7,3 6 4 000,- 5 V2 268 000,- 5,2 5 4 600,- 5 V3 276 000,- 6,5 5,5 3 800,- 5 V4 284 000,- 6,8 5 3 900,- 3 Vícekriteriální rozhodování za jistoty un 11 = 260 000 − 276 000 260 000 − 276 000 = 1 un 21 = 268 000 − 276 000 260 000 − 276 000 = 0,5 un 31 = 276 000 − 276 000 260 000 − 276 000 = 0,0 hodnota j-tého kritéria v i-té variantě nejhorší dosažená hodnota j-tého kritéria nejlepší dosažená hodnota j-tého kritéria Kj Cena (K1) Spotřeba (K2) v l/100 km Záruka (K3) v letech Povinné ručení (K4) v Kč/rok vi 0,25 (v1) 0,25 (v2) 0,25 (v3) 0,25 (v4) V1 260 000,- 7,3 6 4 000,V2 268 000,- 5,2 5 4 600,V3 276 000,- 6,5 5,5 3 800,- u1 = (u11 × v1) + (u12 × v2) + (u13 × v3) + (u14 × v4) Vícekriteriální rozhodování za jistoty Kj Cena (K1) Spotřeba (K2) Záruka (K3) Povinné ručení Celkový užitek varianty (ui)vi 0,25 (v1) 0,25 (v2) 0,25 (v3) 0,25 (v4) V1 1,0 0,0 1,0 0,75 0,6875 V2 0,5 1,0 0,0 0,0 0,3750 V3 0,0 0,38 0,5 1,0 0,4700 Co vlastně počítáme? = 1cena spotřeba záruka pojistka cena spotřeba záruka pojistka = 0,6875V1: spotřeba záruka pojistka = 0,3750cenaV2: cena spotřeba pojistka = 0,4700zárukaV3: Rozhodnutí  kontrola rozhodovací matice  součet vah kritérií = 1  v každém sloupci se vyskytuje dílčí užitek 0 u nejhorší hodnoty kritéria a 1 u nejlepší hodnoty kritéria  stejné absolutní hodnoty kritéria mají stejné normované hodnoty dílčího užitku  ze všech variant vybereme tu, která má nejvyšší celkový užitek U Cost-benefit analýza  největší užitek  nejnižší náklady  nejpříznivější podíl nákladů a užitku  nejpříznivější podíl nákladů a užitku nepřekračující rozpočet K1 K2 K3 … Kj … Kn celkový užitek N/U v1 v2 v3 … vj … vn V1 u11 u12 u13 … u1j … u1n U1 N1/U1 V2 u21 u22 u23 … u2j … u2n U2 N2/U2 … … … … … … … … … … Vi ui1 ui2 ui3 … uij … uin Ui Ni/Ui … … … … … … … … … … Vm um1 um2 um3 … umj … umn Um Nm/Um ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? Děkuji za pozornost!