Nerovnost a sociální politika Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie2 Měření nerovnosti ̶ Lorenzova křivka ̶ Giniho koeficient ̶ G=A/(A+B) ̶ Hranice chudoby ̶ Robin Hood index (Hoover index) ̶ Kolik procent příjmu by bylo třeba rozdělit, aby všichni měli stejně Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie3 Giniho koeficient (v %) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie4 Příjmová nerovnost ve vybraných zemích OECD Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie5 Míra chudoby Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie6 Vývoj podílu lidí s příjmem pod 1,9 $ (v %) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie7 Vývoj podílu lidí s příjmem pod 1,9 $ (v %) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie8 Lidé žijící s příjem pod 1,9 $ (extrémní chudoba) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie9 Daně a transfery snižují příjmovou nerovnost Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie10 Daně a transfery snižují příjmovou nerovnost Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie11 Giniho koeficient ČR 23,5 24 24,5 25 25,5 26 26,5 27 27,5 28 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie12 Příjem před a po zdanění a transferech v ČR 0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000 Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina 0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000 Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie13 Příjem před a po zdanění a transferech v ČR 0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 Top 1 % Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina 0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 Top 1 % Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie14 Podíl na celkovém příjmu před a po zdanění a transferech 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Top 1 % Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Top 1 % Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie15 Giniho koeficient ve vybraných zemích 20 25 30 35 40 45 50 55 60 1994 1999 2004 2009 2014 2019 ČR Německo Egypt Franice Velká Briránie Peru Polsko Slovensko Švédsko USA Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie16 Podíl na celkovém bohatství 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Top 1 % Top 10 % 50.-90. percentil spodní polovina Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie17 Podíl na celkovém příjmu po zdanění a transferech a na celém bohatství 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Top 1 % Top 10 % 50. - 90. percentil spodní polovina 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Top 1 % Top 10 % 50.-90. percentil spodní polovina Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie18 Giniho koeficient majetkového rozdělení Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie19 Proč je majetková nerovnost vysoká? ̶ významná část majetku děděna ̶ nízké majetkové daně Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie20 Podíl majetkových daní na daňovém výnosu Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie21 Proč se příjmová nerovnost zvyšuje (by mohla zvyšovat)? ̶ v důsledku globalizace (technologické změny, zahraniční obchod, investice) ̶ mění se rovnováha mezi prací a kapitálem ̶ mizí tradiční pracovní místa ̶ mění se společenské postoje ̶ (stát méně reguluje a méně přerozděluje) ̶ snižuje se daňová progrese Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie22 Podíl práce na národním důchodu Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie23 Zdanění vysokých příjmů Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie24 Zdanění příjmů (USA) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 nejnižší sazba nejvyšší sazba Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie25 Sociální politika ̶ Cíl: zabezpečení sociálního smíru v rámci hospodářských a politických možností dané země ̶ Teoretické přístupy: ̶ Konzervativismus – individuální svoboda a zodpovědnost; sociální postavení a blahobyt by měl odpovídat ekonomické výkonnosti ̶ Demokratický socialismus – usiluje o překonání sociální nerovnosti; zabezpečení základních životních podmínek je úloha státu ̶ Katolické sociální učení – uznává svobodu jednotlivce; zdůrazňuje však, že za sociální situace odpovídá celá společnost; jistá omezená úloha státu; zajištění určitého dostatku pro všechny Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie26 Výdaje na sociální politiky ze státního rozpočtu (2021) 697 187,5 239,6 666,6 94,9 sociální dávky kapitálové výdaje školství ostatní strukturální politika Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie27 Subjekty ̶ Stát a jeho orgány (MPSV, ÚP, ČSSZ) ̶ Zaměstnavatelé ̶ Zaměstnavatelské a odborové svazy, tripartita ̶ Církve ̶ Rodina ̶ Nadnárodní instituce (OSN, EBRD, ILO) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie28 Funkce ̶ Ochranná ̶ Redistribuční ̶ Homogenizační ̶ Stimulační ̶ Preventivní Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie29 Principy ̶ Subsidiarity ̶ Participace Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie30 Nástroje sociální politiky ̶ Kolektivní vyjednávání ̶ Tripartita ̶ Odbory ̶ Sociální příjmy ̶ Porodné, starobní důchod ̶ Sociální služby ̶ Věcné dávky ̶ Léky, zdravotnické prostředky ̶ Účelové půjčky ̶ Půjčky na bydlení, vzdělání ̶ Úlevy a výhody ̶ slevy na jízdném Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie31 Filozofické přístupy k politice přerozdělování ̶ utilitarismus ̶ liberalismus ̶ spravedlnost ̶ „situace za závojem nevědomosti“ ̶ libertariánství Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie32 Stát blahobytu ̶ Stát hraje významnou hospodářsko-politickou a sociální roli ̶ Stát zajišťuje: ̶ Základní příjem pro každého ̶ Zmírnění nebo překonání rizik ̶ Poskytování veřejných sociálních služeb ̶ Míra zajištění je mezi státy různá Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie33 Etapy ve vývoji státu blahobytu ̶ 80. léta 19. stol. - 2. světová válka ̶ Položeny základy států blahobytu (základní pojišťovací schémata) ̶ Veřejné školství ̶ Velká hospodářská krize ̶ 2. světová válka - 70. léta 20. století ̶ Zlatý věk států blahobytu - W. Beveridge - „péče od kolébky až po hrob“ ̶ 70. - 90. léta 20. století ̶ Stagnace států blahobytu ̶ Současnost ̶ Rekonceptualizace státu blahobytu nebo demontáž státu blahobytu? Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie34 Růst vládních výdajů v letech 1937-2013 (v % HDP) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie35 Výdaje na sociální dávky v EU Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie36 Výdaje na sociální dávky v EUpodle typu Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie37 Zdroje financování sociálních výdajů Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie38 Typologie státu blahobytu ̶ Liberální (USA) ̶ Sociální systém omezený na univerzální přerozdělování ̶ Soukromé systémy sociálního pojištění ̶ Důraz na pružné fungování trhu práce ̶ Sociálně-demokratický (Švédsko) ̶ Univerzalistická povaha sociálního systému ̶ Vysoké náhradové poměry ̶ Strategie dohod na úrovni tripartity ̶ Aktivní politika zaměstnanosti ̶ Konzervativní (Německo) ̶ Státem organizované sociální zabezpečení ̶ Silný vliv dalších subjektů (rodina, církev) ̶ Subsidiarita ̶ Rudimentární (jihoevropský) ̶ Duální stát – konzervativně korporativní režim (důchodové zajištění, zajištění v nezaměstnanosti hrazeno z příjmů ze zaměstnání) + sociálně demokratický režim (zdravotní péče a vzdělání je hrazeno z daní) ̶ Důležitost rodiny ̶ Výjimečné postavení zaměstnanců veřejné správy Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie39 Krize státu blahobytu ̶ Růst nákladů, ztráta konkurenceschopnosti, růst zadlužení ̶ Ztráta efektivnosti ̶ Ztráta sociálního konsensu ̶ Demografické změny Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie40 Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel vůči ekonomicky aktivním (v %) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie41 CS: Vývoj švédského státu blahobytu ̶ Do roku 1970 - prosperita Kolikrát bylo HDP v roce 1970 vyšší než v roce 1870 Giniho koeficient 1960-2008 Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie42 CS: Vývoj švédského státu blahobytu ̶ Nižší tempa růstu v 70. a 80. letech, recese v 1. polovině 90. let (1991-1993) => krize švédského modelu? ̶ Příčiny ze strany hospodářské politiky: ̶ keynesiánská regulace poptávky ̶ devalvace koruny, které oddalovaly řešení strukturálních problémů ̶ četné regulace pracovního trhu ̶ růst reálných nákladů na práci ̶ nadměrná daňová zátěž Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie43 CS: Vývoj švédského státu blahobytu Nejvyšší daňová sazba z příjmu Reálný růst HDP na hlavu (USA 1970=100) Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie44 CS: Vývoj švédského státu blahobytu Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie45 Závěr ̶ Sociální stabilita je předpokladem úspěšného ekonomického vývoje ̶ Existuje však trade-off mezi ekonomickou efektivností a mírou socio-ekonomických nerovností ̶ Nerovnost měříme pomocí Giniho koeficientu nebo Lorenzovy křivky ̶ Majetková nerovnost je výrazně větší než příjmová nerovnost ̶ Stát blahobytu v důsledku působení globalizace a nepříznivého demografického vývoje postupně prochází transformací směrem ke „konkurenčnímu“ státu blahobytu. Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ekonomie46