Fiskální politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta2 O čem to bude? ̶ co může vláda dělat v době krize ̶ veřejné rozpočty ̶ státní dluh ̶ multiplikátor ̶ proč snížení daně z příjmu není nejlepší nápad, jak podpořit ekonomiku Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta3 Cíl přednášky ̶ Proč vlády provádějí fiskální politiku? ̶ Proč a jak se vlády zadlužují? ̶ Jak (ne)pomáhá fiskální politika ke stabilizaci ekonomiky? Jak funguje multiplikační efekt? ̶ Jaké jsou náklady veřejného dluhu a kdo je platí? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta4 Fiskální politika Stabilizační politika Monetární politika Fiskální politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta5 Fiskální politika ̶ Využívání veřejných financí (státního rozpočtu) za účelem dosažení stanovených cílů (udržení vyváženého ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti) ̶ Funkce: ̶ Stabilizační ̶ Alokační (poskytování veřejných statků) ̶ Redistribuční (sociální politika) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta6 Vládní výdaje vybraných zemí Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta7 Veřejné výdaje ve vybraných zemích v % HDP (2019) 0 10 20 30 40 50 60 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta8 Mikroekonomická fiskální politika ̶ Poskytování veřejných statků ̶ Problém černého pasažéra (nevylučitelnost ze spotřeby) ̶ veřejné statky X veřejně poskytované statky ̶ => mikroekonomie ̶ Redistribuce ̶ viz sociální politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta9 Makroekonomická fiskální politika ̶ Snaha o stabilizaci ekonomického výkonu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta10 Teoretická východiska ̶ Neoklasikové ̶ Keynesiánci ̶ Diskreční fiskální politika ̶ Multiplikátor ̶ X vytěsňovací efekt, časová zpoždění Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta11 Procyklická fiskální expanze v modelu AS/AD Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta12 Rozpočtový model Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta13 Veřejné rozpočty ̶ Státní rozpočet ̶ Rozpočet VÚSC ̶ Rozpočet obcí a měst ̶ Státní účelové peněžní fondy a fondy zdravotních pojišťoven ̶ Rozpočty organizačních složek státu, příspěvkových a municipálních organizací Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta14 Státní fondy ̶ Státní fond životního prostředí České republiky ̶ Státní fond kultury České republiky ̶ Státní fond dopravní infrastruktury ̶ Státní fond podpory investic ̶ Státní zemědělský intervenční fond ̶ Státní fond kinematografie ̶ X důchodový fond Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta15 Příjmy státních fondů (2021) v mld. Kč 3.6 0.1 127.5 2 40.2 1.3 0 20 40 60 80 100 120 140 Státní fond životního prostředí České republiky Státní fond kultury České republiky Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond podpory investic Státní zemědělský intervenční fond Státní fond kinematografie Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta16 Státní fond dopravní infrastruktury (2021) Příjem částka (v mil. Kč) Převod výnosů silniční daně 5 500 Převody podílu z výnosů spotřební daně 8 200 Dálniční poplatky 5 800 Mýtné 12 500 Dotace ze státního rozpočtu 56 724 Úvěr od EIB 1 801 Evropské fondy 36 977 Celkem 127 502 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta17 Státní rozpočet Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta18 Státní rozpočet ̶ Centralizovaný peněžní fond, který používají ústřední orgány státní správy ̶ Sestavuje se na 1 rok ̶ Zákon (specifický legislativní proces) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta19 Schvalování státního rozpočtu Vláda • Předkládá ministr financí • schvaluje prostou většinou • musí jít Poslanecké sněmovně nejpozději na konci září Poslanecká sněmovna • Rozpočtový výbor • 1. čtení • základní parametry rozpočtu • výbory • 2. čtení • podrobná rozprava • 3. čtení • oprava legislativnětechnických chyb • hlasování o pozměňovacích návrzích • hlasování o státním rozpočtu prostou většinou Prezident • podepíše x vrátí (znovu Poslanecká sněmovna) • může přehlasovat veto prezidenta Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta20 Zákon o státním rozpočtu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta21 Státní rozpočet 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Příjmy 1234,5 1281,6 1273,6 1403,9 1523,2 1475,5 1385,6 Výdaje 1297,3 1219,8 1279,8 1401 1551,7 1842,9 1885,6 Saldo -62,8 61,8 -6,2 2,9 -28,5 -367,4 -500 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta22 Příjmy státního rozpočtu 597 643 689 727 764 718 636 405 429 466 513 552 540 562 232 210 118 164 208 217 188 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Daňové příjmy Příjmy z pojistného na sociální zabepzečení Ostatní příjmy Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta23 Výdaje státního rozpočtu ̶ Mandatorní výdaje ̶ Quasi-mandatorní výdaje (platy zaměstnanců, výdaje na obranu) ̶ Nemandatorní výdaje 703 710 730 771 817 940 999 228 231 258 289 325 381 372 366 279 292 341 410 523 515 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Mandatorní výdaje Quasi-mandatorní výdaje Nemandatorní výdaje Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta24 Proč jsou příliš vysoké mandatorní výdaje špatné? ̶ omezují diskreční možnosti vlády ̶ ztěžují snižování rozpočtových deficitů Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta25 Výdaje státního rozpočtu 2021 (v mld. Kč) 1 708.80 185.18 Běžné výdaje Kapitálové výdaje Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta26 Výdaje státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu mld. Platy a podobné a související výdaje 153 8% Neinvestiční nákupy a související výdaje 130 7% Výdaje na obsluhu státního dluhu 51 3% Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům 102 6% Neinvestiční transfery neziskovým a pod.organizacím 23 1% Neinvestiční transfery státním fondům 64 3% Neinv. transfery fondům soc. a veřejného zdrav. poj. 129 7% Neinv. transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 231 12% Neinv. transfery příspěvkovým a pod. organizacím 88 5% Důchody 531 29% Prostředky na podpory v nezaměstnanosti 9 0% Ostatní sociální dávky 99 5% Státní sociální podpora 51 3% Výdaje státního rozpočtu mld. Stavební spoření 4 0% Státní příspěvek na důchodové připojištění 8 0% Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU 55 3% Ostatní běžné výdaje 34 2% Investiční nákupy a související výdaje 13 1% Investiční transfery podnikatelským subjektům 10 1% Investiční transfery státním fondům 45 2% Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně 16 1% Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím 10 1% Ostatní kapitálové výdaje 5 0% Celkem 1 859 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta27 Deficit státního rozpočtu ̶ strukturální x cyklický deficit ̶ změna deficitu ̶ endogenní – vlivem změny HDP (cyklická složka deficitu) ̶ exogenní – změna postoje fiskální politiky (strukturální složka deficitu) ̶ primární deficit -8 -7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Cyklická složka salda % HDP Jednorázové a jiné přechodné operace % HDP Strukturální saldo % HDP Saldo sektoru vládních institucí % HDP -8 -6 -4 -2 0 2 4 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Úroky % HDP Primární saldo % HDP Saldo sektoru vládních institucí % HDP Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta28 Financování deficitu ̶ Úvěr od centrální banky ̶ náklad: inflace ̶ Emise státních obligací ̶ státní pokladniční poukázky (splatnost do jednoho roku) krátkodobé krytí potřeby financování, posílení likvidních rezerv prodávané holandskou aukcí ̶ státní dluhopisy střednědobé a dlouhodobé fixní i variabilně určený výnos splatnost 2-50 let Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta29 Státní dluh v % HDP Země Čistý dluh Hrubý dluh Brazílie 35,2 68 Kanada 34,7 85,3 Francie 84 90,2 Německo 57,4 81,9 Velká Británie 81,6 88,8 Itálie 106,1 127 Japonsko 133,5 238 Norsko -167 34,1 Saudská Arábie -53,9 3,7 JAR 35,6 42,3 USA 84,1 102,7 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta30 Státní dluh České republiky Ukazatel 2019 2020 k 30.6.2021 Státní dluh (mld. Kč) 1 640,2 2 049,7 2 416,3 SPP (mld. Kč) 18 25,4 55,5 Dluhopisy na domácím trhu (mld. Kč) 1 419,2 1 831,6 2 171,8 Dluhopisy na zahraničním trhu (mld. Kč) 151,5 129,2 75,9 Ostatní (mld. Kč) 51,5 63,6 113 Podíl na HDP (%) 28,3 36 41,4 Výdaje na obsluhu dluhu (mld. Kč) 39,6 40,1 18,6 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta31 Státní dluh České republiky ̶ https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho- dluhu/statistiky/podle-doby-splatnosti/2021/statni-dluhopisy-podle- doby-splatnosti-z-43076 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta32 Státní dluh České republiky Výnosová křivka státních dluhopisůSplatnost státního dluhu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta33 Možnost stabilizace a redukce dluhu ̶ primární přebytek ̶ politicky obtížně průchodné (snížení G, zvýšení T) ̶ založeno na strukturálních reformách ̶ inflační daň a ražebné (seignorage) ̶ umělé snižování reálné hodnoty dluhu ̶ inflace musí být neočekávaná ̶ nebezpečí hyperinflace ̶ státní bankrot ̶ relativně vzácný CS: Mussolini a veřejný dluh • dluh (1918) 70,3 % HDP • krátká doba splatnosti dluhopisů • 1926: minimální splatnost 7 let + fixní úroková sazba 5 % • 1934: prodloužení splatnosti na 25 let + fixní úroková sazba 3,5 % • první konverze vedla k reálnému snížení dluhu o 20 %, druhá o 30 % Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta34 Možnost stabilizace a redukce dluhu ̶ zvýšit ekonomický růst ̶ možné v delším časovém období ̶ měříme-li dluh v poměru ku HDP ̶ v praxi v případě velkých problémů ̶ asistence financích institucí (Pařížský klub – veřejní věřitelé; Londýnský klub – soukromí věřitelé; MMF; World Bank) ̶ implementace záchranného programu ̶ snížení dluhu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta35 Fiskální pravidla ̶ Proč je zavádět? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta36 Fiskální pravidla ̶ Proč je zavádět? ̶ Zvyšují kredibilitu fiskální konsolidace x mohou působit procyklicky ̶ Fiskální politika používá tradičně diskreční opatření Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta37 Fiskální pravidla Pravidlo omezující výši dluhu Přímá souvislost s udržitelností veřejného dluhu Nemá stabilizační účinek (můžu působit procyklicky) Transparentní Do určité výše není vůbec omezující Snadná kontrola Pravidlo omezující výši deficitu státního rozpočtu Přímá souvislost s udržitelností veřejného dluhu Nemá stabilizační účinek (můžu působit procyklicky) Transparentní Snadná kontrola Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta38 Fiskální pravidla Pravidlo omezující výši strukturálního deficitu státního rozpočtu Úzká vazba na udržitelnost veřejného dluhu Očištění deficitu od vlivu hospodářského cyklu je komplikované Zachovává stabilizační funkci fiskální politiky Snižuje se transparentnost, náročné na kontrolu Příjmová/výdajová pravidla Ovlivňuje míru přerozdělování Nemá přímou vazbu na udržitelnost veřejného dluhu Částečně zachovává stabilizační funkci fiskální politiky Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta39 Fiskální pravidla ̶ Pakt stability a růstu (dluhové + deficitní pravidlo) ̶ zákon č. 23/2017 sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ̶ dluhové pravidlo ̶ pokud je dluh vyšší jako 55 % vláda předloží výhled rozpočtu vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí neuplatní se v případě zhoršení ekonomického vývoje, nouzového stavu,… ̶ vznik Národní rozpočtové rady Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta40 Problémy fiskálních pravidel ̶ možnost změny (zákon č. 207/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta41 Dluhová krize ̶ vládní dluhopisy jsou považovány za rizikové ̶ 2010: Irsko, Řecko, Portugalsko, Španělsko ̶ není možné provádět fiskální expanzi; státy často musí provádět fiskální restrikci => fiskální politika v takových případech bývá procyklická Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta42 CS: Dluhová krize v některých zemí eurozóny ̶ 2009: řecká vláda oznámila výrazné zvýšení deficitu ̶ => snížení ratingu Řecka ̶ 2010: žádost Řecka o mezinárodní pomoc ̶ květen: schválen záchranný program MMF a ostatních zemí eurozóny ̶ Řecko se mělo vrátit k fiskální obezřetnosti a mělo provést strukturální reformy (těžko politicky průchodné) ̶ vytvořen Evropský nástroj fiskální stability (později zahrnut do Evropského stabilizačního mechanismu) 440 mld. euro (ESM 700 mld. euro) cílem je pomoci zemím eurozóny, které se dostanou do problémů ̶ ECB začala nakupovat dluhopisy Řecka, Irska, Itálie, Portugalska a Španělska (na sekundárním trhu) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta43 CS: Dluhová krize v některých zemí eurozóny ̶ náklady na dluh se zvýšily v celé řadě států periferie eurozóny ̶ listopad 2010: Irsko dostává pomoc 85 mld. euro ̶ květen 2011: Portugalsko získává pomoc 78 mld. euro ̶ březen 2012: Řecko získává 130 mld. euro (součástí je i zkrácení soukromých věřitelů) ̶ červen 2012: Španělsko získává 100 ml. euro na rekapitalizaci bankovního sektoru ̶ Červenec 2012: Mario Draghi: „Within our mandate, the ECB is ready to do whatever it takes to preserve the euro. And believe me, it will be enough“. ̶ 2013 – 2015 uklidnění situace, opouštění záchranných programů (Řecko až 2018) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta44 Dluhová krize: výnosy vybraných desetiletých dluhopisů (v %) Španělsko Řecko Portugalsko Irsko Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta45 Vývoj ratingů vybraných zemí Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta46 Vývoj HDP 80 90 100 110 120 130 140 150 160 170 180 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 European Union - 27 countries (from 2020) Ireland Greece Spain Italy Portugal Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta47 Fiskální pravidla v EU 0 10 20 30 40 50 60 70 80 1990 1995 2000 2006 2008 2011 přijmové pravidlo dluhové pravidlo výdajové pravidlo deficitní pravidlo Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta48 Byla pravidla v EU účinná? Deficity veřejných financí (2009-2020) -35 -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 5 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Czechia Germany Ireland Greece Spain France Italy Netherlands Poland Slovakia EU27 Pakt stability a růstu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta49 Byla pravidla v EU účinná? 0 50 100 150 200 250 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 EU27 Czechia Germany Ireland Greece Spain France Italy Poland Slovakia Pakt stability a růstu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta50 Nástroje fiskální politiky ̶ velikost vládních výdajů ̶ vládní výdaje na spotřebu a investice jsou na rozdíl od soukromých výdajů a soukromých investic stabilní ̶ automatické (vestavěné) stabilizátory ̶ mandatorní výdaje ̶ progresivní daň z příjmu ̶ transferové platby ̶ diskreční opatření ̶ změna daní ̶ změna vládních výdajů ̶ změna struktury vládních výdajů Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta51 Vestavěné stabilizátory ̶ automaticky stimulují agregátní poptávku v době recese ̶ Jaká je jejich nevýhoda? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta52 Růst vládních výdajů v době Velké recese Výdaj 2008 2009 Státní rozpočet jako celek 1084 1167 Důchody 313 340 Podpora v nezaměstnanosti 7 15 8% 9% 112% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% Státní rozpočet důchody podpora v nezaměstnanosti Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta53 CS: Fungovala (by) progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Ukazatel 4Q 2008 4Q 2009 Změna r/r HDP_real 941 mld. Kč 925 mld. Kč -4,2 % Nezaměstnanost 5,5 % 8,7 % + 58 % Nominální mzda 26 904 Kč 26 724 Kč -0,7 % Reálná mzda (ceny 4Q 2008) 26 904 Kč 26 609 Kč -1,1 % Inkaso pojistného na SZ 98,57 mld. Kč 87 mld. Kč -11,7 % ̶ DPFO 2008 i 2009 ̶ Daň = 15 % ze superhrubé mzdy (1,34 násobek hrubé mzdy) ̶ sleva na poplatníka 24 840 Kč ročně Hrubý měsíční příjem Daň Průměrná sazba 12 000 Kč 342 Kč 2,85 % 20 000 Kč 1 950 Kč 9,75 % 30 000 Kč 3 960 Kč 13,20 % 50 000 Kč 7 980 Kč 15,96 % 100 000 Kč 18 030 Kč 18,03 % Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta54 CS: Fungovala (by) progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Ukazatel 4Q 2008 Daň Průměrná daňová sazba 4Q 2009 Daň Průměrná daňová sazba Změna příjmu r/r Změna daňové sazby Daňová úspora (měsíčně) 1. decil 12 666 Kč 476 Kč 3,8 % 12 491 Kč 441 Kč 3,5 % -1,38 % - 0,3 p. b. 28 Kč 1. kvartil 16 527 Kč 1 252 Kč 7,6 % 16 390 Kč 1 224 Kč 7,5 % -0,83 % - 0,1 p. b. 17 Kč Medián 21 881 Kč 2 328 Kč 10,64 % 21 700 Kč 2 292 Kč 10,56 % -0,83 % - 0,08 p. b. 17 Kč 3. kvartil 29 380 Kč 3 835 Kč 13,1 % 29 386 Kč 3 837 Kč 13,1 % 0,02 % 0 - 0,4 Kč 9. decil 40 988 Kč 6 169 Kč 15 % 41 719 Kč 6 316 Kč 15,1 % 0,45 % + 0,1 p. b. - 37 Kč Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta55 ̶ příjmy se snížily v průměru o 0,7 % ̶ progresivní zdanění (by) pomohlo minimálně ̶ větší progrese by významně situaci nezlepšila => progresivní zdanění jako vestavěný stabilizátor nefunguje CS: Fungovala by progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta56 Multiplikační proces ̶ jakým způsobem ovlivní dodatečně utracené prostředky agregátní poptávku ̶ pokud multiplikátor = 1 => dodatečné výdaje = dodatečnému nárůstu HDP ̶ multiplikátor může dosahovat i jiných hodnot Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta57 Spotřeba ̶ agregátní spotřeba má dvě složky ̶ fixní část: autonomní spotřeba, která je nezávislá na příjmu ̶ variabilní část, která je závislá na příjmu ̶ agregátní spotřeba = autonomní spotřeba + spotřeba závislá na příjmu ̶ příjem podléhá zdanění ̶ 𝐶 = 𝑐0 + 𝑐1(1 − 𝑡)𝑌 ̶ 𝑐1 mezní sklon ke spotřebě Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta58 Investiční výdaje ̶ Firma se rozhoduje, co udělat s naakumulovaným ziskem: ̶ vyplatit dividendy ̶ zvýšit úspory ̶ investovat v zahraničí -> zahraniční investice ̶ investovat doma -> investice jako složka HDP ̶ Faktory, které toto ovlivňují ̶ úroková sazba doma ̶ úroková sazba v zahraničí ̶ očekávaný zisk ̶ Předpokládáme, že investice nezávisí na hodnotě aktuálního výstupu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta59 Vládní výdaje ̶ exogenní Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta60 Čisté exporty ̶ 𝑁𝑋 = 𝐸𝑋 − 𝑚 ∗ 𝐼𝑀 ̶ 𝑚 je mezní sklon k importu (změna v importech vyvolaná změnou důchodu) ̶ export – exogenní Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta61 Agregátní poptávka ̶ 𝐴𝐷 = 𝑐0 + 𝐶1 1 − 𝑡 𝑌 + 𝐼 + 𝐺 + 𝐸𝑋 − 𝑚𝐼𝑀 ̶ 𝑀 = 1 1−𝑐1 1−𝑡 +𝑚 ̶ daně a dovozy multiplikátor snižují ̶ Příklad: ̶ t = 20 %; m = 20 %, c1 = 60 % ̶ M = 1,39 (bez zahrnutí daní a dovozu by byl 2,5) z Makroekonomie 1 známe: 𝑀 = 1 1 − 𝑀𝑃𝐶 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta62 Multiplikační proces ̶ Multiplikátor má jinou velikost v době boomu, kdy ekonomika funguje na plné kapacitě, a v době recese, kdy jsou v ekonomice nevyužité zdroje ̶ Důležitý je rovněž cíl fiskálního stimulu: zdroje, které se nevyužívají, aby byly využity ̶ Velikost multiplikátoru také závisí na očekávání domácností a firem ohledně budoucího vývoje ̶ pokud domácnosti očekávají po fiskálním stimulu vyšší daně, budou více šetřit ̶ Efekt vytěsnění – nárůst úrokové míry způsobí snížení soukromých investic (úroková sazba je ale řízena CB – viz monetární politika) ̶ Předpokládejme, že vláda zvýší svoje výdaje do infrastruktury; pokud je plná zaměstnanost a plné využití zdrojů, tak to krátkodobě povede pouze ke zvýšení ceny. V delším období to povede k přesunu zaměstnanců a kapitálu do stavebnictví. Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta63 Multiplikátor Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta64 CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (založeno na Fischer et al. 2020, Horská 2020) ̶ snížení DPFO zrušením počítání daně z příjmu ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy (z 20,1 % na 15 %) + nárůst slevy na poplatníka z 2 070 na 2 320 Kč/měsíc ̶ cílem MF ČR bylo podpořit spotřebu domácností ̶ A. Schillerová: „Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky“. Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta65 Dopad zrušení superhrubé mzdy CS: snížení daní v ČR v roce 2021 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta66 CS: snížení daní v ČR v roce 2021 ̶ dopad na veřejné rozpočty cca 115 mld. Kč ̶ zvýšení spotřeby o 56 mld. Kč ̶ multiplikační efekt? ̶ ČR – malá otevřená ekonomika ̶ spotřeba z dovozů cca 22 % celkové spotřeby ̶ spotřeba domácností se opatřením zvýšila o cca 1,1 % + zvýšil se dovoz o 0,35 % ̶ HDP se opatřením zvýšilo o 0,8 % ̶ multiplikátor = 0,34 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta67 Multiplikační efekt CS: snížení daní v ČR v roce 2021 nárůst HDP o 0,8 p. b. daňový balíček stál 2,3 % HDP Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta68 Procyklická politika vlády ̶ vláda může snížit výdaje nebo zvýšit daně v obavě o udržitelnost veřejných financí ̶ časová zpoždění Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta69 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 ̶ snížená sazba DPH zvýšena z 10 % na 14 % ̶ snaha udržet deficit veřejných financí X procyklická fiskální politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta70 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – situace 3Q 2011 ̶ Situace v říjnu 2011 Deficity státního rozpočtu Vývoj zadlužení Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta71 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – situace 3Q 2011 ̶ Informace dostupné v říjnu 2011 Produkční mezera Indikátor důvěry v průmyslu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta72 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – situace v Evropě Výnos španělských 10Y dluhopisů Výnos irských 10Y dluhopisů Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta73 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – výsledek 2008 2009 2010 2011 2012 2011 2012 2011 2012 Predikce 2Q 2011 Predikce 3Q 2011 Skutečnost HDP 2,5 -4,1 2,3 2,5 2,5 2,1 1 1,8 -1 Spotřeba domácností 3,6 -0,2 0,2 0,5 2 -0,6 -0,5 0,5 -2,1 Spotřeba vlády 1,1 2,6 -0,1 -2,4 -2,1 -1,2 -0,5 -2,7 -1,9 Investice -1,5 -7,9 -3,1 1,9 3,2 2,1 1,4 0,4 -4,5 Čistý export 1,3 -0,6 1 1,9 1,1 1,7 1 1,9 1,7 Inflace 6,3 1 1,5 2,3 3,5 1,9 3,2 1,9 3,3 HDP eurozóny 0,5 -4,2 1,8 1,9 2 1,7 1 1,6 -0,6 10Y úrokové sazby 4,55 4,67 3,71 4,0 4,3 3,7 3,7 3,71 2,8 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta74 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – výsledek Deficit státního rozpočtu Mezera výstupu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta75 Vliv zahraničí ̶ zahraničí ekonomiku ovlivňuje skrze zahraniční obchod ̶ Německo má 31% podíl na vývozu ČR, což vede k 20 % podílu na české agregátní poptávce ̶ Fiskální expanze Německa tak zvyšuje agregátní poptávku v České republice Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta76 CS: fiskální stimul ve Francii Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta77 Fiskální politika J. F. Kennedyho ̶ 1958 – recese ̶ HDP -0,7 % ̶ U 6,8 % ̶ 1960 – zpomalení ̶ HDP 2,6 % ̶ U 6,6 % ̶ Program New Economics ̶ problém s prosazením v Kongresu ̶ nástup L. Johnson => snížení daní (osobních o 20 %; podnikových o 10 %) ̶ HDP i zaměstnanost vzrostly, U se snížila ̶ daně zůstaly sníženy, vládní výdaje rostly (Vietnam) => inflace -2% -1% 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 Nezaměstnanost HDP Inflace Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta78 Závěr ̶ Deficit státního rozpočtu má svou strukturální a cyklickou složku. ̶ Veřejný dluh je standardní součástí moderní ekonomiky. ̶ Veřejný dluh je možno financovat různými způsoby, vždy ale vznikají náklady, které musí někdo nést. ̶ V případě dluhové krize není možné provádět expanzivní fiskální politiku. ̶ Výhodou vestavěných stabilizátorů je snížení časových zpoždění; nevýhodou omezená použitelnost.a ̶ Multiplikátor snižují daně a otevřenost ekonomiky. Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta79 Literatura ̶ Franc a kol. 2015: Hospodářská politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta80