Základy filozofie úvod do argumentace Tomáš Ondráček ondracek.t@mail.muni.cz Faculty of Economics and Administration, Masaryk University 2021 OBECNÉ VYMEZENÍ OBECNÉ VYMEZENÍ Ondráček ·ZAFI ·2021 2 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ Co je argumentace? argumentace (argumentation) Argumentace je činnost, ve které jsou předkládány argumenty. Ondráček ·ZAFI ·2021 3 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ argumentace součást persuaze (podle ELM) ELM = Elaboration Likelihood Model (Petty & Cacioppo, 1986) persuase (persuasion) Persuase je specifická forma komunikace, jejímž cílem je ovlivnit duševní stav recipienta v atmosféře svobodné volby. Gálik (2011: 10) Ondráček ·ZAFI ·2021 4 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ ELM rozdělení na cesty PERIFERNÍ CESTA bez hlubšího zvažování, „iracionální“ důvody CENTRÁLNÍ CESTA zvažování důvodů (ARGUMENTACE) faktory determinující cestu MOTIVACE zainteresovanost, potřeba kognice SCHOPNOSTI znalost, přítomnost distraktorů Ondráček ·ZAFI ·2021 5 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy perusasivních dialogů Ondráček ·ZAFI ·2021 6 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů rozlišení POČÁTEČNÍ SITUACE Co vyvolalo střet? CÍLE ÚČASTNÍKŮ Čeho chce účastník dosáhnout? PROSTŘEDKY Jaké jsou povolené prostředky? UKONČENÍ Jak vypadá ukončení? Ondráček ·ZAFI ·2021 7 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy I/III HÁDKA osobní konflikt verbální útok vše (?) odhalit hlubší důvod konfliktu VYJEDNÁVÁNÍ střet zájmů zisk přemlouvání, smlouvání vyrovnání se / kompromis Ondráček ·ZAFI ·2021 8 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy II/III HLEDÁNÍ INFORMACÍ / ZJIŠŤOVÁNÍ potřeba informací / vysvětlení získat informace / evidenci empirická evidence vyměnit informace / potvrdit nebo vyvrátit hypotézu ROZVAŽOVÁNÍ praktická volba koordinace cílů a jednání důraz na praktičnost rozhodnout o nejlepším postupu Ondráček ·ZAFI ·2021 9 / 33 OBECNÉ VYMEZENÍ druhy perusasivních dialogů druhy III/III KRITICKÁ DISKUSE rozdíl názorů přesvědčit oponenta / vyřešit názorový střet argumenty vyřešení názorového sporu Ondráček ·ZAFI ·2021 10 / 33 SLOŽKY ARGUMENTACE SLOŽKY ARGUMENTACE Ondráček ·ZAFI ·2021 11 / 33 SLOŽKY ARGUMENTACE základní tvrzení/výrok (assertion) Tvrzení je věta, u které má smysl ptát se na pravdivostní hodnotu. stanovisko/teze (statement) Stanovisko je tvrzení, které chce strana v rámci komunikace obhajovat a které je zpravidla kontroverzní. Ondráček ·ZAFI ·2021 12 / 33 SLOŽKY ARGUMENTACE komplexní argument (argument) Argument je soubor alespoň dvou tvrzení, kdy jedno tvrzení (premisa, východisko) je předloženo za účelem zvýšení přijatelnosti druhého tvrzení (závěr, stanovisko). Ondráček ·ZAFI ·2021 13 / 33 SLOŽKY ARGUMENTACE Co není argument? NEPODPOŘENÉ TVRZENÍ PODMÍNKOVÉ TVRZENÍ VYSVĚTLENÍ ILUSTRACE Ondráček ·ZAFI ·2021 14 / 33 HODNOCENÍ ARGUMENTU HODNOCENÍ ARGUMENTU Ondráček ·ZAFI ·2021 15 / 33 HODNOCENÍ ARGUMENTU VALID – FORMÁLNĚ SPRÁVNÝ Premisy podporují závěr. SOUND – PLATNÝ Premisy jsou platné. PLAUSIBLE – VHODNÝ Předložený argument se vztahuje k diskusi. Ondráček ·ZAFI ·2021 16 / 33 ARGUMENTAČNÍ PRAXE ARGUMENTAČNÍ PRAXE Ondráček ·ZAFI ·2021 17 / 33 ARGUMENTAČNÍ PRAXE implicitní prvky Ne přímo vyjádřené prvky argumentu, které je třeba doplnit, aby byl argument platný. implicitní premisy implicitní závěr Ondráček ·ZAFI ·2021 18 / 33 ARGUMENTAČNÍ PRAXE doplňování implicitních prvků VALIDITA Doplníme prvky, které činí argument validní. PŘIJATELNOST Bereme ohled na záměry autora. VSTŘÍCNOST Volíme nejsilnější variantu. Ondráček ·ZAFI ·2021 19 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY ARGUMENTAČNÍ FAULY Ondráček ·ZAFI ·2021 20 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY tradiční pojetí (Hamblin, 1970: 12) Argumentační faul je to, co vypadá jako správný argument, ale není. seznamy argumentačních faulů (Walton, 1987) Ondráček ·ZAFI ·2021 21 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY Argumentační fauly Důraz na rozum Důraz na emoce Důraz na neznámou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nejmenovaný znalec nebo širší skupina lidí (kupř. „lékaři“, „lidé z praxe“). „Ale američ vědci dokázali, že ježibaby neexistují!“ řekl Jeníček. Zastrašování Zdůvodnit tvrzení pomocí strachu a předsudků k opačnému názoru. „Jen pojďte dovnitř,“ vyzvala je stařena, „venku vás sežerou medvědi.“ Důraz na nevhodnou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nekompetentní nebo nedůvěryhodný „odborník“. „Moje zcestovalá kamarádka tvrdila, že prý nabízíte kvalitní a levný nocleh i se snídaní. Za kolik?“ zeptala se Mařenka. Lichocení Podsunout nezdůvodněné tvrzení pomocí nesouvisejících komplimentů. „Takové krásné děvče se přece nebude bát, no ne?“ Důraz na neznalost Tvrzení je pravdivé, protože dosud nebylo vyvrácené (případně je nepravdivé proto, že dosud nebylo potvrzené). „Žádné dítě si na mě dosud u rodičů nestěžovalo,“ bránila se ježibaba. Zesměšňování Předložit pro vníkův argument tak, aby vypadal směšně. „Já a jíst dě ? No dovolte, to je absurdní! To už byste mě rovnou mohli obvinit, že jsem snědla i ty tři pocestné, co tu byli loni přes zimu, než ztloustli a ztra li se.“ Důraz na nedůvěryhodnost Tvrzení musí být nepravdivé, protože zní neuvě- řitelně. „Perník je zcela nevhodný stavební materiál,“ řekl otec přísně, když se dě vrá ly, „teď chci slyšet pravdu. Kde jste byly?“ Vyvolání soucitu Odmítnout opačný názor vyvoláním soucitu s námi. „Neumíme, opravdu. Museli jsme odmalička dřít tak, že jsme ani neměli čas naučit se sedět na lopatě.“ Důraz na pravděpodobnost Předpokládat, že něco se musí stát jen proto, že se to může stát. „Neboj se, Mařenko, starší lidé jsou většinou velmi slabí a nemají zuby. Ta nás nesní.“ Vyvolání záš Odmítnout opačný názor vyvoláním záš vůči pro straně. „Lžou. Nechtěla jsem je sníst,“ hájila se babizna. „Copak vy věříte někomu, kdo krade starým lidem perník ze střechy?“ Důraz na peníze Předpoklad, že bohatství či vysoká cena nějak nutně souvisejí s pravdivos tvrzení. „Když má někdo celý dům z luxusního perníku, nebude přece jíst dě .“ Důraz na přírodu Zdůvodnit tvrzení srovnáním s „dobrým“ světem přírody. „Je naprosto normální jíst lidi. Podívejte se třeba na vlky, těm lidské maso vyloženě chutná.“ Důraz na novost Předpokládat, že něco je lepší jen proto, že je to nové. „Mám teď úžasnou novou pec,“ chlubila se ježibaba, „nejde otevřít zevnitř!“ Toužebné přání Tvrzení je nutně pravdivé, neboť si velmi silně přejeme, aby pravdivé bylo. „Nelži, tak velkou pec má prostě jen na pečení kanců!“ Důraz na tradici Předpokládat, že něco je pravda jen proto, že se to tak (údajně) vždy dělalo. „Když se zeptá, kdo jí to tu loupe perníček, tak řekni, že jen větříček.“ „Proč?“ podivil se Jeníček. „To ji uklidní,“ odpověděla Mařenka. „A nebylo by lepší prostě mlčet?“ Důraz na obvyklý postup Tvrzení je pravdivé, protože se to tak obvykle dělá. “Půjdeme za světýlkem, tam určitě žijí nějací dobří lidé, kteří nám pomohou.“ Důraz na rozšířený názor Tvrzení je nutně pravdivé, neboť v něj věří většina lidí. „Sladkos způsobují u dě hyperak vitu.“ Chybné vyvození Chybná příčina Omyl hazardního hráče Předpokládat, že minulé náhodné výsledky nějak ovlivňují budoucí náhodné výsledky. „Dlouho sem žádné dě nezabloudily,“ zabručela si ježibaba, „takže dnes nebo zítra to už jistě klapne.“ Příhoda Odmítnout pečlivě získané a ověřené důkazy kvůli odlišné osobní zkušenos či příhodě. „Náš dědeček snídal perník každý den a taky nebyl tlustý.“ Dvojsmysl Použít slovo ve dvou různých významech a zároveň předpokládat, že jde o jednu a tutéž věc. „Tak a teď mi za trest uděláte večeři.“ „No dobře, ale my neumíme vařit,“ bránily se dě . Babizna se usmála: „Nějak to vymyslíme.“ Klamající vzhled Předpokládat, že je-li něco pěkné, je to i pravdivé. „V tak krásné chaloupce musí bydlet tuze hodní lidé.“ Skládání Předpokládat, že vlastnost čás je zároveň i vlastnos celku. „Jsem silnější než Mařenka, jsem silnější než Jeníček,“ radovala se ježibaba, „jsem silnější než obě dě .“ Rozdělování Předpokládat, že vlastnost celku je zároveň i vlastnos každé jeho čás . „Perníková chaloupka bude mít z perníku i mříže ve sklepě. Projíme se ven.“ Potvrzení účinku Předpokládat, že pozorovaný účinek mohl být vyvolán pouze jedinou příčinou. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna rozdělala oheň v peci, takže bude péct chleba. Nemáme se čeho bát, Mařenko.“ Unáhlené zobecnění Vyvodit obecný závěr z příliš malé skupiny případů. „Takže teď už, ta nku, víš, že všechny staré ženy jsou ježibaby,“ zakončil své vyprávění Jeníček. Vyvrácení příčiny Předpokládat, že když nenastala příčina, nemohlo dojít ani k účinku. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna ale chleba péct nechce, takže v peci není rozdělaný oheň. Klidně tam vlez, Mařenko.“ Unáhlený závěr Vyvodit závěr bez zamyšlení nad jinými možnými výklady. „Aha, vy mě jistě chcete zvážit,“ řekla ježibaba, když si sedala na lopatu. Společně, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují zároveň, musí být v příčinném vztahu. „Ježibaba je stará a zároveň jí dě . Je hrozné, co stáří s člověkem provede.“ Unáhlený kompromis Předpokládat, že pravdivé tvrzení musí ležet někde uprostřed mezi pro kladnými názory. „Vy říkáte, že nesmím sníst ani jednoho z vás. Já říkám, že vás můžu sníst oba. Tak sním jen jednoho a hotovo.“ Poté, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují po sobě, musí být v příčinném vztahu. „Všimla sis, že vždycky, když dostanu hlad, je k jídlu perník?“ Všechno, nebo nic Předpokládat, že nelze-li dosáhnout dokonalého výsledku, nemá snažení žádný dobrý smysl. „Nemá smysl ty dě hledat. Les je příliš velký a nikdy ho neprozkoumáme celý.“ Přehlédnu společné příčiny Předpokládat příčinný vztah mezi dvěma událostmi, které jsou ale ve skutečnos vyvolány událos tře . „To je zajímavé, že když si já dám k obědu perník, ty ho musíš jíst taky. Přestaň se už po mně opičit!“ Rela vizování Odmítnout tvrzení jen proto, že „každý má přece svoji pravdu“. „Někomu může pečení dě připadat nevhodné, ale já osobně na tom nevidím nic špatného. Je to věc vkusu.“ Logický kruh Vyvodit závěr, který je stejný jako některý z předpokladů argumentu. „Perník je nezdravý, protože se po něm tloustne. A tloustne se po něm proto, že je velmi, ale velmi nezdravý,“ poučila Mařenka babiznu. Rozvolnění pravidla Použít nějaké pravidlo příliš volně či na případy, pro které není určeno. „Jen se klidně posaďte na tu lopatu jako první,“ řekla Maruška, „staří lidé se přece mají pouštět sednout.“ Vytloukání klínu klínem Předpokládat, že chyba může být opravena jinou chybou. „Hm, tak vy jste snědli můj perníček. Copak s m asi provedeme? Už to mám, teď sním já vás a budeme vyrovnaní!“ Obsahové chyby Chybné útoky Potvrzovací slepota Věnovat pozornost jen důkazům podporujícím náš závěr a pomíjet pro důkazy. „Venku dost fouká, divně to zaskřípělo, a navíc mi to potvrdil i ten tenký hlas shora. Ano, perník ze střechy mi shodil asi opravdu větříček.“ Účelové doplnění Doplnit dílčí neověřené či vymyšlené předpoklady ve snaze zachránit svůj argument. „Musím vás sníst, nemám tady už vůbec nic k jídlu,“ tvrdila babizna. „A co ten perník všude kolem?“ divily se dě . „Perník není jídlo, nýbrž pamlsek,“ odsekla. Útok na nezávislost mluvčího Odmítnout závěr pro strany jen proto, že by takový závěr byl pro pro stranu výhodný. „Ty dě si to celé vymyslely. Chtějí mě poslat do vězení, aby si mohly v perníkové chaloupce otevřít vlastní prodejnu.“ Útok na osobu Předložit nesouvisející výhrady vůči pro straně, nikoli vůči jejímu argumentu. „Nikdy bych nevěřil člověku, který má na nose bradavici s chlupem.“ Zamlčení Záměrně pominout důkazy, které by odporovaly našemu závěru. „Budu péct chleba a vy mi budete pomáhat. Toho porcovacího nože si nevšímejte, ten zde mám kvůli myším.“ Lež Vědomě tvrzená nepravda, zpravidla opakovaná. „Jsem vegetariánka,“ zaskuhrala babizna. Útok na původ tvrzení Odmítnout tvrzení kvůli tomu, kde se vzalo či kdo ho původně zastával. „Pečení dě je překonaný zvyk, se kterým kdysi přišly jezinky. Teď je jiná doba, teď jíme zvířata.“ Nevyvra telnost Tvrdit něco, co nelze nijak smysluplně vyvrá t či potvrdit. „Ta babizna je určitě uhranutá, proto nás chce sníst.“ Nelicho vé zařazení Odmítnout tvrzení proto, že je podobné stanovisku nežádoucí osoby nebo skupiny. „I čer říkají, že uloupnout si trochu perníčku nikomu neublíží.“ Svůdná názornost Popsat okrajovou událost barvitě a s detaily, které mají vzbudit zdání, že jde o obvyklý stav věcí. „Když nám doma vždycky v sobotu po obědě ta nek ukazoval, jak se na lopatu sedá, rád říkal, že to se zavřenýma očima prostě nejde. A vy že byste to dokázala i poslepu?“ Přesunu důkazního břemene Odmítnout hájit své tvrzení a předpokládat, že hájit by se měla pro strana. „Ta nku, ta babizna nás chtěla sníst! Ať dokáže, že to není pravda!“ Odvedení pozornos Předložit nesouvisející důvody, fakta a tvrzení s cílem zmást pro stranu. „Jen se posaďte, stařenko. Ta lopata je krásně vyřezávaná. Četl jsem, že se na ní sedí mnohem pohodlněji než na motyce. Vy jste zhubla?“ Figurína* Vytvořit zkreslenou a oslabenou verzi argumentu pro strany, ten pak odmítnout. „Dě se prý nejí, protože je to pro přírodě. To bych si jako měla i přestat čis t zuby, protože čisté zuby jsou pro přírodě?!“ *) Původní anglický název této chyby (straw man) odkazuje ke cvičným figurínám, na kterých vojáci trénují útoky, a které jsou jen nepohyblivými, slabými verzemi skutečných pro vníků. Chybné dilema Předložit dvě řešení jako jediná možná, byť ve skutečnos existují i jiná řešení. „Buď vás oba rychle a bezbolestně upeču, nebo vás vykrmím perníkem tak, že budete obézní a zahynete pomalu ve strašných mukách. Tak si vyberte.“ Kluzký svah Předpokládat, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků. „Jeníčku, nejez ten perník. Sníš jeden dva, zachutná to a než se nadějeme, zbaš š té staré paní celou její chaloupku. Kde pak bude bydlet?!“ ... jenom volit nestačí. Koncept a grafika: David McCandless @ informa onisbeau ful.net Český překlad: PhDr. Marek Picha, Ph.D. h p://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly (Centrum občanského vzdělávání, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2021 22 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY (Excistetial Comics, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2021 23 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY (Excistetial Comics, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2021 24 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY (Excistetial Comics, 2017) Ondráček ·ZAFI ·2021 25 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY nová pojetí Informal logic / pragmatický přístup (Walton, 1987) Argumentační faul jako ta argumentace, kdy dojde k selhání v zodpovídání kritických otázek. Pragma-dialektika (van Eemeren, Grootendorst, & Henkemans, 2002) Argumentační faul jako to, co brání vyřešení názorového střetu. Argumentační faul jako porušení pravidel kritické diskuse. Bayesiánský přístup (Oaksford & Hahn, 2004) Porušení bayesiánských zásad. Virtue přístup ... Destruktivní dilema: vidlička falácií (Boudry, Paglieri, & Pigliucci, 2015) Ondráček ·ZAFI ·2021 26 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY nová pojetí Argumentační fauly nelze určit bez důkladné znalosti kontextu diskuse. Ondráček ·ZAFI ·2021 27 / 33 ARGUMENTAČNÍ FAULY nová pojetí Argumentační fauly nelze určit bez důkladné znalosti kontextu diskuse. Ondráček ·ZAFI ·2021 28 / 33 ARGUMENTAČNÍ MODELY ARGUMENTAČNÍ MODELY Ondráček ·ZAFI ·2021 29 / 33 ARGUMENTAČNÍ MODELY Toulminův model argumentu Ondráček ·ZAFI ·2021 30 / 33 ARGUMENTAČNÍ MODELY námitky v Toulminově modelu Ondráček ·ZAFI ·2021 31 / 33 Zdroje Blair, J. A. (2011). Groundwork in the theory of argumentation: Selected papers of J. Anthony Blair. Springer Science & Business Media. Boudry, M., Paglieri, F., & Pigliucci, M. (2015). The Fake, the Flimsy, and the Fallacious: Demarcating Arguments in Real Life. Argumentation, 29(4), 431–456. Centrum občanského vzdělávání. (2017). Argumentační fauly. http://obcanskevzdelavani.cz/work/ke-stazeni/argumentacni-fauly-A3-barva.pdf. Excistetial Comics. (2017). The Adventures of Fallacy Man. http://existentialcomics.com/comic/9. Gálik, S. (2011). Psychologie přesvědčování. Grada publishing as. Hamblin, C. L. (1970). Fallacies. Methuen. Kratochvíl, Z., & Bouzek, J. (1994). Od mýtu k logu. Praha, Herrmann & synové. Oaksford, M., & Hahn, U. (2004). A Bayesian approach to the argument from ignorance. Canadian Journal of Experimental Psychology/Revue canadienne de psychologie expérimentale, 58(2), 75. Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. Advances in experimental social psychology, 19, 123–205. van Eemeren, F. H., Grootendorst, R., & Henkemans, A. F. S. (2002). Argumentation: Analysis, Evaluation, Presentation. Lawrence Erlbaum Associates. Walton, D. N. (1987). Informal fallacies (Vol. 4). John Benjamins Publishing. Tato prezentace vznikla za podpory Fondu rozvoje Masarykovy univerzity Projekt: MUNI/FR/1266/2017 Inovace výuky filozofie a etiky pro studenty ESF