Zákonitosti tvorby
prostorových sítí
Prof. RNDr.
Milan Viturka,
C S c .
N e d á v n á s v ě t o v á h o s p o d á ř s k á krize v ý r a z n ě oslabila p ř e s v ě d č e n í , že p o m o c í m a t e m a t i c k ý c h
m o d e l ů lze s p o l e h l i v ě p ř e d v í d a t h o s p o d á ř s k ý růst a formulovat k o n z i s t e n t n í h o s p o d á ř s k o u
politiku. V s o u l a d u s tím se p o z o r n o s t p ř e s u n u j e na v ý z k u m k l í č o v ý c h p r o c e s ů s p o l e č e n s k é
evoluce, j e j í ž hybnou silou je konkurence, o p t i m á l n í m s m ě r e m u d r ž i t e l n ý rozvoj a h l a v n í m
smyslem z v y š o v á n í kvality ž i v o t a . V tomto ohledu klademe d ů r a z na pět z á k l a d n í c h p r i n c i p ů :
> Princip holismu p o v a ž u j e celek za něco víc než prostý souhrn č á s t í . Jeho aplikace
o t e v í r á prostor k p ř e c h o d u od n e o k l a s i c k ý c h r e d u k c i o n i s t i c k ý c h p ř í s t u p ů ke k o m p l e x n í m
p ř í s t u p ů m r e s p e k t u j í c í c h o t e v ř e n o s t s p o l e č e n s k ý c h s y s t é m ů .
> Princip integrace z n a m e n á h o r i z o n t á l n í a v e r t i k á l n í p r o p o j o v á n í částí ve vyšší celky v
i n t e n c í c h h i e r a r c h i c k é h o u s p o ř á d á n í s p o l e č e n s k ý c h s y s t é m ů o d r á ž e j í c í p o l i t i c k é ,
p o d n i k a t e l s k é a s o c i á l n í preference v l á d , firem a obyvatelstva.
> Princip u d r ž i t e l n o s t i p o s u z o v a n é z k o m p l e x n í h o pohledu z a h r n u j í c í h o e k o n o m i c k o u ,
s o c i á l n í a e n v i r o n m e n t á l n i dimenzi s p o l e č e n s k é h o rozvoje se s p e c i f i c k ý m d ů r a z e m na
dynamickou r o v n o v á h u jejich vazeb.
> Princip o b e c n é p r o s p ě š n o s t i r e f l e k t u j í l e g i t i m n í z á j m y v e ř e j n é s p r á v y a o s t a t n í c h
s u b j e k t ů .
> Princip ú č e l n o s t i c h á p a n é jako optimalizace v ý b ě r u v e ř e j n ý c h p r o j e k t ů - k č a s t é m u
z a m ě ň o v á n í p o j m ů efektivnosti a ú č e l n o s t i uvádí P. Drucker, že " ú č e l n o s t z n a m e n á d ě l a t
s p r á v n é v ě c i " a efektivnost z n a m e n á d ě l a t je s p r á v n ě " (z toho logicky v y p l ý v á , že
n e v h o d n ý v ý b ě r projektu nelze v y k o m p e n z o v a t jeho e f e k t i v n í r e a l i z a c í ) .
faktory typologické skupiny
váhy A
investice
váhy B
inovace
nejvíce významné faktory: 44 48
podnikatelská a znalostní báze regionální a lokální faktory 9 11
dostupnost pracovních sil pracovní faktory 10 10
blízkost trhů obchodní faktory 9 9
blízkost hlavních zákazníků obchodní faktory 9 9
kvalita pracovních sil pracovní faktory 7 9
středně významné faktory: 37 35
cena nemovitostí cenové faktory 7 7
kvalita silnic a železnic infrastrukturní faktory 8 6
cena práce cenové faktory 6 6
informační a komunikační technologie infrastrukturní faktory 6 6
podpůrné služby obchodní faktory 6 5
urbanistická a přírodní atraktivita území environmentálni faktory 4 5
méně významné faktory: 19 17
přítomnost zahraničních firem obchodní faktory 5 4
environmentálni kvalita území environmentálni faktory 3 4
asistence veřejné správy regionální a lokální faktory 4 3
blízkost mezinárodních letišť infrastrukturní faktory 4 3
flexibilita pracovních sil pracovní faktory 3 3
I
E k o n o m i c k é z á k o n i t o s t i r e g i o n á l n í h o r o z v o j e
Závislost kvality p o d n i k a t e l s k é h o prostředí (KPP) na velikosti regionů
100 200 300 400 500 600 700 800
počet obyvatel regionů
y= 7,141 I x 0
' 2 2 1 1
900 1000 1100 1200 1300
Yr=A *f(La
, K , Ix
)
Yr - úroveň regionálního výstupu
A - souhrnná proměnná (územně vázané faktory rozvoje)
L - práce {a - elasticita substituce práce)
kapitál (b - elasticita substituce kapitálu)
I- inovace (x - pozitivní externality generované inovacemi/rozvojem znalostního kapitálu)
Faktory kvality sociálního prostředí (KSP) a jejich významové váhy
faktory typologické skupiny vazby na KSP
nezaměstnanost sociální faktory podstatné až velmi silné
vzdělanost sociální faktory podstatné až velmi silné
naděje dožití sociální faktory podstatné až velmi silné
potratovost sociální faktory střední až podstatné
rozvodovost sociální faktory střední až podstatné
kriminalita sociální faktory nízké až střední
přirozený pohyb obyvatelstva demografické faktory střední až podstatné
mechanický pohyb obyvatelstva demografické faktory střední až podstatné
věková struktura obyvatelstva demografické faktory nízké až střední
urbanistický rozvoj urbanistické faktory podstatné až velmi silné
urbanistické prostředí urbanistické faktory střední až podstatné
úroveň urbanizace urbanistické faktory nízké až střední
zdravotnická infrastruktura infrastrukturní faktory nízké až střední
sociální infrastruktura infrastrukturní faktory nízké až střední
krajinná struktura environmentálni faktory nízké až střední
kvalita ovzduší environmentálni faktory nízké až střední
Hlavní komponenty integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje
HDP
• •••mm m m i
Zdroj: vlastní výzkum
PROSTOROVÝ MODEL ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY
\
^6, I j l v n í ^
, • ir m ř i
Iff • \ „
i IÍ-.'
S
Rozvojové osy
národního významu:
rozvinuté
částečné rozvinuté
nerozvinuté
regionálního významu:
1
rozvinuté
částečné rozvinuté
p**
fcfclrfkl ,
3
Póly rozvoje
j J nadnárodního významu
j^j vedlejšího nadnárodního významu
[ i| národního významu
Integrační potenciál pólů rozvoje
silný
střední
slabý
Lídu JPietaui
I l - ^ j i - - \ n
Kníi
\ «5 'Jda** 1
Tf*<ť
p .
Irm ' J \
"Sto
fefftgrW J
J .. ...
r.1
-* *
\
r fotky-
Krurtov"
Uhaste • A
'J
. : • 1.
n.Mw
1í.ŕ'..
50 100
I
Zdroj; vlastni výzkum Mapový podklad: A r c č R © 1987 A R C D A T A P R A H A , S T O .
Tématický obsah: ES F MU BRNO
150 km
_ l
© autentická
O podřízená
vicejademá
Počet obyvatel (tis.)
O 50,0 - 99,9
O 20,0-49,9
o 19,9 a méně
Základní determinanty prostorového uspořádání společenských
systémů
1
polarizace integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí
globální
rozvojové póly
globálního významu
(metropole)
rozvojové osy
nadnárodního
významu
mezinárodní
společenství, TNC
obchodní
makroregionální
rozvojové póly
nadnárodního
významu (metropole)
rozvojové osy
národního významu
státní správa, ústředí
velkých firem
řídící
1 mezoregionální
rozvojové póly
národního významu
rozvojové osy
regionálního významu
územní správa,
velké firmy resp.
závody
produkční
mikroregionální
rozvojová (nodální)
centra
nodální regiony
zaměstnavatelé,
zaměstnanci
pracovní
lokální pozemková renta
funkční urbanistické
areály
nemovitosti realitní
Formování prostorových sítí
• M e t r o p o l i z a c i lze chápat j a k o vyšší s t a d i u m u r b a n i z a c e r e f l e k t u j í c í p ř e c h o d od prosté
k o n c e n t r a c e j e v ů ke k o n c e n t r a c e v ý z n a m ů v linii i n f o r m a c e - z n a l o s t i - řízení ( n á s t u p
i n t e g r a č n í h o s t a d i a a g l o m e r a č n í e k o n o m i k y jako a d a p t a c i na p o s t i n d u s t r i á l n í s t a d i u m v ý v o j e
e k o n o m i k y ) .
• R o z v o l ň o v á n í h o r i z o n t á l n í c h a p r o h l u b o v á n í v e r t i k á l n í c h f o r e m s p o l e č e n s k é o r g a n i z a c e .
• S u v e d e n ý m i s k u t e č n o s t m i k o r e s p o n d u j e p o s t a v e n í m e t r o p o l í jako d o m i n a n t n í c h s o u č á s t í
u r b a n i s t i c k ý c h s y s t é m ů , p r o p o j e n ý c h nejen o p e r a t i v n í m i i n t e r a k c e m i r e a l i z o v a n ý m i
t e c h n i c k o u i n f r a s t r u k t u r o u , ale i t v ů r č í m i i n t e r a k c e m i r e a l i z o v a n ý m i z n a l o s t n í i n f r a s t r u k t u r o u .
• C e l k o v ě je o v š e m t ř e b a k o n s t a t o v a t , že k o n c e p t m e t r o p o l i z a c e stále z ů s t á v á t e o r e t i c k y
n e u j a s n ě n ý - z e s t a r š í c h teorií lze v tomto kontextu p o v a ž o v a t z a i n s p i r a t i v n í z e j m é n a teorii
c e n t r á l n í c h míst, teorii p o l a r i z o v a n é h o r o z v o j e a teorii k u m u l a t i v n í k a u z a l i t y . Z n o v ě j š í c h
teorií p ř i p o m í n á m v l a s t n í teorii i n t e g r o v a n é h o u d r ž i t e l n é h o r o z v o j e , která z a p o d s t a t u
s p o l e č e n s k é h o p o h y b u / e v o l u c e p o v a ž u j e h o l i s t i c k o u i n t e g r a c i s p o l e č e n s k ý c h s y s t é m ů
p r o s t ř e d n i c t v í m ú z e m n í dělby práce a s o c i o p o l i t i c k ý c h v z t a h ů .
• Dále p r e z e n t o v a n é k o n k r é t n í p o z n a t k y byly z í s k á n y v rámci z p r a c o v á n í p ř í p a d o v é s t u d i e
S t ř e d n í E v r o p y ( N ě m e c k o , P o l s k o , Č e s k á r e p u b l i k a , M a ď a r s k o , R a k o u s k o , Š v ý c a r s k o s
L i c h t e n š t e j n s k é m , S l o v e n s k o , S l o v i n s k o .
Identifikace a hodnocení metropolí
•
1. Populační velikost metropolí resp. metropolitních regionů, jejíž dostatečná
úroveň je obecně považována za primární předpoklad pro nastartová
procesů metropolizace.
2. Ekonomický profil zdůrazňující progresivitu odvětvové struktury, odvíjející se
od zastoupení znalostně založených odvětví s nadprůměrným potenciálem
vorby přidané hodnoty a s pozitivními dopady na konkurenceschopnost.
Všeobecná atraktivita spojená především s vysokou investiční a rovnez
esidenční přitažlivostí metropolí vytvářející dobré předpoklady perspektivníh
ocioekonomického rozvoje.
o Obvyklý velikostní limit je 1 mil. obyvatel, metropole nižšího (národního)
významu 0,5 mil. obyvatel.
o Hlavním problémem je jednotné vymezení metropolí - optimální základem
řešením je využití údajů o functional urban areas shromažďované OECD se
zohledněním vyšších administrativních funkcí (zejména hlavní města).
o Případová studie Střední Evropy - členění do 3. skupiny: metropole s více
než 2,5 milionem obyv. (např. Berlin, Wien, Warszawa), 1 až 2,5 milionem
obyvatel (např. Praha, Zurich, Stuttgart) a metropole s méně než 1 mil.
obyvatel, (např. Bratislava, Ljubljana, Poznaň).
Údaje o populaci (rok 2012) a HDP (rok 2010) středoevropských metropolí
počet obyvatel
počet obyvatel
jádra
hustota obyvatel
na km 2 HDP v mil. USD
HDP v USD na
obyvatele
% podíl HDP z
celku
10 505 445 X 136 249 139 23 712 X
Praha 1 868 631 1 317 563 476 76 017 41 543 30,5
81 843 743 X 229 2 741 802 33 517 X
Berlin 4 386 551 3 475 702 710 131 116 29 971 4,8
Rhein-Ruhr 7 089 648 4 578 717 1 171 258 707 36 366 9,4
Hamburg 2 996 750 1 718 809 520 134 128 44 934 4,9
München 2 904 480 1 401 899 464 146 077 51 350 5,3
Frankfurt a. M. 2 525 458 885 001 650 122 873 48 802 4,5
Stuttgart 1 960 286 766 539 986 83 849 42 895 3,1
Mannheim 801 951 584 698 1 195 45 297 36 501 1,7
Hannover 1 220 106 508 444 395 44 420 36 327 1,6
Nürnberg 1 168 145 608 517 374 44 985 38 548 1,6
Bremen 1 026 367 545 080 323 37 363 36 431 1,4
Leipzig 833 828 512 479 393 21 708 25 917 0,8
Dresden 842 159 527 089 491 21 246 25 383 0,8
38 538 447 X 123 662 316 17 353 X
Warsawa 3 008 921 1 714 967 349 111 665 37 456 16,9
Katowice 2 608 651 1 470 265 665 52 878 20 119 8,0
Krakow 1 357 206 753 647 362 26 652 19716 4,0
Gdansk 1 098 435 702 372 420 22 350 20 470 3,4
Lodz 947 767 794 938 560 18 781 19 642 2,8
Poznan 941 914 552 546 306 25 899 27 729 3,9
Wroclaw 835 403 630 127 317 19 734 23 691 3,0
7 954 662 X 199 306 377 39 351 X
Zürich 1 226 332 369 768 1 043 58 058 48 128 19,0
Geneve 807 646 270 323 516 31432 40 039 10,3
Basel 773 332 166 097 541 29618 38 635 9,7
8 443 018 X 102 296 484 35 400 X
Wien 2 737 753 1 750 472 301 107 616 40 107 36,3
9 957 731 X 107 169 811 16 957 X
Budapest 2 862 326 1 705 774 473 80 888 28 417 47,6
5 404 322 X 110 109 463 20 178 X
Bratislava 722 106 431 418 278 32 492 45 414 29,7
2 055 496 X 102 51 416 25 118 X
Ljubljana 576 370 278 705 183 19 775 34 870 38,5
Ekonomický profil
1. skupina A: nadprůměrný podíl výzkumně intenzivních high-tech průmyslových
odvětví (HTO - např. výroba kancelářských strojů a počítačů), výzkumné
intenzivních medium-tech průmyslových odvětví (MTO - výroba motorových vozidel
či chemických vláken) a znalostně intenzivních technologických služeb (TS - např.
výzkum a vývoj či činnosti v oblasti výpočetní techniky)
2. skupina B: nadprůměrný podíl znalostně intenzivních odvětví podnikatelských
služeb (PS - např. právní a účetní služby či poradenství), znalostně intenzivních
finančních služeb (FS - např. finanční zprostředkování či pojišťovnictví) a znalostně
intenzivních zdravotnických, vzdělávacích a mediálních služeb (ZVM - např.
vzdělávání či tvůrčí a umělecké činnosti)
3. skupina C: průměrný podíl výzkumně intenzivních odvětví a služeb (HTO + MTO
+TS)
4. skupina D: průměrný podíl znalostně intenzivních odvětví služeb (PS + FS +
ZVM)
5. skupina E: podprůměrný podíl výzkumně a znalostně zaměřených odvětví
průmyslu a služeb
Ekonomický profil středoevropských metropolí
skupina A skupina B skupina C skupina D skupina E
Praha
Berlin
Rhein-Ruhr ^^^^^^^^^^^^
Hamburg ^ ^ ^ ^
München
Frankfurt a. M.
Stuttgart
Mannheim
Hannover
Nürnberg ^^^^^^^^^^^^
Bremen ^Leipzig ^^^^^^^^^^^^
Dresden
Warszawa
Katowice
Krakow
Gdansk
Lodz
Poznan ^^^^^^^
Wroclaw
I IZürich
Geneve
Basel
Wien 1
1 1 1
Budapest
1 1 1
Bratislava
Ljubljana
Podnikatelská a residenční atraktivita
ústřední pozici zaujímá kvalita podnikatelského prostředí resp. podnikatelská
atraktivita (PA) - vhodnou databázi představuje např. European cities monitor,
vycházející z názorů cca 500 respondentů z řad manažerů světových firem: v
případové studii Střední Evropy byly metropole rozděleny na metropole
globálního (např. Frankfurt a. M., Rhine-Ruhr), evropského (např. Praha,
Budapest, Genéve) a středoevropského (např. Ljubljana, Bremen, Kraków)
významu,
> stále větší význam získává komponenta kvalita sociálního prostředí resp.
residenční atraktivita (RA) - patrně nejznámější světovou databázi spravuje
společnost Mercer (v tomto ohledu je charakteristické zaostávání „východních"
metropolí),
Pro hodnocení inovačního potenciálu (IP) lze využít údaje společnost
2thinkknow Consulting - tento potenciál je hodnocen na základě tří faktorů
označených jako kulturní aktiva, infrastruktura a propojenost trhů.
Atraktivita středoevropských metropolí
pořadí podle
PA - celkem/
v rámci zemí
*
odchylky v
pořadí od PA
podle RA
odchylky v
pořadí od PA
podle IP
růst obyv.
metropole/stát
(2000-2012)
rüst HDP
metropole/stat
(2000-2010)
1. kategorie
Berlin 2 T • 101,7 103,6
Rhein-Ruhr 5
• T 98,2 104,2 1
München 3
• • 113,5 100,7
Frankfurt/M. 1 T T 102,1 102,9
Zürich 4 Á T 99,1 97,9 2
2. kategorie
Praha 8 T • 109,6 111,8
Hamburg 7
• • 102,7 102,2
Stuttgart 11 Á Á 102,0 101,9
Warszawa 10 T T 104,5 109,5
Geneve 6
• T 105,5 99,7 2
Wien 9 Á Á 106,8 99,6
Budapest 12 T • 105,5 112,2
3. kategorie
Mannheim 1 T T 97,7 99,8
Hannover 2
• • 99,0 100,8
Nürnberg 4 Á • 100,9 94,8
Bremen 3
• T 100,8 98,4
Leipzig 6
• Á 97,2 104,2
Dresden 5
• Á 103,7 99,0 2
Katowice 4
• • 94,9 96,1
Krakow 3 Á • 101,5 101,5
Gdansk 5
• Á 102,4 97,0
Lodz 6 Á • 94,0 98,5
Poznan 1
• T 103,4 98,1
Wroclaw 2 T T 100,8 104,5
Basel X Á T 94,7 99,5 2
Bratislava X
• • 104,9 111,7
Ljubljana X T Á 106,4 107,6
> typologie podle míry podobnosti v zařazení zkoumaných metropolí podle
vybraných komponent: dominantní, etablované a elementární metropole
> statistická analýza výsledků ukazuje, že typové zařazení metropolí má
nejsilnější vazbu na komponentu „podnikatelská atraktivita", s hodnotou
koeficientu korelace k = 0,85. S podobnou orientací prioritní vazby se
setkáváme i u obou zbývajících komponent, z nichž silnější závislost vykazuje
komponenta populační velikost
> pokud statistickou analýzu rozšíříme o ukazatel HDP/obyv., nalézáme
nejsilnější vazbu na komponentu ekonomický profil s k = 0,73, což
koresponduje s obecným předpokladem o vyšší přidané hodnotě produkce
znalostních odvětví (zjištěno pouze u dominantních a etablovaných metropolí)
> ve prospěch západních metropolí hovoří zejména výrazně vyšší progresivita
ekonomické struktury, menší rozdíly zjištěné u komponenty (podnikatelské)
atraktivity pak lze primárně přičíst nižší cenové hladině základních výrobních
faktorů ve východních metropolích.
Komplexní přehled výsledků hodnocení
Typy metropoli Klasifikační skupina Agregátní skupina
velikost struktura atraktivita
A - dominant
München 1 1 1 I
Frankfurt/M. 1 1 1 I
Berlin 1 2 1 I
Rhein-Ruhr 1 2 1 I
Zürich 2 1 1 I
Hamburg 1 1 2 I
B - established
Wien 1 2 2 II
Warszawa 1 2 2 II
Budapest 1 2 2 II
Stuttgart 2 1 2 II
Praha 2 2 2 II
Geneve 3 1 2 II
Nürnberg 2 1 3 II
Hannover 2 1 3 II
Basel 3 1 3 II
Mannheim 3 1 3 II
Katowice 1 3 3 II
C - elementary
Bremen 2 2 3 III
Bratislava 3 2 3 III
Ljubljana 3 2 3 III
Leipzig 3 2 3 III
Dresden 3 2 3 III
Gdansk 2 3 3 III
Krakow 2 3 3 III
Poznan 3 3 3 III
Wroclaw 3 3 3 III
Lodz 3 3 3 III
Metodika hodnocení:
• zhodnocení intenzity vazeb s důrazem na identifikaci rozvojových os nadnárodního
významu a jejich koincidenci s rozvojovými osami národního významu
• syntéza získaných poznatků v kontextu prostorového modelu rozvoje české ekonomiky
• konceptualizace výsledků výzkumu metropolizačních procesů s využitím scénářů
regionálního rozvoje (úroveň NUTS 3)
• hodnocení metropolitních vazeb je vzhledem k dostupným informacím založeno na
aplikaci gravitačního modelu jako standardního nástroje kvalifikovaného odhadu
potenciálu prostorových interakcí, který lze zapsat následujícím způsobem:
MjX Mj
Gij = Z
dij
kde Gy = gravitační síla působící mezi metropolemi i a j, MYj - ekonomický význam
metropolí a c/, = vzdálenost metropolí (s využitím kritéria efektivní vzdálenosti).
Klíčové závěry pro plánování územního rozvoje v rámci
mezinárodní spolupráce
Hlavní motto: tvorba nadnárodních metropolitních sítí jako stavebních kamenů
horizontální integrace Evropy.
Realita České republiky:
nejsilnější vazby: Praha —• Berlin, München, Brno —• Wien, Ostrava —• Katowice
hlavní nadnárodní metropolitní osy: Praha Nürnberg (rozvětvení - frankfurtská a
štutgartska osa), Praha —• München, Praha —• Berlin, Brno —• Wien (vedlejší osa Brno Bratislava
- Budapest), Ostrava —• pouze nepřímé napojení díky blízkosti Hornoslezské
aglomerace na osu Katowice - Lodž - Warszawa.
Rozvojové scénáře (pořadí v rámci krajských měst): Praha (1. místo dle KPP, 4 místo dle
KSP) - progresivní, Brno (2. místo dle KPP, 8 místo dle KSP) - růstový, Ostrava (10.
místo dle KPP, 10 místo dle KSP) - stabilizační.
Hlavní závěr: z provedených analýz vyplývá, že jedinou plně rozvinutou českou
metropolí nadnárodního (evropského) významu je Praha; zatímco Brno lze řadit
mezi vedlejší metropole nadnárodního významu (jen vybrané metropolitní funkce věda
a výzkum, výstavnictví); relevantní pozici Ostravy oslabují nepříznivé
rozvojové tendence (vzhledem k ekonomické situaci navíc není plnohodnotným
způsobem napojena na rozvojové osy národního významu).