Obsah kapitoly

• Reflexe z přednášky 3 - co jsme probírali
• Reflexe ze semináře 5 - co jsme dělali a co bylo výstupem (zkusili jste si, naučili se)
• Vyhodnocení zpětné vazby od vás

Reflektoval Michal.

Z přednášky 3

V přednášce jsme si prošli tři základní situace, ve kterých se podniky mohou nacházet z hlediska jejich byznysu. Tyto situace jsme si pak ilustrovali na konkrétních případových studiích. K tomu jsme rozebrali související témata z oblasti inovačního managementu (na strategické úrovni).

Témata je určitě třeba vnímat ve spojení s videi pro samostudium (z týdne 5: https://is.muni.cz/auth/el/econ/podzim2020/MPH_INMG/index.qwarp?prejit=5926134), které dohromady tvoří základ vědomostí k tématu byznys modelů a inovací.

Vyvoj odvetvi

Krátce k tématům z přednášky:

• S-křivky - tady se hodí pamatovat si, že byznys modely (technologie,...) mají svůj výkonnostní strop a zejména při jeho dosažení jsou extrémně náchylné na disrupci.
• Kano model - prolíná se s tématem S-křivek; jsou tři základní kategorie vlastností produktu - je dobré je rozlišovat a podle jejich kategorizace se zaměřovat na jejich rozvoj (zlepšení u "základních potřeb" nad vyžadovanou hranici už vám výhody nepřinese apod.).
• Strategie modrého oceánu - velmi konkrétní postup, jak vytvořit nový trh a vyhnout se minimálně části konkurence.
• Tři požadavky na úspěch inovace - Feasibility (technická providitelnost) , Desirability (chtěnost zákazníky) a Viability (byznysová životaschopnost) - při vývoji nového produktu (nebo byznys modelu) je potřeba pamatovat na všechny tři.
• Exploration-Exploitation dilemma - ladění (exploitation) stávajícího byznysu vyžaduje zcela jiný přístup než hledání byznysu nového (exploration). To není v rámci jednoho podniku nic jednoduchého - jedním z řešení je vytvoření dceřinných inovačních podniků nebo třeba rozdělení podniku na dva samostatné.
• Disruptivní inovace - každý trh dříve nebo později potkají disruptivní inovace. Ty často začínají na "dolním konci" trhu, takže si jich stávající hráči nevšimnou (oproti udržujícím inovacím) dříve, než je pozdě.
• K Portfolio map, reálným opcím, konkurenčním výhodám a byznys modelům viz níže.

Ze semináře 5

Na semináře jste se rozdělili do dvou skupin - a to zejména kvůli případové studii, abychom mohli pracovat v menší skupině a mohlo dojít na skutečnou diskuzi. Ta se myslím povedla ve všech skupinách a snad na každého se nakonec dostalo slovo. Pro mě a, věřím že i pro vás, bylo zajímavé sledovat různé úhly pohledu. To je jedna z nejdůležitějších věcí, které si ze studia máte odnést - co člověk, to jiný úhled pohledu. A zároveň různé úhly pohledu mohou dávat stejně velký smysl (ale neplatí obecný extrém, že každý názor je smysluplný).

Disney

K případovce a vaší přípravě se vrátíte minimálně před závěrečnou zkouškou. Využijte v té chvíli čas, abyste reflektovali strategické kroky v inovaci byznys modelu Disney optikou témat, která jste měli zadaná na přípravu, i těch, která zazněla na přednášce.

Krátce k tématům z případovky:

• Business Model Canvas - důležitý nástroj pro popis (a analýzu) byznys modelů s uplatněním v řadě situací.
• Portfolio map - jedna z mnohých variací na téma map portfolia, může být užitečná u velkého množství produktů (či segmentů) pro dlouhodobé mapování situace.
• Konkureční výhody (VRIO) - klíčový pojem z našeho oboru, přitom často používaný jako prázdné slovo (bez uvědomění si, že konkurenční výhoda nemusí být automaticky všechno, co se tak tváří). A to dvojnásob platí pro udržitelnou konkurenční výhodu.
• Reálné opce - spíše vedlejší téma, z mého pohledu jde spíše o styl myšlení. Pamatujte, že v situacích nejistoty se vždy nemusíte pevně rozhodnout. Rozhodnutí můžete odložit, když si nachystáte půdu do budoucna. A tím se vyhnete případným vyšším ztrátám.

Týmový úkol primárně sloužil k tomu, aby se týmy navzájem sladily z hlediska rozvoje svého semestrálního projektu. A ten tak odpovídal konci první fáze práce.

Vyhodnocení zpětné vazby od vás

Moc děkuji za vaše komentáře. Tentokrát jich bylo opravdu mnoho a zároveň i poměrně detailních, co se týče slovního popisu, což je dvakrát cenné. Zároveň jsem moc rád, že jsou v podstatě bez výjimky konstruktivně kritické - zahrnují jak pozitiva, tak negativa.

Začnu od přednášky a pozitivy: Ta dominovala a jsem moc rád, že sdílíme dobrý pocit z přednášky. Bylo to téma, které jsem poskládal opravdu z dílčích věcí a nakonec to do sebe hezky zapadlo. Hodně se vám líbila aplikace na konkrétních příkladech - to je věc, kterou jsem cíleně posílil na základě pozitivní odezvy z první přednášky. Někteří z vás zmínili i interakci skrze sli.do. Tam popravdě ještě nějaké rezervy vidím, ale jsem rád, že i tak ji oceňujete.

Výhrady byly spíše dílčí (velké množství témat, opakování případovky Kodaku v různých předmětech a "pokreslení" slidů přednášky). Beru si je ale k srdci do budoucna a je to rozhodně něco, co by šlo zlepšit.

Nyní k případovce. Jako trefa se ukázal výběr Disney, což je zřejmě společnost, která mezi vámi hodně rezonuje. Líbila se vám témata k případovce připojená. Myslím, že jako dobrá se ukázala i volba videí - za mě je fajn vidět z první ruky, jak uvažuje někdo z "velkého byznysu" a jiné než československé kultury. Samostatným tématem je samotná diskuze, která se evidentně líbila skrze možnost se aktivně zapojit. Což počítám je asi jedna z věcí, které v současnosti bohužel moc časté nejsou. Líbila se i různorodost dílčích aktivit - jedna informace "zpoza opony": Různorodost vznikla i improvizací, protože čas nám v prvním skupině rychle utíkal a chtěl jsem přitom projít všechna témata :)

Teď negativa, která tentokrát rozeberu podrobněji. Tam jednoznačně dominuje náročnost přípravy - a to zejména s ohledem na relativně pozdní zadání. U pozdního zadání to alespoň trochu napravíme v druhém případě, kdy případovku dostanete do pátku. A věřím, že ve třetím případě to bude ještě dříve. Nad čím přemýšlím a zatím neznám dobrý způsob je jasné vysvětlení, do jaké hloubky by příprava měla být. Tady vám do budoucna pomůže zkušenost z tohoto semináře. Ale pokud vás napadá něco lepšího (třeba zkušenost z jiných předmětů nebo máte nápad), budu moc rád, když mi dáte tip.

Zároveň pořád bojuji s časováním případovky. To se věřím s postupujícími seminárními skupinami zlepšovalo. A až zpětně jsem si uvědomil, že XX:05 není v polovině hodiny po zkrácení o úvodních 10 minut (to je ve skutečnosti v XX:55). Budu na tom dále pracovat.

A na závěr jedna drobná perlička (dobrý postřeh!), který se týkala citací v textu a neobvyklého číslovaného formátu. Nad tím jsem ve skutečnosti velmi dlouho přemýšlel a nakonec jsem se rozhodl využít formát citací, který se ve výukových případových studiích používá takřka výhradně. Mimochodem, standardní citování v textu je harvardské (Jirásek, 2020) - i na Harvard Business School ale pro případovky používají číslované citace :) Rozhodně toto citování berte jako výjimku z pravidla a v jiných případech používejte standardní harvardské citování uvedením autora a roku.

Díky za cennou zpětnou vazbu i práci nejen v tomto týdnu semestru!

P.S. Díky i za komentáře týkající se vysoké i naopak správné náročnosti předmětu. To je věc, kterou vnímáme, ale asi ji správně zhodnotíme až s odstupem.