Mezinárodní obchod Ing. Bc. Alena Šafrová Drášilová, Ph.D. Obsah ̶ Obchodní politika ̶ zahraničně-obchodní politika ̶ mezinárodní obchodní politika ̶ společná obchodní politika EU ̶ Další organizace MO ̶ Regionální uskupení Obchodní politika ̶ „souhrn záměrů, strategií, zásad, opatření, nástrojů, smluv a institucí vytvářených na úrovni vlády a směřujících k domácím i zahraničním podnikatelským subjektům.“ (Kalínská 2010) ̶ cíle ̶ optimální vnitřní ekonomický rozvoj ̶ dosažení vládních cílů (bilance, inflace, nezaměstnanost,…) ̶ zapojení do mezinárodních struktur Obchodní politika ̶ větší vliv na malou a otevřenou ekonomiku ̶ faktory ̶ historický vývoj ̶ disponibilní zdroje ̶ zeměpisná a klimatická poloha ̶ výchozí ekonomický potenciál ̶ složení obyvatelstva ̶ hospodářské politické vztahy ̶ míra závislosti na mezinárodním obchodě ̶ další hospodářské politiky (devizová, migrační, zemědělská atd.) Zahraničně-obchodní politika ̶ soubor aktivit státu, kterými cíleně působí na zahraniční obchod své země, a to zejména cestou obchodně politických nástrojů uplatňovaných ve vztazích k vlastním podnikatelským subjektům a ve vztazích ke třetím zemím ̶ součást obchodní politiky orientovaná vně (v praxi se termín nepoužívá kvůli obtížnému stanovení hranic mezi obchodní a zahraničně-obchodní politikou) Zápatí prezentace Index otevřenosti Směry zahraničně-obchodní politiky ̶ liberalismus ̶ odstranění překážek obchodu ̶ otevření všech sektorů vnitřního trhu zahraniční konkurenci ̶ odstranění proexportních, přímých i nepřímých podpor ve všech oblastech ekonomiky i oblastech s ekonomickými aspekty (např. zdravotnictví) Směry zahraničně-obchodní politiky ̶ možné dopady liberalismu ̶ změna výrobkové struktury ̶ zvýšení konkurence na trhu ̶ růst specializace ekonomiky ̶ lepší uplatnění komparativních výhod ̶ nižší spotřebitelské ceny ̶ stabilizace inflace ̶ růst nezaměstnanosti ̶ zvýšení mandatorních výdajů státu ̶ závislost na strategických dovozech ̶ monopolní ovládnutí některých trhů ̶ oslabení a likvidace domácích výrobních odvětví Směry zahraničně-obchodní politiky ̶ protekcionismus ̶ ochranářství ̶ ochrana domácí ekonomiky před vnějšími vlivy („filtrování“ negativních vnějších vlivů) ̶ autarkie = extrémní případ protekcionismu – uzavření trhu pro dovoz a znemožnění vývozu ̶ lokalizace trhů = ochrana a podpora výroby pro domácí trh (např. zemědělství) Směry zahraničně-obchodní politiky ̶ možné dopady protekcionismu ̶ udržení strategicky významných odvětví ̶ základní soběstačnost ekonomiky ̶ zachování výrobkové struktury ̶ skleníkové prostředí pro domácí průmysl ̶ netržní regulace nezaměstnanosti ̶ pomalý technologický rozvoj ̶ neobjektivní stanovení „negativních vnějších vlivů“ ̶ nevyužívání absolutních a komparativních výhod ̶ vyvolává zpravidla řetězovou reakci ̶ inflační tendence ̶ vyloučení závislosti na vnějších zdrojích Směry zahraničně-obchodní politiky ̶ žádný směr se nevyskytuje „v čisté podobě“ ̶ oba mají výhody i nevýhody, ekonomické i sociální dopady, různé v krátkém a dlouhém období ̶ kompromis mezi: ̶ otevřeností ekonomiky vnějším konkurenčním vlivům ̶ podporou exportu ̶ ochranou domácí ekonomiky a zaměstnanosti Směry zahraničně-obchodní politiky ̶ protekcionismus ve 21. století jako reakce na „krizi“ ̶ vyspělé země • finanční podpory, • dotace, • vládní zakázky,… ̶ rozvojové země • cla, • množstevní kvóty, • administrativní omezení,… Nástroje obchodní politiky ̶ podle cíle ̶ nástroje na ochranu trhu • tarifní (cla) • netarifní opatření ̶ nástroje na podporu vývozu ̶ podle právního základu ̶ autonomní ̶ smluvní Nástroje na ochranu trhu ̶ podle cíle ̶ nástroje na ochranu trhu • tarifní (cla) • netarifní opatření ̶ nástroje na podporu vývozu ̶ podle právního základu ̶ autonomní ̶ smluvní Cla – definice ̶ systematicky aplikovaná cla ̶ předem vyhlášená ̶ platná ve stanoveném období ̶ stanovená celním sazebníkem ̶ clo = peněžitá částka kterou stát vybírá při přechodu zboží přes státní hranice ̶ fiskální × obchodně-politická funkce Cla – dělení ̶ podle směru přechodu hranic ̶ vývozní ̶ dovozní ̶ tranzitní ̶ podle účelu, k němuž jsou cla použita ̶ fiskální ̶ protekcionistická ̶ podle cíle, jehož má být dosaženo ̶ prohibitivní (velmi vysoké sazby) ̶ skleníková a výchovná ̶ antidumpingová (na zboží, jehož cena je nižší, než cena běžná na domácím trhu) ̶ preferenční (jednostranné nižší celní sazby vůči některým zemím) ̶ diferenční (nižší než preferenční, poskytují dodatečnou výhodu při splnění stanovených podmínek) Cla – dělení ̶ podle vztahu k obchodnímu partnerovi ̶ kompenzační (vyrovnávají subvence dováženého zboží) ̶ odvetná (retorzní, reagují na obchodní politiku dovážejícího státu) ̶ vyjednávací (vyjednávací prostředek v obchodně-politických jednáních) ̶ podle způsobu výpočtu ̶ valorická (procentní sazbou z hodnoty zboží) ̶ specifická (pevnou částkou za fyzickou jednotku zboží) ̶ kontingentní (tarifní kvóta – nižší clo platí pro kontingent, po jeho vyčerpání se clo zvyšuje) ̶ smíšená, kombinovaná ̶ vypočtená na jiném základě Celní sazebník ̶ Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží ̶ 80. léta 20. století ̶ Světová celní organizace (WCO) ̶ 182 států, 98 % světového obchodu ̶ 21 částí, 97 kapitol ̶ 6-místný kód (H. S. code) ̶ eskalace tarifů ̶ čím vyšší je přidaná hodnota, tím vyšší je clo ̶ tarifní špičky ̶ sazby na citlivé výrobky ̶ ve vyspělých zemích >15 % Netarifní opatření ̶ vše, kromě cel ̶ velmi obsáhlý soubor, který se neustále rozšiřuje ̶ odvětví ̶ nejčastěji v oblasti strojírenské výroby, zemědělství a chemického průmyslu ̶ nejvíce je zatížen obchod s potravinářskými produkty, textilem a surovinami ̶ regiony ̶ nejvíce: Asie a Tichomoří, Evropa a střední Asie ̶ relativně méně: Severní a Jižní Amerika, jižní Asie a Karibik ̶ minimálně: Blízký východ, severní a subsaharská Afrika Netarifní opatření – dělení ̶ paratarifní opatření (korigují cenu zboží) ̶ celní a dovozní přirážky (% z celní hodnoty výrobku), ̶ vnitřní daně uvalované na dovoz, ̶ povinné celní ohodnocení dovozu, ̶ tarifní kvóty,… ̶ finanční opatření ̶ administrativní stanovení cen, ̶ dobrovolné limity vývozních cen, ̶ přirážky a odvody, ̶ antidumpingová opatření, ̶ požadavek placení předem, ̶ souběžné rozdílné směnné kurzy, ̶ dovozní depozita,… ̶ automatická licenční opatření („kdo dřív přijde, ten dřív mele“) Netarifní opatření – dělení ̶ kvantitativní opatření ̶ kvóty, ̶ neautomatické dovozní licence, ̶ zákazy dovozu, ̶ omezení vývozu,… ̶ monopolistická opatření ̶ stanovení jediného dovozce, ̶ státní obchodní podniky, ̶ povinné využití národních služeb v pojištění, dopravě atd., ̶ technická, sanitární a fytosanitární opatření ̶ technická regulace ̶ administrativní regulace potřebné dokumentace, ̶ speciální celní formality (např. inspekce před naloděním), ̶ požadavky na nezávadnost potravin, zdraví zvířat a rostlin, … Nástroje na podporu vývozu ̶ podle cíle ̶ nástroje na ochranu trhu • tarifní (cla) • netarifní opatření ̶ nástroje na podporu vývozu ̶ podle právního základu ̶ autonomní ̶ smluvní Formy podpory ̶ subvence států do vývozního zboží ̶ subvencování primárních vstupů ̶ daňové úlevy s vazbou na vývoz ̶ státem garantované úvěry a pojištění vývozu ̶ poskytování informací ̶ vývozní služby a marketing ̶ investiční pobídky (kombinace subvencí) Subvence – dělení (WTO) ̶ zakázané ̶ narušující obchod ̶ vázané na vývozní výkonnost ̶ upřednostňující domácí vstupy do výroby před zahraničními ̶ specifické podpory konkrétnímu podniku ̶ limitující přístup k nim pro ostatní subjekty ̶ přípustné ̶ mohou být poskytovány ̶ v případě negativního dopadu se mohou stát předmětem odvetných opatření ̶ může být na jejich základě vyvolán obchodní spor ̶ povolené ̶ nenarušují obchod (např. proexportní informační podpora) Subvence v zemědělství ̶ domácí podpora  zvyšování produkce  omezení dovozu  stimulace subvencovaného vývozu ̶ podpory s přímou vazbou na výrobu (zakázané) ̶ nové nesmí být zaváděny a staré musí být odstraňovány (WTO) ̶ podpory s nepřímou vazbou (povolené) ̶ vládní služby v oblasti kontroly chorob, ̶ výzkum, ̶ potravinová bezpečnost, ̶ infrastruktura, ̶ podpory restrukturalizace, ̶ přímé platby v regionálních a environmentálních programech, ̶ vládní programy na podporu rozvoje zemědělství a venkova, ̶ podpory malého rozsahu. ̶ vývozní subvence jsou povoleny jen v rozsahu, ve kterém existovaly v době podpisu dohod WTO ̶ na základě dohody členů WTO měly být (a v EU i byly) vývozní subvence zrušeny do roku 2013 Autonomní nástroje ̶ podle cíle ̶ nástroje na ochranu trhu • tarifní (cla) • netarifní opatření ̶ nástroje na podporu vývozu ̶ podle právního základu ̶ autonomní ̶ smluvní Autonomní nástroje ̶ implementované do obchodní politiky rozhodnutím suverénního státu ̶ realizované pouze v rámci již uzavřených mezinárodních dohod a smluv ̶ v oblasti cel pouze všeobecná celní sazba stanovená vůči nečlenům WTO Smluvní nástroje ̶ podle cíle ̶ nástroje na ochranu trhu • tarifní (cla) • netarifní opatření ̶ nástroje na podporu vývozu ̶ podle právního základu ̶ autonomní ̶ smluvní Smluvní nástroje ̶ na základě mezinárodních ujednání ̶ rámcem jsou zpravidla dohody a ujednání WTO ̶ závazné principy ̶ princip nediskriminace (= doložka nejvyšších výhod) ̶ princip parity (= stejné zacházení s dovezenými výrobky jako s výrobky domácími od okamžiku překročení hranic) Doložka nejvyšších výhod ̶ Všechny výhody, přednosti, výsady nebo osvobození poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli jiné země nebo tam určené budou ihned a bezpodmínečně přiznány obdobnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému. Typy obchodních dohod ̶ mnohostranné ̶ dohody WTO ̶ vícestranné ̶ dohody o volném obchodu nebo vyšším stupni integračního seskupení (NAFTA, EU, CEFTA, MERCOSUR apod.) ̶ vícestranné dohody WTO ̶ mezinárodní komoditní dohody (o kávě, kakau, bavlně, mědi, obilí,…) (UNCTAD) ̶ dvoustranné (bilaterální) ̶ mezi členy WTO ̶ se zeměmi, které nejsou členy WTO ̶ celní unie a oblasti volného obchodu dvou států Další smluvní nástroje ̶ ujednání v ̶ mezinárodní dopravě ̶ celnictví ̶ ochraně duševního vlastnictví ̶ oblasti technické normalizace a standardizace ̶ oblasti sanitárních norem ̶ atd. Mezinárodní obchodní politika Mezinárodní obchodní politika ̶ mezinárodní obchodní politika je souhrn obch. politik všech zemí světa ̶ hlavním a základním rámcem je Světová obchodní organizace (WTO) ̶ základní deklarované principy ̶ nediskriminace ̶ liberalizace ̶ předvídatelnost ̶ konkurence ̶ výhodnější zacházení pro méně rozvinuté a rozvojové země ̶ hlavní úkoly ̶ liberalizace celosvětového mezinárodního obchodu ̶ přezkum obchodních politik jednotlivých členů ̶ řešení obchodních sporů Vývoj WTO ̶ navazuje na GATT (1947) ̶ „provizorní“ řešení ̶ snižování cel při vzájemném obchodu se zbožím ̶ následně – odstraňování netarifních opatření, začlenění zemědělství a služeb, právo duševního vlastnictví ̶ 23 (1947)  62 (1964)  123 (1986) ̶ vznik 1995 ̶ 164 členů Zápatí prezentace36 Země ve WTO Autor: Emilfaro – The World Trade Organization members by date, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6802743 Právní zakotvení ̶ Dohoda o zřízení WTO ̶ GATT (zboží) General Agreement on Tariffs and Trade ̶ GATS (služby) General Agreement on Trade in Services ̶ TRIPS (duševní vlastnictví) Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights ̶ TPRM (přezkum obchodních politik) The Trade Policy Review Mechanism ̶ DSU (pravidla řešení sporů) Dispute Settlement Understanding Rozvojový program z Dohá ̶ probíhá od roku 2001 ̶ původně měla být jednání završena v roce 2005, nejsou dodnes ̶ cíle ̶ omezení regionálních, zejména bilaterálních a místních dohod ̶ zlepšení přístupu na trhy třetích zemí Výsledky ̶ zemědělství ̶ EU přistoupila na odstranění exportních dotací do roku 2013 (USA a rozvojové země prosazovaly 2010) ̶ nebyla nalezena shoda ohledně dovozních tarifů ̶ rozvojová pomoc ̶ odsouhlasena pomoc pro 48 nejméně rozvinutých zemí ve formě přístupu na globální trhy bez kvót a cel a navýšení technické pomoci ̶ bavlna ̶ redukce domácích podpor ̶ nevyjasněná role USA ̶ Indie a Brazílie neumožňují vstup na trh × USA a EU mají vyhraněný názor na zemědělské otázky ̶ léky a ochrana patentů… … … … Mimořádná obchodně-politická opatření ̶ musí splňovat následující kritéria ̶ přiměřenost (minimalizace narušení obchodu) ̶ dočasnost ̶ postupné uvolňování ̶ výlučnost (neumožňující použití dvou mimořádných opatření) ̶ nediskriminace ̶ transparentnost Další organizace ovlivňující MO Další instituce a organizace ̶ OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) – cílem je dosažení udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti, zvýšení životních standardů při současném zachování finanční stability a liberalizace mezinárodního obchodu, investic a financí ̶ WCO (Světová celní organizace) – jediná mezinárodní organizace kompetentní k řešení metodických celních otázek, cílem je harmonizace a zjednodušení celních procedur Další instituce a organizace ̶ UNCTAD (Konference o obchodu a rozvoji) – konference OSN k problematice podílu a účasti rozvojových zemí v mezinárodním obchodě, zpracovává statistiky, identifikuje překážky vstupu, poskytuje poradenství, pomáhá s vyjednáváním ̶ UNIDROIT (Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva) ̶ IMF (Mezinárodní měnový fond) ̶ Skupina Světové banky – Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní asociace pro rozvoj a další ̶ Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka Společná obchodní politika EU Základní principy ̶ otevírání zahraničních trhů pro podniky ze zemí EU ̶ zvýšení vyjednávací síly ̶ jednotný postup v obchodních vztazích se třetími zeměmi ̶ jednotný celní sazebník ̶ jednotný exportní a importní režim ̶ uzavírání dohod se všemi partnery pouze na úrovni EU ̶ deklarované priority (ale…) ̶ volný vývoz (1993) ̶ volný dovoz ̶ otevřený přístup na trh EU ale… ̶ možnost ochrany před nekalými obchodními praktikami (dumping a subvencování) ̶ ochrana neobchodních zájmů (rozvoj venkova, udržení specifického rázu krajiny, tradičních výrob, osídlenosti v nepreferovaných regionech a další) ̶ kompetence EU Regionální uskupení Česká republika ̶ Visegrádská skupina ̶ ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko ̶ rozvoj užší spolupráce a vzájemných vazeb ̶ CEFTA (Středoevropská zóna volného obchodu) ̶ členství zaniklo vstupem do EU ̶ Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Moldávie, Srbsko ̶ členství v dalších organizacích ̶ WTO, OSN, EU, IMF,… ̶ > 450 ̶ Další mezinárodní organizace Otázky…? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? Děkuji za pozornost!