Fiskální politika 2. část Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta2 Fiskální politika ̶ Využívání veřejných financí (státního rozpočtu) za účelem dosažení stanovených cílů (udržení vyváženého ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta3 Makroekonomická fiskální politika ̶ Snaha o stabilizaci ekonomického výkonu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta4 Teoretická východiska ̶ Neoklasikové ̶ Keynesiánci ̶ Diskreční fiskální politika ̶ Multiplikátor ̶ X vytěsňovací efekt, časová zpoždění Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta5 Nástroje fiskální politiky ̶ velikost vládních výdajů ̶ automatické (vestavěné) stabilizátory ̶ diskreční opatření Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta6 Velikost vládních výdajů -15% -10% -5% 0% 5% 10% 15% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 HDP spotřeba investice vládní výdaje Meziroční změna HDP a jeho složek (%) Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta7 Automatické (vestavěné) stabilizátory ̶ automaticky stimulují agregátní poptávku v době recese ̶ mandatorní výdaje ̶ progresivní daň z příjmu ̶ transferové platby ̶ Jaká je jejich nevýhoda? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta8 Růst vládních výdajů v době Velké recese Výdaj 2008 2009 Státní rozpočet jako celek 1084 1167 Důchody 313 340 Podpora v nezaměstnanosti 7 15 8% 9% 112% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% Státní rozpočet důchody podpora v nezaměstnanosti Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta9 CS: Fungovala (by) progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Ukazatel 4Q 2008 4Q 2009 Změna r/r HDP_real 941 mld. Kč 925 mld. Kč -4,2 % Nezaměstnanost 5,5 % 8,7 % + 58 % Nominální mzda 26 904 Kč 26 724 Kč -0,7 % Reálná mzda (ceny 4Q 2008) 26 904 Kč 26 609 Kč -1,1 % Inkaso pojistného na SZ 98,57 mld. Kč 87 mld. Kč -11,7 % ̶ DPFO 2008 i 2009 ̶ Daň = 15 % ze superhrubé mzdy (1,34 násobek hrubé mzdy) ̶ sleva na poplatníka 24 840 Kč ročně Hrubý měsíční příjem Daň Průměrná sazba 12 000 Kč 342 Kč 2,85 % 20 000 Kč 1 950 Kč 9,75 % 30 000 Kč 3 960 Kč 13,20 % 50 000 Kč 7 980 Kč 15,96 % 100 000 Kč 18 030 Kč 18,03 % Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta10 CS: Fungovala (by) progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Ukazatel 4Q 2008 Daň Průměrná daňová sazba 4Q 2009 Daň Průměrná daňová sazba Změna příjmu r/r Změna daňové sazby Daňová úspora (měsíčně) 1. decil 12 666 Kč 476 Kč 3,8 % 12 491 Kč 441 Kč 3,5 % -1,38 % - 0,3 p. b. 28 Kč 1. kvartil 16 527 Kč 1 252 Kč 7,6 % 16 390 Kč 1 224 Kč 7,5 % -0,83 % - 0,1 p. b. 17 Kč Medián 21 881 Kč 2 328 Kč 10,64 % 21 700 Kč 2 292 Kč 10,56 % -0,83 % - 0,08 p. b. 17 Kč 3. kvartil 29 380 Kč 3 835 Kč 13,1 % 29 386 Kč 3 837 Kč 13,1 % 0,02 % 0 - 0,4 Kč 9. decil 40 988 Kč 6 169 Kč 15 % 41 719 Kč 6 316 Kč 15,1 % 0,45 % + 0,1 p. b. - 37 Kč Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta11 ̶ příjmy se snížily v průměru o 0,7 % ̶ progresivní zdanění (by) pomohlo minimálně ̶ větší progrese by významně situaci nezlepšila => progresivní zdanění jako vestavěný stabilizátor nefunguje CS: Fungovala by progresivní daň z příjmu jako vestavěný stabilizátor v krizi 2009? Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta12 Diskreční opatření ̶ jednorázová opatření zaměřená k realizaci akutních změn v národním hospodářství ̶ změna daní ̶ změna vládních výdajů ̶ změna struktury vládních výdajů ve směru těch s vyšším multiplikátorem ̶ veřejné programy a projekty zaměstnanosti Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta13 Vestavěné stabilizátory Srovnání nástrojů fiskální politiky Diskreční opatření ̶ kratší časová zpoždění ̶ omezené ve velikosti ̶ nemohou způsobit procykličnost fiskální politiky ̶ delší časová zpoždění ̶ velikost může mít výrazný vliv na AD ̶ mohou způsobit procykličnost fiskální politiky Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta14 Multiplikační proces ̶ jakým způsobem ovlivní dodatečně utracené prostředky agregátní poptávku ̶ pokud multiplikátor = 1 => dodatečné výdaje = dodatečnému nárůstu HDP ̶ multiplikátor může dosahovat i jiných hodnot Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta15 Spotřeba ̶ agregátní spotřeba má dvě složky ̶ fixní část: autonomní spotřeba, která je nezávislá na příjmu ̶ variabilní část, která je závislá na příjmu ̶ agregátní spotřeba = autonomní spotřeba + spotřeba závislá na příjmu ̶ příjem podléhá zdanění ̶ 𝐶 = 𝑐0 + 𝑐1(1 − 𝑡)𝑌 ̶ 𝑐1 mezní sklon ke spotřebě Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta16 Investiční výdaje ̶ Firma se rozhoduje, co udělat s naakumulovaným ziskem: ̶ vyplatit dividendy ̶ zvýšit úspory ̶ investovat v zahraničí -> zahraniční investice ̶ investovat doma -> investice jako složka HDP ̶ Faktory, které toto ovlivňují ̶ úroková sazba doma ̶ úroková sazba v zahraničí ̶ očekávaný zisk ̶ Předpokládáme, že investice nezávisí na hodnotě aktuálního výstupu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta17 Vládní výdaje ̶ exogenní Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta18 Čisté exporty ̶ 𝑁𝑋 = 𝐸𝑋 − 𝑚 ∗ 𝐼𝑀 ̶ 𝑚 je mezní sklon k importu (změna v importech vyvolaná změnou důchodu) ̶ export – exogenní Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta19 Agregátní poptávka ̶ 𝐴𝐷 = 𝑐0 + 𝐶1 1 − 𝑡 𝑌 + 𝐼 + 𝐺 + 𝐸𝑋 − 𝑚𝐼𝑀 ̶ 𝑀 = 1 1−𝑐1 1−𝑡 +𝑚 ̶ daně a dovozy multiplikátor snižují ̶ Příklad: ̶ t = 20 %; m = 20 %, c1 = 60 % ̶ M = 1,39 (bez zahrnutí daní a dovozu by byl 2,5) z Makroekonomie 1 známe: 𝑀 = 1 1 − 𝑀𝑃𝐶 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta20 Multiplikační proces ̶ multiplikátor má jinou velikost v době boomu, kdy ekonomika funguje na plné kapacitě, a v době recese, kdy jsou v ekonomice nevyužité zdroje ̶ důležitý cíl fiskálního stimulu: zdroje, které se nevyužívají, aby byly využity ̶ velikost multiplikátoru také závisí na očekávání domácností a firem ohledně budoucího vývoje ̶ pokud domácnosti očekávají po fiskálním stimulu vyšší daně, budou více šetřit Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta21 Multiplikační proces ̶ efekt vytěsnění – nárůst úrokové míry způsobí snížení soukromých investic (úroková sazba je ale řízena CB – viz monetární politika) ̶ vláda zvýší svoje výdaje do infrastruktury ̶ pokud je plná zaměstnanost a plné využití zdrojů, krátkodobě to vede pouze ke zvýšení ceny ̶ v delším období to povede k přesunu zaměstnanců a kapitálu do stavebnictví Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta22 Multiplikátor Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta23 CS: snížení daní v ČR v roce 2021 (založeno na Fischer et al. 2020, Horská 2020) ̶ snížení DPFO zrušením počítání daně z příjmu ze závislé činnosti ze superhrubé mzdy (z 20,1 % na 15 %) + nárůst slevy na poplatníka z 2 070 na 2 320 Kč/měsíc ̶ cílem MF ČR bylo podpořit spotřebu domácností ̶ A. Schillerová: „Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky“. Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta24 Dopad zrušení superhrubé mzdy CS: snížení daní v ČR v roce 2021 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta25 CS: snížení daní v ČR v roce 2021 ̶ dopad na veřejné rozpočty cca 115 mld. Kč ̶ zvýšení spotřeby o 56 mld. Kč ̶ multiplikační efekt? ̶ ČR – malá otevřená ekonomika ̶ spotřeba z dovozů cca 22 % celkové spotřeby ̶ spotřeba domácností se opatřením zvýšila o cca 1,1 % + zvýšil se dovoz o 0,35 % ̶ HDP se opatřením zvýšilo o 0,8 % ̶ multiplikátor = 0,34 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta26 Multiplikační efekt CS: snížení daní v ČR v roce 2021 nárůst HDP o 0,8 p. b. daňový balíček stál 2,3 % HDP Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta27 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 ̶ snížená sazba DPH zvýšena z 10 % na 14 % ̶ snaha udržet deficit veřejných financí X procyklická fiskální politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta28 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – situace 3Q 2011 ̶ Situace v říjnu 2011 Deficity státního rozpočtu Vývoj zadlužení Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta29 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – situace 3Q 2011 ̶ Informace dostupné v říjnu 2011 Produkční mezera Indikátor důvěry v průmyslu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta30 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – situace v Evropě Výnos španělských 10Y dluhopisů Výnos irských 10Y dluhopisů Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta31 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – výsledek 2008 2009 2010 2011 2012 2011 2012 2011 2012 Predikce 2Q 2011 Predikce 3Q 2011 Skutečnost HDP 2,5 -4,1 2,3 2,5 2,5 2,1 1 1,8 -1 Spotřeba domácností 3,6 -0,2 0,2 0,5 2 -0,6 -0,5 0,5 -2,1 Spotřeba vlády 1,1 2,6 -0,1 -2,4 -2,1 -1,2 -0,5 -2,7 -1,9 Investice -1,5 -7,9 -3,1 1,9 3,2 2,1 1,4 0,4 -4,5 Čistý export 1,3 -0,6 1 1,9 1,1 1,7 1 1,9 1,7 Inflace 6,3 1 1,5 2,3 3,5 1,9 3,2 1,9 3,3 HDP eurozóny 0,5 -4,2 1,8 1,9 2 1,7 1 1,6 -0,6 10Y úrokové sazby 4,55 4,67 3,71 4,0 4,3 3,7 3,7 3,71 2,8 Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta32 CS: zvýšení DPH v ČR od 1.1.2012 – výsledek Deficit státního rozpočtu Mezera výstupu Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta33 Vliv zahraničí ̶ zahraničí ekonomiku ovlivňuje skrze zahraniční obchod ̶ Německo má 31% podíl na vývozu ČR, což vede k 20 % podílu na české agregátní poptávce ̶ fiskální expanze Německa tak zvyšuje agregátní poptávku v České republice Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta34 CS: fiskální stimul ve Francii Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta35 Fiskální politika J. F. Kennedyho ̶ 1958 – recese ̶ HDP -0,7 % ̶ U 6,8 % ̶ 1960 – zpomalení ̶ HDP 2,6 % ̶ U 6,6 % ̶ Program New Economics ̶ problém s prosazením v Kongresu ̶ nástup L. Johnson => snížení daní (osobních o 20 %; podnikových o 10 %) ̶ HDP i zaměstnanost vzrostly, U se snížila ̶ daně zůstaly sníženy, vládní výdaje rostly (Vietnam) => inflace -2% -1% 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 Nezaměstnanost HDP Inflace Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta36 Závěr ̶ Deficit státního rozpočtu má svou strukturální a cyklickou složku. ̶ Veřejný dluh je standardní součástí moderní ekonomiky. ̶ Veřejný dluh je možno financovat různými způsoby, vždy ale vznikají náklady, které musí někdo nést. ̶ V případě dluhové krize není možné provádět expanzivní fiskální politiku. ̶ Výhodou vestavěných stabilizátorů je snížení časových zpoždění; nevýhodou omezená použitelnost.a ̶ Multiplikátor snižují daně a otevřenost ekonomiky. Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta37 Literatura ̶ Franc a kol. 2015: Hospodářská politika Katedra ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta38