Právní úprava pojišťovnictví
BKF_ZOZJ v PS 2022
doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.
Pojistné právo definujeme jako odvětví právní
vědy, které zkoumá a řeší právní problémy
pojištění, pojišťovnictví a pojistných vztahů.
Pro kontinentální evropský právní systém je
určující základní členění právního systému
na právo veřejné a soukromé
Obdobně můžeme pojistné právo rozčlenit na:
• pojistné právo veřejné
• pojistné právo soukromé
Pojistné právo veřejné se týká systému
a pravidel provozování činností patřících
do pojišťovnictví, stanoví pravidla a
podmínky podnikání a výkon dohledu v
pojišťovnictví. Základem je zákon o
pojišťovnictví a související vyhlášky
k tomuto zákonu.
Do veřejnoprávní úpravy patří i právní
předpisy upravující zákonné pojištění.
Pojistné právo soukromé se týká pojištění jako
právního vztahu a upravuje základní pravidla pro
smluvní pojištění, jehož základem je pojistná
smlouva. Původně bylo obsaženo v dříve platném
občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Od 1.1.2005
vstoupil v účinnost samostatný zákon č. 37/2004
Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
zákonů, který upravoval pojistné právo soukromé.
Od 1.1.2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012
Sb., tzv. nový občanský zákoník (NOZ), který
upravuje smluvní pojištění
Dnem 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost zákon
o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. Tento zákon
upravuje podmínky provozování pojišťovací a
zajišťovací činnosti a výkon dohledu v
pojišťovnictví. Zákonem se řídí provozování
pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou
nebo zajišťovnou se sídlem na území ČR, také
provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti
na území ČR pojišťovnou či zajišťovnou se
sídlem na území jiného členského státu EU
nebo na území států tvořících EHP, nebo se
sídlem na území jiného státu.
Pojišťovna z jiného členského státu EU, resp. EHP,
je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací
činnost na základě práva zřizovat své pobočky
(freedom of establishment) nebo na základě
svobody dočasně poskytovat služby (freedom to
provide services) v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno
povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemi
jejího sídla a po splnění informační povinnosti vůči
dohledové instituci = ČNB. Pojišťovna ze třetího
státu je oprávněna na území ČR provozovat
pojišťovací činnost pouze prostřednictvím
organizační složky na základě povolení uděleného
ČNB a po provedení zápisu do obchodního rejstříku
(dle NOZ = odštěpný závod).
Dne 23.9.2016 byl ve Sbírce zákonů
publikován novelizační zákon č. 304/2016,
kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o
pojišťovnictví, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony. Tento
zákon, který nabyl účinnosti dnem
vyhlášení, si klade za cíl především
přizpůsobit vnitrostátní veřejnoprávní
úpravu činnosti pojišťoven legislativě EU.
strana 7
Druhy a charakteristika činností tvořících
předmět podnikání v pojišťovnictví
• Pojišťovací činnost
• Zajišťovací činnost
• Činnosti vyplývající z pojišťovací nebo zajišťovací
činnosti
• Likvidace PU = soubor činností počínající šetřením
směřujícím k určení povinnosti pojišťovny plnit z
události vyvolané pojistným nebezpečím, stanovení
výše tohoto plnění a končící jeho výplatou
oprávněné osobě nebo poškozenému, anebo
sdělením, že tato povinnost nevznikla.
Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je
pro provozování pojišťovací činnosti podle
1) pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A
přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví 105 000 000 Kč,
2) pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části
B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví
• pro odvětví uvedená pod b. 1, 2, 8, 9,18 70 000 000 Kč,
• pro odvětví uvedená v b. 3, 4, 13, 16, 17 105 000 000Kč,
• pro odvětví uvedená v b. 7, 10, 14, 15 160 000 000 Kč,
• pro odvětví uvedená v b. 5, 6, 11 a 12 200 000 000Kč.
Dohled v pojišťovnictví vykonává
Česká národní banka zejména v zájmu
ochrany pojistníků, pojištěných a
oprávněných osob a v zájmu zachování
finanční stability pojišťoven a zajišťoven.
Nedílnou součástí dohledu je dohled nad
činností pojišťovny nebo zajišťovny ve
skupině.
Předmětem dohledu ČNB v pojišťovnictví je dodržování
zákona o pojišťovnictví a jiných právních předpisů
v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a
zajišťovací činnosti, a dále zejména
a) soulad provozovaných činností s uděleným povolením,
b) hospodaření tuzemské pojišťovny/zajišťovny z hlediska
zabezpečení splnitelnosti jejích závazků,
c) výše, způsob tvorby a použití technických rezerv,
investování a solventnost tuzemské pojišťovny/zajišťovny,
d) plnění povinností uložených rozhodnutím ČNB,
e) vedení účetnictví,
f) řídící a kontrolní systém,
g) doplňkový dohled nad činností pojišťovny ve skupině.
Pokud by se v hospodaření objevily nedostatky,
které by mohly ohrozit splnitelnost závazků, ČNB
svým rozhodnutím
• nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke
schválení ozdravný plán,
• pozastaví jí oprávnění k uzavírání pojistných
(zajistných) smluv,
• nařídí pojišťovně převést její pojistný kmen na
jinou pojišťovnu,
• odejme pojišťovně/zajišťovně povolení
k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti.
Technické rezervy pojišťovna/zajišťovna
vytváří k plnění závazků z provozované
pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale
nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke
kterému vzniknou.
Pokud pojišťovna/zajišťovna ve své činnosti
na území ČR využívá služeb pojišťovacího
zprostředkovatele, může pro distribuci
pojištění/zajištění využívat pouze osobu,
která svoji činnost vykonává v souladu se
zákonem upravujícím distribuci pojištění a
zajištění, tj. zákonem č. 170/2018 Sb.
strana 14
Druhým základním právním předpisem
veřejného pojistného práva je zákon č.
170/2018 Sb., o distribuci pojištění a
zajištění. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 12.
2018. Tento zákon je v souladu se Směrnicí
Evropského parlamentu a Rady (EU)
2016/97 ze dne 20.1.2016 o distribuci
pojištění (= směrnice IDD), jejímž cílem bylo
upravit oblast distribuce, jež zahrnuje i
zprostředkování, a zajistit ochranu
spotřebitele. Doprovází jej doprovodný
zákon č. 171/2018 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím ZDP.
• Hlavním cílem a předmětem směrnice IDD je
harmonizace předpisů souvisejících s distribucí pojištění
a zajištění. Členské státy nemohou upravovat povahu
registrace pojišťovacích zprostředkovatelů jako základní
podmínku této činnosti, jelikož ta se vyznačuje tzv.
„jednotným evropským pasem“. Znamená to, že jakmile
pojišťovací zprostředkovatel splní ve svém domovském
státě povinnosti vůči svému domovskému dohledovému
orgánu, může zprostředkovatelskou činnost vykonávat i
v ostatních členských státech.
strana 16
Významnou změnou, kterou přináší ZDP, je nová
kategorizace zprostředkovatelů. Oproti původnímu výčtu v
zákoně č. 38/2004 Sb., o PZ a SLPU, který zahrnoval 6 typů
pojišťovacích zprostředkovatelů, představuje nová právní
úprava 4 typy pojišťovacích zprostředkovatelů. V prvním
odst. § 5 zákona č. 170/2018 Sb., se uvádí, že
zprostředkovávat pojištění/zajištění může pouze:
• samostatný zprostředkovatel,
• vázaný zástupce,
• doplňkový pojišťovací zprostředkovatel nebo
• pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským
státem jiným, než je Česká republika.
strana 17
• Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí byla z nové
právní úpravy vyjmuta a zařazena do zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (= živnostenský zákon). Na základě
přechodných ustanovení zavedených zákonem č. 171/2018 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
distribuci pojištění a zajištění, podle článku 2 odst. 1 „ten, kdo byl
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat
činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, může
provozovat tuto činnost v souladu se zákonem č. 38/2004 Sb., o
pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných
událostí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, do doby, než ohlásí živnost vázanou, nejdéle však po
dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“.
strana 18
Soukromoprávní úprava pojišťovnictví
reguluje vztahy, které vznikají v rámci
pojištění přímo mezi klientem a
pojišťovnou. Nejdůležitějším
soukromoprávním předpisem, který
upravuje oblast pojišťovnictví, je od 1.
ledna 2014 tzv. nový občanský
zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb.
Pojistná smlouva je definována jako
smlouva o finančních službách, ve
které se pojistitel zavazuje
v případě vzniku nahodilé události
poskytnout ve sjednaném rozsahu
plnění a pojistník se zavazuje platit
pojistiteli pojistné.
Skutečností, na jejímž základě vzniká
smluvní pojištění, je pojistná smlouva =
dvoustranný právní úkon, který
předpokládá návrh a přijetí (akceptaci)
návrhu osobou, které byl návrh určen.
Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem,
kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí
svého návrhu. Návrh lze přijmout také
zaplacením pojistného ve výši uvedené
v návrhu a v určené lhůtě.
Rovněž zánik pojištění je ve většině případů vázán
zánikem pojistné smlouvy. NOZ obsahuje
taxativní výčet důvodů pro zánik soukromého
pojištění:
• uplynutí sjednané pojistné doby,
• pro nezaplacení pojistného,
• dohoda – dvoustranný právní úkon v písemné
formě,
• výpověď – pojištění může vypovědět jak pojistitel,
tak pojistník, a to ve lhůtě dvou měsíců od
uzavření pojistné smlouvy,
• odstoupení – v tom případě se pojistná smlouva
od počátku ruší:
– v případě, že pojistník nebo pojištěný při
sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo
z nedbalosti zodpoví nepravdivě nebo neúplně
písemné dotazy pojistitele týkající se
sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od
pojistné smlouvy odstoupit, jestliže by při
pravdivém a úplném zodpovězení dotazů
pojistnou smlouvu neuzavřel,
strana 23
• odmítnutí pojistného plnění – pojistitel
může plnění odmítnout, jestliže příčinou
pojistné události byla skutečnost, o
které se dozvěděl až po vzniku pojistné
události a jestliže by při znalosti této
skutečnosti neuzavřel pojistnou
smlouvu. Dnem odmítnutí pojistného
plnění zaniká pojištění (dle NOZ).
strana 25
• jiné důvody zániku soukromého pojištění způsobem
uvedeným v NOZ nebo stanoveným VPP, k nimž patří:
➢ zánik pojistného zájmu,
➢zánik pojistného nebezpečí,
➢ zánik pojištěné věci – v důsledku určité události
odpadne možnost, aby nastala další pojistná událost
(např. totální škoda),
➢ změna v osobě vlastníka, pokud podle pojistných
podmínek pojištění nepřechází na nabyvatele věci,
➢ smrt pojištěné fyzické osoby,
➢ zánik pojištěné právnické osoby bez právního
nástupce.
Následky porušení povinností:
• snížení pojistného plnění
• odmítnutí pojistného plnění
• odstoupení od pojistné smlouvy
• postih
• promlčení