KONTROLA ÚSC ANALÝZA MF BRNO-STŘED KAUZA STOKA Policisté zasahovali na radnici Brna-střed v souvislo sti s kauzou, která se dotýká exministra Blažka a p rimátorky Vaňkové | Hospodářské noviny (HN.cz) KAUZA PRAMENY – ŠPATNÁ ROZHODNUTÍ Kde pramení problémy obce Prameny TransparencyInternational ▶ Za odklonění milionů z konta radnice soudí účetní , může si dohodnout trest - iDNES.cz TYPY KONTROL ÚSC • a) kontrola samostatné působnosti (MV) • b) kontrola přenesené působnosti • c) kontrola ÚOHS • d) přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků • e) kontrola orgánů finanční správy (porušení rozpočtové kázně) V případě čerpání veřejné finanční podpory z fondů Evropské unie jsou kontrolními orgány řídicí orgán, případně zprostředkující subjekt, platební agentura, Auditní orgán, Platební a certifikační orgán, Evropská komise, Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům. Z pohledu příjemce veřejné finanční podpory jsou tyto kontroly duplicitní, ale každá z nich naplňuje jiný účel a je součástí kontrolního systému, jehož podmínky stanovuje evropská legislativa. – kontrola často duplicitní s FÚ • f) kontrola NKÚ - NKÚ je ústavně zakotveným zástupcem kontrolní moci v státě s cílem poskytovat občanům a jejím zvoleným zástupcům ujištění o tom, že je s veřejnými prostředky nakládáno řádně. • g) kontrola poskytovatelem veřejné finanční podpory (složitost struktury kontrol) • h) vnitřní kontrolní systém KONTROLA SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI • Do samostatné působnosti spadají záležitosti, které obec, kraj a hlavní město Praha vykonává jako veřejnoprávní korporace vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Tyto územní samosprávné celky disponují vlastním majetkem, vlastními příjmy a výdaji a hospodaří samostatně se svým rozpočtem • Vykonávají zřizovatelské funkce ve vztahu k příspěvkovým organizacím (např. školy, zdravotnická zařízení, záchranná služba, ústavy sociální péče, nebo správa a údržba silnic) včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a poskytují jim granty a dotace. Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon1. PŘEDMĚT KONTROLY • MV ČR provádí kontroly, při nichž je kontrolován výkon samostatné působnosti ve všech základních aspektech daných zákonem o krajích, zákonem o obcích a zákonem o hlavním městě Praze. • Předmětem kontrolních posouzení je plnění zákonných povinností. Tento typ kontrol má preventivně metodický charakter. To znamená, že v průběhu kontroly na místě a při zpracování protokolu je kladen značný důraz na metodickou pomoc, a to i v oblastech, u nichž nebylo zjištěno porušení zákona. Obcím jsou tak v průběhu kontroly zodpovězeny jejich dotazy a jsou jim také předána metodická doporučení vydávaná Odborem veřejné správy, dozoru a kontroly (Ministerstvo vnitra) • Naprostá většina kontrol obcí se vykonává na základě podnětu, který může podat kdokoliv, nejčastěji jsou to občané konkrétní obce. Každý rok probíhá kontrola samostatné působnosti vždy u dvou krajů, nebo u jednoho kraje a u hlavního města Prahy. Cílem je postupná kontrola všech krajů. Plánování kontrol samostatné působnosti tedy nijak nenavazuje na kontrolní činnost jiných orgánů. O provedených kontrolách vede Ministerstvo vnitra evidenci kontrol výkonu samostatné působnosti. Výsledky z evidence kontrol nejsou veřejně dostupné. P PŘENESENÁ PŮSOBNOST • Územním samosprávným celkům je svěřena přenesená působnost, v rámci které vykonávají státní správu, která byla jejím orgánům svěřena státem. Výkon přenesené působnosti u krajů a hlavního města Prahy provádějí ústřední správní úřady a u obcí jí provádějí primárně krajské úřady a v některých případech také ústřední správní úřady. • Předmětem kontroly je naplňování právních předpisů, které spadají do gesce ústředních správních úřadů. Například autorský zákon, který kontroluje Ministerstvo kultury nebo živnostenský zákon, který kontroluje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vychází se z předpokladu, že ústřední správní úřad, který je gestorem zákona, má nejlepší předpoklady a personální zdroje pro kontrolu činnosti, kterou upravuje Analýza systému kontrol územních samosprávných celků • Dále se v rámci kontroly přenesené působnosti kontroluje dodržování procesních režimů právních předpisů (např. oblast správního řízení) nebo dodržování zákonů o územních samosprávných celcích, například realizace kontrol prováděných kraji u obcí. Ústřední správní úřady a kraje postupují při kontrole podle kontrolního řád PŘENESENÁ PŮSOBNOST ROZPOČTOVÁ ODPOVĚDNOST OBCÍ Zdroj: Finanční hospodaření obce a jeho přezkoumávání, MV ČR, 2019 PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ • • u obcí krajský úřad, statutární auditor nebo auditorská společnost (na základě rozhodnutí příslušné obce), • u krajů Ministerstvo financí, u hlavního města Prahy Ministerstvo financí, statutární auditor nebo auditorská společnost (na základě rozhodnutí hlavního města Prahy), • u městských částí hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, statutární auditor nebo auditorská společnost (na základě rozhodnutí hlavního města Prahy). • Výsledky z přezkoumávání hospodaření všech územních samosprávných celků jsou zaznamenány v Informaci o výsledcích hospodaření územních samosprávných celků. • Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí veřejně dostupného závěrečného účtu územního samosprávného celku a poskytuje tak možnost jak řídícím orgánům územních samosprávných celků, tak široké veřejnosti získat nezávislý náhled na vybrané oblasti hospodaření územních samosprávných celků v rovině jejich legality a potenciálních vazeb na účelnost, hospodárnost a efektivnost. • Z celkového hlediska zátěže kontrolních orgánů patří přezkoumávání hospodaření k časově nejnáročnějším kontrolám, což je způsobeno tím, že zákon ukládá povinnost přezkoumat hospodaření všech obcí každý rok. PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ • Monitor státní pokladny Monitor - informační portál Ministerstva financí (statnipokladna.cz) KONTROLA ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ • Kontrola v oblasti porušení rozpočtové kázně ze strany orgánů finanční správy • Orgány finanční správy kontrolují, zda u daňového subjektu nedošlo k porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel a jsou správcem odvodu za porušení rozpočtové kázně. Kontrolu vykonávají podle daňového řádu a v současné době ve většině případů na základě podnětu, například poskytovatele veřejné finanční podpory. KONTROLA NKÚ • NKÚ může vykonávat kontrolu územních samosprávných celků v případě čerpání veřejné finanční podpory z fondů Evropské unie nebo státního rozpočtu. • Pro výkon této kontroly využívá vlastní kontrolní řád v zákoně o Nejvyšším kontrolním úřadě. Na každý rozpočtový rok vypracovává NKÚ plán kontrolní činnosti, který vychází z podnětů prezidenta NKÚ, viceprezidenta NKÚ a z podnětů členů NKÚ. Podněty vycházejí z vlastní činnosti, od Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich orgánů a vlády.. • Předmět kontroly NKÚ se zdá být totožný s předmětem kontroly jiných kontrolních orgánů. Cíl kontroly NKÚ a jiných kontrolních orgánů je ale odlišný. Smyslem kontroly NKÚ je poskytnout ujištění zejména externím subjektům, tedy občanům a jejich zástupcům (Poslanecká sněmovna, Senát), že s veřejnými prostředky je nakládáno účelně, hospodárně a efektivně. • Jako nezávislý kontrolní orgán je vymezen v Ústavě ČR. Tato kontrola proto není ke kontrole vykonávané jinými kontrolními orgány duplicitní. • Délka trvání jedné kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu straně obcí je druhá nejvyšší. S ohledem na velmi nízký počet realizovaných kontrol však nepředstavuje tento typ kontroly významnou systémovou zátěž. VEŘEJNÁ FINANČNÍ PODPORA • Veřejná finanční podpora představuje pro územní samosprávné celky závazek podřídit se i její kontrole. Územní samosprávný celek může využívat veřejnou finanční podporu z fondů Evropské unie, z národních prostředků a v případě obce i z rozpočtů kraje. Každé toto čerpání zvyšuje pravděpodobnost kontroly, a to jak ze strany poskytovatele, tak ze strany jiných kontrolních orgánů. • Poskytovatel má pravomoc kontrolovat plnění podmínek, za nichž veřejnou finanční podporu poskytuje. Mezi tyto podmínky nutně spadá i dodržování právních předpisů. Tato pravomoc poskytovatele veřejné finanční podpory nemůže být z povahy věci omezena. • V případě prostředků z fondů EU mají ostatní subjekty implementační struktury obdobné postavení jako poskytovatel. Poskytují ujištění EU, která je faktickým poskytovatelem těchto veřejných prostředků, že je s nimi nakládáno v souladu s právními předpisy a speciálně v případě veřejných zakázek, že nedochází k narušování hospodářské soutěže a pravidel jednotného vnitřního trhu. (Zdroj: Analýza MF) VEŘEJNÁ PODPORA EU • Orgány, které provádějí kontrolu: • Řídicího orgánu a platební agentury. Tyto vykonávají veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle zákona o finanční kontrole a podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství. Předmětem kontroly je především dodržování podmínek poskytnutí veřejné finanční podpory. • Auditního orgánu, který poskytuje ujištění Evropské komisi, že s prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie je hospodařeno řádně. • Analýza systému kontrol územních samosprávných celků • Platebního a certifikačního orgánu, který kontroluje žádosti o platbu veřejné finanční podpory, která je následně odesílána Evropské komisi k převedení prostředků z fondů Evropské unie do České republiky. • orgánů Evropské unie – Evropské komise, Evropského účetního dvora a Evropského úřadu pro boj proti podvodům. • Kontrola veřejné finanční podpory je dále prováděna ze strany Ministerstva financí, orgánů přezkoumávajících hospodaření územních samosprávných celků, orgánů finanční správy při posuzování, zda došlo k porušení rozpočtové kázně a ze strany NKÚ. VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM • Každý územní samosprávný celek má vlastní vnitřní kontrolní systém jako integrální součást řízení. Vnitřní kontrolní systém se skládá z řídicích a kontrolních mechanismů a interního auditu. Cílem kontroly v rámci vnitřního kontrolního systému je zajistit, aby v rámci plnění úkolů veřejné správy bylo s veřejnými prostředky nakládáno v souladu s principem 3E, tedy hospodárně, účelně a efektivně. • Kontrola vykonávaná v rámci vnitřního kontrolního systému se nazývá řídicí kontrola a jejím předmětem jsou výdajové a příjmové operace. Tato kontrola probíhá podle zákona o finanční kontrole uvnitř každého územního samosprávného celku. Za její nastavení je odpovědný vedoucí orgánu veřejné správy (ten, kdo stojí v čele organizace nebo územního samosprávného celku) a je zajišťována stanovenými vedoucími zaměstnanci, případně dalšími pověřenými zaměstnanci. • Druhou součástí vnitřního kontrolního systému je interní audit, který představuje nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování, které zajištuje, že jsou dodržovány právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy v činnosti orgánů státní správy a že jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění. Zajišťuje se funkčně nezávislým útvarem, popřípadě k tomu pověřeným zaměstnancem. Útvar interního audit není povinně zřizován u všech územních samosprávných celků. • Kontrola prostřednictvím vnitřního kontrolního systému směruje dovnitř organizace a jejím hlavním cílem je poskytnout ujištění tomu, kdo je za hospodaření s veřejnými prostředky odpovědný, že s těmito prostředky je hospodařeno řádně. Fungování vnitřního kontrolního systému je v odpovědnosti územního samosprávného celku. LITERATURA • Financni_hospodareni_obce_a_jeho_prezkoumavani-prakticky_pruvodce _a_radce_urednika_-_v2.pdf ÚSC A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY CO JE TO VEŘEJNÁ ZAKÁZKA (PRÁVNÍ HLEDISKO) • Pořízení určitého plnění za úplatu • Zadavatel + úplatná smlouva s dodavatelem + plnění = veřejná zakázka • I tzv. koncese – přenos rizika na dodavatele, možnost požívat užitky z poskytovaného plnění • Dodávky, služby, stavební práce • Za předmět zakázky lze platit i skrytě – pořád je to veřejná zakázka (% z kupní ceny prodeje obecních bytů, které pobírá realitní kancelář). JAK ZADÁVAT VEŘEJNOU ZAKÁZKU • Zadavatel určuje co bude poptávat (vymezí předmět plnění veřejné zakázky) • Určí jakým způsobem (v jakém druhu zadávacího řízení) • Zadavatel jako klíčová postava – určuje celý charakter veřejné zakázky • Na rozdíl od jiných subjektů je omezen ve své smluvní volnosti (dodržování zákonných pravidel, zvažování dopadů zvoleného postupu na daný trh – nesmí docházet k nedůvodnému omezování hospodářské soutěže. Nemůže si dělat co se mu zlíbí byť se mu to jeví jako logické…. => Zadavatel je povinen zajišťovat své potřeby formalizovaným postupem, který je upraven zákonem a podléhá dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. KDO JE ZADAVATELEM? • Kdo je zadavatelem § 4 zákona • Veřejný zadavatel – stát, organizační složka, ÚSC • Ale i soukromá společnost či OSVČ, která využívá dotace • Subjekt, který dle zákona není zadavatelem, ale zahájí zadávací řízení postupem podle zákona (je zadavatelem až do ukončení zadávacího řízení) • Jedno zadávací řízení nemusí realizovat pouze jeden – jednotliví zadavatelé mohou spolupracovat formou společného zadávání, nebo formou centrálního zadavatele • Zadávací řízení nemusí dělat sám (čas, lidské zdroje, odbornost ) – třetí osoba – Ale vždy je to zadavatel, kdo nese odpovědnost! Pozor! I zakázka na službu administrace či poradenství při administraci zadávacího řízení je veřejnou zakázkou….zřejmě se bude jednat o zakázku malého rozsahu… FÁZE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 1) Vymezení zadávacích podmínek veřejné zakázky • Určení plnění, které požaduje • Stanovení požadavků na dodavatele (kvalifikace) • Stanovení kritérií hodnocení • Smluvní podmínky Končí uplynutím lhůty pro podání nabídek 2) Zadávací řízení • Realizace vlastního zadávacího řízení • Končí uzavřením smlouvy, nebo zrušením zadávacího řízení I kvalitně zpracovaná zadávací dokumentace a dodržení zákonného postupu mohou být znehodnoceny tím, když zadavatel důsledně nevyžadoval plnění všech smluvních podmínek..(již není předmětem regulace) VYMEZENÍ ZADÁVACÍCH PODMÍNEK • Opravdu víš, co chceš a potřebuješ? (identifikace potřeb a způsobu, čas, rozpočet….) (jak bude poptávku realizovat, jakou osobu bude považovat za vhodného partnera…) • Víš co chceš => srozumitelně to popiš • Složitá plnění => nutnost předběžných tržních konzultací (cílem je zjištění informací důležitých pro vymezení předmětu veřejné zakázky). • Možný také průzkum trhu – vyhledání relevantních informací z veřejně dostupných zdrojů… ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ • Aktivace „nákupu“ • Zahájení zadávacího řízení • Úspěšný konec – uzavření smlouvy s dodavatelem • Vyber tu nejlepší nabídku podle předem stanovených podmínek! (otevírání nabídek, posouzení, hodnocení, oznamování výběru, apod…) ZÁKLADNÍ ZÁSADY ZADÁVÁNÍ • Transparentnost - „hra s odkrytými kartami“ – přehlednost, dohledatelnost, přezkoumatelnost jednotlivých kroků „Úkony musí činit tak, aby byly pochopitelné a zdůvodnitelné i pro ostatní a aby bylo možno úspěšně zkontrolovat jejich zákonnost“. Pozor také na stanovení hodnotících kritérií, kvalifikace, i další kroky.. • Přiměřenost (adekvátnost, uměřenost, patřičnost) Zadávací podmínky nesmí ve výsledku způsobovat bezdůvodně (nepřiměřené) překážky soutěže mezi dodavateli. • Rovné zacházení (stejná pravidla pro všechny) Všichni potenciální dodavatelé musí mít zajištěny rovnocenné šance a stejnou příležitost na úspěch (od začátku až do konce). Nikdo nesmí být zvýhodněn na úkor jiného. • Zákaz diskriminace (žádný z dodavatelů nesmí být postupem zadavatele znevýhodněn oproti svým konkurentům) (zjevná, skrytá). Předmět veřejné zakázky – požadavky zadavatele musí být vždy odůvodněny charakterem veřejné zakázky. „Jednání zadavatele může zároveň narušovat více základních zásad a mezi jednotlivými zásadami tak nemusí v určitých případech existovat příliš jasná hranice. Jednání zadavatele, které je diskriminační, často vede například i k porušení zásady přiměřenosti a rovného zacházení, případně transparentnosti (a pochopitelně i naopak). Jednotlivé zásady totiž nestojí izolovaně. Zadavatel by proto měl před zahájením zadávacího řízení i v jeho průběhu ke každému kroku přistupovat nestranně a zodpovědně a promyslet jej z vícera úhlů pohledu. Při tvorbě zadávací dokumentace, stejně tak i při navazujících krocích v procesu zadávání, může často pomoci i vžití se do role dodavatele a komplexní vnímání svého postupu.“ (ÚOHS, 2019) PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY – CO POPTÁVÁM? • Vím co chci? Umím to jednoduše popsat? • S výjimkou zajištění zcela jednoduchých potřeb není nejlepším přístupem „fixovat se“ na jedno řešení!!! • Plnění v zadávací dokumentaci musí být natolik jednoznačné, aby bylo následně zadavateli nabídnuto co opravdu chce a potřebuje.. • Zadavatel je limitován, jakým způsobem předmět plnění popíše. • Špatné vymezení – nedostanu co chci, nebudu schopen porovnat nabídky. • Je nutné definovat konkrétní způsob řešení • Neomezit soutěž • Nepoužívat konkrétní odkazy na výrobky a jejich výrobce či služby PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA A REŽIM VEŘEJNÉ ZAKÁZKY. • Při pořizování každého plnění je nutné předem zjistit, jaký předpokládaný finanční výdaj bude muset na jeho pořízení vynaložit => stanovit předpokládanou hodnotu – určuje další postup • Jak stanovit předpokládanou hodnotu ….aneb za kolik to asi tak bude? • Údaje o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění • Veřejně dostupné údaje na internetu • Cena bez DPH • Cena po dobu účinnosti smlouvy KDYŽ ZNÁM PŘEDPOKLÁDANOU HODNOTU • • Zakázka malého rozsahu • Podlimitní veřejná zakázka • Nadlimitní veřejná zakázka Určují režim, mohu zvolit jiný (přísnější), toho se ale musím držet! Limity veřejných zakázek Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/2016172/zneni-20200101.htm?sil=1 • LIMITY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK • Zadavatel nesmí podhodnotit VZ • Sankce, zákaz plnění, apod… • „umělé rozdělení zakázky“ – takto ne! • Může zadávat zvlášť, ale v režimu odpovídají součtu… • Jeden funkční celek = místní, věcná a funkční souvislost… DĚKUJI ZA POZORNOST 