Enlightenment and
Philosophy of Science –
Computationalism in
Economics
Why we Need a New Enlightenment:
Consequences for Strategic Thinking
Reflecting the Chances of and for a New
(3rd or Pragmatic) Enlightenment
Re-Combining Theory and Practice to Create
a New European Competitive Advantage
Rainer Born
Meaning as Use
(Frege, Russell, Wittgenstein)
•Meaning/Knowledge considered as a means to
come to terms with reality
•Význam/znalost jsou prostředkem pro
pochopení reality
Corrective reflection
• How does philosophy come about?
• What may philosophy be good for?
• Which problems could/should be solved with the help of philosophy?
• Philosophy as questioning established answers?
• Philosophy as a technique of discourse?
• Philosophy as the journey from familiar to unfamiliar? (John Wisdom)
Korektivní reflexe
• Jak vzniká filozofie?
• K čemu lze filozofií použít?
• Jaké problémy by mohli/měli být vyřešeny pomocí filozofie?
• Filozofie jako zpochybňování ustanovených odpovědí?
• Filozofie jako technika rozmluvy?
• Filozofie jako cesta od známého k neznámému? (John Wisdom)
Classical Approaches /Martens et al
ontologically mentalistically linguistically Paradigm(s)
Kuhn vs Popper
Reaction(s) to… Experiences Problems
SITUATIONS
Being Consciouness Language Area
Correcting by referring to an external
world.
(What is the world like /
in reality?)
Correcting by referring to
the possibilities of the human
mind
Correcting by taking into account the
limits of our language Realm of Reference
Entity/ Being Conceptions/Ideas Sentences/Expressions
„Objects“
(of reflection)
Wondering Doubt Confusion Origin
What is (the case)? What can I / we know? What can I / we understand? Questions
Klasické přístupy/Martens et al
ontologicky mentalisticky lingvisticky Paradigmata
Kuhn vs Popper
reakce na… zážitky Problémy
Situace
bytí vědomí řeč oblast
Korekce prostřednictvím odkazování na
okolitý svět
(Jaký je svět/realita?)
Korekce prostřednictvím
odkazování na možnosti
lidského vědomí
Korekce prostřednictvím uvědomění si
omezení naší řeči Na co odkazujeme?
Entita/bytí Koncepty/myšlenky Věty/výrazy Co reflektujeme?
Zvědavost Pochybnosti Zmatek Původ
Co existuje/Jak to je? Co dokážeme vědět? Co dokážeme pochopit? Otázky
„Man is not a didactic being, but one that lives and acts and
influences.“
(J. W. Goethe)
Respectfully, he shrugged his shoulders.
‚At the most,‘ he thought, ‚only in as far as an actor loses his
awareness of the scenery and his make-up, and believes his acting is
really action, is it permissible for man today to forget the uncertain
background of knowledge on which all his activities depend.‘
(Musil, R.: Man Without Qualities, pp. 436)
„Člověk není didaktický tvor, ale tvor, který žije, koná, a ovlivňuje.“
(J. W. Goethe)
S respektem pokrčil rameny.
Pomyslel si: „Člověku v dnešních dobách můžeme odpustit zapomnění
nejistého pozadí znalostí, na kterém závisí jeho činy, jenom v případě,
že jde o herce, který ztrácí pojem o svém okolí a své masce a věří, že
jeho herecký výkon jsou skutečné činy.“
(Musil, R.: Man Without Qualities, pp. 436)
• Didaktický: vytvořen s cílem vyučovat
Člověk není didaktický tvor, jeho jediným cílem není přenášet
předem dané kvanta vědomostí, znalostí a informací na druhé.
Člověk je tvor, který žije, koná a ovlivňuje. Člověk kriticky
posuzuje svět kolem sebe, znalosti, které jsou mu předávány.
Na základě těchto posudků pak koná, a své závěry odevzdává
dál (ovlivňuje).
Communication
between you and me relies on
assumptions, associations,
communalities and the kind of
AGREED SHORTHAND, which
no-one could precisely define
but which everyone would
admit to exist.
Komunikace mezi námi je závislá na
existenci předpokladů, asociací,
společných znaků, a jakémusi druhu
zkratek, které nikdo nedokáže přesně
definovat, ale každý musí uznat, že
existují.
Reflection(s)
„This sentenze contains three mistackes.“ !
Can you put your finger on the third mistake ?
• Některé problémy nebo situace není možné jednoduše popsat,
definovat. Nemáme na to potřebné předpoklady, asociace, zkratky,…
Například paradox (viz předešlý slide).
• Pro řešení komplexních problémů nestačí mít data, informace, a znát
pravidla a vzorce. Je potřeba vidět souvislosti, společné a odlišné
znaky, relevantní kategorie. Jsou potřeba hlubší znalosti.
Core ideas and reflective consequences
15
i) [1] == > F
Reflection of the Consequences == > Fuzzy Concepts
Sometimes we use wrong parameters and assume completeness. Therefore,
we sometimes explain success wrong.
ij) [2] == > K
Reflection of means/routines == > formal in-completeness of the routines
iii) [3] == > E
Reflection der justifications == > problem of immediate implementation
16
iv) [4] == > M
Reflection of mental models == > epistemic transformation invariants
v) As above so below == > systemic thinking and reflection of local
optimizations and limitations
Core ideas and reflective consequences
Klíčové myšlenky a reflexivní následky
17
i) [1] == > F
Reflexe následků == > nejasné koncepty
Někdy používáme nesprávné parametry a předpokládáme
celkovost. Proto někdy špatně vysvětlujeme úspěch.
ij) [2] == > K
Reflexe prostředků/rutin== > formální ne-celkovost rutin.
iii) [3] == > E
Reflexe zdůvodnění ==> problém okamžité implementace
18
iv) [4] == > M
Reflexe mentálních modelů ==> epistemické transformační
invarianty
v) Jak nahoře, tak dole (v obrázku slide 15) ==> systémové myšlení a
reflexe lokálních optimalizací a omezení.
Klíčové myšlenky a reflektivní následky
The Road Not Taken
Robert Frost, 1874 - 1963
. . .
Two roads diverged in a wood, and I --
I took the one less traveled by,
And that has made all the difference.
Stopping by Woods on a Snowy Evening
. . .
But I have promises to keep,
and miles to go before I sleep,
and miles to go before I sleep.
Explanatory Normative Methodology
(C. G. Hempel) explanations & knowledge situations
Considering the limits of the assumption of some Universal Common
Sense (Putnam/Hempel)
The acceptance of a universal timelessly valid, rational methodology
seems to me a philosophical CHIMERA: it would certainly not be
rational to hunt for chimeras (Göttingen 1975 / publ. 1977).
Logic is a theory of rational argumentation to justify the validity of an
argument (it is not descriptive of our thinking, cf. psychologism).
Explanatorní normativní metodologie (C.G. Hempel)
vysvětlení a znalostní situace
Zohlednění omezení předpokladu nějakého univerzálního selského
rozumu (Putnam/Hempel).
Přijetí univerzální, věčně platné, racionální metodologie mi připadá jako
filozofická chiméra. Rozhodně by nebylo racionální lovit chiméry
(Göttingen 1975 / publ. 1977).
Logika je teorií racionální argumentace a zdůvodnění validity argumentu
(nepopisuje naše myšlení, viz. Psychologismus).
Gödel's incompleteness theorems are two theorems of mathematical logic that
demonstrate the inherent limitations of every formal axiomatic system containing
basic arithmetic. ... The second incompleteness theorem, an extension of the first,
shows that the system cannot demonstrate its own consistency.
• First incompleteness theorem (Stanford Encyclopedia)
• Any consistent formal system F within which a certain amount of elementary
arithmetic can be carried out is incomplete; i.e., there are statements of the
language of F which can neither be proved nor disproved in F.
• Second incompleteness theorem
• For any consistent system F within which a certain amount of elementary
arithmetic can be carried out, the consistency of F cannot be proved in F
itself.
Gödelovi teorémy neúplnosti jsou dva teorémy matematické logiky, které
demonstrují omezení každého formálního systému obsahujícího základní
aritmetiku. Druhý teorém neúplnosti, který je rozšířením prvního, ukazuje, že
systém nedokáže demonstrovat vlastní konzistentnost.
• První teorém neúplnosti (Stanford Encyclopedia)
• Jakýkoliv konzistentní formální systém F, ve kterém je možné vykonat jisté
množství elementární aritmetiky, je neúplný. V řeči F existují výroky, které
nemohou být dokázány ani vyvráceny v F.
• Druhý teorém neúplnosti
• Pro jakýkoliv konzistentní formální systém F, ve kterém je možné vykonat jisté
množství elementární aritmetiky, platí že konzistentnost F nemůže být
prokázána v F samotném.
„The map is not the territory!“
(Alfred Korzybski, Gregory Bateson)
„Mapa není území!“
(Alfred Korzybski, Gregory Bateson)
Reprezentace reality není realitou. Pokud
na to zapomeneme, nevyhneme se chybám
a špatným interpretacím informací.
Jaká je nejkratší trasa z New Yorku do
Madridu? (viz mapa)
Latitude
Zeměpisná šířka
Local approximization:
Turing’s „Universal Machine“ (1936/37) and von Neumann’s implementation of it [in modern computers] are
direct off-springs of Gödel’s ideas ! -- George Dyson : Turing’s Cathedral (The Origins of the Digital Universe)
pp.106/7 London/Penguin, 2012
pp. 107: Where does meaning [knowledge/epistemology] come in? If everything is assigned a number, does this
diminish the meaning of the world? ... What Gödel (and Turing) proved is that formal systems will, sooner or
later, produce meaningful statements whose truth can be proved only [from] outside [of] the system itself. ... It
proves ... that we live in a world where higher meaning[-s] exists.
What Turing disregards completely is the fact that MIND [and especially KNOWLEDGE], in its use, is not static,
but constantly developing, i. e. that we understand abstract terms more and more precisely as we go on using
them, and that more and more abstract terms enter the sphere of our understanding. -- Kurt Gödel, 1972
(Some Remarks on the Undecidability Results. In: Feferman, Coll. Works [of Gödel] vol 2, p 306)
Turingova „Universal Machine“ (1936/37) a von Neumannova implementace tohoto konceptu [v
moderních počítačích] jsou přímými následovníky Gödelových myšlenek – George Dyson: Turing’s
Cathedral (The Origins of the Digital Universe) str. 106/7 London/Penguin, 2012.
Str. 107: Jakou roli hraje smysl (znalost/epistemologie)? Pokud je všemu přiřazeno číslo, eroduje to smysl
světa? Gödel (a Turing) dokázali, že formální systémy produkují smysluplné výroky, kterých pravdivost
může být prokázána pouze zvnějšku systému samotného. Dokazuje to, že žijeme ve světě, ve kterém
existuje vyšší (hlubší) smysl.
Co Turing úplně ignoruje je fakt že MYSL (a hlavně znalost), ve smyslu jejich užívání, není statická, nýbrž
konstantně se vyvíjející. Abstraktním pojmům rozumíme pořád přesněji čím více jich používáme, a do
našeho pole porozumění vstupují pořád abstraktnější pojmy. – Kurt Gödel, 1972
(Some Remarks on the Undecidability Results. In: Feferman, Coll. Works [of Gödel] vol 2, p 306)
Questions:
• Can we turn all this into rules (for a mindless) application, usable
independently of any experiential knowledge ?
• Preconception of universal common sense – Example Ford ?
• What kind of extra Knowledge is missing, what explains the so called
initial successes of digitalization ?
Otázky:
• Můžeme tohle všechno proměnit na pravidla za účelem jejich
bezmyšlenkovité aplikace, použitelné bez jakékoliv odborné znalosti
nebo zkušenosti?
• Předpoklad univerzálního selského rozumu – příklad Forda?
• Jaký druh znalosti chybí, který vysvětluje takzvané počáteční
úspěchy digitalizace?
E
F
Scissors-of-Life & Knowledge
E
K
M
34
E
F
[Q]
E
K
Q*
Q?
Q??
[Q*]
P
ACTIONS
Dialogue
Scissors of Knowledge &
Meaning
Q
COMMONS
F*
M
(creating and explaining the
meaning of )
E*
35
INFORMATION / KNOWLEDGE
P
f(P) f(Q)
Q
H+
REAL / CAUSAL
CONNECTIONS
COMPUTATION / ARGUMENTATION
CATEGORIZATION NEW CASES OF
APPLICATION
35
A C
Nine-points-problem and solution:
How to step out of the system
• Connect the 9 points with one line but without lifting your pencil
from the paper!
• Proposal:
embed the 9 points into
a constructed “solution-space” of 16 points
Problém a řešení o devíti bodech:
Jak vykročit ven ze systému a získat nadhled
Spojte 9 bodů v obrázku použitím jediné čáry bez zvednutí tužky z
papíru!
Návrh řešení:
Vložte 9-bodové pole do konstruovaného „pole řešení“ o 16-ti
bodech.
P
f(P) f(Q)
Q
H+
REAL / CAUSAL
CONNECTIONS
CATEGORIZATION NEW CASES OF
APPLICATION
MAPPING
INTERPRETATION
[P] [Q]SIMPLIFICATION
DE-CONTEXTUALISATION
RE-CONTEXTUALISATION
f f
M
K
E
F
.
MAPS
THE TERRITORY
Emotion
„Managerial Rationalizations“
COMPUTATION / ARGUMENTATION
INFORMATION PROCESSING
Local Approximization(s):
AspectsofSimplification
AspectsofRe-Application
Some introductory remarks: The Third Industrial
Revolution
„…traditional, hierarchical organization of economic and political power will
give way to lateral power organized nodally (m.e.) across society.“ [Rifkin, J.
(2011). The Third Industrial Revolution, NY, p. 5].
„…today, however, the collaborative power unleashed by the merging of
Internet technology and renewable energies is fundamentally restructuring
human relationships, from top to bottom to side to side, with profound
implications for the future of society.“ (ibid.) [e.g., network economics ].
Which problems should be
(re-) solved?
Pár komentářů na úvod: Třetí průmyslová revoluce
„…tradiční, hierarchická organizace disponující ekonomickou a politickou
mocí ustoupí laterální moci organizované uzlově napříč
společností.“[Rifkin, J. (2011). The Third Industrial Revolution, NY, p. 5].
„…dnes ale kolaborativní síla odvázaná spojením internetové technologie
a obnovitelným energiím fundamentálně mění strukturu lidských vztahů,
odshora dolů a ze strany na stranu, s významnými důsledky pro
budoucnost společnosti.“ (ibid.) [e.g. network economics].
Které problémy by měli být (znovu?-) vyřešeny?
„Our heads are
round
to allow our
thoughts to
change direction“
(Francis Picabia)
Stepping out of the system to support
„Creativity and Innovation“
Illustration:
A masochist approaches a sadist and pleads
to be tortured but the sadist says: "NO!“
Humour versus documentation?
„Naše hlavy jsou
kulaté, aby naše
myšlenky mohly
měnit směr.“
(Francis Picabia)
Vykročení ven ze systému za účelem podpory
„kreativity a inovace“
Ilustrace:
Masochista přijde za sadistou a prosí ho, ať
ho mučí a ubližuje mu. Sadista ale na to
řekne: „Ne, odmítám!“
Humor vs. dokumentace?
Practical Consequences
1) Questioning and correcting the unrestricted action guiding use of
local correspondences between causal relations P è Q in
(segments of) reality and logical (or conditional) relations f(P) à
f(Q) in language (Gregory Bateson: “The map is not the territory”;
see also Haridimos Tsoukas)
2) Overcoming this (locally valid or successful) identification as a
source of insufficient scientific/practical achievements by plain
practitioners
3) Re-establishing dialogue as a means for evaluating and correcting
actions, i.e., as mediator between the micro- and macro- level
Praktické důsledky
1) Zpochybňování a korekce neomezeného, činnost usměrňujícího používání
lokálních shod mezi kauzálními vztahy P è Q v (segmentech) reality a
logickými (kondicionálními) vztahy f(P) è f(Q) v řeči. (Gregory Bateson:
“The map is not the territory”; viz rovněž Haridimos Tsoukas)
2) Překonání této (lokálně platné nebo úspěšné) identifikace zdroje
vědeckých nebo praktických neúspěchů běžných profesionálů a odborníků.
3) Znovunastolení dialogu jako nástroje vyhodnocení a korekce činnosti, tedy
jako mediátora mezi mikro- a makroúrovní.
To say exactly what one means, even to one’s own private satisfaction, is difficult. To say exactly what one
means and to involve another person is harder still. Communication between you and me relies on
assumptions, associations, communalities and the kind of agreed shorthand which no-one could
precisely define but which everyone would admit exists.
That is one reason why it is an effort to have a proper conversation in a foreign language. Even if I am
quite fluent, even if I understand the dictionary definitions of words and phrases, I cannot rely on a
shorthand with the other party, whose habit of mind is subtly different from my own. Nevertheless all of
us know of times when we have not been able to communicate in words a deep emotion and yet we
know we have been understood. This can happen in the most foreign of foreign parts and it can happen
in our own homes. It would seem that for most of us, most of the time, communication depends on more
than words.
J. Winterson (Art Objects/1995) pp 79/80 A Veil of Words // (With reference to The Waves [by Virgina
Woolf]) ==> cf Bloomsbury Group: J. M. Keynes … Economics … Wittgenstein/Moore …
Říct přesně, co máme na mysli, dokonce i v zájmu vlastní osobní spokojenosti, je náročné. Ještě těžší je říct
přesně, co máme na mysli někomu jinému.
To say exactly what one means, even to one’s own private satisfaction, is difficult. To say exactly what one
means and to involve another person is harder still.
Komunikace mezi námi je závislá na existenci předpokladů, asociací, společných znaků, a jakémusi druhu
zkratek, které nikdo nedokáže přesně definovat, ale každý musí uznat, že existují.
To je jedním z důvodů, proč je náročné vést pořádnou konverzaci v cizím jazyce. Dokonce i když mluvím
docela plynule, i když rozumím slovníkovým definicím slov a frází, nemohu se spolehnout na zkratky druhé
strany (konverzace), mysl, která je různými nenápadnými způsoby odlišná od mé. Všichni jsme se setkali se
situací, kdy jsme nebyli schopni vyjádřit pomocí slov hlubokou emoci, a přesto jsme věděli, že druhá strana
porozuměla. To se může stát v těch nejcizejších z cizích oblastí a může se to stát u nás doma. Zdá se, že pro
většinu z nás většinou komunikace závisí nejenom na slovech.
J. Winterson (Art Objects/1995) pp 79/80 A Veil of Words
(With reference to The Waves [by Virgina Woolf]) ==> cf Bloomsbury Group: J. M. Keynes … Economics …
Wittgenstein/Moore …