Organizace veřejné správy Anna Chamráthová Richterová Komunikace během přednášky •Kód týmu v Teamsech z7yhqsd • • Program přednášky •Dotazy studentů •Doporučená literatura •Subjekty správního práva a veřejné správy •Správněprávní vztahy •Organizace veřejné správy •Veřejná služba Literatura •PRŮCHA, Petr. Základy správního práva. Učební text pro bakalářské studium. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 254 s. Edice učebnic Právnické fakulty MU, sv. č. 535. ISBN 978-80-210-8517-6. •JURNÍKOVÁ, Jana, Petr HAVLAN, Stanislav KADEČKA, Alena KLIKOVÁ, Petr KOLMAN, Veronika KUDROVÁ, Petr PRŮCHA, Stanislav SEDLÁČEK, Soňa SKULOVÁ, Jana FILIPOVÁ, Eva KEBRLOVÁ, Jakub KRÁL, Dagmar STREJČKOVÁ, Radim VIČAR, Faisal HUSSEINI a Klára PROKOPOVÁ. Správní právo.Zvláštní část. Studijní text pro bakaláře. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 280 s. Edice učebnic PrF MU č. 498. ISBN 978-80-210-6272-6. •Pro studenty nemající předmět Základy práva lze doporučit učebnice základů teorie práva (různé varianty) Organizace •= instituce/soubor institucí •= struktura •= systém organizačního uspořádání •Veřejná správa ve formálním/organizačním pojetí • •= činnost organizačního charakteru •Veřejná správa v materiálním/funkční pojetí Organizace veřejné správy •Zabývá se subjekty veřejné správy - jak jsou konstruovány? - jak jsou sdružovány do celků? - jaká je hierarchie těchto celků? • •Jakými způsoby můžeme subjekty veřejné správy organizovat, aby vytvořily funkční celek, který zajistí vykonávání veřejné správy? Organizační principy veřejné správy I •Centralizace a decentralizace – je rozhodovací pravomoc soustředěna pouze u nejvyššího článku organizační soustavy nebo ji tento nejvyšší článek deleguje na nižší články? U decentralizace je moc předána nižší organizační složce – jejím projevem je samospráva. •Koncentrace a dekoncentrace – řeší prostorové organizační členění •Vertikální – vytváří hierarchii, vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými organizačními složkami Neplést si vertikální dekoncentraci s decentralizací! U decentralizace dochází předání pravomoci řešit si vlastní záležitosti bez vazby na nejvyšší článek, zatímco u vertikální dekoncentrace nejvyšší článek vytváří nižší články, které budou plnit úkoly nejvyššího článku podle představ a pokynů tohoto nejvyššího článku. Jejím projevem je např. vytváření úřadů prvního stupně a úřadů odvolacích. •Horizontální – v rámci organizačního stupně je vytvořeno několik složek na stejné úrovni, tj. jeden stupeň se rozdělí na několik částí se samostatnými okruhy činnosti Příkladem je vytvoření celních úřadů, finančních úřadů a krajských hygienických stanic. Stát = nejvyšší článek Samospráva horizontální dekoncentrace horizontální dekoncentrace Organizační principy veřejné správy II •Územní a resortní – jsou subjekty veřejné správy rozděleny tak, aby pokrývaly určité území státu nebo tak, aby byly především specializované? Územní princip vede k vytváření složek s všeobecnou působností. Projevem územního principu jsou územní samosprávné celky, projevem resortního vytváření specializovaných orgánů (Úřad práce, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv). •Monokratický a kolegiální – je subjekt veřejné správy tvořen jednou osobou nebo více osobami? Řeší to, kdo je představitelem subjektu, jedná jeho jménem navenek, nese odpovědnost za jeho jednání a vytváří jeho vůli. Starosta a prezident vs. zastupitelstvo kraje nebo obce •Volební a jmenovací – jakým způsobem jsou ustavováni členové subjektu? Organizační subsystémy v ČR •Ústřední orgány státní správy •Vláda •Ministerstva = ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády •Ústřední orgány státní správy, v jejichž čele člen vlády nestojí •Územní orgány veřejné správy s všeobecnou působností •Územně dekoncentrované (specializované) orgány státní správy •Orgány zájmové a profesní samosprávy • Ústřední orgány státní správy - vláda •Zřízena Ústavou, vrcholný orgán výkonné moci •Má všeobecnou působnost v oblasti státní správy •Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů • •Ministr = člen vlády. Může a nemusí stát v čele ministerstva (tzv. ministr bez portfeje). • •Úřad vlády – ústřední orgán státní správy, který plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády •Poradní orgány - nepovinné •Legislativní rada – v čele člen •Rada hospodářské a sociální dohody = Tripartita – v čele předseda • • Ústřední orgány státní správy •Zřízena tzv. kompetenčním zákonem (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky), který také ministerstvům (pouze jim) určuje jejich působnost •Úkoly: •zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek •zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek •pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti •zabezpečují ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spoluprác •předkládají za svěřená odvětví podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu •Existují také speciální orgány státní správy, které jsou zřízeny v působnosti ministerstva jako jeho složky nebo jemu podřízené orgány – např. Česká inspekce životního prostředí, Česká školní inspekce, Český hydrometeorologický ústav aj. Ministerstva •Správa administrativně-politická •Ministerstvo zahraničních věcí •Ministerstvo spravedlnosti •Ministerstvo vnitra •Ministerstvo obrany •Správa sociálně-kulturní •Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy •Ministerstvo kultury •Ministerstvo práce a sociálních věcí •Ministerstvo zdravotnictví •Správa ekonomicko-hospodářská •Ministerstvo zemědělství •Ministerstvo průmyslu a obchodu •Ministerstvo dopravy •Ministerstvo financí •Ministerstvo životního prostředí •Ministerstvo pro místní rozvoj Ostatní ústřední orgány státní správy •Český statistický úřad, •Český úřad zeměměřický a katastrální, •Český báňský úřad, •Úřad průmyslového vlastnictví, •Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, •Správa státních hmotných rezerv, •Státní úřad pro jadernou bezpečnost, •Národní bezpečnostní úřad, •Energetický regulační úřad, •Úřad vlády České republiky, •Český telekomunikační úřad, •Úřad pro ochranu osobních údajů, •Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, •Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, •Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, •Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, •Národní sportovní agentura. Územní správa s všeobecnou působností = místní správa •1990 – ukončení činnosti národních výborů vytvořeny obce jako jednotky územní samosprávy místní správu provádí obce – jednotky samosprávy a okresní úřady – jednotky státní správy •2000 – vytvořeny kraje jako jednotky (vyšší) územní samosprávy (Upozornění: existují jak samosprávné kraje, tak kraje jako jednotka územního členění státu, nezávislé na sobě.) •31. 12. 2002 – ukončení činnosti okresních úřadů •Místní správu provádí pouze jednotky územní samosprávy, neexistují STÁTNÍ ORGÁNY, které by prováděly všeobecnou správu, ale pouze ty specializované Územně dekoncentrované (specializované) orgány státní správy •Jsou přímo odvozené od orgánů ústředních •Jejich územní působnost se nemusí krýt s územním členěním státu a nemusí být zřízeny na všech úrovních územního členění •Příklady: •Zeměměřičské a katastrální inspektoráty •Katastrální úřady •Oblastní inspektoráty práce •Okresní správy sociálního zabezpečení •POZOR – Úřad práce je nyní pouze jeden! •Neplést si územně dekoncentrované orgány s pobočkami a kontaktními pracovišti jednoho orgánu! • Orgány zájmové a profesní samosprávy •Veřejnoprávní korporace profesní samosprávy •Zřizovány zákonem •Pověřovány výkonem veřejné moci vůči skupině obyvatel •Právní subjektivita •Personální základ – zvláštní důvod členství, často povinné •Hospodářsky a rozpočtově na státu nezávislé •Nesou odpovědnost za své jednání •Jednají ve svém i obecném zájmu •Státní dozor •Obrana před jejich rozhodnutími před správními soudy •Představovány komorami – povinné členství (advokátní, lékařská, notářská…) a společenstvy – nepovinné členství (živnostenská) Veřejná služba •2 pojetí – veřejná správa jako služba veřejnosti vs. označení právního postavení veřejných zaměstnanců (tvoří personální základ veřejné správy) •Veřejný zaměstnanec: •je v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru ke státu nebo jinému veřejnoprávnímu zaměstnavateli – charakter veřejné služby je dán zvláštní povahou zaměstnavatele jako primárního nositele veřejné správy; •jeho plat je hrazen z veřejných prostředků; •zaměstnanecký poměr vykazuje trvalost; •v rámci svého zaměstnání odborně zajišťuje veřejné úkoly •Veřejný zaměstnanec ≠ zaměstnanec ve služebním poměru • Služební poměr •Zaměstnanci ve státní službě - zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě - Upravuje zejména právní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu - Cílem zákona je zavedení stabilní a profesionální státní správy, tedy její současné zefektivnění a modernizace •Příslušníci bezpečnostních sborů - zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů •Vojáci z povolání - zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání • •Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (pozor, nejedná se o předpis upravující státní službu!) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, č. j. 6 As 29/2003 – 97 •„Služební poměr byl charakterizován jako institut veřejného práva, byl považován za právní poměr státně zaměstnanecký. Důvody byly spatřovány v tom, že vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře a po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak typickým poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. To se projevuje v právní úpravě služební kázně, možnosti ukládat kázeňské odměny a tresty, omezené možnosti propouštění, úpravě služebního volna, nárocích na dovolenou, zvláštními nároky při skončení služebního poměru a také zvláštními ustanoveními o řízení před služebními funkcionáři.“ Systémy veřejné služby •Kariérní systém •založen na trvalém služebním poměru a služebním a platovém postupu •pojem definitiva - nevypověditelnost státní služby •+ stálost, loajalita •- rigidnost • • • •Smluvní systém (systém merit) •založen na uzavřené pracovní smlouvě mezi zaměstnavatelem, kterým je stát, a zaměstnancem, u kterého je důležité, zda má požadované dovednosti a znalosti •existuje katalog služebních míst, dle kterého jsou jednotliví zaměstnanci zařazováni na své posty podle jejich kvalifikace a pracovních výsledků •+ pružnost, motivace ke kvalitní práci •- fluktuace, odliv za lepšími příjmy • Disciplinární odpovědnost •Osoby příslušející určité veřejnoprávní organizaci s vlastními vnitřními pravidly (které si ta organizace smí sama stanovit), odpovídají za dodržování těchto pravidel z titulu příslušnosti k této organizaci. Porušení těchto pravidel je tzv. disciplinárním deliktem. • •Používají se pojmy kárná odpovědnost, kárné provinění, kázeňský přestupek aj. Etika ve veřejné správě •Vychází z toho, že veřejná správa je služnou veřejnosti •Přispívá k efektivnosti veřejné správy. •Vystavení politickým a ekonomickým tlakům •Vystavení tlakům ze strany zaměstnavatele nebo veřejnosti •Přístup k značnému množství osobních údajů velkého počtu osob •Rozhodování o velkém objemu finančních prostředků •Profesní etika – zabývá se formulací mravních norem v profesním životě, nepátrá po důvodu dodržování Normativní etika se oproti tomu zabývá i DŮVODEM dodržování mravních norem •Etické kodexy – soubory základních etických pravidel a požadavků na chování • •