Filosofie zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tzv. NOZ Zdroj: přednáška JUDr. Jana Ježdíka, jednoho ze spoluautorů NOZ, pro obor TZP na ICV Mendelu v Brně Proč byl potřeba nový OZ • Původní OZ z roku 1964 byl poplatný době svého vzniku – Byl konstruován jako nástroj řízení společnosti – Jeho základní myšlenky stojí na principu uspokojování potřeb občanů – Je postaven na rovnosti účastníků (osob) • Dílčí novelizace po roce 1990 nemohly napravit právní úpravu – Zůstává roztříštěnost úpravy soukromého práva – Existuje rozdílná úprava ve vztazích mezi různými subjekty práva – Pojmosloví je poplatné době vzniku zákona 2 Základy nového občanského zákoníku • Vytvoření standardního občanského zákoníku kontinentálního typu – Pokud má české soukromé právo v integrující se Evropě obstát, má pro ně klíčový význam jeho kategorický rozchod s právními tradicemi totalitarismu – Účelem občanského zákoníku je upravit soukromá práva osob vzniklá z jejich vzájemného styku mezi sebou • opouští se pojetí, že ze vzájemného soukromého styku osob vznikají také jejich práva a povinnosti vůči společnosti (státu) • Základním principem je „autonomie vůle osob“ – Zákon dává široké meze soukromým osobám uspořádat vzájemné vztahy – Stát není tvůrcem svobody člověka, ale jejím ochráncem – Zákon vychází z ideje, že funkční určení soukromého práva je sloužit člověku jako prostředek k prosazování jeho svobody • Osu celé úpravy představuje člověk a jeho zájmy 3 Derogační klauzule (§ 3080) • Ruší se 238 právních předpisů • NOZ integruje obecnou právní úpravu soukromého práva – Mluvíme-li o NOZ, máme na mysli i novou právní úpravu, kterou dříve upravovaly jiné právní předpisy, např.: • Zákon o rodině • Obchodní zákoník • Zákon o pojistné smlouvě • Vznikly nové právní předpisy, které navazují na NOZ: – Zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) – Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním (č. 91/2012 Sb.) • Byly zrušeny bez náhrady – Vyhláška o bolestném a ztížení společenského uplatnění 4 Principy nového občanského zákoníku Svoboda Smluvní volnost Ochrana jednajících stran Rozumný výklad zákona Právo na očekávané rozhodnutí 5 Svoboda • Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým (§ 3 odst. 1) • Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (§ 81 odst. 1) 6 Smluvní volnost • Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona • Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti • Kogentní jsou pouze ta ustanovení zákona, u kterých – Zákon odchylku výslovně zakazuje – Zákon odchylku činí neplatnou, nebo stanoví, že se k ní nepřihlíží • Všechna ostatní ustanovení zákona jsou dispozitivní 7 Ochrana jednajících stran • Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (§6 odst. 1) – Jde o základní imperativ zákona – Nikdo nesmí získat výhodu z nepoctivého jednání – Nepoctivý čin se nerovná protiprávnímu činu – Výklad pojmu „poctivost“ je složitý • Vylučuje náznak podvodu, nepřiměřené využití práva, křivdu • Je spojena se ctí, čestností, pochopením, porozuměním – S rozvojem ochrany slabších bude na poctivost kladen vyšší a vyšší důraz • Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře (§7) – Pokud tak nečiní, musí to druhá strana prokázat 8 Ochrana jednajících stran • Hledisko průměrně rozumného člověka (§ 4) – Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností • Jaký je průměrně rozumný člověk? – Vnímá svět kolem sebe se znalostí základních zákonitostí – Dokáže se seznámit s běžně dostupnými informacemi způsobem, který je v dané kulturní oblasti obvyklý – Pochopí smysl a účel běžných právních jednání a následků s nimi spojených – Je dostatečně pozorný ke sdělením, která jsou vůči němu činěna jasným a srozumitelným způsobem 9 Ochrana jednajících stran • Postavení odborníka(§5) – Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. – Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži • Jde o ty u nichž protistrana předpokládá zvláštní znalosti, vlastnosti nebo schopnosti – Nehraje roli, zda ten, kdo se takto chová, má či nemá příslušné podnikatelské oprávnění, je-li ho třeba, ale to, jak jej z jeho přičinění vnímají jeho partneři, zejména klientela 10 Ochrana slabší smluvní strany • § 433 – Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran – Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním 11 Rozumný výklad zákona • Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání – Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit • Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce – Nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu 12 Právo na očekávané rozhodnutí • Každý, kdo se domáhá právní ochrany – Může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut – Shoduje se v podstatných znacích s jeho případem • Bude-li případ rozhodnut jinak – Má právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky 13 Účinnost zákona • Účinnost od 1. 1. 2014 – NOZ se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti – Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti NOZ, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy – I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se po 1. 1. 2014 použijí ustanovení části první hlavy I. • Jde tedy o práva vzniklá a povinnosti vzniklé po uvedeném datu • V pojištění jde zejména o likvidaci pojistných událostí 14 • Zdroj: přednáška JUDr. Jana Ježdíka v ZS 2013/14 v předmětu „Produktový management v neživotním pojištění“ pro obor Technické znalectví a pojišťovnictví na ICV Mendelu v Brně 15