VYBRANÉ TEORIE OBCHODU T O M Á Š P A L E T A K A T E D R A E K O N O M I E P A L E T A @ E C O N . M U N I . C Z O ČEM TO BUDE? • Gravitační model obchodu • Rikardiánský model obchodu – Komparativní výhoda s více statky • Hecksher-Ohlinův model obchodu ČÁST 1 – GRAVITAČNÍ MODEL OBCHODU • Největší obchodní partneři EU? – http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_122530.pdf – https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/9677750/6-18032019-AP- EN.pdf/6fce968a-cc9f-494d-a19c-e04576e42fa9 – https://ec.europa.eu/eurostat/web/international-trade-in-goods/visualisations • Největší obchodní partneři USA – https://www.census.gov/foreign-trade/statistics/highlights/top/top1312yr.html – https://www.census.gov/foreign-trade/statistics/highlights/top/top2008yr.html • Gravitační model: – Vliv velikosti ekonomiky na obchod – Další faktory ovlivňující obchod 2-3 NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ: GRAVITAČNÍ MODEL • 3 z 10 největších obchodních partnerů USA byly největší evropské ekonomiky: Německo, VB a Francie. • Proč USA nejvíce obchoduje zrovna s těmito zeměmi? – Velikost ekonomiky je přímo spojena s objemem importu a exportu – Velké ekonomiky produkují více zboží a služeb, tzn. mohou jich také více exportovat. – Velké ekonomiky mají více lidí, takže mají větší poptávku po importu. 2-4 GRAVITAČNÍ MODEL Mimo velikost hrají roli i další faktory: 1. Vzdálenost – ovlivňuje dopravní náklady a tudíž cenu. – Ovlivňuje také osobní kontakt a komunikaci, což může ovlivnit obchod 2. Kulturní blízkost: blízké kulturní vazby obvykle znamenají silné ekonomické vazby. 3. Geografie: přístavy, neexistence horských překážek činí dopravu snadnější. 2-5 GRAVITAČNÍ MODEL 4. Nadnárodní společnosti: korporace intenzivně obchodují mezi svými pobočkami = nárůst obchodu. 5. Hranice: překračování hranice znamená formality, ztrátu času a často také peněžní náklady (clo). – Tyto implicitní a explicitní náklady omezují obchod. – Existence hranic = často odlišný jazyk a/nebo měnu • Další omezení obchodu. 2-6 FIG. 2-2: VELIKOST VYBRANÝCH EVROPSKÝCH EKONOMIK A HODNOTA JEJICH OBCHODU S USA • Source: U.S. Department of Commerce, European Commission 2-7 GRAVITAČNÍ MODEL • V základní formě je v gravitačním modelu zahrnuta pouze vzdálenost a obchod: Tij = A x Yi x Yj /Dij • kde Tij je hodnota obchodu mezi zeměmi i a j A je konstanta Yi je HDP země i Yj je HDP země j Dij je vzdálenost mezi i a j 2-8 VZDÁLENOST A HRANICE • Z gravitačního modelu plyne, že 1% nárůst vzdálenosti zemí snižuje objem obchodu o 0.7% až 1%. – Hranice navíc zvyšují náklady a čas • Obchodní dohody jsou uzavírány s cílem omezit formality a cla při překračování hranic = podpořit obchod. • Gravitační model je schopen posoudit vliv obchodních dohod. – Hrají obchodní dohody roli? Tj. je obchod mezi zeměmi, které mají obchodní dohodu, větší než by vyplývalo z odhadu na základě velikosti a vzdálenosti? 2-9 FIG. 2-3: VELIKOST EKONOMIKY A OBCHOD S USA Zdroj: U.S. Deparment of Commerce, European Commission 2- 10 KANADSKÉ PROVINCIE A STÁTY USA, KTERÉ OBCHODUJÍ S BRITSKOU KOLUMBIÍ 2-11 OBCHOD S BRITSKOU KOLUMBIÍ, % HDP, 1996 2-12 USA a Kanada – navzdory dohodě o volném obchodu a stejnému jazyku jsou hranice mezi USA a Kanadou překážkou obchodu ČÁST 2 – KOMPARATIVNÍ VÝHODY • Náklady příležitosti a komparativní výhody • Jednofaktorový Rikardiánský model • Výrobní možnosti • Zisky z obchodu • Mzdy a obchod • Dopravní náklady a neobchodovatelné zboží • Empírie 3-13 RICARDIÁNSKÝ MODEL • Rikardiánský model říká, že rozdíly v produktivitě práce mezi zeměmi, způsobené rozdíly v technologiích, vedou k rozdílům v produkci v jednotlivých odvětvích a tím k ziskům z obchodu. • Model komparativních výhod - Něco navíc? RICARDIÁNSKÝ MODEL • Země čelí nákladům příležitosti při zaměstnávání zdrojů k výrobě statků a služeb • Země má komparativní výhodu v produkci zboží, pokud jsou náklady příležitosti nižší než mají jiné země • Země s komparativní výhodou využívá své zdroje nejefektivněji, pokud je používá k produkci statku v níž má komparativní výhodu OPAKOVÁNÍ MATKA MOUDROSTI! • Předpokládejme, že Peru může vyrobit 20 mil. růží nebo 100 tis. počítačů. • Ekvádor může vyrobit 10 mil. růží nebo 30 tis. počítačů. • Jaké jsou náklady příležitosti Peru a Ekvádoru na výrobu růží a jaké na výrobu počítačů? • kvIS – Ekv: 1 růže = 0,003 PC, 1 PC = 333,3 růží – Peru: 1 růže = 0,005 PC, 1 PC = 200 růží – Komp. výhoda: Ekvádor v růžích, Peru v počítáčích JEDNOFAKTOROVÝ RIKARDIÁNSKÝ MODEL • Uvažujme následující předpoklady: 1. Práce je jediným faktorem produkce. 2. Produktivita práce se liší mezi zeměmi, obvykle kvůli rozdílným technologiím, a je v čase konstantní. 3. Nabídka práce je v každé zemi konstantní. 4. Vyrábí se jen dva statky: víno a sýr 5. Konkurence vede k tomu, že dělníkům je placena konkurenční mzda, která je funkcí jejich produktivity a ceny statku. Dělníci mohou pracovat v jakémkoliv odvětví. 6. Existují jen dvě země: doma a zahraničí JEDNOFAKTOROVÝ RIKARDIÁNSKÝ MODEL • Protože je produktivita práce konstantní, lze definovat potřebu práce na jednotku produkce (unit labour requirement) jako konstantní počet hodin práce potřebných k výrobě jedné jednotky výstupu – aLW jsou potřebné jednotky práce k výrobě vína doma. Například je-li aLW = 2, jsou doma potřeba 2 hodiny práce k výrobě litru vína – aLC jsou potřebné jednotky práce k výrobě sýra doma. Například je-li aLC = 1, pak doma trvá jednu hodinu vyrobit 1 kg sýra. – Vyšší potřeba jednotek práce znamená nižší produktivitu (převrácená hodnota) • Protože je nabídka práce konstantní, pak konstanta L značí celkovou nabídku práce DOMÁCÍ PPF Domácí produkce vína, v litrech, Qw Domácí produkce sýra, v kg, Qc Sklon křivky udává náklady příležitosti sýra vyjádřené vínem PRODUKČNÍ MOŽNOSTI • Výroba dodatečného kila sýra vyžaduje aLC hodin práce. • Každá hodina věnovaná sýru by mohla být využita k výrobě vína – Formálně: 1 hodina/(aLW hodin/litr vína) = (1/aLW) litrů vína • Například, je-li 1 hodina přesunuta na produkci sýra, tato dodatečná hodina mohla vyrobit 1 hodina/(2 hodiny/litr vína) = 1/2 litrů vína. • Nárůst produkce sýra vede k poklesu výroby vína v poměru: aLC /aLW tj. ½. Jedná se o náklady příležitosti. PRODUKCE, CENY, MZDY • PC budiž cenou sýra, a PW cenou vína. • Jsme na konkurenčních trzích,tj. – Hodinová mzda výrobců sýra = tržní ceně sýra vyprodukovaného za hodinu: PC /aLC – Hodinová mzda výrobců vína = tržní ceně vína vyprodukovaného za hodinu: PW /aLW • Pracovníci raději berou vyšší mzdy, budou tedy pracovat v odvětví, kde jsou vyšší hodinové mzdy. PRODUKCE, CENY, MZDY • pokud PC /aLC > PW/aLW bude se vyrábět pouze sýr – Pokud PC /PW > aLC /aLW bude se vyrábět pouze sýr – Ekonomika se bude specializovat na výrobu sýra, pokud cena sýra relativně k ceně vína přesáhne náklady příležitosti produkce sýra • Pokud PC /aLC < PW /aLW bude se vyrábět jen víno. – Pokud PC /PW < aLC /aLW bude se vyrábět pouze víno. – Pokud PW /PC > aLW /aLC bude se vyrábět pouze víno. – Ekonomika se bude specializovat na produkci vína, pokud cena vína relativně k ceně sýra převýší náklady příležitosti vína. 3-22 PRODUKCE, CENY, MZDY • Pokud chce domácí země spotřebovávat jak víno tak sýr (a neexistuje obchod),musí se relativní ceny přizpůsobit tak, aby se mzdy ve výrobě sýra a vína rovnaly – pokud PC /aLC = PW /aLW pracovníci nebudou mít důvod pracovat výhradně v produkci sýra nebo vína, takže se bude vyrábět obojí. – PC /PW = aLC /aLW – Výroba (a spotřeba) obou statků nastává v situaci když se relativní ceny rovnají nákladům příležitosti. 3-23 OBCHOD V RICARDIÁNSKÉM MODELU • Předpokládejme, že domácí ekonomika má komparativní výhodu v produkci sýra: její náklady příležitosti výroby sýra jsou nižší než u zahraniční ekonomiky. aLC /aLW < a* LC /a* LW “*” značí zahraniční proměnné 3-24 Když domácí země zvýší produkci sýra, omezí produkci vína méně než by tomu bylo u zahraničí, protože domácí požadavky na jednotku práce produkce sýra jsou nižší než u vína (a v zahraničí právě naopak) RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA • Relativní nabídka – Relativní nabídka sýra: množství sýra nabízené všemi zeměmi relativně k množství vína nabízené všemi zeměmi v závislosti na relativní ceně sýra vzhledem k ceně vína (Pc /PW). 3-25 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA • Relativní nabídka sýra neexistuje, pokud relativní cena sýra klesne pod aLC /aLW . – Proč? Protože domácí země se bude specializovat na produkci vína, kdykoli PC /PW < aLC /aLW – Předpokládali jsme, že aLC /aLW < a* LC /a* LW takže zahraniční pracovníci také nebudou chtít vyrábět sýr. • Pokud PC /PW = aLC /aLW , domácí pracovníci budou indiferentní k volbě mezi sýrem a vínem, ale zahraniční budou stále vyrábět jen víno. 3-26 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA • Pokud a* LC /a* LW > Pc /PW > aLC /aLW , domácí pracovníci se budou specializovat na sýr, protože tam mohou vydělat více, zahraniční pracovníci budou nadále vyrábět víno. • Když a* LC /a* LW = PC / PW, zahraniční pracovníci budou indiferentní mezi produkcí vína a sýra, domácí pracovnící vyrábí jen víno. • Neexistuje žádná nabídka vína, pokud relativní cena sýra vzroste nad a* LC /a* LW 3-27 RELATIVNÍ NABÍDKA 3-28 aLC/aLW a* LC/a* LW RS Relativní cena sýra, PC/PW Relativní množství sýra, QC + Q* C QW + Q* W L/aLC L*/a* LW RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA • Relativní poptávka po sýru vyjadřuje množství sýra poptávané všemi zeměmi relativně k poptávanému množství vína ve všech zemí při všech relativních cenách sýra (PC /PW). • Při růstu ceny sýra relativně k ceně sýra, spotřebitelé ve všech zemích kupují méně sýra a více vína, takže relativní poptávané množství sýra klesá. 3-29 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA 3-30 RD 1 aLC/aLW a* LC/a* LW RS Relativní cena sýra Relativní množství sýra, QC + Q* C QW + Q* W L/aLC L*/a* LW PŘÍKLAD • aLC /aLW = 1/2 < a* LC /a* LW = 2 3-31 Potřeba práce na jednotku produkce pro domácí a zahraniční ekonomiku Sýr Víno Doma aLC = 1 hodina/kg aLW = 2 hodin/L Zahraničí a* LC = 6 hodin/kg a* LC = 3 hodiny/L PŘÍKLAD • Domácí ekonomika má absolutní výhodu v obou výrobcích, komparativní výhodu ve výrobě sýru. • Zahraničí nemá žádnou absolutní výhodu, komparativní výhodu má v produkci vína. • Jaké jsou náklady příležitosti jednotlivých zemí v produkci sýra a vína? 3-32 PŘÍKLAD • S obchodem musí být rovnovážná relativní cena mezi aLC /aLW = 1/2 and a* LC /a* LW = 2 • Předpokládejme, že v rovnováze PC /PW = 1 – Slovně, kilogram sýra se obchoduje ze litr vína. 3-33 PŘÍKLAD • Pokud domácí ekonomiky neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/aLW = 1/2 litru vína. • Pokud domácí ekonomika obchoduje, může použít práci na výrobu sýra, vyrobit 1/aLC = 1 kg sýra a prodat ji do zahraničí za 1 litr vína. • Pokud zahraniční ekonomika neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/a* LC = 1/6 kg sýra. • Pokud zahraniční ekonomika obchoduje, může hodinu práce využít k produkci 1/a* LW = 1/3 litrů vína a prodat ji domácí ekonomice za 1/3 kg sýra. 3-34 PŘÍNOSY Z OBCHODU • Přínosy z obchodu pramení ze specializace na typ produkce ve kterém využívají zdroje nejefektivněji a využití příjmu z této produkce k nákupu těch statků, které potřebuje – Využití zdrojů nejefektivněji znamená využití na produkci statku ve které má země komparativní výhodu. • Domácí pracovníci vydělávají více z produkce sýra protože relativní cena sýra pro ně s obchodem vzrostla. • Zahraniční dělníci vydělávají více z produkce vína, protože relativní cena sýra pro ně s obchodem klesla a relativní cena vína tudíž vzrostla. 3-35 PŘÍNOSY Z OBCHODU • Obchod lze chápat jako nepřímou metodu produkce nebo novou technologii, která konvertuje sýr ve víno nebo naopak. • Hranice spotřebních možností se v případě obchodu dostává nad úroveň PPF • Bez obchodu je spotřeba omezena PPF. • Obchod = specializace = větší produkce = větší spotřeba. 3-36 RELATIVNÍ MZDY • Relativní mzdy je poměr domácích a zahraničních mezd. • Ačkoliv z ricardiánského modelu plyne, že se ceny při obchodu vyrovnají, o mzdách to neplatí. • Rozdíly v produktivitě (technologické) způsobují dle ricardiánského modelu rozdíly ve mzdách. – Země s absolutní výhodou dosáhne zavedením obchodu růstu mezd. 3-37 RELATIVNÍ MZDY • Předpokládejme, že PC = $12/kg and PW = $12/L • Domácí pracovníci se specializují na sýr, jejich hodinová mzda bude (1/aLC)PC = (1/1)$12 = $12 • Zahraniční pracovníci se specializují na víno, jejich hodinová mzda bude (1/a* LW)PW = (1/3)$12 = $4 • Relativní mzda domácích pracovníku je tedy $12/$4 = 3 3-38 RELATIVNÍ MZDY • Relativní mzda leží mezi podílem produktivity zemí. – Domácí země je 6/1 = 6 krát produktivnější v produkci sýra, ale jen 3/2 = 1.5 krát produktivnější v produkci vína. – Domácí země má mzdy 3 krát vyšší než zahraničí. • Z tohoto vztahu vyplývá, že obě země mají nákladovou výhodu (cost advantage). – Náklad vyšších mezd může být kompenzován vyšší produktivitou. – Náklad nižší produktivity může být kompenzován nízkými mzdami. 3-39 RELATIVNÍ MZDY • Protože zahraniční pracovníci mají mzdy pouze ve výši 1/3 domácích pracovníků, mohou mít nákladovou výhodu (v produkci vína) navzdory nízké produktivitě. • Protože domácí pracovníci mají produktivitu 6 krát vyšší než zahraniční (v produkci sýra), mohou mít nákladovou výhodu navzdory vyšším mzdám.. 3-40 ODRÁŽEJÍ MZDY PRODUKTIVITU? • V ricardiánském modelu odrážejí mzdy relativní produktivitu dvou zemí. • Je to správný předpoklad? • Existují argumenty, že země s nízkými mzdami platí nízké mzdy i když produktivita roste, tím se země s vysokými mzdami dostávají do nákladové nevýhody • Z dat vyplývá, že nízké mzdy jsou spojeny s nízkou produktivitou. 3-41 PRODUKTIVITA A MZDY 3-42 Zdroj: International Labor Organization, World Bank, Bureau of Labor Statistics, and Orley Ashenfelter and Stepan Jurajda, “Cross-country Comparisons of Wage Rates,” working paper, Princeton University ODRÁŽEJÍ MZDY PRODUKTIVITU • Data také ukazují, že s růstem produktivity rostou mzdy. – V roce 2000 byla produktivita práce v Jižní Korei cca na 35% úrovní USA, a mzdy byly na 38% úrovni. – Po válce v Koreji byla J. Korea jednou z nejchudších zemí světa s velmi nízkou produktivitou práce a její mzdy byly jen na 5% úrovni USA. 3-43 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY 3-44 • Předpokládejmě, že na světě o dvou státech je produkováno jen pět statků: Jablka Banány Kaviár Datle Kukuřičné placky Statek Domácí potřeba Zahraniční potřeba Relativní domácí výhoda práce na jednotku (aLi ) práce na jednotu (a*Li) v produktivitě(a*Li/aLi) KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY • Předpokládejm, že vyrábíme N druhů statků, index i = 1,2,…N. • Požadované množství práce na jednotku produkce pro zboží i je doma aLi, a v zahraničí a* Li • Zboží bude vyráběno tam, kde je levnější jej vyrobit. • w je úroveň mezd v domácí ekonomice a w* je úroveň mezd v zahraničí. – Pokud waL1 < w*a* L1 pak se bude zboží 1 vyrábět pouze doma, protože celkové mzdové náklady jsou tam nižší. – Stejně tak pokud a* L1 /aL1 > w/w* – Pokud je relativní produktivita země v produkci daného statku vyšší než relativní mzda, pak tato země bude vyrábět tento statek. 3-45 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY • Pokud w/w* = 3, domácí země bude vyrábět jablka, banány a kaviár, zatímco domácí země datle a kukuřičné placky. – Relativní produktivita domácí země v produkci jablek, banánů a kaviáru je vyšší než relativní mzdy. 3-46 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY • Pokud w/w* = 3, domácí země bude vyrábět jablka, banány a kaviár, zatímco domácí země datle a kukuřičné placky. – Relativní produktivita domácí země v produkci jablek, banánů a kaviáru je vyšší než relativní mzdy. 3-47 DOPRAVNÍ NÁKLADY A NEOBCHODOVATELNÉ ZBOŽÍ • Z rikardiánského modelu plyne plná specializace zemí. • V reálném světě se to stává velmi zřídka z důvodu: 1. Při existenci více výrobních faktorů klesá tendence ke specializaci 2. Obchodní politika 3. Dopravní náklady omezují nebo zcela odstraňují obchod  Neobchodovatelné statky 3-48 ČÁST 3 – HECKSHER- OHLINŮV MODEL • Heckscher-Ohlinova teorie tvrdí, že rozdíly v práci, dovednostech, kapitálu a půdě, které panují mezi zeměmi vytvářejí rozdíly v produktivitě, což vysvětluje proč spolu země obchodují. – Země mají relativní nadbytek výrobního faktoru. – V produkci jsou výrobní faktory používány s relativní intenzitou DVOUFAKTOROVÝ HECKSCHEROHLINŮV MODEL 1. Jsou používány dva výrobní faktory: práce a půda. 2. Množství práce a půdy se mezi zeměmi liší a tyto odlišnosti ovlivňují produktivitu. 3. Nabídka práce a půdy je v každé zemi konstantní. 4. Vyrábí se a spotřebovávají jen dva statky: oblečení a jídlo. 5. Konkurence způsobuje, že výrobní faktory získávají „konkurenční“ mzdy, které jsou funkcí jejich produktivity a ceny finálních statků. Výrobní faktory mohou být využity v obou odvětvích. 6. Existují jen dvě země: doma a zahraničí 4-50 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI 4-51 Při existenci více VF nejsou konstantní náklady příležitosti a PPF nemá konstantní sklon. • aTC = hektary půdy potřebné k výrobě m2 oblečení • aLC = hodiny práce potřebné k výrobě m2 oblečení • aTF = hektary půdy potřebné k výrobě jedné kalorie jídla • aLF = hodiny práce potřebné k výrobě jedné kalorie jídla • L = celkové množství práce • T = celkové množství půdy Rozšiřme rikardiánský model zahrnutím dvou VF: práce a půdy. HRANICE VÝROBNÍCH MOŽNOSTÍ BEZ SUBSTITUCE VF 4-52 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI • Náklady příležitosti nejsou konstantní: – Jsou nízké, pro ten statek, kterého země vyrábí málo – Jsou vysoké, pro statek, kterého země vyrábí hodně • Proč? Když ekonomika využije všechny své zdroje na výrobu jednoho statku, mezní produktivita těchto zdrojů je nízká a náklady příležitosti jsou tudíž vysoké • V tom případě: mohly by zdroje být využity efektivněji, pokud by byl vyráběn jiný statek? • Závisí na cenách! 4-53 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI • Výše uvedená PPF nezohledňuje možnost substituce VF. – Požadované množství VF je konstantní podél každého úseku PPF. • Pokud výrobci mohou substituovat jeden vstup za druhý, PPF je zahnutá. – Příklad: mnoho pracovníků by mohlo pracovat na malém množství půdy, nebo by velké území mohlo být opracováváno malým počtem pracovníků a výsledkem by byl stejný výstup. – Požadované množství VF se může lišit pro každou kombinaci jídla a oblečení 4-54 FIG. 4-4: MOŽNÉ KOMBINACE VSTUPŮ (IZOKVANTA) V PRODUKCI JÍDLA 4-55 K produkci každé jednotky jídla lze v Heckscher-Ohlinově modelu využít různé kombinace práce a půdy. Potřebné množství VF na jednotku produkce není konstantní PRODUKCE A CENY • PPF představuje hranici možností produkce, k určení optimálního množství jsou zapotřebí ceny • Obecně by ekonomika měla vyrábět takovou kombinaci statků, která maximalizuje hodnotu produkce, V: V = PCQC + PFQF – Kde PC je cena oblečení a PF je cena jídla. – Neřešíme preference! 4-56 PRODUKCE A CENY • Definujme linii křivku konstatní hodnoty (isovalue) znázorňující konstantní hodnotu produkce, V. – V = PCQC + PFQF – PFQF = V – PCQC – QF = V/PF – (PC /PF)QC – Sklon isovaly je – (PC /PF) 4-57 FIG. 4-3: PRODUKCE A CENY 4-58 PRODUKCE A CENY • Při daných cenách výstupu, bod Q znázorňuje maximální hodnotu dostupné produkce,. • V tomto bodě se klon PPF =– (PC /PF), čili náklady příležitosti oblečení se rovnají jeho relativní ceně. – Jinými slovy, oběť ve výrobě je stejná jako oběť v tržních cenách. 4-59 CENY VF, CENY VÝSTUPU A MNOŽSTVÍ VF • Výrobci mohou zvolit rozdílné množství VF k produkci oblečení a jídla. • Jejich volba závisí na odměnách VF, tj. mzdě (w) a nákladech (příležitosti) využití půdy (r), tj. ceně nájmu (ušlý zisk z pronájmu) - rentě • Jak mzda roste relativně k rentě, producenti jsou méně ochotni využívat práci a více využívat půdu. – Stále platí náš předpoklad, že jídlo je půdně intenzivní a oblečení pracovně intenzivní. 4-60 FIG. 4-5: CENY VF A VOLBA VSTUPU 4-61 CENY VF, CENY VÝSTUPU A MNOŽSTVÍ VF • Na konkurenčních trzích jsou ceny na úrovni nákladu produkce – ty závisí na mzdách a rentách. – Efekt změny mzdy závisí na intenzitě využívání práce. – Efekt změny renty závisí na intenzitě využívání půdy. • Růst renty (v našem případě) ovlivní více cenu jídla než cenu oblečení, neboť jídlo je půdně intenzivní. • Na konkurenčních trzích jsou změny w/r spojeny se změnami PC /PW . 4-62 FIG. 4-7: OD CENY VÝSTUPU K VOLBĚ VSTUPŮ Relativní cena oblečení je PC/PF (1). Vztah mezi relativní cenou výstupu relativní cenou vstupu je dán křivkou SS. Můžeme pak určit relativní cenu VF – poměr mzda/renta. Jakmile známe poměr mzda/renta, křivky CC a FF, můžeme určit podíl půdy k práci v obou odvětvích. Shrnuto: při daných cenách výstupu, v H-O modelu můžeme určit nejen ceny VF a také jejich množství v jednotlivých odvětvích. 4- 63 CENY VF, CENY VÝSTUPU A MNOŽSTVÍ VF • Máme tedy teorii, která říká, že se změní distribuce důchodů, pokud se změní relativní ceny statků, což může nastat mj. obchodem. • Růst relativní ceny oblečení, PC /PF, podle této teorie povede k: – Růstu příjmu pracovníku relativně k vlastníkům půdy, w/r. – Růst poměru využívání půdy k práci, T/L, v obou odvětvích – Růst mezní produktivity práce v obou odvětvích a pokles mezní produktivity půdy v obou odvětvích. 4-64 CENY VF, CENY VÝSTUPU, MNOŽSTVÍ VSTUPŮ A MNOŽSTVÍ VÝSTUPŮ • Jak se změní kombinace výroby obou statků když se v ekonomice změní množství výrobního faktoru? • Pokud předpokládáme, že cena výstupu se nezmění a množství VF vzroste, pak nabídka toho statku, který využívá tento faktor intenzivně vzroste a nabídka ostatních statků klesne. – Jedná se o Rybczynského teorém. 4-65 CENY VF, CENY VÝSTUPU, MNOŽSTVÍ VSTUPŮ A MNOŽSTVÍ VÝSTUPŮ • Ekonomika s vysokým poměrem půdy k práci bude podle této teorie mít vysokou produkci jídla relativně k oblečení a nízkou cenu jídla relativně k oblečení. – Bude relativně efektivní (bude mít komparativní výhodu) v produkci jídla. – Bude relativně neefektivní v produkci oblečení. • Ekonomika bude relativně efektivnější v produkci toho statku, kde je intenzivně využíván ten VF, kterým je země relativně hojně vybavena. 4-66 OBCHOD V HECKSCHEROHLINOVĚ MODELU • Předpokládejme, že domácí země je hojně vybavena prací relativně k vybavení půdou. – V domácí zemi je hojná práce, v zahraničí je hojná půda: L/T > L*/ T* – A stejně tak je doma vzácná půda a v zahraničí je vzácná práce. – Předpokládáme, že země mají stejné technologie a stejné preference spotřebitelů. • Protože je doma hojná práce, bude domácí ekonomika relativně efektivnější ve výrobě oblečení, která je pracovně intenzivní. – Domácí ekonomika bude mít větší relativní nabídku oblečení. 4-67 FIG. 4-11: OBCHOD VEDE KE KONVERGENCI RELATIVNÍCH CEN 4-68 OBCHOD V HECKSCHER-OHLINOVĚ MODELU • Stejně jako rikardiánský model, předpovídá Heckscher-Ohlinův model předpovídá konvergenci relativních cen v důsledku obchodu. • S obchodem dojde k růstu relativních cen oblečení v zemi s hojností práce (domácí ekonomika) a poklesu v zemi s vzácností práce (zahraničí). – V domácí ekonomice povede růst relativních cen oblečení k růstu relativní produkce oblečení a poklesu relativní spotřeby oblečení, domácí země se stane exportérem oblečení a importérem jídla. – Pokles relativní ceny oblečení v zahraničí povede k tomu, že se stane importérem oblečení a exportérem jídla. 4-69 OBCHOD V HECKSCHER-OHLINOVĚ MODELU • Dle modelu bude ekonomika relativně efektivní (bude mít komparativní výhodu) ve výrobě zboží, které intenzivně využívá hojný výrobní faktor. • Ekonomika bude vyvážet zboží kde intenzivně využívá hojný výr. faktor a dovážet zboží které intenzivně využívá vzácný výr. faktor.. – Toto tvrzení je Heckscher-Ohlinův teorém 4-70 OBCHOD V HECKSCHER-OHLINOVĚ MODELU • Protože si země může dovolit s obchodem spotřebovat více, země jako celek si polepší. • Ale někteří z obchodu prospěch nemají – Model počítá s redistribucí důchodu. • Obchod mění relativní ceny statků, což ovlivňuje relativní výdělky držitelů VF. – Růst ceny oblečení zvyšuje kupní sílu domácích pracovníků ale snižuje kupní sílu domácích vlastníků půdy. • Model předpovídá, že vlastnící hojného výrobního faktoru s obchodem získají, vlastnicí vzácného ztratí. 4-71 SROVNÁNÍ CEN VF • Na rozdíl od rikardiánského modelu, z HeckscherOhlinova modelu plyne, že ceny vstupů se v důsledku obchodu mezi zeměmi vyrovnají. • Protože jsou relativní ceny výstup vyrovnány a existuje přímá vazba mezi cenami výstupů a cenami VF, musí s vyrovnáním cen výstupu dojít i k vyrovnání cen VF. • Obchod zvyšuje poptávku po statku produkovaném hojným VF, čímž zvyšuje poptávku po samotném hojném VF a tím vede k růstu cen hojného VF. 4-72 SROVNÁNÍ CEN VF • Ve skutečnosti nejsou ceny VF mezi zeměmi totožné. • Model předpokládá, že země vyrábí stejné zboží, takže se ceny tohoto zboží vyrovnají. – Země ale mohou vyrábět nehomogenní statky. • Model také předpokládá, že země mají totožné technologie, ale rozdíly v technologiích mohou ovlivnit produktivitu VF a tím i podíl mzdy/renty. 4-73 SROVNÁNÍ CEN VF • Model také ignoruje obchodní bariéry a dopravní náklady, které mohou bránit vyrovnání cen výstupů i vstupů. • Model pracuje s dlouhým obdobím – I poté co země liberalizuje obchod, VF se nemusí rychle přesunout do odvětví intenzivně využívající hojný faktor.. – V krátkém období je produktivita VF určena jejich aktuálním rozložením mezi odvětvími a tak se poměr mzda/renta může mezi zeměmi lišit. 4-74 EMPIRICKÉ DŮKAZY O FUNGOVÁNÍ HECKSCHER-OHLINOVA MODELU • Test na datech USA – Leontief zjistil, že USA exportují méně kapitálově intenzivních statků než importují, navzdory tomu, že USA jsou kapitálově nejvybavenější země na světě: Leontiefův paradox. • Test na globálních datech – Bowen, Leamer, a Sveikauskas testovali Heckscher-Ohlinův model na datech 27 zemí a potvrdili Leontiefův paradox na mezinárodní úrovni. • Test na datech zahrnujících jen obchod průmyslových výrobků mezi nízko-/středně- příjmovými zeměmi na jedné straně a vysoko příjmovými zeměmi na straně. – Tato data více podporují H-O teorii. 4-75 Non plaudite. Modo pecuniam jacite. 4-77