Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta1 Vývoj hospodářské politiky ve 20. století Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta2 Vývoj hospodářské politiky ve 20. století ̶ obsah ̶ první polovina 20. století ̶ Letá prosperity (1951-1970) ̶ Krize (1971-1979) ̶ Neokonzertvativní obrat (1980-1989) ̶ Dekáda změn (1990-2000) ̶ cíl ̶ Jak se vyvíjel přístup státu k ekonomice? ̶ Jaká měla vliv fiskální a monetární politika? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta3 Období před 1. světovou válkou ̶ „Zlatý věk“ ̶ vysoký ekonomický růst ̶ liberalizovaný zahraniční obchod ̶ zlatý standard (hlavní úlohu hrála Velká Británie) => stabilní prostředí ̶ omezená role státu v ekonomice Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta4 Vládní výdaje vybraných zemí Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta5 Růst HDP mezi 1900 a 1913 Země HDP (1900) HDP (1913) změna Rakousko 4 594 5 523 20% Belgie 5 947 6 727 13% České země 2 756 3 341 21% Francie 4 584 5 555 21% Německo 4 758 5 815 22% Indie 955 1 073 12% Itálie 3 264 4 057 24% Japonsko 2 123 2 431 15% Nizozemí 5 306 6 454 22% Velká Británie 7 594 8 212 8% USA 8 038 10 108 26% Ceny jsou v USD v cenách 2011 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta6 Co přinesla 1. světová válka ̶ přechod hospodářství na válečnou výrobu a její poválečné opuštění (spojené s poklesem HDP a růstem U) ̶ během války opuštění zlatého standardu => inflace (někdy hyperinflace); postupný návrat ke zlatému standardu (s problémy) ̶ postupné hospodářské oživení během 20. let Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta7 Index spotřebitelských cen 1918-1926 (1914 = 100) Země 1918 1920 1922 1924 1926 Německo 304 990 14 602 128 141 Francie 213 371 315 395 560 Švédsko 219 269 198 174 173 Velká Británie 200 248 181 176 171 Pozn.: Německo v roce 1923: 15 437 mld. Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta8 Československo ̶ vyspělá, industrializovaná ekonomika ̶ kapitál často v německých rukách ̶ měnová politika ̶ Alois Rašín ̶ 1919: měnová reforma ̶ deflační měnová politika ̶ cíl: stabilita měny; v roce 1929 oficiálně ukotvena ke zlatu ̶ úspěšná druhá polovina 20. let Rok Ceny (1914=100) Kurz k CHF Vývoz (mld. Kč) Nezaměstnaní (tis.) 1921 1 674 6,5 29,2 72 1922 976 6,89 19,5 127 1923 958 6,00 13,8 207 1924 1014 6,58 17,0 97 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta9 Velká deprese ̶ začátek: 1929 propad cen akcií na burze ̶ pokles spotřeby, investic, krachy bank ̶ americké stahování investic + omezení obchodu přeneslo krizi do Evropy ̶ reakce hospodářské politiky ̶ omezené vládní aktivity (víra s sebeozdravné schopnosti ekonomiky), ale nárůst vládních výdajů + deficitů ̶ měnová politika: FED nereagoval (1931 dokonce zvýšil sazby), nedodal bankovnímu systému likviditu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta10 Velká deprese ̶ 1933: New Deal (Roosevelt, USA) ̶ bankovní prázdniny ̶ opuštění zlatého standardu ̶ reforma FEDu ̶ program na vytváření pracovních míst ̶ strukturální programy pro zemědělství a průmysl regulace konkurence, cenotvorby a produkce v zemědělství snaha o poklesu produkce (vybíjení stád, zaorávání osevních ploch) ̶ zavedení dávek v nezaměstnanosti a starobních důchodů Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta11 Vývoj HDP/os. 1925-1938 v USD cenách 2011 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 Rakousko Československo Francie Německo Velká Británie USA SSSR Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta12 Velká deprese Země ekonomické dno kumulativní pokles Rakousko 1933 -23% Belgie 1932 -9% Československo 1935 -21% Francie 1935 -13% Německo 1932 -17% Itálie 1934 -9% Nizozemí 1934 -16% Velká Británie 1932 -6% USA 1933 -33% SSSR ekonomika rostla Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta13 Velká deprese – Německo ̶ 1932: ̶ nezaměstnanost 30 % ̶ pokles cen o 26 % ̶ 1933: zmocňovací zákon umožňoval Hitlerovi vládnout bez účasti Reichstagu ̶ centrálně řízená ekonomika (vznikala postupně do roku 1938) ̶ centrální bilanční plán (čtyřleté) ̶ pevné ceny ̶ nucená kartelizace ̶ snaha o autarkní politiku (soběstačnost) ̶ výrobní prostředky zůstaly v soukromých rukách ̶ expanzivní fiskální politika ̶ měnová politika ̶ monetizace vládních deficitů ̶ do konce 30. let však docházelo k poklesu růstu peněžní zásoby ̶ později potlačená inflace Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta14 Velká deprese – Československo ̶ přišla později, ale pokles byl hluboký a dlouhý ̶ ČSR malá otevřená ekonomika ̶ 1933: ̶ průmyslová výroba nižší o 40 % ̶ zahraniční obchod nižší o 71 % ̶ 1934/1935 dno ̶ kumulativní pokles 21 % ̶ U: 42 tisíc => 640-740 tisíc Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta15 Velká deprese – Československo ̶ měnová politika ̶ setrvávání na zlatém standardu => deflace v průměru 5 % ročně ̶ 1934: devalvace ̶ fiskální politika ̶ zvýšení podpory v nezaměstnanosti ̶ veřejné práce (např. silniční fond) ̶ zvyšování daní (snaha udržet vyrovnaný státní rozpočet) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta16 Velká deprese – Československo Rok Příjmy Výdaje Saldo 1929 10 540 10 275 265 1930 9 702 9 928 -226 1931 10 291 12 260 -1 969 1932 10 088 10 258 -170 1933 8 081 9 588 -1 507 1934 8 175 8 880 -705 1935 8 442 10 098 -1 656 1936 7 554 9 134 -1 760 1937 8 970 8 961 9 Státní rozpočet (v milionech Kč) Němcová (2017) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta17 Ekonomické důsledky 2. světové války ̶ přechod hospodářství na válečnou ekonomiku a její poválečné opuštění (spojené s poklesem HDP a růstem U) ̶ poválečná obnova motivována snahou vyvarovat se chybám po 1. sv. válce ̶ Marshallův plán ekonomické pomoci ̶ zvýšení vládních výdajů ̶ znárodňování i v nesocialistických zemí ̶ rozdělení Evropy Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta18 Ekonomické důsledky 2. světové války ̶ Bretton-Woodský měnový systém ̶ 1944-1971 ̶ modifikovaný zlatý standard ̶ systém fixních kurzů vázaných na dolar ̶ dolar směnitelná za zlato ̶ vytvořen MMF a Světová banka Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta19 Léta prosperity (1951-1970) ̶ dominantní pozice USA ̶ vysoký růst produktivity ̶ výrazné snížení nezaměstnanost ̶ v UK a USA rozvoj keynesiánské hospodářské politiky ̶ ovlivňování AD ̶ snaha o řízení Phillipsovy křivky ̶ rozvoj sociálních programů => vznik států blahobytu ̶ ekonomické plánovaní Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta20 New Economics ̶ USA, 60. léta ̶ praktické uplatnění keynesiánských myšlenek ̶ stimulace AD skrze veřejné výdaj, daňové úlevy a nízké úrokové sazby ̶ hospodářská politika: zdroj stabilizace ekonomiky a trvalého ekonomického růstu ̶ rozšíření sociální politiky ̶ na konci 60. let počínající problémy s inflací Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta21 Stop-go policy ̶ Velká Británie 50. a 60. léta ̶ keynesiánské řízení agregátní poptávky ̶ fiskální politika: hlavní nástroj ̶ monetární politika: podpůrná role udržování nízkých úrokových sazeb Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta22 Německý hospodářský zázrak a Erhardova reforma ̶ freiburská škola => ordoliberalismus ̶ Erdhardova reforma ̶ měnová reforma ̶ reforma bankovní soustavy ̶ přechod k tržní ekonomice ̶ sociálně tržní hospodářství ̶ konkurence ̶ stabilní měnový systém zajištěný centrální bankou ̶ sociální řád založený na průběžně financovaném penzijním systému Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta23 Německý hospodářský zázrak a Erhardova reforma ̶ monetární politika ̶ nezávislá CB (Bundesbanka) ̶ diskreční ̶ základní nástroj: diskontní sazba ̶ cíl: cenová a měnová stabilita (zkušenosti s hyperinflací) ̶ fiskální politika ̶ primárním cílem nebyla stabilizace ekonomického cyklu ̶ cíl: stimulace akumulace soukromého kapitálu ̶ snižování daní ̶ obvykle přebytkové nebo vyrovnané rozpočty Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta24 Německý hospodářský zázrak – výsledky ̶ vysoké růsty HDP ̶ nízká nezaměstnanost ̶ růst produktivity práce ̶ stabilní cenová hladina Ukazatel 1949-1954 1954-1959 1960-1963 Průměrný růst HDP 8,4 6,6 7,6 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta25 Les Trente Glorieuses (třicet báječných let) ̶ Francie (1945-1975) ̶ období dynamického ekonomického růstu, růst produktivity práce ̶ indikativní plánování ̶ redukuje nejistotu v ekonomice díky vyhlašování cílů hospodářské politiky ̶ soukromý sektor existuje a není k plnění plánu násilně nucen ̶ vytváření národních šampionů ̶ iniciace procesu evropské integrace ̶ měnová politika ̶ podřízena cílům indikativního plánování ̶ snaha o podporu příjmů nebo stimulace hospodářského růstu ̶ období ukončeno ropnými šoky Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta26 Les Trente Glorieuses – výsledky 0 5000 10000 15000 20000 25000 HDP -2% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% Růst HDP Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta27 Krize (1971-1979) ̶ přehřívání ekonomiky => růst inflace (inflace přetrvávala po celá 70. léta) ̶ ropné šoky (1973, 1979) => stagflace (vysoká inflace, pokles HDP, růst U) ̶ neúčinná keynesiánská politika ̶ měnový systém ̶ 1971: zrušení směnitelnosti dolaru za zlato ̶ přechod na plovoucí kurzy Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta28 Vybrané ekonomické ukazatele USA Ukazatel 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 Růst HDP 0,2 3,4 5,3 5,8 -0,5 -0,2 5,3 4,6 5,6 3,2 Inflace 5,3 5,0 4,3 5,6 9,0 9,4 5,8 6,4 7,0 8,3 Nezaměstnanost 4,9 5,9 5,6 4,6 5,6 8,5 7,7 7,1 6,0 5,8 Saldo rozpočtu -0,3 -2,1 -2,0 -1,1 -0,4 -3,4 -4,2 -2,8 -2,7 -1,6 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta29 Vybrané ekonomické ukazatele Velké Británie Ukazatel 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 Růst HDP 2,0 1,7 2,8 7,4 -1,5 -0,8 2,6 2,6 2,9 2,8 Inflace 6,5 9,2 7,5 9,1 15,9 24,1 16,6 15,9 8,2 13,4 Nezaměstnanost 2,6 3,4 3,7 2,69 2,6 4,0 5,4 5,8 5,8 5,4 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta30 Neokonzervativní obrat (1980-1989) ̶ Ronald Reagan, Margaret Thatcherová ̶ příklon k myšlenkám volného trhu ̶ snižování daní ̶ privatizace ̶ deregulace ̶ omezování státních zásahů do ekonomiky ̶ snižování veřejných výdajů ̶ monetární politika ̶ přestala být podřízenou fiskální politice ̶ CB dostávaly větší nezávislost ̶ boj proti inflaci ̶ přistoupilo se k regulaci peněžní zásoby Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta31 Neokonzervativní obrat (1980-1989) ̶ 1982-1983: citelná recese (spojena s monetární restrikcí) ̶ inflaci se podařilo dostat pod kontrolu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta32 Reaganomika ̶ fiskální politika ̶ redukce vládních výdajů, omezení státní regulace, snížení daní ̶ vysoké deficity státního rozpočtu ̶ měnová politika ̶ snaha o snižování inflace ̶ omezování tempa růstu peněžních agregátů ̶ cíl: růst peněžního agregátu M1; od října 1982 implicitní cílování úrokových sazeb ̶ sociální politika ̶ snížení sociálních dávek, omezení se na garanci záchranné sociální sítě ̶ nárůst nerovnosti Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta33 Reaganomika - výsledky Ukazatel 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 Růst HDP 1,1 4,2 5,0 4,5 4,2 4,2 3,4 4,1 3,5 1,9 Inflace 9,9 8,3 7,0 6,0 5,4 4,9 2,7 3,4 3,8 3,9 Nezaměstnanost 7,8 7,2 6,6 6,4 6,0 5,6 6,2 5,5 5,3 5,6 Saldo rozpočtu -2,6 -4,0 -6,0 -4,8 -5,2 -5,0 -3,2 -3,1 -2,9 -3,8 Federální dluh 32,6 35,2 39,9 40,7 43,9 48,1 50,5 51,9 53,1 55,9 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta34 Thatcherismus ̶ prioritou hospodářské politiky: neinflační vývoj ̶ omezení role státu, deregulace, privatizace ̶ fiskální politika ̶ přestala být nástrojem ovlivňování agregátní poptávky ̶ plánované snižování vládních výdajů se dařilo realizovat jen pozvolna ̶ snížení daňového zatížení ̶ monetární politika ̶ postupné snižování růstu peněžní zásoby (M3) ̶ snaha snížit inflační očekávání ̶ vysoké úrokové sazby => apreciace libry => zhoršení konkurenceschopnosti exportu => pokles HDP a nárůst U ̶ od 1985 cílování měnového kurzu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta35 Thatcherismus – výsledky Ukazatel 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 Růst HDP 2,8 -2,0 -1,2 1,7 3,8 1,8 3,8 3,6 4,4 4,7 2,1 Inflace 13,4 18,0 11,9 8,6 4,5 5,0 6,0 3,4 4,2 4,9 7,8 Nezaměstnanost 4,0 4,8 7,9 9,5 10,5 10,7 10,9 11,8 10,3 8,3 6,4 Saldo rozpočtu -3,8 -2,6 -3,4 -2,8 -2,7 -3,3 -2,9 -2,3 -2,1 -1,2 0,7 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta36 Dekáda změn (1990-2000) ̶ rozpad socialistického bloku ̶ liberalizace, deregulace, privatizace ̶ spojeno s krátkodobým propadem ekonomického výkonu (J-křivka) ̶ příliv zahraničních investic Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta37 Transformace československé (české) ekonomiky ̶ 1990: ̶ umožněno podnikání ̶ oddělení centrální banky od komerčních bank (státem vlastněných) ̶ 1991: ̶ hlavní reformní rok ̶ liberalizace cen, zahraničního obchodu ̶ zavedení směnitelnosti koruny ̶ počátek privatizace ̶ Fiskální politika ̶ snaha o vyrovnané rozpočty ̶ Měnová politika ̶ cílování měnového kurzu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta38 Transformace československé (české) ekonomiky – výsledky 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 Změna HDP 1,4 -1,2 -11,6 -0,5 0,1 2,2 5,9 4,2 Inflace 1,4 9,7 52,0 11,1 20,8 9,9 9,6 8,9 Nezaměstnanost 0,7 4,1 2,6 4,3 4,3 4,0 3,9 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta39