Města
Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území


Počátek měst
}Pravěké hrazené sídliště (změny v zemědělské výrobě)
}Od eneolitu (4400–2000 př. n. l.)
}Kultura nálevkovitých pohárů (Makotřasy, Zabrušany)
}Řivnáčská kultura (Homolka u Stehelčevse)
¨0,5 ha, 50 domů, několik set obyvatel
}Oppidum (pedes – obcházet)
}Keltská hradiště (města)
}Závist u Zbraslavi – 2. st. př. n. l. ,  akropole, 1,5 až 3 tis. obyv.,  180 ha
}(13. a 14. stol.  - velikost královských měst, Staré město pražské v přemyslovské době 80 ha)
}Česká Lhotice (Chrudim), Hostýn (Kroměříž),  Staré Hradisko (Prostějov),  Hrazany (Příbram),
Nevězice, Zvíkov (Písek), Stradonice(Beroun)
}
}

Počátek měst
}Refugium
}Opevněné místo trvale neobydlené
}Sloužilo pro dočasnou obranu obyvatel z okolí při nájezdech
}Slovanská hradiště
}Od 7. stol. do 12. stol. – doba hradištní
}Hliněné valy s dřevěnou palisádou
}Velkomoravské hradiště
}Centrem říše „urbs“ Veligrad (Velehrad)
}Mikulčice – 200 ha
}Staré Město u Uh. Hradiště – 250 ha
¨Více než 10 tis. obyv. (větší než Staré Město pražské z přemyslovské doby)

Počátek měst
}Knížecí hradiště
}Přemyslovská správní střediska
}Urbs, civitas, castrum
}Hradiště, knížecí dvorec, tržní osada
}10. – 11. stol. 5-10 ha
}Tržiště, knížecí dvorec, kostel
}

Kouřim



Typy feudálních měst
}Knížecí hradiště 10. – 11. stol.
}Trhová osada (trhová ves, villa forensis) 12.- 14. stol.
}Královské město (spravované královskou komorou)
}Horní město (Kutná Hora, Jihlava)
}Později i poddanská (Jáchymov, Měděnec, Abertamy apod.)
}Věnná města (královnina, po smrti krále královnin úděl)
}Dvůr Králové, Hradec Králové, Chrudim, Trutnov, Polička, Vysoké Mýto)
}Poddanské město (šlechtic či církev)
}Církevní město (Roudnice nad Labem, Kroměříž)
}Městečko (městys)
}Od 14.stol., menší poddanská města s právem trhu, ale bez opevnění
}Komorní (kamerální) město
}královskou komorou převzaté poddanské město (Pardubice - 1560 od zadlužených Pernštejnů, Rokycany,
Žebrák, Přelouč, Poděbrady)

}Co dělá město městem? Jaké má město funkce?



Funkce měst
}Městotvorná
}Regionální až nadregionální charakter
}Produkce určena i pro vnější okolí
}Průmysl
}Správa
}Finančnictví
}Kultura
}Školství (střední, vysoké)
}
}Městoobslužná
}Uspokojování potřeb obyvatel města či jeho spádové oblasti
}Základní školství
}Produkce potravin
}Prodej potravin
}Prodej spotřebního zboží

}Jaký je rozdíl mezi městem a venkovem? Kde je hranice mezi městem a venkovem?



Hranice mezi městem a venkovem
}Sídla
}Funkce
}Primární
¨Obytná
¨Zemědělská
}
}Sekundární
¨Obytná
¨Mocenská
¨Správní
¨Kulturní (kultovní, náboženská)
¨Obchodní
¨Průmyslová (řemeslná, manufakturní)
¨Vzdělanostní
¨
¨
¨

Vznik měst
}Přirozený
}Zakládání měst
}13. – 14. stol. středověká kolonizace
}Lokátor
}Královský úředník nebo privilegovaný „investor“
}Odměnou právo rychty, šenku, mýta, cla apod.
}
}Povýšení na město
}13. stol. mnohem častější způsob
}Povýšení vesnice na město
}Potvrzení nebo rozšíření již udělených privilegií

Z vývoje měst
}Počet měst včetně tržních osad
}13. stol.
}200
}15. stol.
}500 v Čechách
}200 na Moravě
}Měst cca čtvrtina
}Přelom 14. a 15. stol. – ve městech 350 tis. obyv. – cca 15 %
}
}V pol. 18. stol., 1754
}Čechy - 244 měst, 288 městysů, ve městech 380 tis. obyv., 19,6 %
}Morava - 81 měst, 182 městysů, veměstech107 tis. obyv.,  12,2 %
}1791 Morava – 384 tis. obyv., 29,1 %
}1830 Čechy – 967 tis. obyv., 25,2 %

Městské obyvatelstvo dnes
Kategorie
Velikostní kategorie
Počet obcí
v % z celé ČR
Počet obyvatel
v % z celé ČR
Rozloha v ha
v % z celé ČR
Hustota obyvatel na km2
I
1 až 199
1 543
24,69%
191 139
1,82%
918 084
11,64%
20,82
II
200 až 499
1 982
31,71%
648 331
6,17%
1 778 760
22,55%
36,45
III
500 až 999
1 346
21,54%
947 429
9,02%
1 749 946
22,19%
54,14
IV
1 000 až 1 999
710
11,36%
989 446
9,42%
1 300 167
16,49%
76,10
V
2 000 až 2 999
218
3,49%
529 936
5,04%
528 964
6,71%
100,18
VI
3 000 až 4 999
177
2,83%
668 836
6,37%
476 329
6,04%
140,41
VII
5 000 až 9 999
142
2,27%
970 204
9,23%
460 166
5,83%
210,84
VIII
10 000 až 19 999
69
1,10%
969 037
9,22%
237 142
3,01%
408,63
IX
20 000 až 49 999
42
0,67%
1 238 144
11,78%
200 062
2,54%
618,88
X
50 000 až 99 999
15
0,24%
1 055 958
10,05%
108 466
1,38%
973,54
XI
více než 100 000
6
0,10%
2 298 353
21,87%
128 774
1,63%
1 784,80
------------
Celkem
6 250
100,00%
10 506 813
100,00%
7 886 860
100,00%
133,22

Půdorys měst
}Pravidelný šachovnicový
}Plánovitý, normový či kolonizační
}Bruntál 1223
}České Budějovice1334
}Tábor 1420
}Písek, Rýmařov, Plzeň, Kolín, Slaný, Vysoké Mýto, Jindřichův Hradec, Horažďovice, Prachatice
}

Půdorys měst
}Plánovitý ulicový půdorys
}Podél komunikace
}
}Rakovník
}Kouřim
}Telč
}Slavonice
}Litomyšl
}Svitavy

Půdorys měst - rostlý
}Mělník
}Kutná Hora

Pahorkový půdorys
}Mladá Boleslav 1334
}Ústěk
}Hradec Králové
}Nové Město nad Metují
}

Smíšený půdorys
}Jihlava
}Milevsko
}
}Kopcovitý terén, podhorská oblast

Nepravidelný půdorys
}Český Krumlov
}Karlovy Vary
}Moravský Krumlov
}Loket

Náměstí
}Forum – Hrengaz – Ring – Rynek (původně shromáždění mužů v kruhu)
}Trh, tržnice
}Náměstí
}Shromáždění obce, vyhlášení nařízení panovníka, městské rady, trhy, zábavy, tresty
}Radnice, kostel, morové sloupy, kašny nebo rybníčky (Dobruška, Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad
Orlicí)
}
}Pokuty za neudržovanou fasádu domu na náměstí
}Rozloha 5 až 10 % plochy uvnitř hradeb
}

Ulice
}Nedodržování přesných stavebních linií
}Povinnost stavět průčelí v jedné linii 1864
}Branské ulice
}Ulice vedoucí k městským branám
}Šířka 15 až 20 m
}Přesné dodržování linií
}Podmínka vyhnutí se dvou povozů
}I u ulic hradebních
}
}Soutky
}Úzké uličky neurčené k průchodu, ale k odvádění vody a uskladnění odpadků
}Reihen, rejhny, mezírka hnisotečná

Stavební předpisy
}Stavební řád pro Jihlavu
}Přemysl Otakar I. 1270
}Odkazovalo se na řád většího města, odkud pocházel
}Výroky (rozhodnutí) zapisovány v městské knize
}
}Stavební povolení (již od dob přemyslovců)
}Právo sousedské (souhlas souseda)
}Nedotknutelnost vlastnického práva
}Právo staršího (respekt ke starší zástavbě)
}Některé části domu v určité vzdálenosti od sousedského pozemku
}(prevét – městský fyzikus- hygienik, maštale, chlév, hnojiště, topeniště)
}Zákaz oken na dvůr souseda
}
}1833
}Stavební řád
}

Stavební prvky
}Dlažba
}Předcházely jim hatě (rohože ze dřeva či proutí)
}Chodník
}Stezky lemované strouhami (7 stop široké od 13. stol.)
}Vyvýšené chodníky od pol. 19. stol.
}Loubí
}Krytá část ulice (náměstí)
}Nárožní patník
}Proti zatáčejícím povozům (rohové domy bývaly na větší parcele – kompenzace za náklady na opravu
rozbitých rohů)
}Prampouch
}Zpevnění spodního patra domu
}Stoka
}Svažitá ulička
}Pražská kanalizace 1787
}Osvětlení
}

Předměstí
}Nepravidelný půdorys
}Latrán
}Ulice předměstí z vnější části hradeb
}Mohlo se vyvinout v samostatně opevněný městský celek
}Český Krumlov, Příběnice, Velešín, Rožmberk
}Počet domů na předměstí mohl být větší než ve vnitřním městě
}Brno, Hradec Králové, Litomyšl
}Židovská čtvrť
}

Obytné stavby
}Hrad
}Královský
}Šlechtický (Soběslav, Jindřichův Hradec)
}Palác
}Gotický (Kutná Hora – Hrádek)
}Renesanční
}Palác Rožmberků,  Swarzemberský,
}Martiniců, Granovských atd.
}Barokní
}Fuerstenberský,  Buquoyský, Černínský
}Palác šlechtičen,  Místodržitelský palác
}Rokokový
}Golz-Kinských
}

Obytné stavby
}Zemnice (v hradištích)
}Městské roubené domy
}Bělá pod Bezdězem
}Hrázděné domy
}Cheb
}
}

Obytné stavby
}Zděné
}Románské
}Gotické (U Zvonu)
}Renesanční (Telč)
}Atikové (Slavonice)
}

Obytné stavby
}Zděné
}Barokní (U černého vola)
}Rokokové přestavby
}(Louny, U bílého jednorožce)
}
}

Městská podzemí
}Funkce
}Sklep
}Noční vchod za hradby
}Obranná (spíše výjimečně)
}
}Znojmo – 27 km, 4 patra, 40 ha, 14.-15. stol.
}Jihlava – 25 km, 3 patra, 5 ha, 14. – 17. stol.
}Plzeň – 17 km, 16. stol.
}Atd.

Stavební a zdobné prvky
}Alegorie, arkáda,  arhivolta,  arkýř, atika
}Bosáž, cimbuří, čuček, došek, edikula, chrlič, feston
}Kabřinec, konzola, krakorec, kružba,  lizéna (nemá hlavici ani patku)
}Lodžie, lomenice, luneta, nika, ostění
}Pavlač, pilastr, portál, prevet (arkýřový záchod na krakorcích)
}Sedile, sgrafito
}Šindel, štuk, táflování (interiérový dřevěný obklad)
}Voluta
}
}Domovní znamení

Veřejné stavby
}Radnice
}Škola
}Špitál
}Pošta
}Vězení
}Pranýř
}Katovna
}Věž

Radnice
}Brno
}Rychta 1304 – Stará radnice 1373
}Praha
}1338 instituce Staroměstské radnice (dům je starší)
}1380 přistavěna věž
}1. vlna - do r. 1400 radnice v královských městech
}2.vlna - během 16. stol. Radnice v poddanských městech
}Tábor
}3. vlna - pol. 17.stol. přestavby radnic po třicetileté válce
}4. vlna – přelom 18. a 19. stol. – josefínské reformy, byrokratizace veřejné správy

Škola
}Středověké školství
}Církev
}Koleje
¨Výuka probíhala v knihovnách, bytech mistrů, kaplích či skriptoriích
}Univerzita
}Renesanční školství
}1434 utrakvističtí kněží ve městech obnovovali školy
}Barokní školství
}Jezuité
}Jednotný způsob výuky
}Piaristé, voršilky

Další veřejné stavby
}Špitály
}Původně při klášterech (ubytování, strava, ošetření)
}Ve městech - péče o starší městské úředníky, řemeslníky, zchudlé a mrzáky
}Rozvoj po třicetileté válce
}Pošta
}Ferdinand I.
}Thurn-Taxis, Paar (1622)
}1722 převzala poštu komora (Karel VI.)
}Od 1740 dillegence – vozy k přepravě osob
}1743 zákaz vozit poštu formanům

Církevní stavby
}Chrám
}Klášter
}Fara
}Morový sloup
}Hřbitov

Technické stavby
}Vodovod
}Kašna
}Cesta
}Silnice
}most

Hospodářské stavby
}Řemeslnické dílny
}Krám
}Manufaktura
}Mlýn
}Krčma
}Lázeň
}Hampejz
}Jatka
}Ungelt
}Lékárna
}Mincovna

Opevnění
}Hradištní val
}Městské hradby
}Věž
}Brána
}Hláska

Urbanismus městských jader
}16. 6. 1894 zemské místodržitelství – stanovení závazku pořízení regulačního plánu do 10 let
}1895 regulační plán Olomouce
}Camillo Sitte
}1843 - 1903
}Stavba měst podle uměleckých zásad (1889)
¨Kritika Ringstrasse
}1894 nepřijat na místo profesora na Akademii výtvarných umění
}
}

Uvolnění středu
}Rothenburg ob der Tauber
}Marktplatz
}Norimberk
}Hauptmarkt
}
}

Umístění katedrál
}Padova
}S. Giustina
}Verona
}S. Fermo Maggiore
}S. Anastasia
}

Umístění katedrál v zástavbě - Řím
}255 kostelů (přelom 19. a 20. stol.)
}Na jedné straně přistavěno
}41 kostelů
}Na 2 stranách
}96 kostelů
}Na 3 stranách
}110 kostelů
}Ze 4 stran
}2 kostely
}Volně stojících
}6 kostelů
}

Brno



Uzavřenost náměstí
}Parma
}Piazza della Steccata
}Piazza Garibaldi Guiseppe
}
}Brána, portikus, loubí
}Vysoké Mýto
}
}

Uzavřenost náměstí
Návaznost ulic
}Brno
}Zelný trh
}Bjornsnovy sady
}(Univerzitní náměstí)

Uzavřenost náměstí
}Odraz v industriální architektuře
}Vlněna

Nepravidelnost náměstí
}Syrakusy
}Piazza Minerva
}Piazza Duomo
}Florencie
}Piazza S. Maria Novella
}Verona
}Piazza d´Erbe
}Piazza del Signori
}

Nepravidelnost
náměstí
}Siena
}S. Pietro alle Scale
}
}S.  Vigilio
}
}Via di Abbadia
}
}S. Maria di Provenzano
}
}Via Pantaneto

Skupiny náměstí
}Modena
}Piazza delle Legna
}Piazza Grande
}Piazza Torre