Inovační management

Reflexe z týdne 3

Obsah kapitoly

  • Reflexe z přednášky 3 - co jsme dělali a co bylo výstupem (zkusili jste si, naučili se)
  • Reflexe ze semináře 3 - co jsme dělali a co bylo výstupem  (zkusili jste si, naučili se)
  • Vyhodnocení zpětné vazby od vás
  • Reflexe z přednášky 3

    Přednáška probíhala nestandardně ve zkráceném čase 65 minut. Věnovali jsme se ve stručnosti vymezení činností spadajících do první fáze inovačního procesu, kterým je tvorba inovačních nápadů. Dále jsme se zabývali zadáním úkolů, které jste zpracovávali ve svých týmech v seminářích v průběhu týdne. Abyste mohli na svých úkolech efektivně pracovat, byli Vám představeny některé z kreativních metod či postupů, které jste při zpracování úkolů využili (mind mapping, repertory grid, 6-3-5)

    Důraz jsme kladli na skutečnost, že tvorba nápadů je jen tak dobrá, jak je dobře nadefinován rámec problému, který má být řešen. Zabývali jsme se otázkou, zda má být projektový čas věnován více samotnému vymezení rámce problému nebo emisi nápadů na jeho řešení (Einstein vs. Robbins). Dospěli jsme k závěru, že nelze jednoznačně určit, ale neoddiskutovatelná je potřeba kvalitně vymezeného problému na základě poznání potřeb cílové skupiny uživatelů inovace.

    Jedním ze zajímavých výstupů byla odpověď na otázku: Co Vás napadne, když se řekne " tvorba nápadů pro inovaci"? Výsledky jsou uvedeny ve wordcloudu, ze kterého je zřejmé, že si spojujete tvorbu nápadů s kreativními technikami, a to hlavně s brainstormingem, který se běžně používá k samorné produkci nápadů.

    Jak jsme si ale zdůraznili, fáze tvorby nápadů není jen o chrlení nápadů a brainstormingu (ideate) ale probíhají zde i další aktivity jako je plánování, zjišťování potřeb cílové skupiny, definice problému na základě zjištěných potřeb, pak samotná tvorba nápadů a jejich třídění.  Ideate ⊆ Generating innovation ideas.

    Podklady jsou v kapitole Týden 3 (záznam je doplněn v ISu). Další videa věnovaná inovačnímu managementu resp. procesu budou postupně dodávána do ISu.


    Reflexe ze semináře 3

    Ve třetím semináři jste se týmově věnovali několika úkolům, které představovali úvodní činnosti, které probíhají před samotnou tvorbou řešení. Úkoly jste mohli zpracovávat v průběhu týdne, nicméně většina z vás využila konzultací a velkou část úkolů zpracovala v průběhu semináře. Jednalo se o následující 4 úkoly (aktivity):

    V první aktivitě jste  aktivitě jste sestavili plán  činností a dalších doplňujících informací pro fázi generování inovačních nápadů. Při sestavení plánu vám bylo doporučeno využít tzv. myšlenkové mapy k zaznamenání všech myšlenek, které vás v souvislosti s touto fází napadly. Někteří z vás myšlenkové mapy využili, jiní pracovali v excelu. Myšlenkové mapy nám pomáhají, že na něco v našem plánu nezapomeneme.

    V druhé aktivitě jste si stanovili cílovou skupinu a vybrali jste si rozvíjenou dovednost (v jakémkoliv pořadí), většinou na základě hlasování. Rozvíjené dovednosti jsou velmi široce vymezeny, proto bylo nutné v rámci třetí aktivity dovednost konkretizovat tak, aby ji celý tým chápal stejně.

    • Jako cílovou skupinu jste si nejčastěji zvolili studenty VŠ. Další skupinou jsou děti v určitém věkovém rozmězí. V jednom případě byly jako cílová skupina zvoleni senioři, učitelé ZŠ a programátoři.
    • Nejčastěji jste si zvolili rozvíjet u vybrané cílové skupiny dovednost týmové spolupráce, vyjednávání a finanční gramotnost.

     Čtvrtá aktivita se týkala poznání cílové skupiny. Bylo doporučeno využít pozorování k poznání toho, jak se uživatel chová, jak si hraje, co se mu líbí a co mudělá radost, co vybraná dovednsot představuje pro klíčového zákazníka apod. Další metodou, kterou jste se zabývali byla tzv. repepertory grid pro strukturovaný rozhovor. Aplikace metod byla Vaším úkolem pro následující týden. Pomocí těchto metod získané poznatky jste měli v týmu spojit a uspořádat do empathy mapy nebo do přehledové tabulky.

    • Dle studia inovačních portfolií se jednalo pro některé týmy o nejnáročnější aktivitu. Někteří využili empathy mapu pro zachycení toho, co vypozorovali. Po analýze empathy mapy je dobré se také zamyslet nad tím, proč se určitý jev u cílové skupiny vyskytuje. Na zákaladě zjištění lze vedle cílové skupiny sestavit tzv. Personu - tzn. popis typického zásupce vaší cílové skupiny.
    • Nejčastější chybou, kterou jste dělali je, že jste se zaměřili výhradně na chování a zjišťování preferencí při hraní her. Do inovace však chcete dostat cokoliv z toho, co vaše cílovka považuje za hodnotné, co má ráda a co rozvíjí požadovanou dovednost, nikoliv to, co zažívá při ostatních hrách. Určitě to může být použito, ale připravujete se tak o spoustu dalších zajímavých poznatků.

    A jeden příklad zpracování empathy mapy:

    Výstupy z aktivit jste vkládali do svého rozvojového portfolia (plán, cílovka, dovednost, konkretizace dovednosti, potřeby cílové skupiny). Nejen vy se něčemu novému učíte a zdoláváte výzvy. Stejně tak je tomu i u nás, u vyučujících. Objevil se problém s pochopením zadaných úkolů. Výzva pro mě zní - sestavit pochopitelné zadání :)

    Hodnocení vašich výstupů je provedeno přímo v inovačním portfoliu každého týmu.