Zpracoval: Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji
2009 – 2013
Brno 2009
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
OBSAH:
Obsah:......................................................................................................................................... 0
I. ÚVOD ............................................................................................................................... 1
1. Charakteristika Jihomoravského kraje .............................................................................. 1
II. SWOT ANALÝZA KULTURNÍCH ORGANIZACÍ NA ÚZEMÍ KRAJE .................... 2
1. Příspěvkové organizace kraje............................................................................................ 2
2. Knihovny........................................................................................................................... 5
3. Kulturní střediska.............................................................................................................. 8
4. Umělecké školství ........................................................................................................... 10
5. Muzea a galerie ............................................................................................................... 12
6. Hvězdárny a planetária.................................................................................................... 15
7. Divadla a filharmonie...................................................................................................... 17
8. Kina................................................................................................................................. 21
9. Neprofesionální kultura................................................................................................... 23
III. KONCEPČNÍ MATERIÁLY TÝKAJÍCÍ SE OBLASTI KULTURY........................... 25
IV. FINANCOVÁNÍ KULTURY......................................................................................... 26
V. KVANTIFIKACE NÁROKŮ NA FINANČNÍ ZDROJE .............................................. 35
VI. VEŘEJNÁ PODPORA A LEGISLATIVNÍ RÁMEC.................................................... 37
VII. VIZE ROZVOJE KULTURY V KRAJI......................................................................... 38
VIII. DEFINOVÁNÍ CÍLŮ A POSTUPŮ K JEJICH DOSAŽENÍ......................................... 40
Definování globálních cílů....................................................................................................... 40
1. Podpora rozvoje živé kultury .......................................................................................... 40
2. Využití kulturní nabídky v cestovním ruchu................................................................... 41
3. Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje................... 42
4. Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu........................................................... 43
IX. ZÁVĚR............................................................................................................................ 44
X. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK............................................................................. 44
XI. SEZNAM TABULEK..................................................................................................... 45
XII. POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE................................................ 46
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
1
I. ÚVOD
„Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou mírou
napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emociální i morální
úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací funkci. Propojuje Českou
republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje, charakterizuje ji v porovnání
s ostatními státy.“1
Tato koncepce má na základě poznání a popisu stávající skutečnosti stanovit cíle a nástroje
vedoucí k optimalizaci podmínek rozvoje kultury na území Jihomoravského kraje pro roky
2009 – 2013. Materiál se bude věnovat následujícím oblastem:
• muzea a galerie
• hvězdárny
• knihovny
• kulturní střediska
• základní umělecké školy
• divadla
• filharmonie
• kina
• spolky, soubory, zájmová sdružení a občanská sdružení působící v oblasti kultury
Do oblasti kultury lze rovněž zahrnou instalované památkové objekty, z nichž je většina
v majetku státu. Této problematice se věnuje materiál „Koncepce zachování a obnovy
kulturních památek Jihomoravského kraje“.2
1. CHARAKTERISTIKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Jihomoravský kraj patří mezi regiony s největším počtem obyvatel (1 133 000) i sídel
(673 obcí), s rozvinutým průmyslem i zemědělstvím, významným postavením školství, vědy
a výzkumu. Je vymezen okresy Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín,
Vyškov, Znojmo a částí okresu Žďár nad Sázavou. Rozkládá se na území 7 196 km2
a rozlohou se jedná o čtvrtý největší kraj České republiky. Kulturní situace je nadále
ovlivňována postavením města Brna jako druhého největšího města ČR (v roce 2006 mělo
367 tis. obyvatel) a kulturního centra nadregionálního a mezinárodního přesahu, bohatými
folklorními a historickými tradicemi a kontinuitou větší části osídlení. Jako specifický
fenomén se jeví historické zemské tradice Moravy jako místa mnohonárodnostního soužití
Čechů, Němců a Židů. Nezanedbatelnou roli nejen v oblasti hospodářské, ale i kulturní,
sehrává vinohradnictví a vinařství v jižní části kraje. Podstatnou roli hraje i velké množství
nemovitých kulturních památek (asi 5 200), z nich 21 je národních kulturních památek a dvě
jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (Vila Tugendhat,
Lednicko-valtický areál). Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO je nominován
areál Slovanského hradiště v Mikulčicích. Ke kulturním účelům jsou využívány četné zámky,
hrady a kostely.
1
Kulturní politika v České republice = Cultural Policy in the Czech Republic, 2001.
2
Koncepce zachování a obnovy kulturních památek Jihomoravského kraje. Brno: Jihomoravský kraj, 2005.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
2
II. SWOT ANALÝZA KULTURNÍCH ORGANIZACÍ NA ÚZEMÍ
KRAJE
SWOT ANALÝZA byla vytvořena na základě dotazování subjektů působících v oblasti
kultury a obcí s rozšířenou působností, a to formou dotazníků. Bylo obesláno 316 subjektů,
návratnost dotazníků byla 87.
1. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE KRAJE
V souvislosti s reformou veřejné správy se muzejnictví v České republice na konci 20. století
ocitlo před zásadním zásahem do své dosavadní struktury. Většina muzeí a galerií
zřizovaných Ministerstvem kultury ČR a okresními úřady přešla pod nové zřizovatele. Tento
proces byl doprovázen i výraznými přesuny velké části státního majetku do rukou územních
samospráv.
V oblasti kultury zřizuje Jihomoravský kraj sedm příspěvkových organizací:
• Galerie výtvarného umění v Hodoníně
• Hvězdárna Veselí nad Moravou
• Jihomoravské muzeum ve Znojmě
• Masarykovo muzeum v Hodoníně
• Muzeum Brněnska
• Muzeum Vyškovska
• Regionální muzeum v Mikulově
Plnění úkolů v hlavní činnosti
Činnost muzeí a galerie se v roce 2008 odvíjela v souladu se zaměřením těchto institucí
daným zřizovacími listinami. Plnily úkoly v oblasti sbírkotvorné, tezaurační, prezentační,
kulturně-výchovné, vědeckovýzkumné, publikační i v oblasti nevýstavních aktivit.
Tab. č. 1: Návštěvnost a počet zaměstnanců příspěvkových organizací
NávštěvnostPříspěvková organizace Přepočtený počet
zaměstnanců3
2005 2006 2007 2008
Galerie výtvarného umění v Hodoníně 11,5 5 051 4 190 6 562 7 845
Hvězdárna Veselí nad Moravou 1,4 3 842 4 069 4 132 4 235
Jihomoravské muzeum ve Znojmě 32,88 37 100 33 166 40 277 51 199
Masarykovo muzeum v Hodoníně 36 25 387 27 142 32 223 35 132
Muzeum Brněnska 45 65 514 50 884 60 135 60 855
Muzeum Vyškovska 14 13 129 15 033 16 829 20 422
Regionální muzeum v Mikulově 28 48 230 44 256 52 016 51 178
Jedním z ukazatelů činnosti organizací v oblasti veřejných služeb je statistika jejich
návštěvnosti, která je stabilizovaná, nebo má ve většině případů v letech 2005 – 2008 rostoucí
tendenci (viz tab. č. 1).
3
stav k 31. 12. 2008
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
3
Výsledky hospodaření
Celkový hospodářský výsledek hlavní činnosti činil v roce 2008 2 300 tis. Kč. Doplňkovou
činnost vykonávalo jen Muzeum Brněnska, a to s výsledkem hospodaření 3 tis. Kč.
Tab. č. 2: Výsledky hospodaření příspěvkových organizací v roce 2008 (v tis. Kč)
Příspěvková organizace
Datum
přechodu
pod JMK
Výsledek
hospodaření –
hlavní činnost
Výsledek
hospodaření -
doplňková
činnost
Výsledek
hospodaření
celkem
Galerie výtvarného umění
v Hodoníně 1.7.2001
16 16
Hvězdárna Veselí nad Moravou 1.1.2003 17 17
Jihomoravské muzeum ve Znojmě 1.1.2003 563 563
Masarykovo muzeum v Hodoníně 1.1.2003 49 49
Muzeum Brněnska 1.1.2003 884 3 887
Muzeum Vyškovska 1.1.2003 3 3
Regionální muzeum v Mikulově 1.1.2003 768 768
Celkem 2 300 3 2 303
SILNÉ STRÁNKY
Muzea a galerie
o žádná PO nevykazovala za celé období fungování pod JMK ztrátu,
o spolupráce s veřejně prospěšnými institucemi, občanskými sdruženími, školami,
muzei, galeriemi,
o popularizační činnost (publikování výsledků badatelské činnosti, přednášky, kulturněvýchovné
akce),
o při pravidelných kontrolách JMK nezjištěny žádné závažnější nedostatky,
o snaha získat nové návštěvníky při dnech s bezplatným vstupem (např. volný den
v měsíci nebo na Mezinárodní den muzeí, Muzejní noc) – využívají všechny PO,
Hvězdárna
o nabídka volnočasových aktivit pro všechny věkové kategorie, tzn. děti, mládež i
dospělé,
o dobrá materiálně-technická základna (budova a vybavení),
o spolupráce s vědeckými institucemi (v oblasti výzkumu meziplanetární hmoty).
SLABÉ STRÁNKY
Muzea a galerie
o ne vždy dostatečně zabezpečena oblast péče o sbírky a ochrana sbírek,
o nedostatek finančních prostředků na správu a péči o sbírky,
o problémy s bezbariérovým přístupem do památkových objektů,
o v dostatečné míře nezapojena obnova majetku ve správě muzeí do programů
Ministerstva kultury ČR (např. Program regenerace městských památkových rezervací
a městských památkových zón),
o nedostatek prostor pro uchovávání některých typů sbírek,
o nedostatek odborně kvalifikovaného personálu,
o nevyhovující prostory depozitářů,
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
4
o zastaralé IT vybavení,
Hvězdárna
o velmi nevyhovující přístupová komunikace, místy bez základních bezpečnostních
opatření (lávky bez zábradlí).
PŘÍLEŽITOSTI
o vykonávání doplňkové činnosti,
o využívání vícezdrojového financování,
o uzavření smluv o odborné praxi se středními či vysokými školami s uměleckým nebo
pedagogickým zaměřením,
o zařazení do systému turistické prezentace JMK,
o další vzdělávání pracovníků,
o budování nových expozic a multimediálních výstav,
o digitalizace sbírek,
o multijazyčná prezentace,
o zdokonalení propagace,
o dobudování zázemí pro návštěvníky a provozního zázemí.
HROZBY
o strnulost činnosti a s tím související pokles návštěvnosti,
o zvyšující se fixní náklady,
o nedostatek kvalifikovaných pracovníků v důsledku nízkého platového ohodnocení.
Definování problémů určených k řešení:
nedostačující prostory pro prezentaci a uchování sbírek
strnulost činnosti a postojů některých muzeí bez vymezení cílů jejich dalšího rozvoje
absence Koncepce rozvoje muzeí zřizovaných krajem
nedostatečné propojení s nabídkou v cestovním ruchu
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
5
2. KNIHOVNY
Předmět činnosti
způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovat veřejné knihovnické
a informační služby vymezené zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon),
v platném znění
V roce 2008 vykonávalo v JMK činnost celkem 730 knihoven (bez Moravské zemské
knihovny v Brně), z toho 628 samostatných a 102 poboček. V těchto knihovnách se nacházelo
8 807 856 knihovních jednotek. Celkem v tomto roce knihovny (včetně MZK) navštívilo
2 716 935 uživatelů, kterým bylo poskytnuto 6 633 387 výpůjček. Jihomoravské knihovny
mohou svým uživatelům nabídnout celkem 5 475 studijních míst, 1 286 počítačů, z toho
1 178 napojených na internet. V JMK bylo v roce 2008 zaregistrováno 157 784 čtenářů, což
tvoří cca 13,7 % všech obyvatel kraje.4
Od roku 2002 vykonává MZK v rámci Programu podpory zajištění regionálních funkcí
knihoven tyto funkce:
• Poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány, rozbory
• Statistika knihovnických činností
• Vzdělávání knihovníků, semináře a porady
• Servis automatizovaného knihovního systému
Další funkce přenesla smluvně na osm pověřených knihoven (pro rok 2009 jsou to: Knihovna
Jiřího Mahena v Brně, Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, Městská knihovna Blansko,
Městská knihovna Boskovice, Městská knihovna Břeclav, Městská knihovna Hodonín,
Městská knihovna Kuřim, Městská knihovna Znojmo):
• Tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce
• Pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů
• Nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků provozovatele (obce)
a jejich distribuce
SILNÉ STRÁNKY
o neustále se zvyšující kvalita poskytovaných služeb,
o vysoký počet knihoven v kraji (2. místo v ČR),
o vysoký počet studijních míst napojených na internet,
o existence regionálních služeb, které usnadňují práci neprofesionálním a menším
profesionálním knihovnám a zajišťují odbornou úroveň poskytování knihovnických
a informačních služeb pro čtenáře a občany,
o zvyšující se rozsah a především kvalita výměnných fondů,
o garance vzdělávání na úrovni celého kraje (odborné kurzy, semináře, mezikrajové
semináře, inovační kurzy),
o vzájemná spolupráce knihoven s ostatními kulturními a informačními institucemi
(koordinace odborných činností, např. s paměťovými institucemi – muzea, galerie,
archivy),
o vzdělávání profesionálních i neprofesionálních knihovníků,
o pravidelný kontakt s neprofesionálními knihovnami,
4
Zdroj: Moravská zemská knihovna v Brně, 2008.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
6
o publikační činnost: vydávání časopisu DUHA, odborných materiálů pro vzdělávání
knihovníků apod.,
o tradičně dobrá spolupráce mezi krajskou knihovnou a pověřenými knihovnami,
o dobrá spolupráce s jinými krajskými knihovnami a Národní knihovnou ČR,
o vybavenost knihoven informačními a komunikačními technologiemi.
SLABÉ STRÁNKY
o existující rezervy ve využívání zahraničních grantových možností a licencí,
o vysoký počet knihoven s neprofesionálními knihovníky,
o nízká účast na aktivitách, které pořádají pověřené knihovny (poradenská a konzultační
činnost, vzdělávací programy, porady apod.),
o rozdíly v úrovni poskytování informačních a knihovnických služeb v malých obcích
a městech,
o málo rozvinutá spolupráce mezi knihovnami, muzei a archivy,
o nedostatek finančních prostředků na nákup nových knih, audiovizuálních médií a
ostatních dokumentů, i na činnost knihoven,
o nedostatečné prostorové zajištění činnosti zejména malých knihoven,
o absence systematického začlenění knihoven do vzdělávacích a výchovných programů
všech typů škol,
o nedostatečné využití informačních zdrojů,
o často nedostatečná kvalifikace pracovníků v „malých“ knihovnách,
o nízký počet knihoven s bezbariérovým přístupem.
PŘÍLEŽITOSTI
o pokračování v systematickém shromažďování podkladů v MZK od veřejných
knihoven JMK, na jejich základě zpracování koncepčních materiálů,
o zajištění možností vícezdrojového financování knihovnictví kraje: využívat dotace od
obcí/měst, kraje i ze zahraničí (evropské grantové možnosti),
o příprava samostatné koncepce vzdělání v JMK krajskou knihovnou,
o spolupráce MZK s ostatními krajskými knihovnami při přípravě náročnějších a
rozsáhlejších vzdělávacích projektů a programů,
o garance kvalifikačního růstu pracovníků knihoven (celoživotní vzdělávání),
o využití knihovny jako komunitního a informačního centra města/obce,
o zkvalitnění prostředí pro poskytování knihovnických služeb (zlepšení technického
vybavení),
o studijní obor Knihovnictví a informační systémy na FF MU.
HROZBY
o neustálý úbytek čtenářů, z toho vyplývající možnosti poklesu výpůjček,
o rušení nebo omezování místních neprofesionálních knihoven z důvodu nedostatku
financí v obecním rozpočtu,
o snížení výše státních dotací a dotací z územního rozpočtu (nebo pozdní vyřízení
apod.), které může zapříčinit snížení kvality poskytovaných služeb, snížení kvality
práce, odbornosti a ohrozit rozvoj vzdělanosti,
o zhoršení vztahu měst ke svým knihovnám (např. nové zastupitelstvo nemá za cíl
zvyšování kvality knihovnických služeb),
o snížení odborného standardu služeb v knihovnách JMK,
o zhoršování stavu nevyhovujících prostor, omezování služeb.5
5
viz Koncepce rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb v Jihomoravském kraji. Období 2006 –
2010. Moravská zemská knihovna v Brně 2006, s. 22 – 25.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
7
Definování problémů určených k řešení:
nedostatečné prostory
nedostatek finančních prostředků na nákup knih, audiovizuálních médií, periodik
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
8
3. KULTURNÍ STŘEDISKA
Prostory vhodné pro kulturní akce a činnosti jsou v řadě míst palčivým problémem, který je
charakteristický absencí, zastaralostí nebo nedostačujícím rozsahem a kvalitou těchto zařízení.
Mají přitom nezastupitelné místo v oblasti podpory a zajišťování kulturních aktivit. Ve
většině případů jsou kulturní střediska provozována jako příspěvkové organizace nebo
organizační složky měst, městysů nebo obcí a tvoří kulturní centra těchto celků nebo dokonce
mikroregionů. V případě kulturních středisek je častá spolupráce či propojení s dalšími
kulturními zařízeními – muzeum, knihovna, kino, DDM, ZUŠ apod. Rozsah činnosti
kulturního střediska závisí především na velikosti obce (městyse, města) a finančních
možnostech daného samosprávného celku.
Předmět činnosti
uspokojování potřeb občanů v oblasti kultury, vzdělávání, osvěty a společenského
života
účast na rozvoji zájmové umělecké tvorby v místě nebo regionu
podpora a propagace místní kultury – tradic, zvyků, folklóru
podpora místních zájmových sdružení
SILNÉ STRÁNKY
o existence kulturního střediska (nebo obdobné organizace) v každé obci s rozšířenou
působností,
o pestrost přidružených uměleckých souborů,
o vysoká návštěvnost tradičních akcí,
o originální akce nadlokálního významu,
o celosezónní nabídka kulturních akcí,
o snaha o finanční nezávislost – doplňková činnost,
o znalost mentality místních obyvatel.
o SLABÉ STRÁNKY
o absence koncepce kultury u některých kulturních středisek,
o častá absence víceúčelového zařízení,
o nedostatek finančních prostředků na rekonstrukci stávajících prostor a nákup
moderního technického vybavení,
o malý zájem o kulturu ze strany elit obce,
o absence zastřešující společné organizace,
o finanční nejistota managementu plynoucí ze závislosti na prioritách politické
reprezentace v daném funkčním období.
PŘÍLEŽITOSTI
o spolupráce s ostatními kulturními středisky, obcemi a organizacemi,
o využívání různých výročí obce k pořádání akcí,
o zapojení místních rodáků, výtvarníků, umělců do pořádání akcí,
o zachování a rozšíření existující sítě kulturních center za předpokladu, že těmto
zařízením bude věnována adekvátní pozornost obzvláště po finanční stránce,
o možnost získání finančních prostředků z dotačního programu JMK.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
9
HROZBY
o „konkurence“ města Brna – jeho snadná dosažitelnost ovlivňuje zájem o místní
kulturu (kina, divadla),
o nezájem občanů,
o další chátrání a zastarávání využívaných prostor,
o rostoucí nároky na technické vybavení.
Definování problémů určených k řešení:
zpravidla zastaralý a průběžně neudržovaný majetek
stoupající nároky na technické vybavení
nízká informovanost mimo danou obec o kulturních aktivitách jednotlivých středisek
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
10
4. UMĚLECKÉ ŠKOLSTVÍ
V Jihomoravském kraji existují následující typy uměleckých škol:
o základní umělecké školy
o střední umělecké školy
o vyšší odborné umělecké školy
o vysoká umělecká škola
Podle zřizovatelského subjektu je lze dále rozčlenit na školy:
o státní
o krajské
o obecní
o soukromé
o zřizované ze zákona
Podstatnější vliv má kraj pouze v oblasti základního uměleckého školství, a to v souvislosti se
svou pozicí majoritního zřizovatele ZUŠ.
4.1. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY
Ve školním roce 2007/2008 působilo na území Jihomoravského kraje celkem 64 ZUŠ, z toho
42 jich bylo krajských, 11 soukromých a 11 bylo zřizováno obcemi. V daném roce
navštěvovalo ZUŠ v JMK celkem 27 869 žáků v předešlém školním roce to bylo 28 178
žáků. Stávající počet ZUŠ v kraji i kapacity škol a jednotlivých oborů jsou s ohledem na
demografický vývoj a specifika JMK zcela postačující. V průměru je kapacita základních
uměleckých škol naplněna na 83,2 %.6
Tab. č. 3: Počet ZUŠ a jejich žáků podle zřizovatele ve školním roce 2007/2008
Zřizovatel ZUŠ obec soukr. subjekt kraj celkem
počet zařízení 11 11 42 64
počet žáků 3 642 3 839 20 388 27 869
Vzdělávací nabídka ZUŠ je čtyřoborová - žáci se vzdělávají v oboru výtvarném, tanečním,
hudebním a literárně-dramatickém. Z celkového počtu ZUŠ je 58 škol zařazeno v síti jako
školy víceoborové, zbytek tvoří školy jednooborové.
Tab. č. 4: Počet žáků ZUŠ podle oborů ve školním roce 2007/2008
tanečním výtvarném
literárně-
dramatickém
hudebním počet celkempočet žáků
ve studiu
4 348 4 644 835 18 042 27 869
SILNÉ STRÁNKY
o plánovitě se zvyšující kvalita materiálně-technického vybavení škol,
o organizování oborově a tematicky zaměřených přehlídek, festivalů a soutěží některými
ZUŠ (kromě soutěží vyhlašovaných MŠMT),
o zvyšující se četnost veřejných vystoupení žáků,
6
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2007/2008, Krajský
úřad Jihomoravského kraje, Odbor školství. Brno 2009.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
11
o existence druhé nejhustší sítě ZUŠ v ČR,
o vzrůstající poměr počtu žáků ZUŠ k počtu žáků ZŠ (v letech 2004 – 2008 o 4,3 %),7
o rostoucí význam a rozsah práce učitelů se žáky se zdravotním postižením,
o zlepšení chodu, úrovně vybavení i kvality výuky ve sledovaných soukromých školách.
SLABÉ STRÁNKY
o rozdílná úroveň veřejných vystoupení a souborů,
o výuka v hudebním oboru obvykle neodráží zvláštnosti regionu a soudobý vývoj
hudební scény,
o konzervativní osnovy některých ZUŠ,
o nedostatečné nebo zastaralé IT vybavení,
o malá návaznost na regionální kulturní instituce.
PŘÍLEŽITOSTI
o modernizace dosavadních učebních plánů,
o rozvoj spolupráce s dalšími subjekty působícími v oblasti kultury,
o výměna zkušeností mezi vyučujícími, jejich další vzdělávání,
o přijetí žáků do profesionálních sborů, konzervatoří, akademií a jejich další profesní
růst,
o zařazení Multimediální tvorby jako průřezového tématu,
o zvýšení četnosti a mnohostrannosti vystoupení,
o možnost prezentace výsledků žáků ZUŠ v krajských zařízeních za symbolický nájem
– budování povědomí o aktivitách ZUŠ.
HROZBY
o růst rozdílů v úrovni ZUŠ,
o úbytek dětí,
o nezájem žáků o hudbu a umění,
o konkurence jiných volnočasových aktivit (sport, počítače).
Definování problémů určených k řešení:8
zachování stávajícího podílu žáků ZUŠ z celkového počtu žáků ZŠ
zachování nabídky všech uměleckých oborů ZUŠ
7
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2008, str. 45.
8
Této problematice se věnuje materiál „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
Jihomoravského kraje 2008, str. 46“.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
12
5. MUZEA A GALERIE
Předmět činnosti
získávání, uchovávání, zkoumání, zprostředkování a vystavování hmotných dokladů o
člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení
V Jihomoravském kraji se nachází celkem 86 muzeí a 959
galerií.10
Celkem 24 z nich jsou
řádní členové Asociace muzeí a galerií ČR.11
Na území kraje existuje pět kategorií muzeí
(včetně galerií jako muzeí umění) dle zřizovatelského subjektu. Jedná se o muzea zřizovaná:
Jihomoravským krajem
• Galerie výtvarného umění v Hodoníně
• Jihomoravské muzeum ve Znojmě
• Masarykovo muzeum v Hodoníně
• Muzeum Brněnska
• Muzeum Vyškovska
• Regionální muzeum v Mikulově
Ministerstvem kultury ČR
• Moravské zemské muzeum
• Moravská galerie v Brně
• Technické muzeum
• Muzeum romské kultury
Obcemi
• zpravidla působnost v rámci města nebo obce, většinou vlastivědného, eventuelně
specializovaného charakteru
Soukromým subjektem, zájmovým sdružením
• většinou specializovaného charakteru
Masarykovou univerzitou
• Mendelovo muzeum
V regionu jsou zastoupeny sbírky geologické, paleontologické, mineralogické, archeologické,
historické, etnografické, regionální, uměleckohistorické, výtvarného umění, knihovní,
archivní, fotografické, technické, smíšené apod. Místní muzea se obvykle zaměřují na výstavy
tradičních aktivit kraje (vinařství, folklor) a historii místa.
9
Jsou zde započítána muzea umění i prodejní místa s uměním.
10
Český statistický úřad: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007.
11
Zdroj: Asociace muzeí a galerií ČR [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.cz-museums.cz/>
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
13
Tab. č. 5: Přehled o činnosti a návštěvnosti galerií, muzeí a památníků na území
JMK12
V JMK bylo za rok 2006 2007 Celorepublikové pořadí
2006/2007
expozic 191 197 2. /2.
uspořádaných výstav 474 435 2. /2.
návštěvníků expozic a výstav 891 716 1 038 425 3. /3.
přednášek aj. kulturně výchovných akcí 1 468 1 358 2. /3.
návštěvníků přednášek aj. kulturněvýchovných
akcí
146 453 130 554 3. /3.
Jak vyplývá z uvedené tabulky, zaujímá Jihomoravský kraj v celorepublikovém porovnání
krajů ve sledovaných ukazatelích 2. nebo 3. místo, a to za Středočeským krajem a Hlavním
městem Prahou.
SILNÉ STRÁNKY
o hustá síť muzeí a galerií,
o pravidelné budování nových expozic a snaha o řešení situace s nedostatečnými a často
nefunkčními depozitáři,
o uspokojivá spolupráce se zřizovatelem,
o snaha o snížení finanční závislosti na zřizovateli,
o výhodná poloha regionu (blízkost státních hranic).
SLABÉ STRÁNKY
o nedostatek nových návštěvníků,
o nedostatek finančních prostředků na nákup nových sbírkových předmětů,
o nedostatek finančních prostředků na modernizaci a opravy budov,
o nedostatečně zabezpečená oblast péče o sbírky a ochrana sbírek,
o vysoké náklady na údržbu sbírek,
o neuspokojivý stav bezbariérových přístupů,
o častá vázanost návštěvnosti instituce na aktivity obce (Vánoce, hody, Velikonoce),
o často zastaralé a neatraktivní expozice,
o mnohdy malé a ne příliš funkční depozitáře,
o absence provázanosti mezi turistickými agenturami a jednotlivými organizacemi,
o rezervy v zázemí pro návštěvníky,
o rozdíly v kvalifikaci personálu,
o častá absence promyšlených sbírkotvorných plánů,
o minimální výměna sbírek mezi muzei,
o nízká úroveň managementu,
o neexistence muzea zřizovaného Jihomoravským krajem na území okresu Blansko
(jediný okres v kraji, v němž se nenachází krajské muzeum).
PŘÍLEŽITOSTI
o profesionalizace místních muzeí a vytvoření odborných pracovních míst i v malých
organizacích,
o propagace muzeí a galerií v celorepublikovém měřítku,
o multimediální expozice,
o napojení na dopravní infrastrukturu a turistické trasy,
12
NIPOS: Statistika kultury 2007, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu 2008, str. 39.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
14
o využití přeshraničních projektů,
o prohlubování spolupráce s veřejností, se školní mládeží apod.,
o pořádání kurzů propedeutiky v kraji,
o vzdělávání řídících pracovníků v oblasti managementu a marketingu,
o studijní obor Muzeologie na FF MU.
HROZBY
o pokles návštěvnosti,
o konkurence zábavních a obchodních center,
o zhoršování stavu hospodářské základny (budovy, vybavení, pozemky atp.) a stagnace
nebo dokonce ubývání potřebných finančních prostředků a nedostatek investic v této
oblasti.
Definování problémů určených k řešení:
nedostačující prostory pro prezentaci a uchování sbírek
strnulost činnosti a postojů některých muzeí bez vymezení cílů jejich dalšího rozvoje
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
15
6. HVĚZDÁRNY A PLANETÁRIA
Tato specializovaná kulturní zařízení působí průřezově hned v několika oblastech, mezi které
patří: kultura, přírodní vědy, vzdělávání, věda a výzkum.
Předmět činnosti
seznamování široké veřejnosti s vědeckými poznatky z oblasti přírodních věd
rozvíjení zájmové činnosti v oboru astronomie, kosmonautika, meteorologie a řady
dalších oblastí přírodních věd
podílení se na mimoškolním vzdělávání všech věkových kategorií žáků, studentů i
dospělých
podílení se na vědecké a výzkumné činnosti, publikování jejích výsledků a vhodným
způsobem zajištění jejich popularizace
Poslání hvězdáren a planetárií je naplňováno zcela jedinečným způsobem, a to vzděláváním
přímo pod umělou (planetária) nebo přirozenou (hvězdárny) oblohou. V Jihomoravském kraji
existují čtyři hvězdárny. Jsou to Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně,
Hvězdárna Veselí nad Moravou, příspěvková organizace, Hvězdárna Boskovice
(Astronomická pozorovatelna) působící při Kulturním zařízení města Boskovice a Hvězdárna
Vyškov, organizační složka města Vyškov.
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně (dále jen „Hvězdárna a
planetárium“) má v kraji zcela specifické postavení, jelikož nemá relevantní konkurenci na
celém území jižní Moravy.
SILNÉ STRÁNKY
Hvězdárna a planetárium
o umístění v těsné blízkosti centra druhého největšího města v ČR a bezproblémová
dostupnost,
o dlouholetá tradice (existence více než 50 let),
o bezprostřední vazby na místní sdělovací prostředky (deníky, rozhlas, televize),
o spolupráce s kulturními organizacemi Statutárního města Brna,
o personální obsazení (velký podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním),
Všechny hvězdárny
o trvalý zájem ze strany veřejnosti i škol,
o pravidelné organizování populárně-naučných akcí,
o dobrý potenciál v oblasti mimoškolního vzdělávání,
o spolupráce s vědeckými institucemi (existence odborné činnosti) a vysokými školami,
o spolupráce s ostatními hvězdárnami v rámci ČR (Sdružení hvězdáren a planetárií),
o spolupráce s občanskými sdruženími a institucemi působícími v nejrůznějších
oblastech veřejných služeb.
SLABÉ STRÁNKY
Hvězdárna a planetárium
o městské osvětlení degradující zážitek z pozorování noční oblohy,
o omezené možnosti další prostorové expanze,
o nedostatek cizojazyčných pořadů, respektive vícejazyčných verzí stávajících pořadů,
o neexistence informačního a naváděcího systému ke hvězdárně,
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
16
Všechny hvězdárny
o malá provázanost s cestovním ruchem,
o mnohdy zastaralá technika – dalekohledy, projektory (vyjma Hvězdárny Veselí nad
Moravou),
o nezkušenost se získáváním finančních prostředků z programů EU.
PŘÍLEŽITOSTI
Hvězdárna a planetárium
o rozvíjení spolupráce mezi středoevropskými hvězdárnami a planetárii,
o realizace plánovaného projektu „Přírodovědné exploratorium“,
Všechny hvězdárny
o rozvoj hvězdáren v návaznosti na turistický ruch v regionu,
o posílení dalšího rozvoje a vzdělávání pracovníků,
o aktivní členství v profesních sdruženích a organizacích,
o vybudování neomezeného bezbariérového přístupu.
HROZBY
Hvězdárna a planetárium
o eventuelní vznik „science centra“ v regionu města Brna (dle zahraničních vzorů),
o zvyšující se náklady na dopravu mimobrněnských škol,
Všechny hvězdárny
o rostoucí konkurence ze strany rychle se rozvíjejících počítačových technologií,
elektronických médií a stále kvalitnějších informací prezentovaných na Internetu,
o souvislost počtu návštěvníků na výukových programech s demografickým vývojem,
o všeobecná malá oblíbenost některých prezentovaných oborů (např. matematika,
fyzika, chemie),
o pokles návštěvnosti v důsledku konkurence jiných volnočasových aktivit (obzvláště
menší hvězdárny).
Definování problémů určených k řešení:
nedostačující prostory, zastaralá technika (Hvězdárna a planetárium)
nízká provázanost s nabídkou v cestovním ruchu
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
17
7. DIVADLA A FILHARMONIE
7.1. PROFESIONÁLNÍ DIVADLA
V Jihomoravském kraji vyvíjí činnost 16 divadel. Ve Znojmě se nachází profesionální
Městské divadlo, které funguje pod Znojemskou Besedou, avšak bez stálého profesionálního
souboru. Brno jako sídelní město kraje má po Praze nejrozvinutější divadelní síť, která je
schopna reflektovat široké kulturní zájmy občanů Brna i obyvatel kraje. Jde současně i o
město, ve kterém je v oblasti divadla rozvinutý i soukromý sektor, a to jak komerční, tak i
neziskový. Soukromý sektor realizuje 25 % z celkového počtu představení. Brno vykazuje i
vysoké indexy hostování (oběma směry). Návštěvnost k počtu obyvatel odpovídá
celostátnímu průměru.
Větší divadla fungují jako příspěvkové organizace města, menší jsou řízena soukromými
subjekty (Divadlo Bolka Polívky, G studio). Divadelní studio Marta je organizační složkou
vysoké umělecké školy (JAMU).
SILNÉ STRÁNKY
o dlouhá tradice velkých divadel (NDB, MDB),
o stabilita členů a jejich kladný přístup k souboru,
o stabilní divácká základna,
o reprezentace umělecké i kulturní úrovně města, kraje i ČR při výjezdních
představeních.
SLABÉ STRÁNKY
o nedostatečné prostory pro výrobu a uskladnění divadelních potřeb (kostýmů, dekorací,
rekvizit),
o nastavený systém vícezdrojového financování.
PŘÍLEŽITOSTI
Menší divadla:
o realizování většího počtu nových představení,
o zlepšení organizace a řízení chodu divadla,
o zlepšení celkové propagace divadel zajišťující lepší prodejnost jednotlivých
představení,
o získání nových členů souboru,
o vybudování „kamenných divadel“, a tím celkové zvýšení kvality představení,
Všechna divadla:
o zvýšení příjmů ze sponzoringu,
o rozšíření skladovacích a výrobních prostor,
o rekonstrukce stávajících prostor,
o výjezdy divadelních souborů s představeními do tuzemska i zahraničí,
o posílení dotací od kraje i státu,
o posílení příjmů z doplňkové či vedlejší hospodářské činnosti (např. z pronájmů).
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
18
HROZBY
o potřeba velkých investic ve strojní a stavební oblasti,
o problematika intenzivního ekonomického růstu, který některá divadla vnímají jako
handicap v souvislosti s nutností zdražování vstupného,
o růst fixních nákladů,
o konkurence jiných kulturních žánrů – kina, kluby apod.
7.2. NEPROFESIONÁLNÍ DIVADLA
V JMK se vytvořila silná tradice ochotnických divadelních souborů. V regionu působí
přibližně 150 amatérských DS13
.
Amatérské DS se prezentují i na celorepublikových přehlídkách (např. Boleradice na
přehlídce Jiráskův Hronov). Boleradický DS má více než stoletou tradici, podařilo se mu
otevřít novou budovu divadla. Ve spolupráci se Svazem českých divadelních ochotníků
obnovil od roku 2007 Krajskou přehlídku.
SILNÉ STRÁNKY
o dlouholetá tradice DS,
o stálý zájem o činnost DS, s tím související růst počtu odehraných představení
a návštěvníků,
o velký počet DS,
o vlastní tvorba DS a zájem o ni,
o pestrá nabídka představení: činohra, opereta, muzikál, loutkářství,
o účast na oblastních, popř. národních přehlídkách,
o obnovení Krajské divadelní přehlídky (od roku 2007).
SLABÉ STRÁNKY
o občas nezájem a nepřístupnost donátorů, veřejnosti, médií,
o nízká spolupráce mezi DS,
o nedostatek skladovacích prostor,
o často nevyhovující prostory pro zkoušky a hraní,
o plná závislost menších DS na příjmu ze vstupného,
o nedostatečná propagace malých DS,
o nedostatek technických pracovníků,
o absence kvalitní elektronické databáze amatérského divadla.
PŘÍLEŽITOSTI
o rozšíření členské základny dětmi a mládeží,
o modernizace materiálně – technického zabezpečení,
o účast na mezinárodních výměnách a dalších akcích v zemích EU,
o získání sponzorů: nejen finanční dary, ale i služby,
o odborné kurzy a semináře pro umělecké vedoucí a režiséry,
o zkvalitnění webové prezentace amatérského divadla s možností komunikace členů
přes diskusní fórum,
o zvýšení četnosti projektových řízení,
o zajištění podpory ze strany profesionálů (semináře),
o spolupráce se ZUŠ i profesionálními divadly.
13
Adresář amatérského divadla v České republice, Praha 2001
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
19
HROZBY
o nezájem ze strany médií,
o intenzivní růst nákladů na technické zabezpečení a vybavení,
o nedostatek dobrovolníků pro vedení souboru,
o rostoucí administrativní a účetní nároky.
7.3. FILHARMONIE
V Jihomoravském kraji působí dva profesionální hudební soubory. Je to Filharmonie Brno,
jež je příspěvkovou organizací zřizovanou Statutárním městem Brnem, a Český
filharmonický sbor Brno, o.p.s.
Filharmonie Brno účinkuje v rámci České republiky na všech významných festivalech
a ve většině kulturních center. Její zahraniční činnost zahrnuje především střední Evropu
(Rakousko, Německo, Itálii, Slovensko atd.) a Asii (Japonsko, Koreu). Na nahrávacích
projektech spolupracuje zejména s britskými a českými společnostmi. Bohatá a cenná je její
rozhlasová fonotéka. Filharmonie Brno se stala pilířem brněnského hudebního života
Český filharmonický sbor Brno vznikl v roce 1990 a i přes svoji krátkou historii patří
dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se zaměřuje
především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech období. Sbor
spolupracuje se všemi českými a mnoha zahraničními orchestry a dirigenty. Je také
pravidelným hostem mezinárodních festivalů a koncertů. Jeho činnost je významně
podporována Jihomoravským krajem.
SILNÉ STRÁNKY
o dlouholetá tradice (Filharmonie Brno),
o stabilní návštěvnost,
o vysoká profesionální úroveň,
o široký žánrový záběr,
o rozsáhlá koncertní činnost v tuzemsku i v zahraničí,
o bohaté zkušenosti v oblasti nahrávání.
SLABÉ STRÁNKY
o absence koncertního sálu,
o nedostatečné propojení s cestovním ruchem v regionu,
o nízké ohodnocení zaměstnanců.
PŘÍLEŽITOSTI
o vybudování koncertního sálu,
o získání a výchova mladého publika,
o přitažlivá a nápaditá prezentace klasické hudby,
o propojení s cestovním ruchem v regionu,
o zajištění vícezdrojového financování,
o systematická spolupráce s kulturní veřejností měst a obcí v regionu a v příhraničních
oblastech Rakouska (koncerty mimo Brno).
HROZBY
o stárnutí publika,
o obtížná situace v hudebním nahrávacím byznysu (odklon od klasické distribuce hudby
na hudebních nosičích a přechod ke stahování hudby z Internetu),
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
20
o nedostatek finančních prostředků k zajištění kvalitního repertoáru a interpretů.
Definování problémů určených k řešení:
nastavený systém vícezdrojového financování
náročnost údržby objektů a technického vybavení
neexistence kvalitního prostoru (s dostatečnou kapacitou) pro pořádání koncertů
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
21
8. KINA
V Jihomoravském kraji se nachází 54 stálých kin a multikin.14
Pro tuto sféru je
nejvýznamnější událostí posledních let vstup do éry vícesálových multiplexů napojených
obvykle na nákupní a zábavní centra. V Brně se nacházejí dvě kina tohoto typu – Olympia a
Velký špalíček. Multikina, provozovaná společnostmi se zahraničním kapitálem, vnesla do
zastaralé a stagnující sítě našich kin řádově vyšší kvalitu, stala se i součástí nového životního
stylu. Negativní dopad měl jejich ofenzivní nástup na klasická kina v jejich okolí. Celkový
úbytek kin se však zpomalil. Pozitivním jevem těchto let je, že prakticky celoplošný nárůst
tržeb umožnil investovat více do oprav a modernizace stávajících kin, k čemuž přispěl
i konkurenční tlak multiplexů. Pro menší kina je tedy nyní nezbytné dobudovat technické
zázemí (kvalitní obraz, zvuk – dolby digital, pohodlné sedačky).
Čtyři jihomoravská kina patří do prestižní sítě kin Europa Cinemas (v Brně Art a Scala, dále
Boskovice a Kyjov). Odtud každoročně získávají vysoké příspěvky na činnost.
Mezi významné projekty v regionu lze řadit mezinárodní festival Febiofest, cyklus filmových
premiér Artsession, festival Brněnská šestnáctka a také festival Jeden svět.
Významný je i projekt Film a škola, který je určen pro studenty středních škol. Jeho autorem
je Asociace českých filmových klubů. Jedná se o všeobecné filmové vzdělání nejmladší
generace, které v našem školství stále citelně chybí. Studentům jsou promítány filmy ze
Zlatého fondu české i zahraniční kinematografie.
SILNÉ STRÁNKY
o stabilní a silná síť filmových klubů (cca 12 v kraji), které pořádají pravidelné
přehlídky nekomerčních filmů,
o pořádání festivalů, seminářů, často ojedinělých v ČR (Seminář asijských a ruských
filmů ve Veselí nad Moravou, víkendové přehlídky filmů v kině Art Brno),
o vysoká návštěvnost českých a „komerčních“ filmů,
o vybavení některých kin digitální projekcí a z toho vyplývající možnost digitální
projekce pro alternativní využití (přednášky, promítání filmů z DVD).
SLABÉ STRÁNKY
o úroveň vybavení některých kin,
o vysoké náklady na údržbu v kontrastu s klesajícím počtem návštěvníků,
o chybějící finanční prostředky na investice (zvětšení kina, vybavení apod.),
o slabá znalost podnikatelského prostředí,
o malá zkušenost s psaním projektů,
o neucelený systém protislužeb pro sponzory a dárce (plakáty, cedule, reklama před
projekcí).
PŘÍLEŽITOSTI
o transformace na Multikulturní centrum,
o využívání kinosálu i na jiné akce (divadelní představení, koncerty, přednášky, besedy),
o zvýšení finanční nezávislosti (např. příjmy z pronájmů),
o nevyhnutelné dobudování technického zázemí dle současných potřeb (Dolby Digital,
kvalitní obraz, komfortní prostředí),
14
viz Český statistický úřad: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
22
o zapojení kin do sítě kin Europa Cinemas, a tím možnost získání dotací z fondů EU,
o vybudování bezbariérového přístupu.
HROZBY
o snižování počtu kin (celorepublikový trend),
o konkurence velkokapacitních kin (multiplexy) a kulturní nabídky města Brna,
o pirátství: nelegální kopie filmů na DVD,
o další růst cen vstupného a fixních provozních nákladů.
Definování problémů určených k řešení:
nedostačující finanční prostředky na investice do objektů a vybavení
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
23
9. NEPROFESIONÁLNÍ KULTURA
Amatérské spolky, soubory a kroužky působící při domech kultury, ZUŠ, školách různého
typu nebo jako samostatná zájmová či občanská sdružení jsou nejčastějšími nositeli
neprofesionální kultury, která má nezastupitelné místo nejen pro občany v místě, ale rovněž
(a to obzvláště kultura živá) pro oblast cestovního ruchu a při prezentaci regionů v zahraničí.
Nositeli neprofesionální kultury jsou zejména:
• amatérské divadelní soubory (viz samostatná kapitola 7. Divadla a filharmonie)
• pěvecké sbory
• hudební tělesa
• taneční soubory
• národopisné soubory
• výtvarná sdružení
• kluby historie
• zájmová sdružení
SILNÉ STRÁNKY
o uvědomělé pěstování a rozvíjení živého umění,
o estetická výchova fungující na bázi dobrovolného kolektivu,
o rozvíjení individuálních schopností a dovedností na umělecké platformě,
o plnění společenských funkcí,
o osvěta a propagace oblasti historie, literatury, umění,
o organizované úsilí o zachování hmotného i nehmotného kulturního dědictví.
SLABÉ STRÁNKY
o profesní vytíženost ekonomicky aktivních členů,
o nedostačující propagace,
o neexistence evidence počtu návštěvníků akcí,
o nedostatek finančních prostředků.
PŘÍLEŽITOSTI
o zlepšení propagace,
o rozšíření členské základny, získání nových zájemců,
o spolupráce s profesionálními institucemi působícími v oblasti kultury (muzea, galerie,
kulturní střediska, knihovny),
o aktivní zapojení do sektoru cestovního ruchu,
o možnost uplatnění v širokém spektru veřejných produkcí,
o spolupráce s kulturními nadacemi (v hudební oblasti např. Leoše Janáčka, Bohuslava
Martinů),
o zmapování amatérské umělecké scény v kraji a vytvoření její elektronické databáze.
HROZBY
o nevhodná nebo žádná dotační politika některých měst a obcí,
o zvyšování cen nájmů prostor pro nácvik,
o konkurence jiných volnočasových aktivit,
o trend pasivního trávení volného času u televizorů a počítačů.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
24
9.1. FOLKLORNÍ SOUBORY
Na území Jihomoravského kraje mají v oblasti neprofesionální živé kultury obzvlášť silné
zastoupení folklorní soubory. Jižní Morava je krajem zaslíbeným lidové hudbě, písním a
tancům. Zachování národního bohatství lidové kultury ve folklorních oblastech Moravského
Slovácka, na Břeclavsku, Strážnicku, Hodonínsku, v Podluží i na Horňácku a Dolňácku patří
k největším pokladům zdejšího rázovitého území. Velkým úspěchem se v listopadu roku 2005
stalo zapsání lidového tance verbuňk na seznam UNESCO.
Lidové tradici se věnují cimbálové muziky, taneční a pěvecké soubory. V kraji se jich nachází
100 – 20015
, což je celá třetina všech folklorních souborů v ČR. Smyslem jejich existence je
obnova, udržování a rozvíjení lidových tanců, písní, hudby, lidových tradic, krojů a řemesel,
osvětová a kulturní činnost, práce s mládeží atd.
SILNÉ STRÁNKY
o předávání zkušeností z generace na generaci,
o dlouhá tradice lidové písně a folkloru a jejich propagace,
o velké množství souborů zabývajících se udržováním tradic v JMK,
o reprezentace obce,
o dostatečný zájem o činnost souborů.
SLABÉ STRÁNKY
o profesní vytíženost ekonomicky aktivních členů,
o rozdíly v návštěvnosti kulturních akcí, které soubory pořádají,
o neexistence evidence počtu návštěvníků akcí,
o nízká informovanost o pořádaných akcích,
o nedostatečné využívání možností získání grantů či dotací.
PŘÍLEŽITOSTI
o propagace souboru v podobě natočení CD, DVD,
o rozšíření členské základny, získání nových zájemců,
o tvorba nových folklorních pásem pod odborným dohledem, aby se nezaměňovaly
jednotlivé styly tanců a zvyků v konkrétních regionech,
o spolupráce se ZUŠ,
o zajištění výroby krojů pro nová pásma z konkrétních regionů.
HROZBY
o nezájem o folklor u mladší generace,
o konkurence jiných volnočasových aktivit.
Definování problémů určených k řešení:
nedostatek finančních prostředků na činnost organizací působících v oblasti
neprofesionální kultury
nedostatečné propojení s nabídkou v cestovním ruchu
15
Sborník statí o kultuře v letech 1998 – 2003. Ministerstvo kultury, Praha 2004, str. 121
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
25
III. KONCEPČNÍ MATERIÁLY TÝKAJÍCÍ SE OBLASTI KULTURY
Mezi významné dokumenty v oblasti kultury v celorepublikovém měřítku patří: Státní
kulturní politika na léta 2009 - 2014, Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu
(2003), Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v ČR na léta 2003 – 2008
(koncepce rozvoje muzejnictví), Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007
– 2013 a Prohlášení vlády o podpoře kultury (2003).
Na regionální úrovni má Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji svou povahou
vazbu na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje, Program rozvoje cestovního ruchu
Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, Koncepci zachování a obnovy kulturních
památek Jihomoravského kraje a na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy Jihomoravského kraje.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
26
IV. FINANCOVÁNÍ KULTURY
Kulturu je třeba vnímat jako integrální součást každodenního života16
. Její financování proto
musí být zajištěno ze zdrojů všech oblastí, kterých se dotýká. Nezbytné je dosažení co nejširší
zainteresovanosti a spolupráce všech účastníků, kteří na ní participují, všech, kteří kulturní
nabídky využívají. Uchování a další rozvoj kulturních hodnost si nepochybně zaslouží
podporu ze strany státu, krajů i obcí. Kromě dosud zcela nedostatečných možností krajů je
potřebné významným způsobem zvýšit podíl soukromé sféry v duchu veřejnoprávně
soukromého partnerství. Tímto způsobem lze zajistit i financování investičních projektů, které
jsou nad rámec možností veřejných rozpočtů. Podařilo se to například Městskému divadlu
Brno, které vybudovalo Soudobou hudební scénu.
Veřejné finanční prostředky na podporu kultury vychází z několika základních zdrojů:
a) Územní samosprávné celky (obce, města, kraj)
b) Granty a dotace Ministerstva kultury ČR
c) Státní fond kultury
d) Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie
e) Zdroje EU
16
Juránek, Stanislav Ing., In: Sborník statí o kultuře v letech 1998 – 2003. Ministerstvo kultury, Praha 2004.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
27
PŘEHLED ZDROJŮ V OBLASTI KULTURY
Tab. č. 6: Granty a dotace Ministerstva kultury České republiky pro rok 200917
Oblast Název (obsah) Možný žadatel Druh podpory
Knihovna 21. století knihovny dle zákona č. 257/2001 Sb.,
občanská sdružení
dotace
Veřejné informační
služby knihoven
knihovny dle zákona č. 257/2001 Sb. grant
Podpora projektů v oblasti
literatury-periodika a akce
fyzické a právnické osoby působící
v oblasti kultury
dotace
Podpora projektů v oblasti
literatury-neperiodika
fyzické a právnické osoby působící
v oblasti kultury
dotace
Literatura a
knihovny
Podpora překladů české
literatury v zahraničí
zahraniční vydavatel grant
Podpora rozšiřování a
přijímání informací
v jazycích národnostních
menšin
fyzická nebo právnická osoba dotaceMédia a
audiovize
Podpora kinematografie a
médií
fyzická nebo právnická osoba neinvestiční dotace
Program Kulturní aktivity občanská sdružení (dle zákona č.
83/1990 Sb.) a organizace
s mezinárodním prvkem (dle zákona č.
116/1985 Sb.)
grant
Muzea,
galerie a
ochrana
movitého
dědictví
Integrovaný systém
ochrany movitého
kulturního dědictví
muzea, galerie, případně další subjekty
hospodařící se sbírkami muzejní
povahy podle zákona č. 122/2000 Sb.,
zapsanými do CES; Národní
památkový ústav a další subjekty
spravující kulturní památky ve smyslu
zákona č. 20/1987 Sb., historické
knižní fondy a další soubory předmětů
náležející k movitému kulturní dědictví
investiční i neinvestiční
dotace
Divadelní umění 2009 právnické a fyzické osoby se
živnostenským oprávněním
odpovídajícím předloženému projektu
grant
Hudební umění 2009 fyzické a právnické osoby působící
v oblasti kultury
grant
Tanec, pohybové a
nonverbální divadlo 2009
právnické a fyzické osoby se
živnostenským oprávněním
odpovídajícím předloženému projektu
grant
Profesionální
umění
Výtvarné umění 2009 fyzické a právnické osoby působící
v oblasti kultury
grant
17
Zdroj MK ČR dostupný na http://www.mkcr.cz
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
28
pokračování tab. č. 6
Oblast Název (obsah) Možný žadatel Druh podpory
Program podpory
kulturních aktivit
příslušníků národnostních
menšin žijících v ČR
právnické a fyzické osoby, které
vykonávají činnost ve prospěch
příslušníků národnostních menšin
nejméně 1 rok, občanská sdružení
registrovaná do 31. 12. 2007
neinvestiční dotace
Program integrace
příslušníků romské
komunity
právnické osoby, které vykonávají
činnost ve prospěch příslušníků
národnostních menšin nejméně 1 rok,
občanská sdružení registrovaná do 31.
12. 2007
neinvestiční dotace
Program podpory
kulturních aktivit
zdravotně postižených
občanů a seniorů
fyzické osoby, právnické osoby
registrované nebo založené do 31. 12.
2007.
dotace
Podpora tradiční lidové
kultury
fyzické osoby podnikající i
nepodnikající, právnické osoby
registrované nebo založené do 31. 12.
2007.
neinvestiční dotace
Podpora
neprofesionálních
uměleckých aktivit
právnické a fyzické osoby, včetně
občanských sdružení registrovaných
do 31. 12. 2007, které zabezpečují
konkrétní kulturní činnost v regionu či
obci nejméně jeden rok
neinvestiční dotace
Podpora zahraničních
kontaktů v oblasti
neprofesionálních
uměleckých aktivit
občanská sdružení registrovaná
nejpozději do 31.12. 2007, fyzické
osoby zastupující skupinu občanů
s prokazatelnou činností v daném oboru
nejpozději od 31. 12. 2008, právnické
osoby registrované nebo založené do
31. 12. 2007.
dotace
Program podpory rozvoje
zájmových kulturních mimouměleckých
aktivit
právnické a fyzické osoby založené do
31. 12. 2007, které zabezpečují
konkrétní kulturní činnost v regionu či
obci nejméně jeden rok
neinvestiční dotace
Podpora regionálních
kulturních tradic
právnické a fyzické osoby, které
zabezpečují konkrétní kulturní činnost
v regionu či obci nejméně jeden rok,
občanská sdružení registrovaná
nejpozději do 31. 12. 2007
neinvestiční dotace
Regionální a
národnostní
kultura
Program poskytování
příspěvků na tvůrčí nebo
studijní účely v oblasti
neprofesionálního umění
a tradiční lidové kultury
fyzické osoby, které se v oblasti
neprofesionálního umění a tradiční
lidové kultury podílejí na tvorbě a
prezentaci autorských děl, vědecké,
vzdělávací, pořadatelské a další
odborné činnosti, nejsou žáky střední
školy nebo konzervatoře, nejsou
studenty vyšší odborné školy nebo
vysoké školy.
dotace
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
29
pokračování tab. č. 6
Oblast Název (obsah) Možný žadatel Druh podpory
Program:Výzkum a
vědecké zhodnocení
kulturně-historických
hodnot prostředí
právnické nebo fyzické osoby,
organizační složky státu
Účelová a institucionální
podpora výzkumu a vývoje
ve smyslu zákona č.
130/2002 Sb.
Program: Zpřístupnění a
ochrana kulturních,
uměleckých a vědeckých
zdrojů
právnické nebo fyzické osoby,
organizační složky státu
Účelová a institucionální
podpora výzkumu a vývoje
ve smyslu zákona č.
130/2002 Sb.
Program: Vědeckodokumentární
zhodnocení
vývoje hudebního,
divadelního a výtvarného
umění, literární historie,
teorie a kritiky,
analyticko-sociologické
studie současného stavu
kultury na území ČR a
výzkum a vědecké
zhodnocení audiovize
právnické nebo fyzické osoby,
organizační složky státu
Účelová a institucionální
podpora výzkumu a vývoje
ve smyslu zákona č.
130/2002 Sb.Výzkum a
vývoj
Program: Výpověď sbírek
českých, moravských a
slezských muzeí a galerií
o přírodním a kulturním
dědictví Evropy
právnické nebo fyzické osoby,
organizační složky státu
Účelová a institucionální
podpora výzkumu a vývoje
ve smyslu zákona č.
130/2002 Sb.
Výdaje státního rozpočtu na kulturu (kapitola 334) se pohybují na úrovni cca 0,6 – 0,8 %
z celkových výdajů státního rozpočtu. Rozpočet MK ČR na rok 2009 dosahuje výše
8 411 947 tis. Kč, což je 0,73 % celkových výdajů státního rozpočtu18
(rozpočet na rok 2008
činil 8 844 329 tis. Kč, což bylo 0,8 % celkových výdajů státního rozpočtu a rozpočet na rok
2007 činil 7 909 779 tis. Kč, což odpovídalo 0,76 % celkových výdajů státního rozpočtu).19
18
Zák. č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009
19
Zák. č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 a zák. č. 622/2006 Sb., o státním
rozpočtu České republiky na rok 2007
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
30
Tab. č. 7: Programy EU a EHP v programovém období 2007 – 201320
Název
programu
Obsah Oprávnění žadatelé
Druh
podpory
Podpora kulturních projektů
Veřejná nebo soukromá právnická osoba,
jejíž hlavní činnost spočívá v oblasti
kultury a jejíž sídlo se nachází v jedné ze
zemí, které se účastní programu
finanční
příspěvek
Podpora subjektů působící v oblasti kultury na
evropské úrovni
Veřejná nebo soukromá právnická osoba,
jejíž hlavní činnost spočívá v oblasti
kultury a jejíž sídlo se nachází v jedné ze
zemí, které se účastní programu
finanční
příspěvekCulture
Podpora analytických prací, shromažďování a
šíření informací a činností zaměřených na
maximalizaci účinku projektů v oblasti evropské
kulturní spolupráce a rozvoje evropské kulturní
politiky
Veřejná nebo soukromá právnická osoba,
jejíž hlavní činnost spočívá v oblasti
kultury a jejíž sídlo se nachází v jedné ze
zemí, které se účastní programu
finanční
příspěvek
FM
EHP/Norska
Uchovávání evropského kulturního dědictví
Instituce veřejného nebo soukromého
sektoru a nevládní neziskové organizace
zřízené jako právnické osoby v přijímacích
státech a vykonávající svoji činnost ve
veřejném zájmu
grant
Podpora vytváření a zefektivňování národních
metodických center pro vybrané oblasti
kulturního dědictví
Podpora realizace vzorových projektů obnovy a
využití nejvýznamnějších součástí nemovitého
památkového fondu ČR
IOP
Podpora zdokonalení infrastruktury pro moderní
kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou
Organizační složky státu a jimi zřizované
příspěvkové organizace, NNO, obce a jimi
zřizované organizace, svazky obcí,
zájmová sdružení právnických osob
finanční
podpora
Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (Prioritní
osa 2)
Obce, svazky obcí, kraje, NNO,
organizace zřizované nebo zakládané kraji
a obcemi, právnické osoby s účastí
samosprávy, malí a střední podnikatelé
ROP NUTS 2
Jihovýchod
Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel
(Prioritní osa 3)
Obce a města s 5 000 - 49 999 obyvateli a
města Pohořelice a Židlochovice, dalšími
příjemci mohou být pouze v případě
realizace projektu na správním území
vymezených měst a předloží-li souhlas
zřizovatele s podáním projektu také
organizace zřizované nebo zakládané
obcemi vymezenými výše, nestátní
neziskové organizace, vzdělávací instituce,
malí a střední podnikatelé
dotace
20
Zdroje: Informační agentura pro podporu účasti českých subjektů v programech EU dostupný na
http://www.programy-eu.cz/index.php; MK ČR dostupný na http://www.mkcr.cz; JMK dostupný na
http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=1194&TypeID=1
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
31
pokračování tab. č. 7
Název
programu
Obsah Oprávnění žadatelé
Druh
podpory
OP
Přeshraniční
spolupráce
ČR-
Slovensko
Podpora sociokulturního a hospodářského
rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce
(Prioritní osa 1)
Veřejná správa, neziskové organizace,
hospodářské a agrární komory apod.
dotace
OP
Přeshraniční
spolupráce
ČR-
Rakousko
Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer
knowhow (Prioritní osa 1)
Veřejnoprávní instituce a neziskové
organizace
dotace
V období 2007–2013 se České republice nabízí až 26,69 mld. €, které může čerpat z fondů
EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních
zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 %
způsobilých výdajů.21
Pro oblast kultury, kulturních zařízení a infrastruktury lze získat
finanční prostředky z výše uvedených programů.
Tab. č. 8: Dotační programy Jihomoravského kraje
Oblast Obsah Oprávnění žadatelé Druh podpory
Památková péče Podpora rozvoje
památkové péče
fyzické osoby, fyzické
osoby podnikající, obce,
další právnické osoby
dotace
Kulturní zařízení Podpora rozvoje
kulturních zařízení
fyzické osoby, fyzické
osoby podnikající, obce,
další právnické osoby
dotace
Kultura Podpora rozvoje kultury fyzické osoby, fyzické
osoby podnikající, obce,
další právnické osoby
neinvestiční dotace
Jihomoravský kraj podporuje rozvoj kultury a kulturních zařízení zejména prostřednictvím
vyhlašovaných dotačních programů, a to Dotačního programu pro poskytování dotací
z rozpočtu JMK v oblasti kultury a Dotačního programu pro poskytování dotací z rozpočtu
JMK v oblasti kulturních zařízení (eventuelně Dotačního programu pro poskytování dotací
v oblasti památkové péče, a to v případě kulturních zařízení sídlících v památkových
objektech). Programy se vztahují na projekty realizované na území Jihomoravského kraje
nebo na projekty, jejichž realizace je pro Jihomoravský kraj přínosem. O těchto výdajích
Jihomoravského vypovídají tabulky č. 9 a 10.
21
Zdroj: Fondy evropské unie dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
32
Tab. č. 9: Přidělené dotace dle dotačních programů Kultura a Kulturní zařízení z rozpočtu JMK v letech 2005 – 2008
2005 2006 2007
Kultura Kulturní zařízení Kultura Kulturní zařízení Kultura Kulturní zařízení
Příjemce dotace počet dotací tis. Kč počet dotací tis. Kč počet dotací tis. Kč počet dotací tis. Kč
počet
dotací tis. Kč
počet
dotací tis. Kč
Fyzická osoba 20 945 - - 13 970 1 80 20 1 115 - Církve
2 85 4 350 3 85 4 1 850 8 385 5 490
s.r.o. + a.s. 8 1 250 - - 9 1 124 - - 7 780 - PO
21 1 840 2 305 32 2 280 2 130 31 2 210 1 50
OS 60 3 162 4 305 63 3 658 5 175 83 4 209 4 260
Obce 27 870 13 2 875 34 1 430 17 1 880 37 1 810 36 3 450
Státní organizace 4 480 - - 3 210 - - 5 475 1 120
Ostatní 8 1 370 - - 9 800 - - 6 435 - Celkem
150 10 002 23 3 835 166 10 557 29 4 115 197 11 419 47 4 370
2008
Kultura Kulturní zařízení
Příjemce dotace
počet
dotací tis. Kč
počet
dotací tis. Kč
Fyzická osoba 33 1 435 - Církve
7 205 2 165
s.r.o. + a.s. 13 2 470 - PO
50 6 750 - OS
131 6 645 5 310
Obce 53 2 490 31 2 125
Státní organizace 11 600 2 170
Ostatní 25 9 975 - Celkem
323 30 570 40 2 770
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
33
Tab. č. 10: Dotace poskytnuté z rozpočtu JMK na kulturu v letech 2003 – 2008 (v tis. Kč)
§ Název paragrafu 2003 2004 2005 2006 2007 2008
3311 Divadelní činnost 660 992 3 983 3 385 4 355 3 985
3312 Hudební činnost 2 610 7 617 6 200 13 473 16 842 16 300
3313 Filmová tvorba, distribuce, kina,… 355 102 180 760 - 1 740
3314 Činnost knihovnické22
30 - 14 050 14 485 14 384 14 435
3315 Činnosti muzeí a galerií 550 2 390 2 285 1 137 1 423 910
3316 Vydavatelská činnost 825 1 161 2 665 2 370 3 089 2 280
3317 Výstavní činnost v kultuře 464 370 805 285 580 1 100
3319 Ostatní záležitosti v kultuře 898 2 592 1 940 3 889 5 392 5 926
3399
Ostatní záležitosti kultury, církví,
sdělovacích prostředků
1 075 846 1 487 1 486 1 165 1 775
Celkem 7 467 16 070 33 595 41 270 47 230 48 451
V tab. č. 9 jsou částky přidělené v rámci daných dotačních programů rozčleněny pro jednotlivé roky dle příjemců dotací. Každoročně vzrůstá jak
počet přidělených dotací, tak i rozdělené finanční prostředky. Údaje v tab. č. 10 jsou uvedeny včetně dotace na financování regionálních funkcí
knihoven v JMK, přímých dotací zahrnutých jmenovitě do rozpočtu JMK a dotací poskytnutých z rozpočtu JMK mimo vyhlášené dotační
programy, tedy dotací tzv. mimořádných.
22
Výše dotací v oblasti knihovnických činností je od roku 2005 ovlivněna přidělovanou dotací na financování regionálních funkcí knihoven
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
34
Tab. č. 11: Financování příspěvkových organizací zřízených JMK (v tis. Kč)
2004 2005 2006 2007 2008
Příspěvková organizace státní JMK JMK účel.23
státní státní JMK JMK účel. JMK JMK účel. státní JMK JMK účel. státní JMK JMK účel.
Galerie výtvarného umění v Hodoníně 4 178 370 5 529 1 175 5 142 550 5 304 805 5 529 1 175
Hvězdárna Veselí nad Moravou 734 350 937 903 450 903 937
Jihomoravské muzeum ve Znojmě 113 10 640 300 179 535 13 160 870 12 488 750 160 12 584 600 779 13 160 1 340
Masarykovo muzeum v Hodoníně 50 12 061 6 900 618 15 475 430 13 623 145 248 14 841 1 000 1 339 15 475 6 403
Muzeum Brněnska 12 801 13 800 71 21 710 370 19 603 2 900 113 19 495 4 320 71 21 710 9 100
Muzeum Vyškovska 5 836 300 6 967 982 6 459 2 098 6 256 2 230 6 967 6 580
Regionální muzeum v Mikulově24
10 652 1 950 235 112 13 547 4 987 12 726 1 306 72 12 779 12 817 112 13 547 5 295
Celkem 163 56 902 23 970 414 1 336 77 325 8 814 70 944 7 749 593 72 162 21 772 2 301 77 325 29 893
Celkem za jednotlivé roky 81 035 89 556 78 917 94 527 109 519
Náklady na zajištění existence a činnosti příspěvkových organizací zřizovaných JMK v oblasti kultury dosahují ve sledovaném období výše 47,3
– 57,7 % rozpočtu oddílu kultury. Tyto organizace jsou jediným přímým nástrojem Jihomoravského kraje umožňujícím ovlivnit kulturu v kraji.
23
JMK účel. = účelové dotace na investice a provozní prostředky účelové určené pro příspěvkové organizace z rozpočtu JMK
24
Z celkové částky 12 779 tis. Kč přidělené Regionálnímu muzeu v Mikulově formou účelových dotací z rozpočtu JMK na rok 2007 činí 10 347 tis. Kč dotace na
předfinancování projektů realizovaných v rámci programů INTERREG IIIA a Finanční mechanismy EHP/Norska.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
35
V. KVANTIFIKACE NÁROKŮ NA FINANČNÍ ZDROJE
Postavení Jihomoravského kraje v oblasti kultury je zcela odlišné od ostatních krajů v ČR.
Jihomoravský kraj nezřizuje ve svém sídelním městě žádnou organizaci působící v oblasti
kultury (divadlo, muzeum, galerii, knihovnu, hvězdárnu). Kultura v Brně je vedena
Statutárním městem Brnem a příspěvkovými organizacemi zřizovanými státem.
Jihomoravský kraj podporuje kulturní činnosti na svém území a kulturní aktivity mající přínos
pro kraj prostřednictvím zřizovaných příspěvkových organizací a v rámci dotačních
programů. Není však schopen ze svého rozpočtu 100 % uspokojit požadavky na finanční
podporu, a to jak ze strany vlastních příspěvkových organizací, tak i ostatních subjektů
žádajících o podporu prostřednictvím vyhlašovaných dotačních programů. Finanční nároky
kladené na Jihomoravský kraj v letech 2004 – 2008 byly následující:
Tab. č. 12: Finanční nároky ze strany zřizovaných příspěvkových organizací
Příspěvková organizace Rok
Provozní
prostředky
Účelové dotace
– požadavek
Celkem za
rok
Celkem za organizaci
2004–2008
Galerie výtvarného umění
v Hodoníně 2004 4 178 3 000 7 178
2005 4 405 2 500 6 905
2006 5 142 1 600 6 742
2007 5 304 805 6 109
2008 5 529 1 175 6 704 33 638
Hvězdárna Veselí nad Moravou 2004 734 350 1 084
2005 820 0 820
2006 903 450 1 353
2007 903 0 903
2008 937 0 937 5 097
Jihomoravské muzeum ve Znojmě 2004 10 640 300 10 940
2005 11 541 400 11 941
2006 12 488 1 050 13 538
2007 12 584 1 422 14 006
2008 13 160 1 340 14 500 64 925
Masarykovo muzeum v Hodoníně 2004 12 061 6 900 18 961
2005 13 255 6 000 19 255
2006 13 623 295 13 918
2007 14 841 2 000 16 841
2008 15 475 11 023 26 498 95 473
Muzeum Brněnska 2004 12 801 13 800 26 601
2005 15 129 19 700 34 829
2006 19 603 3 300 22 903
2007 19 495 6 120 25 615
2008 21 710 6 727 28 437 138 385
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
36
pokračování tab. č. 12
Příspěvková organizace Rok
Provozní
prostředky
Účelové dotace
– požadavek
Celkem za
rok
Celkem za organizaci
2004–2008
Muzeum Vyškovska 2004 5 836 300 6 136
2005 6 232 4 120 10 352
2006 6 459 8 680 15 139
2007 6 256 13 930 20 186
2008 6 597 7 980 14 577 66 390
Regionální muzeum v Mikulově 2004 10 652 1 950 12 602
2005 11 310 8 790 20 100
2006 12 726 4 600 17 326
2007 12 779 3 875 16 654
2008 13 547 32 109 45 656 112 338
Tab. č. 13: Finanční nároky kladené v rámci vyhlašovaných dotačních programů
Rok
Oblast 2005 2006 2007 2008
Kultura 38 315 51 449 62 961 68 931
Kulturní zařízení 16 331 32 998 43 841 49 296
Celkem 54 646 84 447 106 802 118 227
Jak vyplývá z uvedených tabulek č. 12 a 13, finanční nároky kladené na Jihomoravský kraj
mají v letech 2005 – 2008 rostoucí tendenci. Pro rok 2005 se jednalo o 158 848 tis. Kč, v roce
2006 o 175 366 tis. Kč, v roce 2007 o 207 116 tis. Kč a v roce 2008 už o 255 536 tis. Kč.
O zaměření podpory vypovídají údaje uvedené v tabulkách č. 9 – 11. Poměrně vyváženým
způsobem je podporována divadelní činnost, hudební činnost, filmová tvorba, distribuce,
kina, činnosti knihovnické, činnosti muzeí a galerií, vydavatelská činnost, výstavní činnost
v kultuře, ostatní záležitosti kultury, církví, sdělovacích prostředků. Spektrum příjemců dotací
je rovněž různorodé. Jedná se o fyzické osoby, církve, s.r.o., akciové společnosti, příspěvkové
organizace, občanská sdružení, obce, státní organizace aj. Jihomoravský kraj nadále hodlá
poskytovat subvenci prostřednictvím vyhlašovaných dotačních programů a financovat
zřizované příspěvkové organizace.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
37
VI. VEŘEJNÁ PODPORA A LEGISLATIVNÍ RÁMEC
V Jihomoravském kraji jsou v rámci financování kulturních subjektů uplatňovány zejména
zdroje přímé veřejné podpory. Jedná se o dotace z veřejných rozpočtů (MK ČR, JMK, obcí a
měst), a jednak o zdroje nezávislé na rozpočtovém procesu (poplatky, příjmy z vlastní
činnosti, příspěvky z nadací a nadačních fondů, dary a sponzorství, veřejné sbírky).
Nakládání se svěřenými prostředky z veřejných rozpočtů upravuje:
• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů, v platném znění.
• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném
znění.
• Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích,
v platném znění.
• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů, v platném znění.
• Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků
a dobrovolných svazků obcí, v platném znění.
• Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění.
• Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o
změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění.
• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění.
• Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění.
• Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých
souvisejících zákonů, v platném znění.
• Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších
zákonů, v platném znění.
V rámci platné legislativy ČR mohou organizace činné v kultuře uplatnit daňové úlevy
v podobě úlevy na dani z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), osvobození od
DPH (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), osvobození od daně dědické a
darovací (zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí),
osvobození od daně z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí).
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
38
VII. VIZE ROZVOJE KULTURY V KRAJI
Intenzita kulturního života je v rámci kraje nevyrovnaná. Významné postavení v kraji i
v rámci České republiky má město Brno se svými kulturními institucemi i akcemi, z nichž
některé mají význam nejen nadregionální, ale i mezinárodní. Podobně lze hodnotit také
zachované tradice a folklor zejména jihovýchodních okresů, včetně národopisných slavností,
v některých částech kraje hrají významnou roli ve společenském a kulturním životě spolky,
soubory, ochotnická divadla apod. Stav některých kulturních zařízení i zajištění jejich činnosti
jsou však nedostatečné. Různorodé aktivity kulturního života je potřeba rozvíjet a podporovat
vybrané aktivity s širokým účinkem, stejně jako zařízení, která jim slouží. V kraji je rovněž
množství muzeí a galerií různého typu, s různými zřizovateli. Často sídlí v památkově
chráněných objektech a jejich provoz je finančně náročný. Přesto jako instituce, které
uchovávají a rozvíjejí kulturní a duchovní hodnoty, je potřeba je zapojovat do veřejného
života, do systému vzdělávání a do cestovního ruchu a jejich rozvoj podporovat. Vhodným
způsobem podpory rozvoje činností těchto institucí je systém grantů pro vytypovaná zadání
a řešení úkolů, do nichž je žádoucí zapojovat i studenty a katedry vysokých škol. Ojedinělým
fenoménem je tradice obecních knihoven, kterým je potřeba pomáhat a zajišťovat je
moderními informačními technologiemi, tím posilovat jejich vzdělávací a informační funkci,
a to i v nejmenších obcích.25
Jihomoravský kraj je územím s bohatým a jedinečným kulturním dědictvím. Disponuje
značným potenciálem pro vytváření dobrých podmínek k uspokojování kulturních
potřeb svých obyvatel i návštěvníků. Jihomoravský kraj hodlá tento potenciál naplno
využívat a zajistit příhodné podmínky pro jeho další rozvoj a rozšíření. Důležitým
východiskem k naplnění této vize je rovněž posílení provázanosti kulturní nabídky
regionu s turistickým ruchem.
SWOT ANALÝZA KULTURY V JMK
SILNÉ STRÁNKY
o postavení krajského města jako druhého nejvýznamnějšího centra kulturního života
v ČR (vysoká koncentrace různorodých kulturních institucí),
o nadregionální a v některých případech mezinárodní kulturní společenský význam Brna
jako místa konání mnoha kulturních akcí (např. Mezinárodní hudební festival Brno,
Bienále grafického designu, Mezinárodní hudební festival Špilberk, Mezinárodní
kytarový festival Brno),
o postavení kraje jako druhého nejvýznamnějšího sídla vysokého školství a hlavního
centra vysokého vojenského školství v ČR,
o existence základních uměleckých škol s vysokou úrovní výuky a s diferencovaným
systémem jejich zřizovatelů zejména ve městech,
o udržování kulturních tradic v celém kraji,
o množství zpřístupněných významných památkových objektů,
o rostoucí schopnost propagovat kulturu,
o tradice a existence husté sítě knihoven.
25
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2009.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
39
SLABÉ STRÁNKY
o nízká úroveň spolupráce institucí na kulturních projektech,
o nevyužitý potenciál pro realizaci celokrajských projektů v kultuře,
o nízké finanční ohodnocení pracovníků v oblasti kultury, z toho plynoucí nedostatek
kvalitních managerů činných v kultuře,
o značně zanedbaný stavebně technický stav některých objektů sloužících kultuře
v regionu,
o omezené finanční prostředky na provoz a vybavení kulturních institucí a na podporu
kulturního života v kraji.
PŘÍLEŽITOSTI
o prohloubení spolupráce mezi kulturními institucemi,
o meziregionální spolupráce,
o rozšíření (využití) kooperativního financování,
o využívání finančních prostředků EU, EHP a Norska,
o rozvoj základních uměleckých škol a středisek volného času pro děti a mládež,
o rozvoj kulturního života prostřednictvím zařízení pro kulturu, muzeí, galerií
a knihoven,
o větší otevřenost kulturních institucí směrem ke školám,
o užší spolupráce s neziskovými organizacemi při přípravě volnočasových aktivit.
HROZBY
o omezení činnosti muzeí, galerií a knihoven,
o další zhoršení stavu památkově chráněných objektů a zařízení pro kulturu,
o redukce kulturní nabídky v důsledku růstu provozních nákladů,
o nedostatečná reflexe nových trendů a z toho plynoucí ztráta zájmu mladé generace,
o dostupnost kvalitní kultury prostřednictvím médií a nových technologií.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
40
VIII. DEFINOVÁNÍ CÍLŮ A POSTUPŮ K JEJICH DOSAŽENÍ
DEFINOVÁNÍ GLOBÁLNÍCH CÍLŮ
Podpora rozvoje živé kultury
Využití kulturní nabídky v cestovním ruchu
Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje
Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu
1. PODPORA ROZVOJE ŽIVÉ KULTURY
Cíle:
Vytvoření oficiálního informačního portálu se zaměřením na kulturní dění v JMK.
Podpora různorodosti amatérských uměleckých aktivit.
Podpora zajištění dostupnosti umění pro občany.
Komplexní podpora živé kultury z dotačního programu JMK.
1.1. VYTVOŘENÍ OFICIÁLNÍHO INFORMAČNÍHO PORTÁLU SE ZAMĚŘENÍM NA
KULTURNÍ DĚNÍ V JMK
Opatření:
- vytvoření pravidelně aktualizované databáze kulturních akcí, partnerů, sponzorů
1.2. PODPORA RŮZNORODOSTI AMATÉRSKÝCH UMĚLECKÝCH AKTIVIT
Opatření:
- vytvoření databáze amatérských uměleckých organizací působících v JMK a její začlenění
do informačního kulturního portálu
- podpora ze strany příspěvkových organizací zřizovaných JMK (poskytování prostor,
poradenství apod.)
1.3. PODPORA ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNOSTI UMĚNÍ PRO OBČANY
Opatření:
- podpora výjezdů umělců do oblastí JMK mimo jejich místo působení
- zvýšení informovanosti obyvatel o kulturním dění v kraji
1.4. KOMPLEXNÍ PODPORA ŽIVÉ KULTURY Z DOTAČNÍHO PROGRAMU JMK
Opatření:
- zvýšení (nebo alespoň zachování) stávající podpory živé kultury ze strany JMK
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
41
2. VYUŽITÍ KULTURNÍ NABÍDKY V CESTOVNÍM RUCHU
Hlavními složkami cestovního ruchu spojeného s kulturou v JMK jsou: kulturní dědictví,
kulturní akce, výstavy a přehlídky, enogastronomie.
Cíle:
Vybudování jednotného informačního a orientačního systému.
Zlepšení prezentace archeologických lokalit zpřístupněných veřejnosti.
Využití kulturních památek lidové architektury, folklóru a pořádaných akcí
v cestovním ruchu.
Zpřístupnění dalších objektů, které mohou s přihlédnutím k jejich socioekonomickému
významu v místě působnosti výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu lokálně i přes
rámec regionu.
2.1. VYBUDOVÁNÍ JEDNOTNÉHO INFORMAČNÍHO A ORIENTAČNÍHO SYSTÉMU
Opatření
- plné využití potenciálu oficiálního portálu cestovního ruchu JMK
- dokončení značení významných turistických cílů
2.2. ZLEPŠENÍ PREZENTACE ARCHEOLOGICKÝCH LOKALIT ZPŘÍSTUPNĚNÝCH
VEŘEJNOSTI
Opatření
- vytváření bohatší a kvalitnější nabídky programů, vybavování objektů hygienickými
zařízeními a informačními službami, vybudování míst s občerstvením, prodejem suvenýrů
- podpora budování kulturně turistické infrastruktury
- podpora zlepšení prezentace archeologických nálezů budováním archeoparků a
archeoskanzenů
2.3. VYUŽITÍ KULTURNÍCH PAMÁTEK LIDOVÉ ARCHITEKTURY, FOLKLÓRU A
POŘÁDANÝCH AKCÍ V CESTOVNÍM RUCHU
Opatření
- návaznost na Cíl 1 „Podpora rozvoje živé kultury“
- podpora vytváření kvalitních projektových dokumentací na využití KP v cestovním ruchu
- podpora projektů zaměřených na seniory jako budoucí významné turistické skupiny, jejíž
zájem o kulturu je nezpochybnitelný
- podpora spolupráce s cestovními kancelářemi, začlenění významných folklorních a
kulturních akcí do nabídky jejich pobytů
2.4. ZPŘÍSTUPNĚNÍ DALŠÍCH OBJEKTŮ, KTERÉ MOHOU S PŘIHLÉDNUTÍM K JEJICH
SOCIOEKONOMICKÉMU VÝZNAMU V MÍSTĚ PŮSOBNOSTI VÝRAZNĚ PŘISPĚT
K ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU LOKÁLNĚ I PŘES RÁMEC REGIONU
Opatření
- podpora rekonstrukce nejvýznamnějších kulturních, technických a historických památek
využívaných pro cestovní ruch
- podpora zpřístupňování dalších objektů, které mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu
(akcent na takové objekty, které nesou kromě vlastního historického a kulturního
významu navíc i další užitné funkce, jako je např. jejich sekundární využitelnost pro
ubytování, gastronomii, vzdělání, apod.)
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
42
3. VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO EXISTENCI MÍSTNÍ KULTURY A PODPORA
JEJÍHO ROZVOJE
Cíle:
Podpora rozvoje kulturního života v Jihomoravském kraji, kulturních institucí
(divadel, muzeí, knihoven, kulturních zařízení, hvězdáren apod.), hudebních souborů,
péče o tradice a folklór, podpora kulturního života menšin a podpora rozvoje
neprofesionální kultury v Jihomoravském kraji.
Podpora tradiční lidové kultury.
Propagace kulturních aktivit obcí na informačních místech JMK.
Podpora projektů volnočasových kulturních aktivit, především v menších obcích.
3.1. PODPORA ROZVOJE KULTURNÍHO ŽIVOTA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI,
KULTURNÍCH INSTITUCÍ (DIVADEL, MUZEÍ, KNIHOVEN, KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ,
HVĚZDÁREN APOD.), HUDEBNÍCH SOUBORŮ, PÉČE O TRADICE A FOLKLÓR,
PODPORA KULTURNÍHO ŽIVOTA MENŠIN A PODPORA ROZVOJE
NEPROFESIONÁLNÍ KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
Opatření
- povýšení (nebo alespoň zachování) stávající úrovně podpory kultury a kulturních institucí,
a to obzvláště jejich materiálně-technické základny, ze strany JMK prostřednictvím
dotačních programů v oblasti kultury a památkové péče
- podpora zachování stávající sítě knihoven a rozvíjení jejich činnosti
- financování regionálních funkcí knihoven v JMK min. ve stávající výši
- poskytování prostor ze strany PO JMK pro výstavy místních umělců, fotografů, sochařů
atp.
- zajištění metodické pomoci ze strany PO JMK menším organizacím v kraji
- vypracování Koncepce rozvoje muzeí
- podpora realizace nových expozic v muzeích a galeriích
- podpora využití nepoužívaných církevních zařízení (fary, kláštery, hospodářské budovy,
kostely) pro stávající i nově vytvářená kulturní zařízení
3.2. PODPORA TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY
Opatření:
- zachování zřízeného Regionálního pracoviště pro tradiční lidovou kulturu a podpora jeho
činnosti
3.3. PROPAGACE KULTURNÍCH AKTIVIT OBCÍ NA INFORMAČNÍCH MÍSTECH JMK
- návaznost na Cíl 1 „Podpora rozvoje živé kultury“
3.4. PODPORA PROJEKTŮ VOLNOČASOVÝCH KULTURNÍCH AKTIVIT, PŘEDEVŠÍM
V MENŠÍCH OBCÍCH
Opatření
- prostřednictvím Dotačního programu pro poskytování dotací z rozpočtu JMK v oblasti
kultury podporovat aktivity organizované obcemi
- podpora využití prostor kulturních památek pro různé volnočasové aktivity – řemeslné a
umělecké dílny, malířský atelier, umělecká galerie apod.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
43
4. ZAČLENĚNÍ KULTURNÍHO ASPEKTU DO ROZVOJE REGIONU
Cíle:
Podpora a realizace významných kulturních projektů a podpora nehmotného
kulturního odkazu a kulturních tradic zejména ve spojení s významnými osobnostmi a
událostmi v kraji.
Zapojení škol a vzdělávacího systému do kulturního života.
4.1. PODPORA A REALIZACE VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH PROJEKTŮ A PODPORA
NEHMOTNÉHO KULTURNÍHO ODKAZU A KULTURNÍCH TRADIC ZEJMÉNA VE
SPOJENÍ S VÝZNAMNÝMI OSOBNOSTMI A UDÁLOSTMI V KRAJI
Opatření
- podpora významných kulturních projektů a nehmotného kulturního odkazu a kulturních
tradic zejména ve spojení s významnými osobnostmi a událostmi v kraji (stejným
způsobem jako v předešlých letech, a to z dotačního programu v oblasti kultury a formou
přímých jmenovitých dotací z rozpočtu JMK)
- zachování všech stupňů postupových přehlídek v Jihomoravském kraji
- propagace projektů na informačním portálu JMK (návaznost na Cíl 1 „Podpora rozvoje
živé kultury“)
4.2. ZAPOJENÍ ŠKOL A VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU DO KULTURNÍHO ŽIVOTA
Opatření
- provázání výuky s fyzickým kontaktem v závislosti na probírané látce, tvorba
specializovaných programů
- podpora soutěží a přehlídek pro širší veřejnost
- spolupráce s VŠ při vypracovávání projektů a studií v oblasti kultury
- podpora realizací kulturních projektů v ústavech, školách apod.
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
44
IX. ZÁVĚR
Zpracovaný materiál zachycuje výchozí stav v oblasti kultury a vymezení zásadních cílů a
opatření vedoucích k jejich realizaci. Navržené cíle mají vést k zajištění trvalé a žánrově
pestré nabídky a kvalitní infrastruktury v oblasti kultury. Smyslem realizace stanovených cílů
je zabezpečit dobré předpoklady k vytváření kvalitní a různorodé nabídky v oblasti kultury
pro obyvatele i návštěvníky kraje a podpořit rozvoj kulturního života a cestovního ruchu
v kraji.
X. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
CES Centrální evidence sbírek
ČR Česká republika
DDM Dům dětí a mládeže
DS Divadelní soubor
EHP Evropský hospodářský prostor
EU Evropská unie
FF Filozofická fakulta
IOP Integrovaný operační program
IT Informační technologie
JMK Jihomoravský kraj
KP Kulturní památka
MDB Městské divadlo Brno
MK Ministerstvo kultury
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MU Masarykova univerzita
MZK Moravská zemská knihovna v Brně
NDB Národní divadlo v Brně
NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
NNO Nestátní nezisková organizace
OP Operační program
OS Občanské sdružení
PO Příspěvková organizace
ROP Regionální operační program
ZUŠ Základní umělecká škola
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
45
XI. SEZNAM TABULEK
Tab. č. 1: Návštěvnost a počet zaměstnanců příspěvkových organizací................................ 2
Tab. č. 2: Výsledky hospodaření příspěvkových organizací v roce 2008 (v tis. Kč)............. 3
Tab. č. 3: Počet ZUŠ a jejich žáků podle zřizovatele ve školním roce 2007/2008 .............. 10
Tab. č. 4: Počet žáků ZUŠ podle oborů ve školním roce 2007/2008................................... 10
Tab. č. 5: Přehled o činnosti a návštěvnosti galerií, muzeí a památníků na území JMK..... 13
Tab. č. 6: Granty a dotace Ministerstva kultury České republiky pro rok 2009 .................. 27
Tab. č. 7: Programy EU a EHP v programovém období 2007 – 2013................................. 30
Tab. č. 8: Dotační programy Jihomoravského kraje ............................................................ 31
Tab. č. 9: Přidělené dotace dle dotačních programů Kultura a Kulturní zařízení z rozpočtu
JMK v letech 2005 – 2008 ................................................................................... 32
Tab. č. 10: Dotace poskytnuté z rozpočtu JMK na kulturu v letech 2003 – 2008 (v tis. Kč) 33
Tab. č. 11: Financování příspěvkových organizací zřízených JMK (v tis. Kč) ..................... 34
Tab. č. 12: Finanční nároky ze strany zřizovaných příspěvkových organizací...................... 35
Tab. č. 13: Finanční nároky kladené v rámci vyhlašovaných dotačních programů ............... 36
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
46
XII. POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE
Dotazníky rozeslané obcím s rozšířenou působností
Dotazníky na činnost kulturních organizací v JMK:
− kulturní střediska měst a obcí,
− Moravská zemská knihovna v Brně,
− Filharmonie Brno,
− muzea a galerie,
− kina,
− profesionální a neprofesionální divadla,
− hvězdárny,
− nakladatelství a vydavatelství,
− média (rozhlas, televize),
− pěvecká sdružení, taneční a folklorní soubory,
− nadace, občanská sdružení zabývající se kulturou,
− pořadatelé významných kulturních akcí.
Informace a konzultace:
− Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. (Ekonomicko – správní fakulta Masarykovy
univerzity)
− PhDr. Jan Dolák (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity)
− Magistrát města Brna, odbor kultury (PhDr. Viera Rusinková, vedoucí oddělení
kulturních služeb)
Monografie
NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU, Statistika
kultury 2007. Praha: NIPOS, 2008. 91 s. ISBN 978-80-7068-223-4
NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU, Financování
kultury z veřejných rozpočtů. Praha: NIPOS, 2005
MINISTERSTVO KULTURY, Sborník statí o kultuře v letech 1998 – 2003. 1. vyd. Praha:
Ministerstvo kultury, 2004. 276 s. ISBN 80-7068-180-2
MINISTERSTVO KULTURY, Kulturní politika v České republice. Praha: Ministerstvo
kultury, 2001. 82 s. ISBN 80-86310-18-3
INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO MÍSTNÍ KULTURU, Adresář
amatérského divadla v České republice. 1. vyd. Praha: IPOS, 2001, 302 s. ISBN 80-7068-
162-4
Materiály JMK
KRAJSKÝ ÚŘAD JMK, ODBOR ŠKOLSTVÍ, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací
soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2006/2007. Brno: Krajský úřad JMK, 2008
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
47
KRAJSKÝ ÚŘAD JMK, ODBOR ŠKOLSTVÍ, Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací
soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2007/2008. Brno: Krajský úřad JMK, 2009
KRAJSKÝ ÚŘAD JMK, ODBOR KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE, Zpráva o činnosti
příspěvkových organizací zřizovaných JMK za rok 2008. Brno: Krajský úřad JMK, 2009
KRAJSKÝ ÚŘAD JMK, ODBOR KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE, Příspěvky PO
zřízeným v oblasti kultury. Brno: Krajský úřad JMK, 2008
KRAJSKÝ ÚŘAD JMK, ODBOR KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE, Dotace poskytnuté
z rozpočtu JMK na kulturu. Brno: Krajský úřad JMK, 2009
Koncepce zachování a obnovy kulturních památek Jihomoravského kraje. Brno:
Jihomoravský kraj, 2005.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2008.
Brno: Jihomoravský kraj, 2008.
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2016. Brno: Jihomoravský kraj, 2006.
Program rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2009. Brno: Jihomoravský kraj, 2006.
Publikace a materiály
MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA V BRNĚ, Výroční zpráva o hodnocení výkonu
regionálních funkcí knihoven v Jihomoravském kraji v roce 2008. Brno: MZK, 2009
MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA V BRNĚ, Koncepce rozvoje veřejných knihovnických
a informačních služeb v Jihomoravském kraji 2006 – 2010. Brno: MZK, 2006
JIŘÍ POKORNÝ, Zápis z jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
Senátu Parlamentu ČR „Vyhodnocení lidových slavností a mezinárodních folklorních
festivalů 2005“. Praha, 2005.
Webové stránky
Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.kr-jihomoravsky.cz/>
Český statistický úřad [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.czso.cz/>
Ministerstvo kultury ČR [online]. [cit. 2009]. Dostupné z <http://www.mkcr.cz/>
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. [online]. [cit. 2008]. Dostupné
z <http://www.nipos-mk.cz/>
Asociace muzeí a galerií ČR [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.cz-museums.cz/>
Divadelní ústav [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.divadlo.cz/>
KONCEPCE PODPORY KULTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI, 2009 – 2013
48
Folklorní sdružení [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.jihomoravsky.fos.cz/_fos-
jmk/menu.phtml>
Moravská zemská knihovna [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.mzk.cz/>
Unie filmových distributorů [online]. [cit. 2008]. Dostupné z <http://www.ufd.cz/>
Webové stránky obcí a měst JMK
Webové stránky kulturních organizací JMK
Webové stránky jihomoravských nakladatelství a vydavatelství, médií
Webové stránky jihomoravských neziskových organizací zabývajících se kulturou
Webové stránky pořadatelů jihomoravských festivalů