Bilance a základy účetního pohledu na ekonomii Studijnítext pro předmět SMOE_Semináře z monetárníekonomie podzim 2021 Jan Jonáš Úvodnítext pro seznámeníse s hlavními principy účetních bilancí, které budeme v průběhu semestru používat. Když se zamyslíte nad nějakým ekonomickým problémem, patrně do své úvahy zahrnete účetnictví, ať již ve formě konceptů, kterými uchopujete daný problém, nebo ve formě dat, kterými si o problému děláte kvantitativnípředstavu. Pokud se nad tímto zamyslíte více, můžete si všimnout, že snad v každém ekonomickém předmětu je účetnictvívyužíváno, i když je někdy „schováno", resp. nenípřímo explicitní. Pro kurzy monetárníekonomie však účetnictví představuje velice vhodný způsob pohledu. Doplním, že pod pojmem účetnictvízde rozumím pohled na ekonomické jevy prostřednictvím bilancí, někdy označovaný také jako accounting view, balance sheetapproach. Tento text je vstupním materiálem pro studenty seminářů monetárníekonomie. Jeho účelem je představit základní bilanční principy, potřebné pro porozuměnímonetárním otázkám, kterýmise budeme v kurzu zabývat-jako je např. struktura finančního systému, role a možnosti centrálních bank v něm, nebo také vztah peněza hospodářství. Důležité je zdůraznit, že se v kurzu budeme zabývat zej mé na bilanční neboli účetní logikou, která je poměrně intuitivní. Nebudeme se zabývat konkrétním účtováním, jak jej dělá účetníoddělenírůzných monetárních institucí. Cílem kurzu není vytvořit kvalifikaci pro pozici účetního v bance, i když pro tyto pracovníky by byl předmětjistě užitečný. Cílem kurzu je porozumětfungovánípeněžníhoafinančníhosystému, ajeho vlivu na reálné hospodářství. Soudobé finančnísysté my jsou velmi komplexní a tudíž relativně komplikované. Základ ní učebnicová definice finančních institucí je, že zprostředkovávají plate bnía zejména výpůjčn ístyk mezi nefinančními subjekty, jako jsou domácnosti, firmy astat, čímž usnadňují smě nu. Oproti tradiční představě banky, která zprostředkovává vztah mezisubjekty čerpající úvěr a vkladateli, jefinanční systém v posledních dekádách značně složitější. Kromě bank jej tvoří mnoho dalších specializovaných finančních institucí, jako jsou penzijnífondy, vzájemné fondy, zajišťovacífondy a další. Ty při své zprostředkující činnosti navíc využívajímnoho různých instrumentů, od akcií a dluhopisů až po různé sekuritizované cenné papíry. Ve finančním systému navíc působí regulatorní instituce, zejména centrální banky, které nad systémemdohlížía skrze něj provádísvojimonetárnípolitiku. Velmi přístupným způsobem, jak porozuměttéto komplexnísoudobéfinančnístruktuře je právě bilanční přístup. Ten spočívá v rámcové znalosti hlavních bilančních položek jednotlivých účastníků finančního systému a z toho vyplývajících možností, co mohou v systému dělat. Příkladem může být investiční banka držící cenné papíry navázané na „pochybné" hypotéčníúvěry, jejichž cena začíná klesat. Tato banka svými prodeji ovlivní jednak svoji bilanci, zejména ziskovost, ale také bilance mnoha dalších, což může mít ve finále důsledky např. na zaměstnanost. Jiným příkladem může být centrální banka, která změnou své rozvahy ovlivňuje tržníúrokové míry, které poté majívliv na úspory a investice a dále např. na dostupnost bydlení. V současnosti je také např. hojně diskutované téma skladby rozvahy centrálních a komerčních bank s ohledem na úvěrováníuhlíkově-neutrálních firem. Bilanční logika Základním bodem v účetnictví je vy meze ní stavů (stocks) a toků (flows). Stavy vyjadřují (účetní) hodnotu určitých veličin k danému okamžiku, jako např. hodnota státního dluhu k 31. 12. 2020. Toky představujízměnu hodnoty za určitý čas, jako např. deficit státního rozpočtu nebo jemu odpovídající hodnota nové emise státních dluhopisů v roce 2020. Dobrou analogii nabízí vodní hospodářství, kdy tok je množství vody, které proteče korytem řeky za určitou dobu, celková zásoba v přehradě k nějakému okamžiku je poté stavová veličina. Bilance je účetní výkaz zaznamenávající stavy. Konkrétně zaznamenává to, co účetníjednotka vlastní, jejímajetek neboli aktiva (assets). Souvztažně bilance zaznamenává takéto, kde na tato aktiva vzala, jinými slovy, čím jsou tato aktiva kryta - označované jako zdroje nebo pasiva. Zdroje mohou být buď vlastní, označované také jako vlastní kapitál (equity) případně jakočistá hodnota (networth), nebo cizí (v angličtině většinou ztotožněny s výrazem liabilities). Platí, že čistá hodnota firmy je rozdíl mezi jejímiaktivy a cizími zdroji. V anglicky psaných učebnicích se uvádí, že musí platit účetníidentita: Assets = Liabilities + NetWorth Assets NetWorth Liabilities V kurzu budemetentojednoduchýrámecčastovyužívat,akorátjednotliváaktiva a pasiva budeme konkrétněji klasifikovat, a to podle subjektů, kterými se budeme zabývat. Platí, že tato účetníidentita může být sestavena pro každý ekonomický subjekt. Pro peněžní a finanční instituce by měla např. podobu, kterou ilustruje následujícíbilance. Ba n