Kreativní ekonomika
prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D.
Obsah
• Úvod do problematiky
• Kreativní ekonomika a její odvětví
• Pracovníci v kreativních odvětvích
• Kreativní znalostní model
• Měření kreativity
Cvičení
Úvod do problematiky
v 20. století - zásadní změny v eko prostředí, v chování eko subjektů na trhu i mimo něj
zásadní vliv ICT, globalizace
v 21. století - nové podmínky pro všechny
nové výrobní faktory, nové produkční procesy
informační společnost» znalostní společnost (omezuje se na vliv znalostí)
akcent na kreativitu, kulturu a související» kreativní ekonomika
Kreativita
Technologický pokrok
Růst produktivity
Ekonomicky růst
Zdroj: Balog (edj, (2014)
Úvod do problematiky
• post-fordismus » kognitivně-kulturní kapitalismus » nová kulturníekonomika
• teprve v 90/20.st. definice kreativního průmyslu » kreativní ekonomika
• objevuje se v USA, Japonsku, Číně, VB, Německu, Francii a severských zemích (v 2016: výkon kreativní ekonomiky v VB -9 % vývozu a 5,6 % zaměstnaných; v EU 4,3 % exportu, 3 % pracovníků)
• někteří autoři vnímají kreativní ekonomiku jako součást rámce kulturních zdrojů dané společnosti
• UNCTAD (United Nations Conference on Trande and Development (stálý orgán Valného shromáždění OSN, od 1964, Ženeva)
14.11.2020
Úvod do problematiky
Zdroj: AGRG: Mapping Glosary. [on-line], [cit. 2018-03-28]. Dostupné z: http://agrg.cogs.nscc.ca/Mapping_Glossary
Úvod do problematiky
• Kreativní ekonomika - systém eko vztahů, jehož důležitými vstupy jsou kreativita, znalosti a inovace.
• Kreativní průmysly - část odvětví, kde zásadním předmětem činnosti je přetváření kreativních a znalostních vstupů na poptávané výstupy.
• Kreativní kulturní průmysl - zahrnuje specifická odvětví služeb.
• Kulturní klastry - sítě, v nichž se soustředí kulturní činnosti a organizace.
• Kulturní centra - místa, která jsou nabízena konkrétním podnikatelům a umělcům k inkubaci myšlenek.
3
Úvod do problematiky
Kreativní rámec každé ekonomiky je závislý na:
• úrovni vzdělanosti obyvatel
• objemu kreativních či znalostních vstupů
• vyspělosti a otevřenosti občanské společnosti
• kvalitě uplatňované veřejné politiky
Kreativní rámec má být zamýšlené (strategicky) tvořen interakcemi (SS) a intervencemi (VS).
• Vzdělávání má kultivovat kreativní složku lidského potenciálu.
• Vzdělání má iniciovat produkci kreativních výsledků v oblasti vědy, výzkumu a umění.
• Kreativní produkční procesy probíhají v kreativních průmyslech.
• Ve společnosti fungují NNO zaměřených na kreativní produkci.
• Ve společnosti se mají vyskytovat i neformální kreativní aktivity.
• Ve společnosti má existovat veřejná politika a podpora pro kreativitu.
Úvod do problematiky
Při tvorbě veřejné ekonomiky podporující kreativitu musí být:
• Tvůrci potenciálu na místní úrovni (kooperativní vztahy, transfer poznatků).
• Dostupnost technologických poznatků (digi, smart).
• Kreativní zaměstnanci (tvoří inovace, inspirují).
• Institucionální prostředí (veřejná politika, instituce).
• Prostor pro lokalizaci (občanská vybavenost).
Britská studie The Work Foundation (2007) doplňuje prvky:
• poptávka, rozmanitost, rovné tržní podmínky
• úroveň vzdělání, síťování, veřejné intervence
• ochrana intelektuálního vlastnictví, budování obchodních kapacit
14.11.2020
Kreativní ekonomika a její odvětví
John Howki n S... The Creative Economy: How People Make Money from Ideas
• KE je ekonomika založená na nových způsobech myšlení a práce.
• Primárními vstupy jsou individuální schopnosti (nové nebo známé) a talent.
• Rozhodující je schopnost transformace (kreativita/tvořivost) na něco nového.
Kreativní odvětví:
• reklama a marketing,
• architektura,
• řemesla,
• design (produktový, grafický a módní),
• film, TV, video, rádio a fotografie,
• IT, softwarové a komunikační služby,
• vydávání tiskovin a knih,
• muzea, galerie a knihovny,
• hudba, divadlo a vizuální umění.
Kreativní ekonomika a její odvětví
Zdroj:Throsby (2008)
5
14.11.2020
Kreativní ekonomika a její odvětví
• Jádro (core creative arts) tvoří činnosti, u nichž kreativita tvoří podstatu výsledku (literární, hudební činnosti, výtvarné umění a divadlo).
• Další ústřední kulturní odvětví (other core cultural industries; filmová produkce, provoz muzeí, galerií, knihoven a fotografování).
• Širší kulturní odvětví (wider cultural industries; služby v oblasti záchrany kulturního dědictví, vydávání periodik a neperiodik, televiznía rozhlasové vysílání, produkce počítačových her).
• Příbuzná odvětví (related industries; související odvětví jako je reklama, architektura, design a módní produkci).
Kreativní ekonomika a její odvětví
Howkins (2001) akcentuje práva k duševnímu vlastnictví. Rozděluje tyto kulturní a kreativní odvětví:
• autorsko-právní odvětví (divadlo, fotografování, filmová produkce, hudební průmysl (hudební produkce a vystoupení), nakladatelský průmysl, rozhlas, televizi a videohry, tvorba počítačových programů, reklamní průmysl, výtvarné umění a architekturu,
• patentové odvětví - odvětví spojené s produkcí nebo využíváním patentů (typicky chemický, farmaceutický, kosmický, automobilní průmysl, design ad.),
• odvětví ochranných známek a design - odvětví spojené
s využíváním ochranných známek, užitných vzorů apod. výše neuvedené.
6
Pracovníci v kreativních odvětvích
• podstatnou složkou lidského potenciálu je složka kreativní, resp. kreativita
• Howkins (2001) spatřuje však rozdíl mezi kreativitou a inovací.
- Kreativita je podle něj vnitřní, osobností a subjektivní.
- Inovace je vnější a objektivní projev, kdy kreativita je schopna řídit inovace, ale inovace nikdy nemohou řídit kreativitu.
• Kreativita je nevyčerpatelným výrobním zdrojem (oproti ostatním).
Richard Florida
• tři druhy kreativity: technologická, která spočívá v tvorbě vynálezu, druhá je ekonomická (aplikace podnikavosti, dříve podnikatelského ducha) a třetí umělecká či kulturní
• za zdroj ekonomického rozvoje považuje na rozdíl od předchozích teorií kreativní jednotlivce
Pracovníci v kreativních odvětvích
Florida (2002) tři třídy pracovníků:
1. kreativní třídu,
2. třídu pracovníků poskytujících služby,
3. třídu pracujících.
Ad 1 - architektura, design, vzdělávání, umění, věda. Cílem jejich práce je tvořit „smysluplné nové formy".
Dělí ji na:
• super kreativní jádro (super-creative core)
• skupinu kreativních profesionálů (creative professionals)
Florida měl řadu kritiků (kreativita je příliš fuzzy, pojmenování neodpovídá reálné náplni práce, neexistují statistiky, populismus, nedisjunktnost atd.).
14.11.2020
Kreativní znalostní model
Zdroj: vlastní zpracování na základě Cornford a Charles (2001) a Chapain a Comunian (2010)
Měření kreativity
• Hong Kongský kreativní Index (HKCI - The Hong Kong Creativity Index)
• Kompozitní index kreativní ekonomiky (CICE - The Composite Index of the Creative Economy)
• Městský kreativní index (J-CCI - The Creative City Index)
• Evropský index kreativity (ECI - The European Creativity Index)
• Euro-Creativity Index
• Flemishův index (Fl - Flemish Index)
• Globální kreativní index (GCI - Global Creative Index)
• Floridův kreativní index (FCI),
• Index kreativní komunity ze Silicon Valley (SV-CCI),
• český kreativní index (CZCI),
• Baltimorský kreativní index (BCI)
• Landryho kreativní index (L-CCI)
8