Sociální politika Obecné souvislosti v sociálním zabezpečení 2.12.2021 Mirka Wildmannová 2020 - 2021 • Vyšší minimální mzda 15 200,- Kč ( 14 600, -Kč – rok 2020) • PRŮMYSL 4.0 (robotizace, průmyslová revoluce) • Zvýšení nemocenské – 15 – 30 dnů = 60% z DVZ – 31 – 61 dnů nemocenské = 66% z DVZ – Od 61 nemocenské = 72% z DVZ • Dlouhodobé ošetřovné: od 1.6.2018 – OČR max. 3 měsíce – 60% denního vyměřovacího základu, garance pracovního místa • Náhradní výživné • Komise pro spravedlivé důchody • Koncepce sociálního bydlení – bude přijat zákon? • Zákon o sociálním podnikání – bude přijat ? Ukazatele • Počet nezaměstnaných • Nezaměstnanost: 3,6% stát ušetřil na výplatě podpory v U • Průměrná mzda • Průměrný starobní důchod Obsah přednášky • Jak vznikala sociální politika – vymezení, koncepty, přístupy • Pojem „welfare state“ • Sociální zabezpečení • Zabezpečení rodin s dětmi • Sociální výdaje Co je sociální politika? Sociální politika Co je nutno sledovat v SP? ◼ Vymezení jejího pojetí ◼ Myšlenkové koncepty, principy, na nichž je SP založena ◼ cíle a jejich charakter ◼ SP představuje určitý systém s vnitřními vazbami – s vazbami na společenské okolí ◼ Názory se různí – změny v čase ◼ Vnímání pojmu „sociální“ ◼ Sociální jako společenský ◼ Sociální jako zdokonalování životních podmínek lidí ◼ Sociální realita souvisím s vymezením sociální sféry = sociální realita je složitá, je různě chápána = neexistuje jednoznačná definice SP Geneze sociální politiky • Středověk: velký vliv křesťanství, nahodilá, neorganizovaná a dobrovolná pomoc • Církev jako nositelka sociální péče (sbírky, útulky, vznik řeholních řádů) • Nárůst chudoby: 13. a 14. století: domovské právy, cechy tovaryšů, spolky • Novověk: průmyslová revoluce, roste úloha státu v sociální oblasti Sociální stát ◼ Výrazně se sociálně angažuje ◼ V sociální oblasti často monopolní postavení ◼ Rozsáhlý systém sociálního zabezpečení ◼ Sociální jištění obyvatelstva ◼ Široký rozsah služeb – poskytování zdarma nebo za ceny neodpovídající jejich hodnotě ◼ Vysoká míra redistribuce příjmů ◼ Náročnost na ekonomické zdroje ◼ Vede často k centralizaci, byrokratizaci, anonymitě Vývojové etapy WS • Období experimentálních počátků (80. léta 19. stol. – 1930) • Období konsolidace (1930 – 2. světová válka) • Sociální přestavba ( 1945 – 1962) • Sociální expanze ( 1962 – 1973) • Stagnace ( 1973 – 1980) • Rekonceptualizace WS ( 1980 – dosud) • Post-welfare state Oblasti sociální politiky • Sociální zabezpečení • Rodinná politika • Bytová politika • Zdravotní politika • Politika trhu práce a zaměstnanosti • Vzdělávací politika Transformace systému • Sociální reforma zahájena 1990 přijetím „Scénáře sociální reformy“ • Rizika – důvody pro zavedení sociálních opatření – Liberalizace cen – Proces privatizace – Riziko eskalace inflace Transformace • Cíl: usnadnit průběh, tlumit rizika, ochranný charakter, kratší horizont • Vznik nových institutů: – Institut soc. pojištění – Institut podpory v nezaměstnanosti – Institut životního minima – Institut minimální mzdy – Příspěvek na bydlení Transformace • Nové mechanismy: – Valorizační mechanismus – Kompenzační mechanismy – Kolektivní vyjednávání + celá záchranná sociální síť (např. politika zaměstnanosti: předčasný odchod do důchodu, prodloužení povinné školní docházky…) Etapizace sociální reformy 1 etapa: prosinec 1989 – červen 1990 (počátky reformy, vyjasňování koncepčních záměrů) 2 etapa: červenec 1990 – červen 1992 (základy sociální i ekonomické reformy) 3 etapa: červenec 1992 – červen 1993 (rozpad federace, budování samostatné státnosti) 4 etapa: červenec 1996 – červen 1998 (dolaďování nastavení sociálního systému, ekonomická krize 1997) Programy sociálního zabezpečení • Ve stáří, invaliditě a úmrtí • V nemoci, v mateřství • V nezaměstnanosti • Pomoc při výchově dětí v rodině • Sociální péče (péče o chudé) • Péče o zdraví (léčebná a preventivní) Formy sociálního zabezpečení • Sociální příjmy (princip pojištění nebo dávky) • Sociální služby (informační, poradenské) • Sociální azyly (ústavy, domovy) Věkové složení populace dle střední varianty Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty Věková skupina 2005*) 2010 2020 2030 2040 2050 0-14 let 1 501 331 1 400 028 1 408 644 1 274 155 1 197 000 1 173 004 15-64 let 7 293 357 7 286 202 6 786 952 6 520 205 5 964 564 5 309 251 65 a více let 1 456 391 1 596 812 2 088 333 2 308 073 2 633 554 2 956 079 Počet obyvatel 10 251 079 10 283 042 10 283 929 10 102 433 9 795 118 9 438 334 0-14 let 14,6% 13,6% 13,7% 12,6% 12,2% 12,4% 15-64 let 71,2% 70,9% 66,0% 64,5% 60,9% 56,3% 65 a více let 14,2% 15,5% 20,3% 22,9% 26,9% 31,3% Index stáří 97,0% 114,1% 148,3% 181,1% 220,0% 252,0% Index závislosti 20,0% 21,9% 30,8% 35,4% 44,2% 55,7% Index ekonom. zatížení 40,6% 41,1% 51,5% 54,9% 64,2% 77,8% Kam jsou zasílány z ČR důchody? • ČSSZ zasílá do zahraničí asi 86 tis. Důchodových dávek • Zasílá se na účet do zahraničí, na účet banky v ČR nebo šekem • Nutno tzv. potvrzení o žití : podepsáno důchodcem • Výplata do všech kontinentů světa (kromě Antarktidy) , včetně Seychely, Madagaskaru, Portorika, Fidži Dávky SSP Testované dávky • Přídavek na dítě • Příspěvek na bydlení • Porodné Netestované dávky • Rodičovský příspěvek • Pohřebné Životní minimum • Životní minimum plní v České republice oficiální hranici chudoby • Stanoveno zákonem č. 463/1991 Sb. o životním minimu Částky ŽM platné od 1.4.2020 (předchozí valorizace v roce 2012 a 2019) • Pro jednotlivce 3860 • pro první osobu v domácnosti 3550 • pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 3200 • pro nezaopatřené dítě ve věku • do 6 let 1970 • 6 až 15 let 2420 • 15 až 26 let (nezaopatřené) 2770 • Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti • Existenční minimum: 2 490 Kč • Minimální mzda 14 600 Kč Dávky SSP - testované Přídavek na dítě • Dítě, které žije v rodiny, jejíž měsíční příjem je nižší jak 3,4násobek ŽMR • Poskytován ve třech stupních podle věku dítěte základní zvýšená výměra výměra Do 6 let 630 Kč 1130 Kč 6 – 15 let 770 Kč 1270 Kč 15 – 26 let 880 Kč 1380 Kč • Děti narozené od 1.1.2015 – Příjem rodiny v předcházejícím čtvrtletí je nižší než 2,7násobek ŽM rodiny – Výše: 13 000 Kč na první dítě, druhé dítě 10 000 Kč Dávky SSP Rodičovský příspěvek • Rodič, který celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině (návštěva zařízení předškolního věku nepřevyšuje 92 hodin v kalendářním měsíci) • Částka 300 000,- Kč (u dvou a více dětí narozených současně = 450 000,- Kč) • Nejdéle do 4 let věku dítěte • Příjmy rodičů nejsou sledovány Otcovská poporodní péče • Otec dítěte, nebo osoba (muž/žena), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů • V období šesti týdnů ode dne narození dítěte (ode dne převzetí do sedmi let věku) • Výše dávky: 70% DVZ – sedm kalendářních dnů bez přerušení • Pro volno ze zaměstnání využijí otcové rodičovskou dovolenou Dávky v hmotné nouzi Dávky v hmotné nouzi Dávky v hmotné nouzi Dávky pěstounské péče (od 1.1.2013 není dávka SSP) • Příspěvek na úhradu potřeb dítěte • Odměna pěstouna • Příspěvek při převzetí dítěte • Příspěvek na zakoupení motorového vozidla • Příspěvek při ukončení pěstounské péče Sociální příjmy obyvatelstva 1. čtvrtletí 2020 1. čtvrtletí 2021 1. čtvrtletí 2020 1. čtvrtletí 2021 nominální reálný1) Dávky důchodového pojištění 2) 119 615,4 125 972,6 77,2 76,5 105,3 103,0 Dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče 3) 12 016,1 12 350,0 7,8 7,5 102,8 100,6 Dávky nemocenského pojištění 4) 10 859,5 13 188,2 7,0 8,0 121,4 118,8 Příspěvek na péči 8 197,6 8 173,9 5,3 5,0 99,7 97,6 Podpory v nezaměstnanosti 5) 2 457,9 2 968,9 1,6 1,8 120,8 118,2 Dávky pro osoby se zdravotním postižením 646,6 647,9 0,4 0,4 100,2 98,0 Dávky pomoci v hmotné nouzi 1 040,1 1 327,9 0,7 0,8 127,7 124,9 Sociální příjmy celkem 154 833,2 164 629,4 100,0 100,0 106,3 104,0 1) při použití indexu spotřebitelských cen (102,2 %) 2) nezahrnuje výdaje na důchody v ozbrojených složkách a důchodové a ostatní dávky vyplacené do ciziny, naopak je zahrnuto nekomerční důchodové pojištění, náhrady povah rehabilitací a ostatní dávky 3) bez převodů na depozitní účet, vratek zaniklých dávek a převodů na příjmový účet SR 4) bez ozbrojených složek a dávek vyplácených do ciziny 5) dávky v nezaměstnanosti vyplacené Úřadem práce ČR a MPSV bez výdajů na bankovné a poštovné Zpracováno z údajů ČSSZ, JVM a MPSV Druh příjmu Výdaje v mil. Kč Struktura v % Meziroční index v % Výdaje na dávky nemocenského pojištění Druh dávky 1) Výdaje v mil. Kč Struktura v % Meziroční index v % 1. pololetí 2019 1. pololetí 2020 1. pololetí 2019 1. pololetí 2020 nominální reálný 2) Celkem 19 811,3 29 998,7 100,0 100,0 151,4 146,4 v tom: Nemocenské 13 776,7 17 028,8 69,5 56,8 123,6 119,5 Ošetřovné 1 021,5 7 680,3 5,2 25,6 751,9 727,2 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 4,5 3,5 0,0 0,0 78,3 75,7 Peněžitá pomoc v mateřství 4 828,8 5 090,4 24,4 17,0 105,4 102,0 Otcovská poporodní péče 128,7 128,5 0,6 0,4 99,8 96,5 Dlouhodobé ošetřovné 51,1 67,3 0,3 0,2 131,7 127,4 1) včetně výplat do zahraničí 2) při použití indexu spotřebitelských cen (103,4 %) Zpracováno z údajů ČSSZ 98,0 100,0 102,0 104,0 106,0 108,0 110,0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 mezirčoníindex(v%) year-on-yearindex(in%) rok year Běžné příjmy sektoru domácností a průměrná mzda Current Income of Households and Average Wage běžné příjmy domácností / current income of households průměrná mzda / average wage Sociální služby Typologie sociálních služeb • Sociální poradenství • Ubytování - dočasné • Denní pobyty • Stravování • Pečovatelské služby • Krizová centra • Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobivé • Komunity • Sociálně-právní ochrana • Ústavní sociální péče Příspěvek na péči Osoba starší/mladší 18 let se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve 4 stupních: • stupeň 1, tzv. lehká závislost – z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, • stupeň 2, tzv. středně těžká závislost – není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb • stupeň 3, tzv. těžká závislost – není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb • stupeň 4, tzv. úplná závislost – není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby Příspěvek na péči: posuzování stupňů závislosti • mobilita • orientace • komunikace • stravování • oblékání a obouvání • tělesná hygiena • výkon fyziologické potřeby • péče o zdraví • osobní aktivity • péče o domácnost. Příspěvek na péči – do 18 let věku • I. stupeň: 3 300 Kč • II. stupeň: 6 600 Kč • III. stupeň: 13 900 Kč ( do 1.7.2019 platí původní částka 9 900 Kč) • IV. stupeň: 13 200 Kč (od 1.4.2019 se zvyšuje příspěvek na péči na 19 200,- Kč pro osoby, kterým nejsou poskytovány pobytové sociální služby). Příspěvek na péči – osoby starší 18 let • I. stupeň: 880 Kč • II. stupeň: 4 400 Kč • III. stupeň: 12 800 Kč ( do 1.7.2019 platí původní částka 8 800 Kč) • IV. stupeň: 13 200 Kč (od 1.4.2019 se zvyšuje příspěvek na péči na 19 200,- Kč pro osoby, kterým nejsou poskytovány pobytové sociální služby) Nové trendy • Sociální inovace • Sociální podnikání • Koncepce sociálního bydlení • Průmysl 4.0 (robotizace) • Work-life balance • Gender pay gap Covid 19 • Antivirus Plus • Kurzarbeit • Mimořádná okamžitá pomoc • Krizové ošetřovné • Mimořádná dotační řízení pro sociální služby • Zvýšení finančních prostředků pro provozovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro rok 2020 Celkové sociální výdaje v % HDP - Je Česká republika silným sociálním státem? Public social expenditure as a percent of GDP, 2007, peak level after 2007, and 2014 Zápatí prezentace 82 Vliv na proměnu sociálního státu • Globalizace a ekonomika služeb: flexibilizace práce • Demografické změny: stárnutí obyvatelstva • Pokles solidarity: krize solidarity • Dlouhodobá nezaměstnanost: přetrvávající dlouhodobá nezaměstnanost • Rostoucí trend nákladů na sociální stát Heterogenita členských států EU • HDP nejbohatších zemí je skoro sedmkrát větší jako HDP Bulharska • Míra sociálních výdajů Švédska je 30%, v Litvě jen 16% • Míra vyjednávání kolektivních smluv je v Litvě 15%, v Rakousku a Slovinsku 90% • Míra chudoby měřeno podle příjmu v Dánsku 4%, na Slovensku 16% Sociální politika dnes ❑ Současné výdaje na SP evropských zemí dlouhodobě na vysoké úrovni ❑ Snížení výdajů (na HDP): Kanada, Estonsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, VB ❑ Ve většině evropských zemí (především západních) přesahují výdaje 25%HDP ❑ Státy EU jsou v sociální oblasti do velké míry heterogenní (Albert, 2010) ❑ Evropa se v sociální oblasti rozchází, nejen kvůli ekonomické vyspělosti, ale také v přístupu k sociálním záležitostem (anglofonní x skandinávský přístup) Nutnost reformy sociálního státu • Evropská komise i ILO si uvědomily, že určité prvky evropského sociálního modelu je třeba reformovat ve světle takových výzev, jako jsou zvýšená konkurence na globalizovaných trzích a stárnutí evropských společností (Vaughan-Whitehead,D., 2015) • Narůstající xenofobie • Otevřená migrační politika - zajištění migrantů • Děkuji za pozornost… a přeji dobré sociální jistoty ☺