Základy filozofie úvod do argumentace Tomáš Ondráček ondracek.t@mail.muni.cz Faculty of Economics and Administration, Masaryk University 2022 OBECNÉ VYMEZENÍ OBECNÉ VYMEZENÍ Ondráček ·ZAFI ·2022 2 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ Co je argumentace? argumentace (argumentation) Argumentace je činnost, ve které jsou předkládány argumenty. Ondráček ·ZAFI ·2022 3 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ argumentace součást persuaze (podle ELM) ELM = Elaboration Likelihood Model (Petty & Cacioppo, 1986) persuase (persuasion) Persuase je specifická forma komunikace, jejímž cílem je ovlivnit duševní stav recipienta v atmosféře svobodné volby. Gálik (2011: 10) Ondráček ·ZAFI ·2022 4 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ ELM rozdělení na cesty PERIFERNÍ CESTA bez hlubšího zvažování, „iracionální“ důvody CENTRÁLNÍ CESTA zvažování důvodů (ARGUMENTACE) faktory determinující cestu MOTIVACE zainteresovanost, potřeba kognice SCHOPNOSTI znalost, přítomnost distraktorů Ondráček ·ZAFI ·2022 5 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy perusasivních dialogů Ondráček ·ZAFI ·2022 6 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů rozlišení POČÁTEČNÍ SITUACE Co vyvolalo střet? CÍLE ÚČASTNÍKŮ Čeho chce účastník dosáhnout? PROSTŘEDKY Jaké jsou povolené prostředky? UKONČENÍ Jak vypadá ukončení? Ondráček ·ZAFI ·2022 7 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy I/III HÁDKA osobní konflikt verbální útok vše (?) odhalit hlubší důvod konfliktu VYJEDNÁVÁNÍ střet zájmů zisk přemlouvání, smlouvání vyrovnání se / kompromis Ondráček ·ZAFI ·2022 8 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy II/III HLEDÁNÍ INFORMACÍ / ZJIŠŤOVÁNÍ potřeba informací / vysvětlení získat informace / evidenci empirická evidence vyměnit informace / potvrdit nebo vyvrátit hypotézu ROZVAŽOVÁNÍ praktická volba koordinace cílů a jednání důraz na praktičnost rozhodnout o nejlepším postupu Ondráček ·ZAFI ·2022 9 / 72 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy III/III KRITICKÁ DISKUSE rozdíl názorů přesvědčit oponenta / vyřešit názorový střet argumenty vyřešení názorového sporu Ondráček ·ZAFI ·2022 10 / 72 SLOŽKY ARGUMENTACE SLOŽKY ARGUMENTACE Ondráček ·ZAFI ·2022 11 / 72 SLOŽKY ARGUMENTACE základní tvrzení/výrok (assertion) Tvrzení je věta, u které má smysl ptát se na pravdivostní hodnotu. stanovisko/teze (statement) Stanovisko je tvrzení, které chce strana v rámci komunikace obhajovat a které je zpravidla kontroverzní. Ondráček ·ZAFI ·2022 12 / 72 SLOŽKY ARGUMENTACE komplexní argument (argument) Argument je soubor alespoň dvou tvrzení, kdy jedno tvrzení (premisa, východisko) je předloženo za účelem zvýšení přijatelnosti druhého tvrzení (závěr, stanovisko). Ondráček ·ZAFI ·2022 13 / 72 SLOŽKY ARGUMENTACE Co není argument? NEPODPOŘENÉ TVRZENÍ PODMÍNKOVÉ TVRZENÍ VYSVĚTLENÍ ILUSTRACE Ondráček ·ZAFI ·2022 14 / 72 HODNOCENÍ ARGUMENTU HODNOCENÍ ARGUMENTU Ondráček ·ZAFI ·2022 15 / 72 HODNOCENÍ ARGUMENTU VALID – FORMÁLNĚ SPRÁVNÝ Premisy podporují závěr. SOUND – PLATNÝ Premisy jsou platné. PLAUSIBLE – VHODNÝ Předložený argument se vztahuje k diskusi. Ondráček ·ZAFI ·2022 16 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI Ondráček ·ZAFI ·2022 17 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI zkoumání jazyka Syntax zkoumá pouze znaky jako takové (např. jejich řetězení ve znaky složené) Sémantika zkoumá vztahy znaků a jejich významů Pragmatika zkoumá řečové akty uživatelů daného jazykového systému s ohledem k jejich záměrům, kontextu výpovědi atp. Ondráček ·ZAFI ·2022 18 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI argumenty v logice: vymezení Logika Nauka o vyplývání. Vyplývání Závěr Z vyplývá z premis P1, P2, . . . , Pn právě tehdy, když Z je pravdivý za všech okolností, za nichž jsou pravdivé rovněž premisy P1, P2, . . . , Pn. Nesmí tedy nastat situace, kdy máte pravdivé premisy a nepravdivý závěr. Argument v logice Argument je tvořen alespoň dvěma tvrzeními, přičemž účelem jednoho (premisy) je podpořit platnost druhého (závěru). Ondráček ·ZAFI ·2022 19 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI argumenty: dělení Deduktivní Ve formálně správném argumentu závěr nutně plyne z premis. Induktivní Je zde pravděpodobná souvislost mezi premisami a závěrem. Je možné, že premisy budou pravdivé, ale závěr nepravdivý. ... V deduktivních argumentech jde o vztah vyplývání, který studuje právě logika. Ondráček ·ZAFI ·2022 20 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI výroková logika Jednoduchý logický systém, na jehož základě jsou budovány ostatní logické systémy. Nabízí pouze velmi hrubé možnosti analýzy jazyka. Pracuje pouze s výroky. Výrok Věta u níž má smysl se ptát, zda je pravdivá, či nepravdivá. Výroky nejsou např. věty rozkazovací, přací a tázací. Ondráček ·ZAFI ·2022 21 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI predikátová logika Nabízí jemnější možnosti analýzy jazyka. Umí pracovat s predikáty a relacemi. Kvantifikátory umožňují analýzu obecných a částečných tvrzení. Ondráček ·ZAFI ·2022 22 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logika a pravdivostní hodnoty Klasická výroková a predikátová logika jsou dvouhodnotové systémy. Princip dvouhodnotovosti/bivalence Každý výrok je buď pravdivý, nebo nepravdivý. Valuace je totální funkce. Veškeré výroky mají právě jednu z pravdivostních hodnot. Pravdivostní hodnoty Pravdivostní hodnoty jsou Pravda a Nepravda (True a False), zkracují se jako P a N (popř. T a F), často se používá numerické označení 1 a 0. Mnohé logické systémy ale princip dvouhodnotovosti neuznávají. Ondráček ·ZAFI ·2022 23 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI kompozicionalita Princip kompozicionality Pravdivostní hodnota složeného výroku je jednoznačně určena pravdivostními hodnotami jeho složek. Pravdivostní hodnotu složeného výroku určují pravdivostní hodnoty dílčích výroků a sémantika spojek, jež je spojují. Ondráček ·ZAFI ·2022 24 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI kompozicionalita – důsledek Pro každý výrok lze sestavit úplnou tabulku pravdivostních hodnot. p → q ∨ ¬ r 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 1 1 0 Ondráček ·ZAFI ·2022 25 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI parcialita, gaps & gluts Valuace je parciální funkce. Ne každý výrok má přiřazenu pravdivostní hodnotu. Některé výroky nemají pravdivostní hodnotu a nelze je proto analyzovat. V případě některých vět máme pravdivostní mezery (truth value gaps). Oproti tomu jiní zastávají názor, že některé věty mají obě pravdivostní hodnoty zároveň (truth value gluts). Existují pravdivé kontradikce – dialetheie. Ondráček ·ZAFI ·2022 26 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI vícehodnotové logiky Zavedení dalších pravdivostních hodnot. Náčrt trojhodnotové logiky u Charlese Sanderse Peirce. Rozvoj vícehodnotových logik v rámci lvovsko-varšavské školy (Jan Łukasiewicz). Trojhodnotové logiky, čtyřhodnotové logiky, ... Fuzzy logiky. Ondráček ·ZAFI ·2022 27 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI další logické systémy Modální logiky Obohacení o operátory možnosti (♢) a nutnosti (□). Epistemické a doxastické logiky Obohacení o operátor znalosti, resp. domnívání se. Temporální logiky Obohacení o temporální faktor. Erotetické logiky Možnost analýzy otázek. Deontické logiky Možnost analýzy závazků. ... Ondráček ·ZAFI ·2022 28 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory základní logické operátory Ondráček ·ZAFI ·2022 29 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory negace Negace (¬, „ne“) ¬ p 0 1 1 0 Negace obrací pravdivostní hodnotu (složeného) výroku. Předpona „ne-“ spjatá se slovesem, např. „Není pravda, že...“. Příklady vět: Neprší. Ondráček ·ZAFI ·2022 30 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory binární pravdivostní funkce Binární pravdivostní funkce f 2 1 f 2 2 f 2 3 f 2 4 f 2 5 f 2 6 f 2 7 f 2 8 T ∨ ← → ↔ ∧ ⟨1, 1⟩ 1 1 1 1 1 1 1 1 ⟨1, 0⟩ 1 1 1 1 0 0 0 0 ⟨0, 1⟩ 1 1 0 0 1 1 0 0 ⟨0, 0⟩ 1 0 1 0 1 0 1 0 f 2 9 f 2 10 f 20 11 f 2 12 f 2 13 f 2 14 f 2 15 f 2 16 ↑ ⊻ ↛ ↓ K ⟨1, 1⟩ 0 0 0 0 0 0 0 0 ⟨1, 0⟩ 1 1 1 1 0 0 0 0 ⟨0, 1⟩ 1 1 0 0 1 1 0 0 ⟨0, 0⟩ 1 0 1 0 1 0 1 0 Ondráček ·ZAFI ·2022 31 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory konjunkce Konjunkce (∧, „a“) p ∧ q 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 Konjunkce je pravdivá tehdy, když jsou pravdivé oba výroky (tzv. konjunkty), jež spojuje. Typicky spojka „a“, ale i „přičemž“, „kdežto“, „ale“, „jenže“,... Příklady vět: V Brně prší a je zima. Ondráček ·ZAFI ·2022 32 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory disjunkce Disjunkce (∨, „nebo“) p ∨ q 1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 (Slučovací) disjunkce je pravdivá tehdy, když je pravdivý alespoň jeden z výroků (tzv. disjunktů) jí spojených . Pojí se s výrazem „nebo“, případně „či“. Příklady vět: Petr si chce koupit auto nebo motorku. Ondráček ·ZAFI ·2022 33 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory vylučovací disjunkce Vylučovací disjunkce (∨∨, ⊻, „buďto, anebo“) p ⊻ q 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 Je pravdivá pouze v případě, že je pravdivý právě jeden z disjunktů. Často se pojí s výrazem „buď ..., anebo ...“. Od slučovací disjunkce se dá odlišit i použitím čárky před „nebo“. Příklady vět: Petr si koupí auto, nebo motorku. Ondráček ·ZAFI ·2022 34 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory implikace Implikace (→, „jestliže, pak“) p → q 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 0 Implikace je nepravdivá jen tehdy, když je její první člen (antecedent) pravdivý a druhý člen (konsekvent) nepravdivý. Vyjadřována výrazy „jestliže ..., pak ...“, „když ..., tak ...“ apod. Příklady vět: Jestliže bude pršet, tak si vezmu deštník. Ondráček ·ZAFI ·2022 35 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI základní logické operátory ekvivalence Ekvivalence (↔, „právě tehdy, když“) p ↔ q 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 1 0 Jde o implikaci oběma směry. Ekvivalence je pravdivá v případě, že oba její členy mají stejnou pravdivostní hodnotu. Obraty jako „...právě tehdy, když ...“, „...tehdy a jen tehdy ...“ atd. Příklady vět: Do kina půjdeš jen tehdy, když si uděláš domácí úkol. Ondráček ·ZAFI ·2022 36 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI ověřování platnosti úsudků ověřování platnosti úsudků Ondráček ·ZAFI ·2022 37 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI ověřování platnosti úsudků ověřování platnosti úsudků metodou protipříkladu Jde o důkaz sporem. Cílem je zjistit, zda je logicky možné, aby byly premisy pravdivé a závěr nepravdivý. Pokud se podaří nalézt takovou valuaci, úsudek není platný. Příklad ověření platnosti úsudku metodou protipříkladu p0 → q1 ∨ r1 1 q1 1 r1 → p0 0 Ondráček ·ZAFI ·2022 38 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI ověřování platnosti úsudků tautologie a kontradikce Tautologie / logicky platná formule Výrokově-logickou tautologií je formule, která nabývá hodnoty P při každém ohodnocení výrokových proměnných. Kontradikce / nesplnitelná formule Výrokově-logickou kontradikcí je formule, která nabývá hodnoty N při každém ohodnocení výrokových proměnných. Ondráček ·ZAFI ·2022 39 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI ověřování platnosti úsudků vybrané tautologie a kontradikce Zákon vyloučeného třetího p ∨ ¬p Zákon sporu ¬p ∧ ¬p De Morganův zákon* ¬p ∨ q ↔ ¬p ∧ ¬q Ondráček ·ZAFI ·2022 40 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI vybraná usuzovací schémata VL vybraná usuzovací schémata VL Ondráček ·ZAFI ·2022 41 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI vybraná usuzovací schémata VL vybraná usuzovací schémata VL Modus ponens A → B A B Tvrzení konsekventu – neplatné usuzovací schéma! A → B B A Ondráček ·ZAFI ·2022 42 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI vybraná usuzovací schémata VL vybraná usuzovací schémata Modus tollens A → B ¬B ¬A Popírání antecedentu – neplatné usuzovací schéma! A → B ¬A ¬B Ondráček ·ZAFI ·2022 43 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI vybraná usuzovací schémata VL vybraná usuzovací schémata Reductio ad absurdum A → B A → ¬B ¬A Disjunktivní sylogismus A ∨ B ¬A B nebo A ∨ B ¬B A Ondráček ·ZAFI ·2022 44 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec logický čtverec Ondráček ·ZAFI ·2022 45 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec predikátová logika Využívá stejné operátory jako výroková logika, ale obsahuje několik rozšíření. Kvantifikátory: ∀ – obecný kvantifikátor; „Všechna A jsou B“. ∃ – částečný kvantifikátor; „Některá A jsou B“. Zjemnění analýzy jazyka díky možnosti pracovat s predikáty (být filozof, být červený, být pes,...) a obecně s n-árními relacemi (mít rád, být potomkem,...). Ondráček ·ZAFI ·2022 46 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec kladné soudy Obecný kladný soud „Každé A je B.“ Žádné individuum nemá vlastnost A, aniž by mělo vlastnost B; nezavazujeme se však k existenci nějakého A. Částečný kladný soud „Některá A jsou B.“ Alespoň jedno individuum má vlastnosti A i B. Ondráček ·ZAFI ·2022 47 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec záporné soudy Obecný záporný soud „Žádné A není B.“ Žádný prvek A nenáleží zároveň do množiny B. Částečný záporný soud „Některá A nejsou B.“ Alespoň jedno individuum má vlastnost A, avšak nemá vlastnost B. Ondráček ·ZAFI ·2022 48 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec logický čtverec Ondráček ·ZAFI ·2022 49 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec vztahy výroků logického čtverce 1/2 Kontradiktoričnost (kontradikčnost, protikladnost) Negace daného výroku; dané výroky mají opačnou pravdivostní hodnotu. Např.: „Všechny labutě jsou bílé.“ „Některé labutě nejsou bílé.“ Subalternost (podřazenost) Lze přejít od a k i (nikoli však naopak), lze přejít od e k o (nikoli však naopak), čili a implikuje i a e implikuje o. Např.: „Všechny labutě jsou bílé“ „Některé labutě jsou bílé“. Ondráček ·ZAFI ·2022 50 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI logický čtverec vztahy výroků logického čtverce 2/2 Kontrárnost (protiva) Výroky a a e nemohou být oba pravdivé, ovšem oba mohou být nepravdivé. Např.: „Všechny labutě jsou bílé.“ „Žádné labutě nejsou bílé.“ Subkontrárnost (podprotiva) Výroky o a i nemohou být oba nepravdivé, ovšem oba mohou být pravdivé. Např.: „Některé labutě jsou bílé.“ „Některé labutě nejsou bílé.“ Ondráček ·ZAFI ·2022 51 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI sylogismy sylogismy Ondráček ·ZAFI ·2022 52 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI sylogismy sylogismy Kategorický sylogismus Úsudek mající právě dvě premisy (vyšší a nižší premisu) a jeden závěr. Premisy a závěr jsou složeny právě a pouze ze tří termínů, tj. (obvykle monadických) predikátů: subjektu S predikátu P středního (či mediálního) členu M – vyskytuje v obou premisách, avšak nikoli v závěru M a P Všechny ryby umí plavat. S a M Všichni tuňáci jsou ryby. S a P Všichni tuňáci umí plavat. Ondráček ·ZAFI ·2022 53 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI sylogismy ověřování platnosti sylogismů pomocí Vennových diagramů Některá M jsou P. Žádné M není S. Některá S jsou P. Všechna M jsou P. Všechna S jsou M. Některá S jsou P. Ondráček ·ZAFI ·2022 54 / 72 FORMÁLNÍ PŘÍSTUPY K ARGUMENTACI sylogismy základní pravidla pro určení platnosti sylogismů Ze dvou částečných soudů nic neplyne. Alespoň jedna premisa musí být obecná. Ze dvou záporných soudů nic neplyne. Alespoň jedna premisa musí být kladná. Když jsou obě premisy obecné, závěr nemůže být částečný. Je-li jedna premisa záporná, tak je i závěr záporný. Je-li jedna premisa částečná, tak je i závěr částečný. Ondráček ·ZAFI ·2022 55 / 72 ARGUMENTAČNÍ PRAXE ARGUMENTAČNÍ PRAXE Ondráček ·ZAFI ·2022 56 / 72 ARGUMENTAČNÍ PRAXE implicitní prvky Ne přímo vyjádřené prvky argumentu, které je třeba doplnit, aby byl argument platný. implicitní premisy implicitní závěr Ondráček ·ZAFI ·2022 57 / 72 ARGUMENTAČNÍ PRAXE doplňování implicitních prvků VALIDITA Doplníme prvky, které činí argument validní. PŘIJATELNOST Bereme ohled na záměry autora. VSTŘÍCNOST Volíme nejsilnější variantu. Ondráček ·ZAFI ·2022 58 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY ARGUMENTAČNÍ FAULY Ondráček ·ZAFI ·2022 59 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY tradiční pojetí (Hamblin, 1970: 12) Argumentační faul je to, co vypadá jako správný argument, ale není. seznamy argumentačních faulů (Walton, 1987) Ondráček ·ZAFI ·2022 60 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY Argumentační fauly Důraz na rozum Důraz na emoce Důraz na neznámou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nejmenovaný znalec nebo širší skupina lidí (kupř. „lékaři“, „lidé z praxe“). „Ale američ vědci dokázali, že ježibaby neexistují!“ řekl Jeníček. Zastrašování Zdůvodnit tvrzení pomocí strachu a předsudků k opačnému názoru. „Jen pojďte dovnitř,“ vyzvala je stařena, „venku vás sežerou medvědi.“ Důraz na nevhodnou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nekompetentní nebo nedůvěryhodný „odborník“. „Moje zcestovalá kamarádka tvrdila, že prý nabízíte kvalitní a levný nocleh i se snídaní. Za kolik?“ zeptala se Mařenka. Lichocení Podsunout nezdůvodněné tvrzení pomocí nesouvisejících komplimentů. „Takové krásné děvče se přece nebude bát, no ne?“ Důraz na neznalost Tvrzení je pravdivé, protože dosud nebylo vyvrácené (případně je nepravdivé proto, že dosud nebylo potvrzené). „Žádné dítě si na mě dosud u rodičů nestěžovalo,“ bránila se ježibaba. Zesměšňování Předložit pro vníkův argument tak, aby vypadal směšně. „Já a jíst dě ? No dovolte, to je absurdní! To už byste mě rovnou mohli obvinit, že jsem snědla i ty tři pocestné, co tu byli loni přes zimu, než ztloustli a ztra li se.“ Důraz na nedůvěryhodnost Tvrzení musí být nepravdivé, protože zní neuvě- řitelně. „Perník je zcela nevhodný stavební materiál,“ řekl otec přísně, když se dě vrá ly, „teď chci slyšet pravdu. Kde jste byly?“ Vyvolání soucitu Odmítnout opačný názor vyvoláním soucitu s námi. „Neumíme, opravdu. Museli jsme odmalička dřít tak, že jsme ani neměli čas naučit se sedět na lopatě.“ Důraz na pravděpodobnost Předpokládat, že něco se musí stát jen proto, že se to může stát. „Neboj se, Mařenko, starší lidé jsou většinou velmi slabí a nemají zuby. Ta nás nesní.“ Vyvolání záš Odmítnout opačný názor vyvoláním záš vůči pro straně. „Lžou. Nechtěla jsem je sníst,“ hájila se babizna. „Copak vy věříte někomu, kdo krade starým lidem perník ze střechy?“ Důraz na peníze Předpoklad, že bohatství či vysoká cena nějak nutně souvisejí s pravdivos tvrzení. „Když má někdo celý dům z luxusního perníku, nebude přece jíst dě .“ Důraz na přírodu Zdůvodnit tvrzení srovnáním s „dobrým“ světem přírody. „Je naprosto normální jíst lidi. Podívejte se třeba na vlky, těm lidské maso vyloženě chutná.“ Důraz na novost Předpokládat, že něco je lepší jen proto, že je to nové. „Mám teď úžasnou novou pec,“ chlubila se ježibaba, „nejde otevřít zevnitř!“ Toužebné přání Tvrzení je nutně pravdivé, neboť si velmi silně přejeme, aby pravdivé bylo. „Nelži, tak velkou pec má prostě jen na pečení kanců!“ Důraz na tradici Předpokládat, že něco je pravda jen proto, že se to tak (údajně) vždy dělalo. „Když se zeptá, kdo jí to tu loupe perníček, tak řekni, že jen větříček.“ „Proč?“ podivil se Jeníček. „To ji uklidní,“ odpověděla Mařenka. „A nebylo by lepší prostě mlčet?“ Důraz na obvyklý postup Tvrzení je pravdivé, protože se to tak obvykle dělá. “Půjdeme za světýlkem, tam určitě žijí nějací dobří lidé, kteří nám pomohou.“ Důraz na rozšířený názor Tvrzení je nutně pravdivé, neboť v něj věří většina lidí. „Sladkos způsobují u dě hyperak vitu.“ Chybné vyvození Chybná příčina Omyl hazardního hráče Předpokládat, že minulé náhodné výsledky nějak ovlivňují budoucí náhodné výsledky. „Dlouho sem žádné dě nezabloudily,“ zabručela si ježibaba, „takže dnes nebo zítra to už jistě klapne.“ Příhoda Odmítnout pečlivě získané a ověřené důkazy kvůli odlišné osobní zkušenos či příhodě. „Náš dědeček snídal perník každý den a taky nebyl tlustý.“ Dvojsmysl Použít slovo ve dvou různých významech a zároveň předpokládat, že jde o jednu a tutéž věc. „Tak a teď mi za trest uděláte večeři.“ „No dobře, ale my neumíme vařit,“ bránily se dě . Babizna se usmála: „Nějak to vymyslíme.“ Klamající vzhled Předpokládat, že je-li něco pěkné, je to i pravdivé. „V tak krásné chaloupce musí bydlet tuze hodní lidé.“ Skládání Předpokládat, že vlastnost čás je zároveň i vlastnos celku. „Jsem silnější než Mařenka, jsem silnější než Jeníček,“ radovala se ježibaba, „jsem silnější než obě dě .“ Rozdělování Předpokládat, že vlastnost celku je zároveň i vlastnos každé jeho čás . „Perníková chaloupka bude mít z perníku i mříže ve sklepě. Projíme se ven.“ Potvrzení účinku Předpokládat, že pozorovaný účinek mohl být vyvolán pouze jedinou příčinou. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna rozdělala oheň v peci, takže bude péct chleba. Nemáme se čeho bát, Mařenko.“ Unáhlené zobecnění Vyvodit obecný závěr z příliš malé skupiny případů. „Takže teď už, ta nku, víš, že všechny staré ženy jsou ježibaby,“ zakončil své vyprávění Jeníček. Vyvrácení příčiny Předpokládat, že když nenastala příčina, nemohlo dojít ani k účinku. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna ale chleba péct nechce, takže v peci není rozdělaný oheň. Klidně tam vlez, Mařenko.“ Unáhlený závěr Vyvodit závěr bez zamyšlení nad jinými možnými výklady. „Aha, vy mě jistě chcete zvážit,“ řekla ježibaba, když si sedala na lopatu. Společně, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují zároveň, musí být v příčinném vztahu. „Ježibaba je stará a zároveň jí dě . Je hrozné, co stáří s člověkem provede.“ Unáhlený kompromis Předpokládat, že pravdivé tvrzení musí ležet někde uprostřed mezi pro kladnými názory. „Vy říkáte, že nesmím sníst ani jednoho z vás. Já říkám, že vás můžu sníst oba. Tak sním jen jednoho a hotovo.“ Poté, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují po sobě, musí být v příčinném vztahu. „Všimla sis, že vždycky, když dostanu hlad, je k jídlu perník?“ Všechno, nebo nic Předpokládat, že nelze-li dosáhnout dokonalého výsledku, nemá snažení žádný dobrý smysl. „Nemá smysl ty dě hledat. Les je příliš velký a nikdy ho neprozkoumáme celý.“ Přehlédnu společné příčiny Předpokládat příčinný vztah mezi dvěma událostmi, které jsou ale ve skutečnos vyvolány událos tře . „To je zajímavé, že když si já dám k obědu perník, ty ho musíš jíst taky. Přestaň se už po mně opičit!“ Rela vizování Odmítnout tvrzení jen proto, že „každý má přece svoji pravdu“. „Někomu může pečení dě připadat nevhodné, ale já osobně na tom nevidím nic špatného. Je to věc vkusu.“ Logický kruh Vyvodit závěr, který je stejný jako některý z předpokladů argumentu. „Perník je nezdravý, protože se po něm tloustne. A tloustne se po něm proto, že je velmi, ale velmi nezdravý,“ poučila Mařenka babiznu. Rozvolnění pravidla Použít nějaké pravidlo příliš volně či na případy, pro které není určeno. „Jen se klidně posaďte na tu lopatu jako první,“ řekla Maruška, „staří lidé se přece mají pouštět sednout.“ Vytloukání klínu klínem Předpokládat, že chyba může být opravena jinou chybou. „Hm, tak vy jste snědli můj perníček. Copak s m asi provedeme? Už to mám, teď sním já vás a budeme vyrovnaní!“ Obsahové chyby Chybné útoky Potvrzovací slepota Věnovat pozornost jen důkazům podporujícím náš závěr a pomíjet pro důkazy. „Venku dost fouká, divně to zaskřípělo, a navíc mi to potvrdil i ten tenký hlas shora. Ano, perník ze střechy mi shodil asi opravdu větříček.“ Účelové doplnění Doplnit dílčí neověřené či vymyšlené předpoklady ve snaze zachránit svůj argument. „Musím vás sníst, nemám tady už vůbec nic k jídlu,“ tvrdila babizna. „A co ten perník všude kolem?“ divily se dě . „Perník není jídlo, nýbrž pamlsek,“ odsekla. Útok na nezávislost mluvčího Odmítnout závěr pro strany jen proto, že by takový závěr byl pro pro stranu výhodný. „Ty dě si to celé vymyslely. Chtějí mě poslat do vězení, aby si mohly v perníkové chaloupce otevřít vlastní prodejnu.“ Útok na osobu Předložit nesouvisející výhrady vůči pro straně, nikoli vůči jejímu argumentu. „Nikdy bych nevěřil člověku, který má na nose bradavici s chlupem.“ Zamlčení Záměrně pominout důkazy, které by odporovaly našemu závěru. „Budu péct chleba a vy mi budete pomáhat. Toho porcovacího nože si nevšímejte, ten zde mám kvůli myším.“ Lež Vědomě tvrzená nepravda, zpravidla opakovaná. „Jsem vegetariánka,“ zaskuhrala babizna. Útok na původ tvrzení Odmítnout tvrzení kvůli tomu, kde se vzalo či kdo ho původně zastával. „Pečení dě je překonaný zvyk, se kterým kdysi přišly jezinky. Teď je jiná doba, teď jíme zvířata.“ Nevyvra telnost Tvrdit něco, co nelze nijak smysluplně vyvrá t či potvrdit. „Ta babizna je určitě uhranutá, proto nás chce sníst.“ Nelicho vé zařazení Odmítnout tvrzení proto, že je podobné stanovisku nežádoucí osoby nebo skupiny. „I čer říkají, že uloupnout si trochu perníčku nikomu neublíží.“ Svůdná názornost Popsat okrajovou událost barvitě a s detaily, které mají vzbudit zdání, že jde o obvyklý stav věcí. „Když nám doma vždycky v sobotu po obědě ta nek ukazoval, jak se na lopatu sedá, rád říkal, že to se zavřenýma očima prostě nejde. A vy že byste to dokázala i poslepu?“ Přesunu důkazního břemene Odmítnout hájit své tvrzení a předpokládat, že hájit by se měla pro strana. „Ta nku, ta babizna nás chtěla sníst! Ať dokáže, že to není pravda!“ Odvedení pozornos Předložit nesouvisející důvody, fakta a tvrzení s cílem zmást pro stranu. „Jen se posaďte, stařenko. Ta lopata je krásně vyřezávaná. Četl jsem, že se na ní sedí mnohem pohodlněji než na motyce. Vy jste zhubla?“ Figurína* Vytvořit zkreslenou a oslabenou verzi argumentu pro strany, ten pak odmítnout. „Dě se prý nejí, protože je to pro přírodě. To bych si jako měla i přestat čis t zuby, protože čisté zuby jsou pro přírodě?!“ *) Původní anglický název této chyby (straw man) odkazuje ke cvičným figurínám, na kterých vojáci trénují útoky, a které jsou jen nepohyblivými, slabými verzemi skutečných pro vníků. Chybné dilema Předložit dvě řešení jako jediná možná, byť ve skutečnos existují i jiná řešení. „Buď vás oba rychle a bezbolestně upeču, nebo vás vykrmím perníkem tak, že budete obézní a zahynete pomalu ve strašných mukách. Tak si vyberte.“ Kluzký svah Předpokládat, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků. „Jeníčku, nejez ten perník. Sníš jeden dva, zachutná to a než se nadějeme, zbaš š té staré paní celou její chaloupku. Kde pak bude bydlet?!“ ... jenom volit nestačí. Koncept a grafika: David McCandless @ informa onisbeau ful.net Český překlad: PhDr. Marek Picha, Ph.D. h p://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly (Centrum občanského vzdělávání, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2022 61 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY (Excistetial Comics, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2022 62 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY (Excistetial Comics, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2022 63 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY (Excistetial Comics, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2022 64 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY nová pojetí Informal logic / pragmatický přístup (Walton, 1987) Argumentační faul jako ta argumentace, kdy dojde k selhání v zodpovídání kritických otázek. Pragma-dialektika (van Eemeren, Grootendorst, & Henkemans, 2002) Argumentační faul jako to, co brání vyřešení názorového střetu. Argumentační faul jako porušení pravidel kritické diskuse. Bayesiánský přístup (Oaksford & Hahn, 2004) Porušení bayesiánských zásad. Virtue přístup ... Destruktivní dilema: vidlička falácií (Boudry, Paglieri, & Pigliucci, 2015) Ondráček ·ZAFI ·2022 65 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY nová pojetí Argumentační fauly nelze určit bez důkladné znalosti kontextu diskuse. Ondráček ·ZAFI ·2022 66 / 72 ARGUMENTAČNÍ FAULY nová pojetí Argumentační fauly nelze určit bez důkladné znalosti kontextu diskuse. Ondráček ·ZAFI ·2022 67 / 72 ARGUMENTAČNÍ MODELY ARGUMENTAČNÍ MODELY Ondráček ·ZAFI ·2022 68 / 72 ARGUMENTAČNÍ MODELY Toulminův model argumentu Ondráček ·ZAFI ·2022 69 / 72 ARGUMENTAČNÍ MODELY námitky v Toulminově modelu Ondráček ·ZAFI ·2022 70 / 72 Zdroje Blair, J. A. (2011). Groundwork in the theory of argumentation: Selected papers of J. Anthony Blair. Springer Science & Business Media. Boudry, M., Paglieri, F., & Pigliucci, M. (2015). The Fake, the Flimsy, and the Fallacious: Demarcating Arguments in Real Life. Argumentation, 29(4), 431–456. Centrum občanského vzdělávání. (2017). Argumentační fauly. http://obcanskevzdelavani.cz/work/ke-stazeni/argumentacni-fauly-A3-barva.pdf. Excistetial Comics. (2017). The Adventures of Fallacy Man. http://existentialcomics.com/comic/9. Gálik, S. (2011). Psychologie přesvědčování. Grada publishing as. Hamblin, C. L. (1970). Fallacies. Methuen. Kratochvíl, Z., & Bouzek, J. (1994). Od mýtu k logu. Praha, Herrmann & synové. Oaksford, M., & Hahn, U. (2004). A Bayesian approach to the argument from ignorance. Canadian Journal of Experimental Psychology/Revue canadienne de psychologie expérimentale, 58(2), 75. Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. Advances in experimental social psychology, 19, 123–205. van Eemeren, F. H., Grootendorst, R., & Henkemans, A. F. S. (2002). Argumentation: Analysis, Evaluation, Presentation. Lawrence Erlbaum Associates. Walton, D. N. (1987). Informal fallacies (Vol. 4). John Benjamins Publishing. Tato prezentace vznikla za podpory Fondu rozvoje Masarykovy univerzity Projekt: MUNI/FR/1266/2017 Inovace výuky filozofie a etiky pro studenty ESF