6. Teorie spotřebitelské volby

Cíl tématu

jak rozpočtové omezení zobrazuje volby, které si může domácnost dovolit
jak indiferenční křivky zobrazují preference domácnosti
co určuje optimální volbu domácnosti
jak domácnost zareaguje na změnu svého důchodu a cen
jak rozložit dopad změny ceny na důchodový a substituční efekt
jak teorii spotřebitelské volby použít ke zkoumání chování domácností

Metodické poznámky

V této lekci prozkoumáme, jak se domácnosti rozhodují při volbě mezi různými kombinacemi statků. To nám umožní blíže prozkoumat, jaké faktory a proč ovlivňují poptávku po spotřebních statcích a jaké faktory a proč ovlivňují nabídku výrobních faktorů.

V přednášce probereme některé věci poněkud přesněji, než jak jsou prezentovány v učebnici. Ke zkoušce by vám však mělo stačit (mírně zjednodušené) učebnicové podání.

Co studovat

učebnice: kapitola 21; v učebnici je chyba, viz errata
slides:
- základní přednáška: screen, print a handouts
- aplikace: screen, print a handouts
- použité symboly a zkratky
nahrávka přednášky:
- základní přednáška: z roku 2021 nebo 2018 (nahrávky z jiných let jsou ve Studiu on-line )
- aplikace:
  - celá přednáška
  - po částech: úvod, Giffenův statek, transfery, nabídka práce 1 a 2, nabídka úspor 1 a 2
screencasty:
cvičení: leaflet (alternativní)

magická škola:
- interaktivní graf rozpočtového omezení,
- interaktivní graf optima spotřebitele u běžného statku a giffenova statku
- interaktivní graf rozkladu na důchodový a substituční efekt obecně
- interaktivní graf rozhodování o nabídce práce a alternativní graf
- interaktivní graf rozhodování o úsporách

Ekonomie ve vtipu

Spotřebitelská volba při dokonalých komplementech...

Navíc

NPR Planet Money: "Why We Work So Much" (24. 7. 2015, mp3). Slavný ekonom John Maynard Keynes před mnoha lety předpovídal, že dnes budeme pracovat cca 15 hodin týdně. Proč neměl pravdu? Protože nejen důchodový, ale také substituční efekt (a možná i trocha psychologie).
NPR Planet Money: "What Happens When You Just Give Money To Poor People?", mp3. Charitativní organizace narozdíl od ekonomů většinou nevěří, že lidé dokáží se svými penězi naložit rozumně. Polní experiment ale ukazuje, že se pletou (tedy ty chartiativní organizace).