URBANIA
(scénář k interaktivní instalaci)
motto:
"Město se od člověka až tak neliší. Oba nesou šrámy, vedoucí k mnoha příběhům, jež se
dají vyprávět. V obou se zrcadlí nespočet tváří."
Rasmenia Massoud
Po vstupu do expozice hovoří URBANIA k návštěvníkům melodickým ženským hlasem,
který nepředstavuje Město samotné, ale spíše jeho "duši", "koncepci", "logos". Nehovoří
tedy v první osobě coby konkrétní - byť fiktivní - polis, představuje Město ve třetí osobě
jakožto zkoumanou entitu.
URBANIA:
"Město. Vrchol civilizace. Náš prostor k životu. Naše zrcadlo. I když si to v běhu
každodennosti nejspíš neuvědomujeme, je město zdaleka nekomplexnější a
nejúžasnější lidský výtvor. Odedávna se přizpůsobuje krajině, klimatu a rozměrům
lidského těla i ducha. A zároveň obojí neustále přetváří a modeluje. Pohybuje se v
čase. Stojí na pilířích minulosti a roste do budoucnosti. Město je organismus. Žije.
Roste. Dýchá. Komunikuje. Hospodaří s energií a reaguje na vnější změny. Funguje
díky vzájemnému propojení a spolupráci specializovaných orgánů. Pulsují v něm
tepny, žíly i vlásečnice. Má své mozky, ruce i srdce. Je prorostlé neurální informační
sítí. Krmí se a vylučuje. Město je zároveň i složitý a delikátní stroj. Můžeme ho
naplánovat. Konstruovat. Optimalizovat jeho funkce. Do jisté míry ovládat a
kontrolovat.
Nenajdete na světě dvě totožná města, stejně jako nenajdete dva totožné lidi. A
přesto se, jako každý lidský výtvor, všechna města něčím podobají. A to společné je
inspirativní. Poučné. Uklidňující. Jak řekl Jean Baudrillard: 'Města světa jsou
soustředná, stejnorodá, synchronní. Existuje jen jedno a jste vždy v tom samém. Je
to dáno jejich nepřetržitou revolucí, náruživou cirkulací, jejich bezprostředním
magnetismem.'
Mé jméno je URBANIA. A vítám vás, skupinu správců, v Živoucím městě. Ať už
spravujete skutečné město v reálném životě, nebo vás jen principy městského
fungování a plánování zajímají, shodneme se asi na jednom. Spolu s vývojem
společnosti a rostoucími nároky na kvalitu, komfort a také rychlost našeho života se
také vyvíjí přístup k plánování a správě měst. Od technicistního plánování města
coby výkonného stroje se čím dál častěji poohlížíme po jeho organickém charakteru
- hledáme měkčí nástroje a dlouhodobě udržitelná ohleduplná řešení. Učíme se
staré znovu modelovat. Nacházet nové funkce. Recyklovat. Zefektivňovat.
Respektovat potřeby všech částí složitého městského organismu. To se
samozřejmě neobejde bez problémů. Bez úkolů, které zdánlivě nemají uspokojivá
řešení. Bez toho, aby komplexní systém občas zadrhnul, kolaboval nebo vykazoval
nepředvídatelné chyby. Jako správci města byste mohli vyprávět: Občas pravá ruka
neví, co dělá levá. Nikdo za nic zdánlivě nezodpovídá. Někdy je skoro nemožné
určit, kterým potřebám dát přednost. Často nás okolnosti nebo nadřízení nutí za
málo peněz a v krátkém čase zahrát hodně muziky. Občas se bojíme udělat krok
mimo zažité postupy a rámce. Do hry vstupují zájmové skupiny, které sledují osobní
mocenské a finanční cíle místo veřejného prospěchu. Byrokracie. Lokální havárie.
Naštvaní občané. Politické změny. I nevyzpytatelné počasí a vývoj klimatu.
Živoucí město, ve kterém jste se ocitli, sestává z osmi čtvrtí. Příběh každé z nich je
něčím inspirativní, každou z nich se trochu jiným způsobem daří spravovat
efektivně a zároveň ohleduplně. Principy, na kterých naše Živoucí město stojí,
nejsou samospásné, ani vlastně nijak revoluční nebo objevné - ale jejich kombinací
a spoluprací lze mnohého dosáhnout, mnohé vylepšit. Nyní máte čas vydat se na
prohlídku Živoucího města. Mělo by vám stačit asi 40 minut. Hrajte si, pozorujte,
všímejte si zajímavostí, symbolů a drobných úkolů. V každé ze čtvrtí vám město
položí příhodnou otázku. Můžete mu dát o sobě vědět a vepsat se tak svým dílem do
jeho srdce. Staňte se jeho tepem. Otevřete svou mysl. Město a světlo vás povede. A
já vás opět v pravý čas svolám."
Na jednotlivých zastaveních je textový a hlasový doprovod přizpůsobený různorodé
mechanice a logice objektu. Zní hlasy jednotlivých "účastníků" příběhů (úředníků, občanů,
developerů), občas doplněné nebo suplované hlasem URBANIE.
KOMUNIKACE
Ze sluchátka zní hlas URBANIE zvukově stylizovaný do "spojovatelky". Uvádí nás do
situace a naviguje. Po vytočení čísla doporučované linky se ozývají nahrávky "hovorů"
mezi úředníky interpretované různorodými hlasy.
spojovatelka
"Ulice 'Nádražní', na kterou se z okna díváte, potřebuje výměnu zastaralého
tramvajového vedení. To ovšem neznamená jen vyměnit koleje. Je to příležitost
zároveň ji celou zrevitalizovat a přizpůsobit tak současným potřebám obyvatel
města. Řez ulicí nám napoví, že subjektů, které se spolu musejí koordinovat a sdílet
své zájmy, je i v případě zdánlivě jednoduchého projektu celá řada. Vzájemnou
komunikaci tu má nově na starosti městská koordinátorka, paní Horáková.
Ostatně... na lince 206 už na vás čeká hovor..."
linka 206
"Přibyl. Dopravní podnik. Dobrý den."
"Dobrý den, Horáková, územní rozvoj. Pane Přibyle, procházím tabulku záměrů k
rekonstrukci tramvají v 'Nádražní' ulici'. Projednáváme s technickou správou
možnost osazení stromy v obou chodníkových pásech a proto volám, jestli už řešíte
přesun a šířku nových zastávek."
"Nemám pro Vás ještě nic moc novýho. Zastávky bychom rozšiřovali a prodloužili
na dvě soupravy, to platí. Ale silničáři nás tlačí do co nejširší vozovky, kvůli pruhu
pro kola. Nemáme moc kde brát."
"A má cenu svolat společné jednání? Třeba i s policií a technickou správou?"
"Jo, to by nám pomohlo. Zapojil bych rovnou i síťaře, ti z těch vašich stromů asi
nebudou nadšení."
"Dám vám vědět. Mějte se!"
"Nashle..."
spojovatelka
"Stromořadí ulici rozhodně prospěje, sníží výrazně prašnost a v letních měsících
ochladí vzduch. Místní jsou také povětšinou pro jeho rozšíření. Řez ulicí ale
ukazuje, že se bude bojovat o každý centimetr a architektka s tím musí počítat. Na
lince 182 právě hovoří se panem Konečným z oddělení správy zeleně."
linka 182
"Jojo, řešíme to s koordinátorkou, měl jsem s ní předevčírem schůzku. Podívejte,
my děláme, co můžeme. Ale stromy jsou prostě velkej zásah a bude to drahý. Navíc
síťaři se vzpírají. Mají svý ochranný pásma kolem plynovejch trubek a nechtějí na to
kvůli stromům sahat."
"Vím o tom. Shánějí se vícenáklady na překlad plynu, stejně budeme mít rozkopáno,
bude se sahat do vodovodů a modernizovat optika a sítě. Myslím, že by to stálo za
to."
"Ok, v tom případě budeme mít volnější ruku. Kdy se to má rozseknout?"
"Čekáme na vyjádření z odboru dopravy. Uzavírka se tím radikálním zásahem sice
trochu protáhne, ale zase je šance to udělat z jedné vody načisto."
"Tak my s tím budeme předběžně počítat a ozvěte se včas."
spojovatelka
"Odbor dopravy městské části a policie vstupují do procesu se zájmy, které se týkají
bezpečnosti chodců a plynulosti provozu. Jejich zapojení je od počátku nezbytné a
důležité, protože mají pravomoc do projektu výrazným způsobem zasáhnout.
Poslechněte si hovor na lince 915."
linka 915
"Šrámek, policie, dobrý den. Paní Horáková, vy jste nás zvala na tu schůzku ohledně
rekonstrukce v Nádražní."
"Je to tak. Potřebuji vás naživo propojit s Dopravním podnikem a architektem..."
"Budu tam. My už jsme s panem Přibylem řešili to posunutí a rozšíření zastávek, ale
máme tam spoustu bezpečnostních připomínek. Ta vaše architektka si to
představuje jak na promenádě."
"Přeme se tam o každý centimetr. Paní architektka by s vámi potřebovala probrat
způsob, jak ulici co nejvíce zprůchodnit."
"Je mi to jasné. Papír snese všechno, co? Propojím vás ještě s radním pro dopravu,
mají tam nějakou občanskou petici kvůli úbytku parkovacích míst. A to je politika, to
s tím může ještě hýbnout."
"Díky, už se mi to doneslo a s panem architektem to řešíme."
spojovatelka
"Člověk si často v některých věčně rozkopaných ulicích říká: 'Proč si to lépe
nenaplánují.' V detailním pohledu je ale vidět, že je to často pro všechny zúčastněné
zapeklitý rébus. Činnost městských koordinátorů může složitou komunikaci
zpřehlednit a zprůchodnit. A výrazně tak uspořit čas, finance i energii do projektu
vloženou. A jak se můžete sami přesvědčit, 'Nádražní' ulice se dočkala nových
tramvají, zastávek, cyklostezky, sítí, osvětlení a zeleně dřív, než bychom čekali.
MEZISEKTOROVÁ SPOLUPRÁCE
Audio má podobu reportážního rozhovoru o netradiční spolupráci s městem při plánování
a výstavbě polyfunkčního domu, který vede URBANIA coby redaktorka se zástupcem
developera. Správci mají možnost v průběhu tlačítky odkrývat jednotlivé časové fáze
projektu.
"Milí diváci, hlásím se vám s další z našich interaktivních terénních reportáží, během
které si můžete pomocí časových tlačítek prohlédnout jednotlivé etapy projektů, jež
vám postupně odhalujeme. Nacházíme se na místě bývalé skládky stavební sutě na
Březové a mým hostem je inženýr Kolář, zástupce developera polyfunkčního domu,
který zde má vyrůst. Pane Koláři, vy jste uzavřeli s městem poměrně netradiční
dohodu, že do doby zahájení výstavby pozemek zvelebíte a poskytnete ho k
veřejnému užívání. To je od developera - neuražte se - překvapivý krok."
"Možná překvapivý, ale ne ojedinělý. Spolupráci s městem a občanskými spolky už
jsme si otestovali na dvou našich předchozích stavbách a vždycky pro nás byla
přínosná a inspirativní. Na Březové teprve zahajujeme územní řízení a to se táhne
léta. Můžeme pozemek nechat do té doby ladem a jen si ho oplotit kvůli
bezpečnosti, jak se to často stává. Ale to by nedělalo městu dobrou vizitku. Natož
nám jako developerovi, který má respekt k lidem z okolí svých staveb mezi svými
prioritami. A protože náš projekt polyfunkčního domu navíc počítá s částečným
užíváním veřejností, je dobré projevit zájem a velkorysost a vzájemně se poznat a
sblížit. Proto jsme oslovili městskou koordinátorku doktorku Šedivou s nabídkou
spolupráce."
"Kdo všechno se má na úpravách toho neslavně známého rumiště na Březové
podílet a kdo bude pak prostor moci využívat?"
"My máme dobrou zkušenost s kombinací několika sektorů - města, občanských
spolků, soukromých podnikatelů a akademické sféry. Když je mezi sebou dobře
propojíte, přitáhnete na jedno místo pestrou paletu uživatelů a navíc snesitelně
rozložíte náklady. Město projevilo zájem o hřiště a zázemí pro rekreační sporty a k
realizaci přizvalo fakultu architektury Technické univerzity. První návrhy studentů
jsou velmi novátorské, mně osobně se nejvíc líbí parkurová "věž" kombinovaná s
venkovní posilovnou. Probíhají jednání s komunitním spolkem Živá zahrada, část
pozemku tak dáme k užívání drobným pěstitelům a vznikne i experimentální zahrada
jako společný projekt přírodovědecké fakulty a odboru péče o městskou zeleň. Měli
by zkoumat metody zadržování dešťové vody v městském terénu, což nás jako
developera také do budoucna zajímá. Zázemí, občerstvení a další nezbytné služby v
lehkých mobilních kontejnerech pak bude zajišťovat firma 'Contain-AIR', která bude
také celý areál spravovat a zvelebovat."
"To zní všechno velmi lákavě. Nebudou pak ale lidé nespokojení, když jim tohle v
rámci stavby 'seberete'?"
"My všude zdůrazňujeme, že otevřená Březová je projekt dočasný. Zároveň ale
máme v plánu jeho části a nápady, které se nejvíc osvědčí, citlivě do sousedství
polyfunkčního domu zakomponovat a ponechat v užívání městské části i
soukromníkům."
"Tak to vypadá, že budete mít sousedy ještě dříve, než postavíte samotný dům."
"To je vždycky lepší než obráceně. Divila byste se, jak taková vstřícná a včasná
spolupráce usnadní a urychlí celé řízení spojené se stavbou. A navíc - proč to
nepřiznat - si tím jako developer děláme dobré jméno."
"Děkuji vám za rozhovor."
PARTICIPACE
V pěti dílčích kukaních znějí přání pěti různých lidí, co dělat s dosloužilou továrnou. Ve
výsledném panoramatu - v přízemí multifunkční kulturní sál, dílny a tělocvična využívané
seniorským klubem a dalšími zájemci plus kavárna, v patře dětské oddělení knihovny,
studovna a herna, venku na pozemku lezecká stěna, streetartová plocha a parkoviště pro
kola - pak lidé formou ankety odpovídají na otázku, jak jsou s novou knihovnou s
komunitním cetrem spokojeni.
(kukaně)
seniorka:
"Kdybych tak nemusela pořád sedět doma..."
ředitel knihovny:
"Dětská knihovna, tu bychom potřebovali jak sůl..."
motorista:
"Není tu kde pořádně parkovat..."
teneagerka (cca 13 let):
"Někam se zašít s kámoškama..."
mladý pár:
"Zeleno tady moc není." "No... A taky není kam pouštět děti na hraní."
(výsledné panorama)
ředitel knihovny:
"Trvalo to necelé čtyři roky od prvních setkání s občany a centrum 'Otevřená kniha',
vytvořené z pomalu chátrající staré továrny, je na světě. Dostali jsme tehdy pro
městskou knihovnu zelenou k rekonstrukci na dětské a studentské oddělení. To
místním léta chybělo a nás to taky trápilo. Zároveň se v průzkumech ukázalo, že tu
lidi volají po nějakém kulturním a všem přístupném centru volného času. Byl jsem k
té zamýšlené polyfunkčnosti na začátku trochu skeptický, přece jen dobře znám
klasický knihovnický provoz. Ale klobouk dolů - týmu paní architektky Milhausové
se povedlo výborně skloubit zázemí a vyžití pro několik generací. Já osobně mám
radost, že jsou knihovna, studovna a herna ve druhém patře takhle přirozeně
otevřené a propojené se zbytkem centra. Nevím, jak to udělali, ale vešel se sem
seniorský klub, kavárna a multifunkčním sál. Ani jsem nedoufal, že tu bude takhle
živo."
teenagerka (17 let):
"Jo, to si pamatuju, jak se tady lidí po sídlišti ptali. My byli ještě malí, chtěli jsme
myslím skatepark a nějakou hernu a zašívárnu. Skatepark tu venku nakonec
neudělali, lidi z okolí se báli hluku, jak je to tu uzavřený barákama. Ale ta lezecká
stěna místo toho je pecka. Parkování pro kola se hodí čím dál víc. Kavárna v poho,
baví mě, že není jen pro hipstry, ale chodí tam kde kdo od mladejch po starý. Sál je
trochu sterilní, ale je tam dobrej zvuk. Za mě cajk!"
motorista:
"No, já jsem byl s tím parkováním za kverulanta tehdy na těch jejich veřejnejch
debatách. Jsme se párkrát dost chytli, že bych jako ten barák nejradši srovnal se
zemí. Ale ukecali mě, časem jsem změknul. Parkoviště o tři bloky dál je sice vopruz,
ale bylo docela rychle a okolí to ulehčilo. Já sem nechodím, nemám na to čas. Ale
máma s kámoškama jo. Aspoň se zabavěj. A aspoň se tady děcka neklackujou po
ulicích. Hluk je tady hlavně přes den, to jsem stejně v práci."
seniorka:
"Když nám tehdy paní architektka ukazovala plány, myslela jsem si, že je to
pitomost, narvat sem děcka s náma letitejma, jak říkám. Ale hrozně to tu prokouklo.
Všude se tu pohodlně dostanem, i ti, co už jim nohy tak nesloužej. Což já teda eště
naštěstí nejsem. A některý programy v našem klubu a v dílnách jsou tak zajímavý,
že bejvá narváno. V sále se dá přes den cvičit nebo trénovat a když se zatáhnou
žaluzie, je z toho divadlo. A líběj se mi i ty některý malby, co se venku na zdi mění.
Lepší, než když se sprejema couraj po venku."
mladý pár:
"Tak trvalo to, sledovali jsme ten vývoj celou dobu..." "Zatím se to tu moc nezelená,
ale to chce čas. Děti nám mezitím povyrostly, je super, že tu můžou trávit čas a my
jsme v klidu." "Za nás nebejvaly knihovny takovej odvaz. Baví mě to." "Jo a využili
teda každej centimetr. Lezecká a graffiti stěna, společný ohniště a grily - kdo nemá
vlastní zahradu nebo vnitroblok, užije si tu."
ADAPTABILITA
Ze sluchátek zní při cestě městem hlas URBANIE, ovšem modulovaný, monotónní a
rytmizovaný ve stylu automatické navigace. Před zásadních křižovatkách "přepočítává" a
vydává se průjezdnější ulicí.
Vítejte v sedle stroje času! Projedeme spolu městem a léty jeho vývoje. Zadaný cíl Západní
nádraží. Opřete se prosím do pedálů a udržujte přiměřenou rychlost.
Vjíždíte do hustě obydlené a motorizované oblasti. V této ulici tradičně parkovala
auta ve vozovce a tvořily se zácpy. Město tu proto testovalo možnost vybudovat
parkovací dům. Přepočítávám... (Adaptuji...)
Ukázalo se, že parkovací dům by situaci příliš neulehčil. Je nákladný a navíc by do
oblasti přilákal automobily z okolních čtvrtí. Aby měl nějaký efekt, vyžaduje výrazné
zákazy nebo zdražení parkování v okolí, jinak auta dál zůstanou v ulici. Město
vyzkoušelo odstupňovat ceny za parkování podle rezidence, zavést emisní zónu pro
zastaralé typy vozidel a vjezdové mýto do oblasti. Přepočítávám... (Adaptuji...)
Ulicím až o 20 procent odlehlo, provoz je plynulejší, vzduch čistší. Krátkodobí
návštěvníci oblasti si zvykli využívat záchytná parkoviště navazující na veřejnou
dopravu. Město zaznamenalo i nárůst počtu cyklistů. Ale ne takový, jak
předpokládalo. Nabízela se možnost zřídit v oblasti páteřní cyklotrasu.
Přepočítávám... (Adaptuji...)
Novou cyklotrasu se lidé naučili využívat. Kvůli parkování automobilů na chodnících
a kolem přechodů byla ovšem často přerušovaná a dlouhé úseky vedly vozovkou.
Docházelo ke zmatkům, zbržďování provozu a kolizním situacím. Město za cenu
několika terénních úprav a regulace parkování propojilo trasu do souvislejšího pásu
lépe odděleného od vozovky. Přepočítávám... (Adaptuji...)
Propojení cyklostezky a zvýšení bezpečnosti přilákalo další cyklisty a celkový
provoz je daleko plynulejší. Výrazná část řidičů si zvykla kombinovat jízdu autem s
možností Park-and-Ride, městskou hromadnou dopravou a na kratší vzdálenosti
využívat sdílená kola, koloběžky nebo jít prostě pěšky. Pohyb lidí po městě se
výrazně proměnil. A město na něj reaguje. Přepočítávám... (Adaptuji...)
Nyní už se vyplatí v některých uzlových bodech hromadné dopravy a na nádražích
zřídit bike-boxy nebo cyklo-parkoviště. A pustit do pilotního testování mobilní
aplikaci, která propojí všechny druhy a možnosti dopravy a pomůže lidem cestu
městem co nejlépe naplánovat. A vy jste, prozatím, u cíle. Zaparkujte prosím stroj
času tak, aby ostatním nepřekážel a byl k dispozici dalšímu cestovateli... Děkujeme!
PILOTNÍ PROJEKT
Ve videu vystupuje seniorka, která "komunikuje" s návštěvníkem (coby fiktivním
příbuzným) skrze testovanou platformu. Posléze "připojuje" do hovoru pečovatele a
zároveň garanta pilotního projektu - ovšem ve skutečnosti ho jen "přizve" do záběru
kamery, pečovatel ve skutečnosti stojí v pokoji vedle ní, protože ji do systému zaučuje.
Paní Stehlíková se poťouchle vtípkem baví, zatímco pečovatel krátce vysvětluje výhody
komunikační platformy i podmínky pilotního projektu. V záběru jsou oba, paní Stehlíková
na výklad reaguje.
paní Stehlíková
"Tak co... vidíme se? Slyšíme se? Asi jo... No tak to vidíš, včera nám to nainstalovali, už se
s tím učím zacházet. Není to zas tak složitý, jak jsem se bála. Je to jako mobil a televize a
trochu nouzový tlačítko dohromady. Jsem jak testovací králík... Hehehe... Ale ne, vážně.
Užitečný to asi bude. Připojila jsem si zatím tebe a Marušku, ale jsou na to napojený taky
pečovatelé, kdybych něco nutně potřebovala. Třeba si popovídat mimo návštěvní hodiny.
Koukej, můžu nám je dokonce připojit do hovoru... (přivolá gestem pečovatele) Hehehe..."
pečovatel
"Dobrý den! Těší mě, že vás poznávám. Babička mi o vás občas vypravuje. Ona je velká
humoristka, že, paní Stehlíková... Vy jste vlastně pilotka, ne králík. (zpět do kamery) Babička
je odvážná, sama se přihlásila do pilotního projektu, v kterém u osmi seniorů testujeme
možnosti bezpečné komunikační platformy. Stejnou úspěšně provozují ve Skandinávii. Ale
tam mají trochu jiný systém sociálních služeb i technologickou gramotnost, proto
zkoušíme, jak by něco podobného fungovalo v našich podmínkách, než se do něj případně
pustíme a zainvestujeme ve velkém. Přes systém se propojit můžeme, záleží na tom, jak s
babičkou nastavíme přístupy. Dnes jsem tu osobně, protože se to ještě učíme..."
paní Stehlíková
"A vychytáváme mouchy... Hehe... Mně to docela jde, jen si někdy pletu ty ovládače - kterej
je na televizi a kterej to přepíná sem. A má to občas problém s připojením a já pak
znervózním, že je to moje chyba."
pečovatel
"To víte, že není. A hlavně v pilotním projektu je každá chyba příležitost k vyladění systému.
Každopádně si ověřujeme, že vizuální kontakt s příbuznými i pečujícím personálem
seniorům prospívá, a pro nás má možnost on-line kontaktu s nimi taky nesporné výhody.
Máme lepší přehled o jejich stavu i v době, kdy u nich nemůžeme být fyzicky. A když
potřebují s něčím poradit, dá se to na dálku líp a názorněji ukázat."
paní Stehlíková
"No ale tak doufám, že ke mně nepřestanete chodit..."
pečovatel:
"To se fakt nemusíte bát. Tohle je služba navíc. Návštěvy nahradit nemůže. (do kamery) No a
Vás bych rád poprosil, abyste se s babičkou občas propojili. Nejen proto, že testujeme
systém."
paní Stehlíková:
"No, slyšíš pana Jiřího? Tak ne že se na mně vykašlete. Když jsem ta pilotka... Hehe... Měj
se a zavolej!"
pečovatel:
"Tak doufejme na viděnou!"
STRATEGIE
Ve sluchátcích na vrcholu věže posloucháme osobní zpověď urbanisty - městského
stratéga, který na příkladu ochlazení města prostřednictvím výsadby zeleně a dalších
městských zásahů popisuje principy a jednotlivé stupně strategického myšlení a
plánování.
"Jako takzvaný městský stratég přepínám neustále mezi uměním představit si
budoucnost a jednotlivými praktickými kroky. Neustále cestuji časem vpřed a zase
nazpátek. Je to práce rozvržená do dlouhých období, často přesahujících funkční
mandát voleného zástupce. Proto je třeba pružné strategické myšlení, schopnost
dohodnout se a přizpůsobovat vizi nečekaně se měnícím podmínkám. Mým
konkrétním posláním je přispívat ke zdraví svého města a jeho obyvatel. Jednou z
mnoha cest k takovému cíli je například stále potřebnější ochlazování městského
prostoru. Podívejte se kukátkem na město a stoupající poměry teplot v letních
měsících z doby před sedmi lety, kdy jsem v pozici stratéga začínal."
Ve městě v kukátku stoupají neúnosně teploty.
"Řekli byste si - tak prostě vysadíme co nejvíce stromů. Výsadba stromů je ovšem
pouze taktika, prostředek, nikoli vize. Ke zdraví města je třeba přistupovat podobně
jako ke zdraví člověka - komplexně, systematicky a s přihlédnutím k jeho celkovému
životnímu stylu. Proto je při tvorbě strategií důležité nejen reagovat na momentální
problémy, k jejichž řešení nás tlačí čas, ale zdraví města celistvě analyzovat,
přistupovat k němu citlivě, s respektem a s ohledem na budoucnost. V našem městě
jsme přizpůsobení klimatické změně započali analytickou a experimentální fází. Ve
vybraných lokalitách zadali mikroklimatické studie, během rekonstrukcí veřejných
budov a prostranství otestovali na několika pilotních projektech nejmodernější
chytrá a udržitelná řešení. Podívejte se, jaké už po několika letech přineslo naše
testování konkrétní plody:
V kukátku je naznačeno zklidnění dopravy, zelené střechy a fasády na některých
budovách i stromořadí v zástavbě (případně v příměstské krajině a podél cest na okraji
města), obnovené a nové vodní plochy. Teplota se snižuje...
Začali jsme aktivně podporovat elektromobilitu, omezení emisí a další kroky nutné
ke zkvalitnění ovzduší. Na budovách ve správě města začaly vznikat vegetační
střechy a fasády v kombinaci se solárními panely. Pustili jsme se do obnovy
zelených klínů, svahů a zahrad a výsadeb stromů vhodných pro městské prostředí.
A začali jsme ve městě zadržovat vodu - chytře ji odvádět ke stromům v ulicích,
obnovovat a zakládat nové vodní plochy v parcích a v příměstské krajině,
rekonstruovat a stavět nové fontány a pítka na náměstích. Stalo se to, v co jsme
doufali - první malé kroky jakoby "nakoply" imunitní systém města a to začalo
volněji dýchat.
Vystoupali jste sem po sedmi stupních, které symbolizují sedm fází, o něž se
životaschopné strategie opírají. Je třeba dobře vystihnout problém, který nás pálí.
Hloubkově analyzovat situaci, jež ho způsobuje. Využít potenciál pilotních projektů
a experimentů v malém měřítku, abychom včas a bez velkých nákladů přišli na rizika
s řešením problému spojená. Navrhnout komplexní řešení. Schválit ho ve shodě se
všemi, kteří se na něm budou podílet, rozdělit chytře role a náklady a shodnout se
na koordinovasném postupu. Následuje realizace domluvené strategie a zároveň její
zpětná kontrola po dokončení jednotlivých fází. Tedy - daří se naplňovat původní
vizi? A jak se naše vize mění s během let?
Svoje povídání jsem začínal zmínkou o cestování časem. Podívejte se teď na město
očima vizionáře...
V kukátku je město "z budoucnosti" - stromy vzrostly, parky jsou propojené zelenými pásy,
přibylo vody i zelených střech a fasád, ubylo aut. Vzduch je čistší, teploty klesají...
Město jako zdravý, dýchající organismus, propojené přírodními tepnami, v němž
jednotlivé části a orgány spolupracují, místo aby spolu soupeřily. Vize vždycky je - a
měla by být - i trochu idealistická. A proto potřebuje jasné, celistvé a konkrétní
strategie, o které by se mohla opřít. Je dobré si uvědomit, že strategické myšlení
není nic výjimečného. Používá ho denně každý z nás. Ale pouze strategie, které
jsme schopni reflektovat, a cestu ke společné vizi při nich přizpůsobovat novým
podmínkám, přinášejí skutečný užitek. A to je moje práce a poslání.
NEÚSPĚCH / PŘÍNOS
Terapeutický hlas v relaxační kukani je hlasem URBANIE, mluví měkkým, konejšivým,
klidným hlasem. Nespěcháme.
U světelných tlačítek jsou napsány jednotlivé volby:
JISTÁ PŮDA POD NOHAMA (modrá)
VLIV NA SVĚT KOLEM SEBE (červená)
HARMONICKÉ VZTAHY S OKOLÍM (zelená)
SVOBODA A VOLNÉ RUCE (žlutá)
URBANIA:
"Vítejte! Jakpak se dnes cítíte? Plní elánu... zakřiknutě... zvědavě... utahaně...
rozverně... rozrušeně... neutrálně... štastně? V téhle čtvrti se nikam nespěchá.
Pohodlně se uvelebte a já si s vámi chvíli budu jen tak povídat. Lidé jsou bytosti
úžasně komplexní a komplikované... Ale velmi často jeden z povahových rysů hraje
prim ve vztazích ke světu, k lidem, k sobě samým. V našich slovech, citech a činech.
Znáte sami sebe dobře? Tlačítky ve stěně můžete nastavit barvu osvětlení kukaně
podle svého převažujícího povahového typu. Potřebujete mít většinou své jisté a
pevnou půdu pod nohama? Nebo jste nejšťastnější, když máte na okolní svět citelný
a pádný vliv? Ceníte si nejvíc klidu a harmonických vztahů s bližními? Nebo
potřebujete k životu dostatek svobody a volné ruce k rozletu?
Okřídlené, všem důvěrně známé rčení říká, že chybami se člověk učí. Je moudré.
Ostatně kdyby nebylo chyb, takzvaných nedokonalostí, nutnosti zvládnout slepé a
nikam nevedoucí uličky, neexistoval by svět tak, jak ho známe. Neexistovala by
příroda, živé bytosti, lidé a jejich výtvory. Neexistovala by ani naše města. Celá
evoluce je založená na překonávání nezdarů. Žijeme ale v době někdy až příliš
orientované na úspěch, výkon, vítězství. Svět od nás chce výsledky a chce je co
nejrychleji, nejlevněji, nejlépe. Při našem konání často očekáváme okamžitý soud a
kritiku. A to nám může svazovat ruce. Bojíme se selhání. Bojíme se vyřazení ze
systému. Bojíme se udělat a přiznat chybu. Bojíme se i na chyby upozorňovat. Ale
právě chybami, pochopenými citlivě a do hloubky, se člověk učí nejvíc. Úspěch vás
ujistí a dodá vám na chvíli sebevědomí. Ale nezdar vás může skutečně posunout.
Slovo "kritika" má v sobě obecně jistou pachuť - zavání odstupem, chladem. Máme
s ní spojeno určité ponížení, odmítnutí a také jednostrannost. Vytratila se z něj tolik
potřebná empatie a snaha pomoci. Má ale jedno užitečné synonymum - říká se jí
také "zpětná vazba". A "vazba" je symbol spolupráce, sdílení, oboustranného
proudění. Lidé různých povah na ni samozřejmě reagují různě. Některé nový pohled
na jejich konání znejistí, obávají se, že se jim tak rozpadne pečlivě budovaný
systém. Jiní mají dojem, že ztratí vliv a svou vybojovanou pozici, pokud ho druzí na
chybu upozorní. Obava dalších spočívá v tom, že si zakalí vztahy s ostatními, že už
je nebudou mít tak rádi. A další zase cítí, že je zpětná vazba okolí omezí v jejich
rozletu a plánech, které mají.
Je dobré vědět, že ať už patříte do kterékoli skupiny, existuje několik užitečných a
obecně platných přístupů. Vždy je lepší o zpětnou vazbu okolí sami požádat a být na
ni tak připravení. Druhému naslouchat, alespoň chvíli s ním nepolemizovat, k
důležitým věcem si dělat poznámky. Zeptat se na všechno, co vám není jasné. Je
dobré za zpětnou vazbu a tedy zájem druhého poděkovat a v klidu si poté
promyslet, co přínosného nám přinesla a jak může naše další činy proměnit. Pokud
zpětnou vazbu dáváme druhým, je třeba nestřílet od boku, dobře se připravit, myslet
racionálně a s empatií, mluvit sami za sebe. Nevynášet o druhém soudy, ale přijít na
to, jak mu pomoci. Vyzdvihnout, co je v jeho konání dobré, co vás nadchlo, potěšilo
a překvapilo a co by si zasloužilo zlepšení a další vývoj. Ptejte se na to, jestli vás
druhý správně pochopil. Nenechávejte ho v nejistotě.
Chybám a nezdarům se nelze úplně vyhnout. Mám ráda jednu "mantru", která se
hodí vždy, když dojde na lámání chleba: "Dobrá zpětná vazba odliší chybu od
selhání." Přeji vám klid, rozvahu, soucit a také trochu štěstí do všeho vašeho
konání. Vaše URBANIA.
ORGANIZACE
Hlas URBANIE ve sluchátkách je stylizovaný do podoby elektronického 8bitového hlásku z
předpotopních počítačových her. Dává posluchači instrukce ke hře a komentuje výsledek.
Po spuštění hry se na obrazovce pohybují chaoticky naše "stavební" kuličky.
Městský organizační simulátor. Vítejte.
Situace: Město roste. Vyvíjí se. Potřebuje zdroje.
Úkol: Těžit z podpory podnikání.
Plán: Podporovat výzkum, vzdělání, inovace a informační technologie.
Kuličky se na chvíli pospojují do nekonečné sítě založené na trojúhelníkovém gridu.
Analýza: Stratégové navrhují netradiční přístup. Zapojit herní vývojáře.
Situace: Unikátní nevyzkoušená strategie. Město se potřebuje efektivně organizovat.
Síť se rozpadne opět na kuličky a ty se rozloží do chaotického pohybu červených,
zelených a modrých prvků, připravených k první "hře". Během následujících instrukcí se ve
středu obrazu objeví postupně tři nápisy ve třech různých barvách: ČAS (zelený),
FINANCE (červený), ROZSAH (modrý).
Mise: Pomozte městu v rozvoji. Pomozte v organizaci unikátního projektu.
První krok: Definujte náročnost projektu.
První úkol - nácvik: Harmonizujte tři atributy - potřebný ČAS, dostupné FINANCE,
reálný ROZSAH. Otáčejte barevnými knoflíky.
Cíl: Rovnovážný stav.
Hrajte!
Probíhá hra ladění do výsledné kuličky. Vytvořená kulička levituje uprostřed obrazu.
(Pokud se do určitého limitu nepodaří hráči obraz vyladit, hra pokračuje dál navazující
animací.)
Nácvik úspěšný. Náročnost definována. Projekt připraven k realizaci.
Kamera odzoomuje od kuličky, na obrazovce se objeví další dvě. Trojice kuliček se zbarví
do barev RGB a poletuje chaoticky prostorem. Během následujících instrukcí se ve středu
obrazu objeví postupně tři nápisy ve třech různých barvách: ROLE (zelený), MANDÁT
(červený), VEDENÍ (modrý).
Úkol: Stanovit hybatele. Zapojit lidský element. Efektivně rozdělit role.
Nácvik: Vytvořte tým. Harmonizujte v něm zodpovědnosti a pravomoci.
Ideál: Každý člen týmu zná svou odbornou ROLI. Role následně generuje MANDÁT
k výkonu pravomocí. Mandát umožňuje členům týmu aktivní VEDENÍ projektu.
Otáčejte barevnými knoflíky.
Cíl: Rovnostranná situace.
Hrajte!
Probíhá hra ve které hráči potencují kuličky tak, aby z nich vytvořili rovnostranný
trojúhelník. (Ve chvíli, kdy se to povede, se kuličky propojí čarami a celý trojúhelník zbělá.
(Pokud se do určitého limitu nepodaří hráči obraz vyladit, hra pokračuje dál navazující
animací.)
Nácvik úspěšný. Hybatelé stanoveni. Role rozdány. Projekt se rozjíždí.
Na obrazovce pokračujeme už jen animací. Zoomujeme od trojúhelníku a sledujeme další
kuličky, které se propojují do trojúhelníků a trojúhelníky spolu navzájem, takže tvoří síť
založenou na trianglovém gridu. Ta se větví, propojuje, vlní.
Mise pokračuje. Město vybírá partnery z řad herních vývojářů. Podporuje inovativní
inkubátory zaměřené na vývoj umělé inteligence. Zapojuje soukromý sektor a
akademickou sféru. Inspiruje se v zahraničí a pořádá konference o informačních
technologiích. Herní prvky pronikají do výzkumu a vzdělávání. Výzkumné
experimenty se objevují v nových multižánrových hrách. Sdílené zájmy propojují
dosud oddělené sektory společnosti. Generují výměnu know-how. Generují
krátkodobý a dlouhodobý zisk. Město profituje. Město se vyvíjí. Roste.
Gratulujeme. Mise úspěšná.
Během času na procházení městských čtvrtí se do proudu zvuků a hudby občas URBANIA
ozve s nenásilným připomenutím zbývající doby. Po uploynutí čtyřiceti minut přidá ještě
dvě minuty na dokončení rozpracovaných zastavení a pak návštěvníky přizve zpátky do
středu expozice k závěrečné rekapitulaci.
URBANIA:
"Osm čtvrtí. Osm zastavení. Osm principů plánování města, které by jeho správcům
mohly usnadnit a zpřehlednit práci. A dodat novou energii a smysl jejich projektům.
Stihli jste navštívit všechny čtvrtě našeho Živoucího města? Která vás nejvíc
inspirovala? A která k něčemu vyprovokovala? Kde jste měli pocit, že jste doma? Že
to tam dobře znáte a že se tam orientujete? Kde vás napadalo nejvíce otázek? O
které budete ještě dlouho přemýšlet?
Některé vaše odpovědi už město zná. Vepsali jste se jimi do jeho srdce. Na plánu
pod vašima nohama je ukryto osm tlakových bodů, osm bran do jednotlivých čtvrtí
města. Pokuste se každý jednu z nich objevit a vstoupit do ní... Možná ucítíte, jak
město ožívá a tepe...
Probíhá hra se světelnými branami. Při "zatížení" tlakových bodů se pod hráčovýma
nohama objeví logo konkrétní čtvrti. Ve chvíli, kdy je v branách stanovený počet hráčů,
URBANIA pokračuje... Při jejím výkladu dotyčné tlakové body/brány a jejich loga ožívají a
"propojují" tak čtvrtě s principy, které k nim patří.
Když držíte klidně a trpělivě prst na tepu města, když se sami stanete jeho tepem,
mnohé uslyšíte a mnohé se od něj dozvíte.
Při projížďce na kole po čtvrti s dopravními problémy jsme zkoumali možnosti
ADAPTABILITY. Doprava je její dobrý indikátor, týká se denně doslova každého
obyvatele, souvisí s ekonomikou, životním komfortem i životním prostředím.
Schopnost pružně reagovat na měnící se poměry, zavádět nové přístupy a
technologie, ověřovat v malém měřítku a vystříhat se projektů, které na dlouhou
dobu betonují status quo - to jsou dovednosti, které Živoucí město ocení. Je dobré
PŘEDVÍDAT ZMĚNY.
V "Nádražní"ulici jsme při plánování rekonstrukce tramvajové trati zažili, jak důležitá
je vzájemná KOMUNIKACE a koordinace všech dotčených subjektů. Ne vše se vždy
podaří naplánovat tak, aby se jednou koplo a dalších několik let nepotřebovala ulice
žádnou zásadnější údržbu. Ale to neznamená, že každý musí jet jen po své vlastní
koleji. Je důležité sdílet s ostatními své zájmy, potřeby a plány, aby se občas
rozhrkaný strojek veřejného prostoru co nejlépe promazal a správa města tak
zefektivnila. Je dobré SDÍLET SVÉ ZÁJMY.
Rozhovor se zástupcem developera polyfunkčního domu na Březové nám ukázal
výhody MEZISEKTOROVÉ SPOLUPRÁCE. Ve našich městech bude stále důležitější
umět dobře propojovat veřejné a soukromé zájmy, hledat neobvyklá a novátorská
multifunkční řešení, zapojit do plánování a správy města nejen občany, ale i
soukromé investory, vzdělávací a výzkumná zařízení, kulturní isntituce. Je výhodné
učit se PŘEKRAČOVAT HRANICE svého odboru i oboru a společně se podílet na
společných zájmech.
Herní trenažér nám představil principy úspěšné ORGANIZACE. Abychom se
neztratili v chaotických a někdy ne úplně pružných systémech, orientovali se v
hierarchii zodpovědností a dovedli definovat svou roli v projektu, je důležité
správně zkombinovat tři základní parametry každé úspešné organizace práce časovou
dotaci, vlastní možnosti a dostupné prostředky pro realizaci vytčeného
cíle. A vědět, za který z parametrů a v jakých limitech přejímáme svůj díl
odpovědnosti. Je dobré ZNÁT SVOU ROLI.
Stará továrna se proměnila v knihovnu a veřejné kulturní a společenské centrum.
Stalo se tak díky PARTICIPACI, spolupráci města s občany, veřejnými institucemi a
občanskými spolky. Města budou čím dál více stát na vyvažování a respektování
různých, často odlišných zájmů. Se stále sílícím rozvojem služeb všeho druhu bude
narůstat demokratizace veřejných prostorů, lidé se na plánování a rozvoji města
budou daleko intenzivněji podílet. Proto je užitečné trénovat se ve způsobech
komunikace s občany a hledat takové, které systém nezahltí, ale dovedou zajímavé
a inovativní nápady a připomínky podchytit. A počítat s nimi. Je prostě přínosné
NASLOUCHAT OSTATNÍM.
Interaktivní komunikační platforma pro seniory a jinak zdravotně nebo sociálně
znevýhodněné občany, ze které nám volala paní Stehlíková, je příkladem
skutečného pražského PILOTNÍHO PROJEKTU. Udržitelná města se budou stále
více podobat laboratořím - mnoho nových technologií a přístupů k jeho správě bude
navrženo tak, aby se daly testovat v modelových podmínkách a následně převést do
celoměstských měřítek. Jen tak bude možné ve zrychlující se době a poptávce po
nových službách nabízet ty ověřené, životaschopné, které skutečně zkvalitní život
obyvatel města. EXPERIMENTŮ se není třeba BÁT.
S městským koordinátorem jsme se dívali na vizi města chlazeného plánovaně
vysazenou a spravovanou zelení, "chytrým" zacházením s vodou a dalšími šetrnými
zásahy do městského organismu. V případě takto časově i finančně náročných vizí
a projektech je nezbytné dobře chápat principy STRATEGIE, umět neustále
srovnávat vizi a postupné kroky její realizace. Umět si představit fungování města v
budoucnosti a podle toho uskutečňovat dílčí plány. Prostěb PROMĚŇOVAT VIZE V
ČINY.
A v odpočinkové kukani jsem se vás snažila přesvědčit, že jednotlivý nezdar nebo
NEÚSPĚCH se může při správném uchopení, otevřené komunikaci, zpětné vazbě a
schopnosti pružně reagovat na změny a definovat svou roli a míru zodpovědnosti,
stát PŘÍNOSNÝM a vést k dobrému řešení. Z NEZDARŮ je dobré SE UČIT.
Jak už tady padlo - tyto principy správy města nejsou samospásné. Vedle
profesionální erudice a zkušeností vyžadují ještě jistý díl nadšení, přesvědčení i
odvahy. Živoucí město se bez nich ale jen těžko obejde. Respektive bez vás, jeho
skutečných nebo pomyslných správců. Nebojte se experimentovat a překračovat
hranice. Zkuste víc naslouchat ostatním a učit se z nezdarů. Poznejte dobře svou
roli a sdílejte své zájmy. Učte se předvídat změny a proměňovat vize v činy.
Zasloužíte si to vy, Živoucí město a nakonec i já, URBANIA.
Měla jsem takovou neskromnou vizi - že ode mě odejdete trochu jiní, než jste ke
mně zavítali. Možná se to nedozvím hned a poznám to někdy v blízké budoucnosti
až z toho, jak vaše města žijí a tepou. Vy si o tom ale s ostatními můžete nad hrnkem
teplého čaje promluvit hned po našem rozloučení. Na cestu mám pro vás slova Jane
Jacobs: 'Města mají schopnost nabídnout něco každému z nás. A to protože a jen
tehdy, když jsou každým z nás tvořená.'
Nashledanou. A hodně štestí!"