POT1
BKR_EKZP Ekonomické koncepty udržitelného rozvoje
Jméno, UČO:
Ekonomická hodnota životního prostředí
1) Kolik stojí ropná skvrna? – případová studie
Zadání: Přečtěte si případovou studii a odpovězte na otázky.
Dne 24. března 1989 ztroskotal v zálivu prince Williama (Aljaška) ropný tanker Exxon Valdez.
Plavidlo odbočilo z normální plavební dráhy ve snaze vyhnout se ledu. Během 6 hodin z tankeru
uniklo cca 41 milionů litrů ropy z celkového nákladu 200 milionů litrů. Ropná skvrna pokryla
přes 1 770 kilometrů pobřeží Aljašky. Jednalo se v té době o největší ropnou skvrnu v
americkém vodním prostoru.
Související nápravná opatření si vyžádala větší počet lidí a zařízení než jakákoliv jiná ropná
skvrna v historii USA. Během vyvrcholení prací v rámci odstraňování znečištění bylo zapojeno
přes 11 tisíc lidí, 1 400 plavidel a 85 letounů. Likvidace následků na pobřeží v roce 1989
probíhala od dubna do září. Pokračovaní následovalo v letech 1990 a 1991 s tím, že v letních
měsících probíhalo odstraňování ropy a v zimních byl prováděn omezený monitoring pobřeží,
který pokračuje doposud.
Stát Aljaška financoval několik studií zaměřených na hodnocení krátkodobých ekonomických
důsledků katastrofy. Níže jsou uvedeny některé závěry.
Ztráty spojené s rekreačním rybařením
Ztráty v této oblasti jsou spojeny s útlumem sportovního rybaření v důsledku vzniku ropné
skvrny. Pro účely odhadu byly použity počty rybářů a jejich návštěv, délka průměrné návštěvy,
plocha určená k rybaření a údaje o druhové skladbě ryb. Pro rok 1989 se v přepočtu odhad
ztráty pohyboval v rozpětí od 0 do 16,8 miliard Kč; v roce 1990 od 0,1 do 1,5 miliardy Kč.
Ztráty spojené s cestovním ruchem
Ve vztahu k cestovnímu ruchu měla skvrna jak negativní, tak i pozitivní důsledky. Mezi
nejvýznamnější negativní dopady lze zařadit:
a) snížení návštěvnosti postižených oblastí pro rekreační účely v důsledku nedostatku služeb
(ubytování, rekreační plavidla, aerotaxi);
b) významný nedostatek pracovní síly vyvolaný tím, že obslužný personál byl zaměstnán v
rámci likvidace následků katastrofy, kde byl podstatně lépe finančně ohodnocen;
c) 16 % obchodníků vykázalo snížení výsledků ve srovnání s očekávanými.
Nejvýznamnější pozitivní dopad byl spojen s růstem ekonomické aktivity v důsledku likvidace
následků katastrofy a s tím související tržby hotelů, služeb taxi, autopůjčoven aj.
Existenční hodnota
Ekonomové se pokusili odhadnout rozsah snížení tzv. existenční hodnoty regionu v důsledku
katastrofy. Existenční hodnotu nelze zachytit prostřednictvím tržního mechanismu. Proto byla
použita metoda kontingenčního oceňování. Výsledný odhad činil 142 až 209 miliard Kč. V
podstatě se jednalo o odhad ochoty veřejnosti platit za zabránění vzniku další podobné
katastrofy.
Náklady na reprodukci ptactva a savců
Tyto náklady zahrnují přemístění a rehabilitaci časti ptáků a savců poškozených či uhynulých
v důsledku katastrofy. Odhady se pohybují v mezích od 0,58 do 8,7 milionů Kč za mořské savce
(vydra mořská, velryba, lachtan, tuleň), od 3,6 do 14,5 tisíc Kč za suchozemská zvířata
(medvěd, vydra říční, norek, jelen) a od 4,9 do 174 tisíc Kč za mořské ptáky.
Právní odpovědnost ExxonMobil
Vyrovnání mezi státem Aljaška a firmou Exxon bylo schváleno soudem dne 9. října 1991.
Rozhodnutí se týkalo následujících obvinění jak trestněprávní, tak i občanskoprávní povahy,
která byla podána orgány veřejné moci za účelem nápravy škod spojených s únikem ropy.
Dohoda na základě přiznání viny
Exxon dostal pokutu ve výši 4,4 miliardy Kč. Jedná se o největší pokutu udělenou za škodu
environmentální povahy. Soud následně prominul 3,6 miliardy Kč s přihlédnutím ke
skutečnosti, že Exxon aktivně spolupracoval na odstraňování následků katastrofy a vyplácel
nárokované škody jednotlivým soukromníkům. Ze zbylých 800 milionů Kč bylo 350 milionů
Kč poskytnuto Severoamerickému fondu pro konzervaci mokřadů.
Náhrada škody v trestním právu
Exxon souhlasil s výplatou 2,9 miliardy Kč za škody vzniklé rybám, zvířatům a krajině regionu.
Tyto prostředky byly rozděleny mezi federální a státní vládu.
Vyrovnání v občanském právu
Exxon v této souvislosti souhlasil s výplatou 26 miliard Kč prostřednictvím 10 ročních splátek.
Poslední platba byla přijata v září 2001. Rozsudek dále umožňoval orgánům federální a statní
moci dodatečně nárokovat částku až 2,9 miliardy Kč v období mezi roky 2002 a 2006.
Odpovědnost ExxonMobil
ExxonMobil uznal, že ropná skvrna Exxon Valdez byla tragickou nehodou a vyjádřil politování.
ExxonMobil bezprostředně zaplatil 8,7 miliardy Kč více než 11 000 tisícům obyvatelům
Aljašky a podnikům poškozeným ropnou skvrnou. Dále mezi lety 1989 a 1992 vynaložil 64
miliardy Kč na likvidaci důsledků v zálivu prince Williama.
1) Které způsoby oceňování složek životního prostředí byly použity v uvedeném článku?
2) Z čeho se mohla odvozovat reprodukční hodnota jednotlivých druhů ptactva a savců?
3) Které z uvedených metod považujete v daném případě za vhodně a které za nevhodně
použité?
4) Jak ovlivnila uvedená katastrofa ekonomickou aktivitu v regionu?
Zdroj: volně převzato z Cleveland (2010); převzato z Sidrorov E., Vosátka, J. Ekonomika životního prostředí.
Cvičebnice. Ústí nad Labem, 2011
2) Celková ekonomická hodnota
Statky životního prostředí ve většině případů neprocházejí trhem (ovzduší, chráněné
rostliny,…). Pokud už trhem procházejí, nebývá do tržní ceny zahrnuta celková ekonomická
hodnota, ale většinu pouze hodnota užitná (les, nerostné suroviny apod.). Za tímto účelem byly
vyvinuty metody hodnocení netržních statků, které se snaží pomocí souvisejících trhu nebo
vyjádřených preferencí stanovit ekonomickou hodnotu těchto statků. U všech metod se vlastně
zjišťuje celková ochota platit (willingness-to-pay), která vyjadřuje celkový individuální
přínos, tedy poptávku po daném statku. Součtem individuálních poptávkových křivek pak
vzniká celková, tedy společenská ochota platit za daný statek.
Na tomto místě je třeba si ještě uvést další termín, kterým je spotřebitelský přebytek. Přebytek
spotřebitele vyjadřuje rozdíl mezi maximální cenou, kterou je spotřebitel ochotný zaplatit a
cenou, kterou skutečně zaplatí. Charakterizuje tedy tu část poptávky, na které spotřebitel
„vydělá“, protože reálně zaplatí méně (tržní cena), než jaká byla jeho maximální ochota platit
(samozřejmě v případě, že se tržní cena ustálí na nižší úrovni).
Celková ekonomická hodnota je dána ochotou platit za daný statek, získáme ji součtem
skutečné platby za daný statek a spotřebitelského přebytku (Obr. 1). Ekonomická hodnota je
v environmentální ekonomii široce využívána, používá se např. při výpočtu hodnot netržních
statků, externalit nebo v analýzách při hledání společenského optima znečištění.
Obr. 1: Celková ekonomická hodnota neboli celková ochota platit za daný statek
kde P = cena; P* = rovnovážná cena na trhu; Q = množství, Q* = rovnovážné množství na trhu;
d = poptávka, WTP = ochota platit, MWTP = mezní ochota platit, tedy ochota platit za dodatečnou
jednotku daného statku
Jak už bylo zmíněno, většina environmentálních statků nebo externalit neprochází vůbec trhem.
Celková ekonomická hodnota bude tedy tvořena pouze spotřebitelským přebytkem, protože
k platbě za daný statek vůbec nedochází (Obr. 2).
Obr. 2: Spotřebitelský přebytek u netržních statků
a) Ekonomická hodnota odhadnutá pomocí kontingentní metody oceňování
Kontingentní metoda oceňování představuje způsob ocenění netržních statků a služeb na
základě vyjádřených preferencí. Ty jsou zjišťovány od respondentů na základě jejich
subjektivního názoru, tj. jedná se o hypotetické preference, které nebyly ověřené trhem.
Vlastní postup metody spočívá ve vykonání dotazníkového šetření, v němž se od relevantního
vzorku subjektů postupně zjišťuje, jak vysokou částku jsou ochotni zaplatit za určitý
statek/službu (popř. jakou částku by bylo ochotni přijmout jako kompenzaci za přítomnost
nějakého negativního statku) Na základě shromážděných údajů se následně zkonstruuje
pseudo-poptávková křivka po uvažovaném statku/službě.
Ekonomický přínos v rámci metody WTP je, podobně jako v ostatních metodách založených
na preferencích, vyjádřený jako přebytek spotřebitele, tj. plocha pod odhadnutou poptávkovou
křivkou.
Ukázkový příklad
Obec uvažuje o změně aktuálního systému sběru odpadu – místo několika centrálních
kontejnerů (plně placené obcí) zavést nádoby na SKO pro jednotlivé domácnosti. Obec chce
zjistit, jaký společenský přínos by to představovalo pro obyvatele a podle toho eventuálně
nastavit výši poplatku. Pomocí metody kontingentního určete společenský přínos zavedení
nádob na SKO.
Obyvatelé byli seřazeni podle jejich ochoty platit případný poplatek za odpad po zavedení
nádob od nejvyšší částky po nejnižší a rozdělení na kvartily. Předpokládáme lineárně klesající
ochotu platit v rámci kvartilu. První člověk je ochoten zaplatit 560 Kč, člověk na konci 1.
kvartilu 440 Kč, člověk na konci 2. kvartilu 380 Kč, člověk na konci 3. kvartilu 300 Kč a
poslední člověk 0 Kč. Obec má 200 obyvatel. Poptávku v obci na základě uvedených údajů
ukazuje Obr. 3.
Obr. 3: Poptávka v obci na základě vzorového příkladu
Úkolem je tedy vypočítat celkovou ekonomickou hodnotu, která je zde dána spotřebitelským
přebytkem, který vyjadřuje celkovou plochu pod křivkou poptávky po daném statku v obci.
Celkovou ekonomickou hodnotou tedy získáme vypočtením celkové plochy pod křivkou
poptávky:
q1 = (50*440+(560 - 440) * 50/2) = 25 000 Kč
q2 = (380*50+(440 - 380) * 50/2) = 20 500 Kč
q3 = (50*300+(380 - 300) * 50/2) = 17 000 Kč
q3 = (300*50/2) = 7 500 Kč
Celková ekonomická hodnota, tedy společenský přínos zavedení svozu SKO z nádob by byl
70 000 Kč (q1 + q2 + q3 + q4).
Příklad k vlastnímu výpočtu
Vedení města přemýšlí o výstavbě protihlukových stěn v městské části, kterou prochází
rychlostní silnice. Tímto opařením by se průměrná hluková hladina snížila o 20 dB. Aby však
mohla být posouzeny správně veškeré přínosy, které tato výstavba ponese, bylo třeba se dotázat
také občanů, jak velkou hodnotu vidí v přínosu plynoucím ze snížení hluku. Bylo proto
realizované šetření, prostřednictvím kterého byli občané dotazováni, jakou částku by byli
jednorázově ochotni zaplatit za snížení hluku o 20dB v místě jejich bydliště. Na základě všech
odpovědí byla sestavena pseudopoptávková křivka po snížení hluku:
Pro prvních 500 obyvatel: P = 2400 – 2Q
Pro ostatní obyvatele: P = 2100 – 3Q
Jaká je celková ekonomická hodnota (celospolečenský přínos) z vybudování protihlukových
stěn v městské části? Zpracujte graficky i početně.
Nápověda: Pro ostatní obyvatele bude třeba vypočítat, kolikátý obyvatel už nebude ochoten
zaplatit nic, tedy 0 Kč.
b) Ekonomická hodnota pomocí metody cestovních nákladů
Metoda cestovních nákladů představuje další způsob hodnocení netržních statků. Metoda patří
mezi netržní metody hodnocení, kdy je ekonomická hodnota odhadována na základě
souvisejících trhů, tedy na základě pozorování tržního chování subjektů (odhalené preference).
Nejčastěji se využívá při oceňování rekreační hodnoty lokalit nebo ekosystémů. Je využitelná
pouze při oceňování užitných hodnot, nelze jejím prostřednictvím ocenit existenční hodnotu.
Při této metodě se předpokládá, že hodnota uvažovaného statku se rovná ztrátě (nákladům),
kterou jsou subjekty ochotny akceptovat cestováním na příslušné místo výskytu daného statku.
Tyto náklady zohledňují náklady na dosažení místa (pohonné hmoty; hodnota času; vstupné,
pokud je vybíráno). Tyto náklady bývají rozděleny podle zón, ze které respondenti cestují.
Zjišťována je tedy také velikost zóny a počet návštěv za dané období (měsíc, rok). Je tak
identifikována poptávka s počtem návštěv a náklady na návštěvu podle jednotlivých zón.
Z těchto zón se následně odhadne poptávkový křivka (Obr. 4) po návštěvě uvažované lokality.
Hodnota atrakce (ekonomická hodnota neboli celospolečenský přínos) je následně vyjádřena
plochou pod poptávkovou křivkou.
Obr. 4: Náklady na dosažení místa na základě zón a odvozená poptávka po dané lokalitě
Ukázkový příklad
U obce Hlína se nachází rozhledna Vladimíra Menšíka. Obec chce vědět, jaké jsou společenské
přínosy rozhledny. Ohodnoťte je metodou cestovních nákladů. Uvažujeme cestovní náklady
2 Kč/km, cestovní tempo 30 km/hod, průměrnou hodinovou mzdu 120 Kč a vstupné
10 Kč/osobu. Další údaje jsou v tabulce. Uvažujme skokové změny v poptávce (po návštěvě a
zanedbatelný počet návštěv z jiných zón. Také předpokládáme, že se jedná o jednoúčelové
návštěvy nekombinované s jinými motivy.
Zóna Vzdálenost Populace
Pravděpodobnost
návštevy/rok
1 1 200 50 %
2 10 10 000 5 %
3 30 100 000 2 %
Máme k dispozici údaje o třech zónách, další dle zadání neuvažujeme. Také neuvažujeme
typický tvar poptávkové křivky, ale pouze tři skupiny návštěvníků podle určených zón.
Vypočítáme náklady na cestování z jednotlivých zón:
Náklady na dosažení místa u zóny 1 zahrnují:
- Reálně vynaložené náklady na cestu
✓ 1 km * 2 (Kč/km) * 2 (cesta tam a zpět) = 4 Kč
- hodnota času – vyjadřuje cenu času danou délkou cesty a peněžním vyjádřením času této cesty
✓ 60 min (hodnota času hodiny vyjádřena průměrnou mzdou) stojí 120 Kč;
✓ 2 min (délka cestování při průměrné rychlosti 30 km/h a vzdálenosti 1 km) stojí 4 Kč
✓ 2 cesty = 8 Kč
- náklady na vstup – 10 Kč
- počet návštěv – kolik návštěv se ve stanovém období pravděpodobně z dané zóny uskuteční
✓ 200 obyvatel * 0,5 (pravděpodobnost návštěvy) = 100 návštěv
Celkové náklady zóny 1 = (4 + 8 + 10) * 100 = 2 200 Kč.
Ostatní zóny jsou vypočteny analogicky:
Zóna 2: (40 + 80 + 10) * 500 = 65 000 Kč
Zóna 3: (120 + 240 + 10) * 2000 = 740 000 Kč
Přínosy rozhledny jsou 2 200 Kč + 65 000 Kč + 740 000 Kč = 807 200 Kč ročně.
Příklad k vlastnímu výpočtu
Kdesi na Šumavě se nachází zřícenina hradu. Magistrát Českých Budějovic uvažuje, že hrad
zruší a postaví na daném místě větrnou elektrárnu, která ročně přinese městské pokladně výnos
10 mil. Kč (neuvažujme investiční náklady). Podle údajů z tabulky níže odhadněte metodou
TCM společenské přínosy hradu a rozhodněte, zda má kraj hrad zachovat nebo ne. Uvažujme
skokové změny v poptávce po návštěvě a zanedbatelný počet návštěv z jiných zón. Také
předpokládáme, že se jedná o jednoúčelové návštěvy, v okolí široko-daleko nic jiného kromě
nepropustného lesa není. Uvažujeme 4 zóny, cestovní tempo 50 km/hod, náklady na dopravu
5 Kč/km, hodinovou mzdu 550 Kč.
Zóna Vzdálenost Populace
Pravděpodobnost
návštěvy/rok
1 10 10 000 15 %
2 30 100 000 7 %
3 70 300 000 3 %
4 150 1 000 000 0,5 %